|
|
Informační a komunikační technologie jako nástroj kompenzace informačního deficitu žáků se zrakovým postižením v primárním vzdělávání.
BRABCOVÁ, Jana
V současné době se nezadržitelným tempem vyvíjí a rozvíjí stále nové informační a komunikační technologie. Vzhledem k důležitosti využívání těchto technologií osobami se zrakovým postižením ke zmírnění nebo odstranění informačního deficitu a následného uplatnění se na trhu práce, ale i kvality života vůbec, je nezbytná výuka IKT již od prvního stupně základní školy.V první části se práce zaměřuje na teoretická východiska zrakového postižení jako je klasifikace zrakového postižení, specifika vrozeného a získaného postižení, socializace osob se zrakovým postižením a kompenzace zrakového postižení. Dále jsou popisovány možnosti vzdělávání žáků se zrakovým postižením v současném edukačním systému. V druhé části je hlavním tématem přehled a popis aktuálních informačních a komunikačních technologií určených jako kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je kvalifikace pedagogů vyučujících předmět Informační a komunikační technologie integrované žáky se zrakovým postižením na základních školách v Jihočeském kraji, a zda vůbec tento předmět zařazují do výuky. Dalším cílem bylo zjistit materiální vybavenost těchto škol k realizaci výuky IKT. Na základě výsledků šetření bylo upozorněno na současnou situaci v Jihočeském kraji v tomto odvětví.
|
|
|
Integrace dětí ze zahraničí v českém školském systému
TOMÁŠKOVÁ, Zdeňka
Tématem diplomové práce je ?Integrace dětí ze zahraničí v českém školském systému.? Teoretická část je zaměřena především na seznámení s pojmy integrace, cizinec. Dále na zmapování školství zemí, ze kterých pocházejí respondenti výzkumného šetření ? tzn. školský systém v České republice, Vietnamu, Rusku a na Ukrajině. Cílem práce je zjistit, jak byly děti ze zahraničí připravovány na vzdělávání a s jakým úspěchem byly zařazeny a přijaty do kolektivu ve škole. Pro realizaci cíle diplomové práce byl zvolen kvalitativní typ výzkumného šetření, metoda rozhovoru a pozorování. Výzkumný soubor tvořilo pět dětí ze základních škol v jižních Čechách. Sběr dat probíhal v období od prosince 2011 do března roku 2012. Získání respondentů bylo velice náročné, jelikož se většina rodin nepovažuje již za cizince, cítí se být Čechy. Dalším důvodem byl strach ze zveřejnění. Výzkumný soubor byl složen z dětí, které do České republiky přišly z Ukrajiny, Vietnamu a z Ruska. U dětí z Ruska nebylo povoleno pozorování, jelikož si ho vyučující bohužel nepřáli (neuvedli důvod). Kapitola Výsledky obsahuje případové studie, které prezentují informace z uskutečněných rozhovorů a pozorování. Obsahují výsledky vztahující se k otázce začlenění těchto dětí do kolektivu českých dětí, jejich přijetí a jejich aktivity. Diplomová práce může být dále použita pro eventuální kvantitativní výzkum. Též může prospět i široké veřejnosti v získávání informací o tomto tématu a předcházení případným problémům.
|
|
|
Klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni ZŠ
PIPKOVÁ, Edita
Předmětem bakalářské práce jsou klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni základní školy. Cílem práce je zjistit podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků v hlavním vzdělávacím proudu a v základní škole praktické. V teoretické části se zabývám mentální retardací, její etiologií a klasifikací se zaměřením na lehkou a středně těžkou mentální retardaci. Dále se věnuji systému edukace a podrobněji základnímu vzdělávání žáků s mentálním postižením. V praktické části pomocí kvantitativního výzkumu zjišťuji podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků u tří integrovaných žáků s mentálním postižením na základních školách v Českobudějovickém kraji a na Základní škole praktické v Českých Budějovicích a v Třeboni. Sběr dat byl realizován prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s třídními učiteli a asistenty pedagoga v základních školách a v základních školách praktických a pozorováním, které bylo zvoleno za doplňující techniku. Výsledky výzkumu ukazují, že integrovaným žákům jsou poskytnuty takové speciálně pedagogické podpůrné prostředky, které jsou potřeba pro jejich úspěšnou integraci a úspěšné vzdělávání. Podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků jsou individuální podle stupně jejich postižení. Oproti tomu podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků na základních školách praktických se téměř shodují. Speciálně pedagogické podpůrné prostředky jsou v těchto školách pilíři úspěšného vzdělávání žáků s mentální retardací.
|
|
| |
|
|
Diagnostika vybraných prekonceptů k technické a mediální výchově žáků 4. - 5. tříd ZŠ
SZOLGAYOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá diagnostikou a poté vyhodnocováním určitých prekonceptů v oblasti technické a mediální výchovy u žáků čtvrtých a pátých tříd na ZŠ. Teoretická část je věnována problematice, jež souvisí s tématem. Zařazen je konstruktivismus a jeho didaktiky, dále role učitele v tomto směru výuky, žákovo pojetí učiva i pojmy vyučování a učení. Také se zde zmiňujeme o technické a mediální výchově a jejím stávajícím konceptům v rámcovém vzdělávacím programu. Praktická část je zaměřena na konkrétní prekoncepty a jejich subjektivní vnímání u žáků na ZŠ. Pro výzkum byly použity dotazníky zjišťující úroveň afektivní i kognitivní. Pro lepší pochopení kognitivní úrovně zde byla použita i forma myšlenkových map. Výzkumu se zúčastnili žáci českobudějovických základních škol, konkrétně školy ZŠ a MŠ Kubatova, ZŠ Dukelská a dále pak ZŠ v Rožnově (ZŠ a MŠ L.Kuby).
|
|
|
Klasická hudba v náboženské výchově žáků 1. stupně ZŠ
NOSKOVÁ, Blanka
Práce se zabývá klasickou hudbou v nábožesnké výchově dětí mladšího školního věku. Definuje pojem hudba a sleduje její význam v životě člověka a společnosti. Poukazuje na její emocionální, sociální a zejména duchovní dimenzi. Ptá se, co je hudbě a náboženství společné a poukazuje na významné místo hudby v náboženství. Praktická část práce přináší několik ukázek konkrétního využití klasické hudby při hodinách náboženské výchovy.
|
|
|
Historie nižšího školství v Týně nad Vltavou a okolí
LEVÍNSKÁ, Kateřina
Práce se zabývá vývojem školství a historií konkrétních škol v Týně nad Vltavou a okolí do konce 19. století. Nejdříve nás provede stručnou historií regionu a později vývojem školství během určitých časových období. V poslední části je popsána historie vybraných škol. Popis vývoje školství v Týně nad Vltavou se zabývá historií, budovami školy a jejich správou, učiteli, jejich platy a povinnostmi a také významnou osobností českých dějin K. A. Vinařickým. Historie vesnických škol přináší dostupné historické údaje a události. Školy na Modré Hůrce, Kolodějích nad Lužnicí a Křtěnově byly zrušeny. Budova staré školy v Křtěnově dosud stojí, spolu s kostelem a farou, jako připomínka zmizelé obce, která musela ustoupit stavbě JE Temelín. Jednotřídní základní škola v Neznašově a dvoutřídní základní škola v Žimuticích stále slouží svému původnímu účelu.
|
|
|
Odměna a trest v náboženské výchově
HEJDOVÁ, Eva
Práce se zabývá odměnou a trestem ve výchově a vzdělávání dítěte. Teoretická část shrnuje oblast odměn a trestů se specifickým zaměřením do oblasti náboženské výchovy, zaobírá se také rodinnou výchovou a vzdělávací praxí na základním stupni vzdělávání. V práci je zohledněn přístup pedagogický (nábožensko-pedagogický), psychologický a teologicko-biblický. Praktická část obsahuje výzkumné šetření v oblasti odměn a trestů z pohledu 16 učitelů náboženství. Zabývá se zkušenostmi s odměnami a tresty v jejich dětství, jejich vlastní rodinnou praxí a používání odměn a trestů v hodinách náboženské výchovy. Cílem práce je prokázat míru vlivu vlastních zkušeností a zážitků v oblasti odměn a trestů na jejich užívání ve výchově dětí.
|
|
|
Naučné stezky Moravskoslezského kraje a jejich využití v předškolní výchově
DRATVOVÁ, Monika
Naučné stezky nejen v Moravskoslezském kraji tak trochu opomíjeny v celkové školské soustavě. Přitom pro žáky základních škol jsou naučné stezky nejlépe využitelné pro zkoumání získané teorie v hodinách přírodopisu či vlastivědě, ale nejen tam. Proto již také vznikají městské naučné stezky pro rozšířenou výuku pro žáky základních škol. Tato bakalářská práce zkoumá, zda se naučné stezky využívají v předškolní výchově a hlavně zda se vůbec dají využívat. Cílem práce je zjistit jaké jsou největší úskalí jejich využívání. Problém zřejmě pro většinu mateřských škol bude i dostupnost a náročnější práce než s žáky základních škol při jejich výuce.
|
|
|
Využití prostředků Evropského sociálního fondu v Jihočeském kraji v oblasti vzdělávání
Kadlecová, Barbora ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Šebek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Evropským sociálním fondem, především jeho využitím v oblasti počátečního vzdělávání v Jihočeském kraji. Práce se zaměřuje na projekty realizované již v ukončeném programovacím období 2004 -- 2006 a v právě probíhajícím období 2007 -- 2013 v Jihočeském kraji. Pomocí analýz jednotlivých výzev a prostřednictvím všech zjištěných realizovaných, ale také teprve schválených projektů práce shrnuje využívání Evropského sociálního fondu v Jihočeském kraji. V poslední části bakalářské práce jsou zmíněny pozitivní i negativní zkušenosti z přípravy a realizace projektů na základě výsledků uskutečněných řízených rozhovorů s jejich předkladateli.
|
host ::
RSS.