|
|
Prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí v přednemocniční péči
SÁKOVÁ, Erika
V bakalářské práci bylo cílem zmapování možností prevence překotného porodu a možnosti jeho zvládnutí záchranáři v rámci přednemocniční neodkladné péče. Prevenci zde zastupuje soubor teoretických a organizačních znalostí a praktických dovedností při porodech mimo zdravotnická zařízení. Výsledky poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři jsou schopni teoreticky odvést porod, ale v praxi si nejsou příliš jisti. To by se dalo považovat za námět k rozšíření jejich znalostí. Ošetřit novorozence po porodu však dokáží.
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Výkony zásahového týmu nemocnice - hromadný příjem postižených - členění pro malou nemocnici, střední a velkou (místní, okresní, fakultní)
TOMÁŠKOVÁ, Lucie
Mým (hlavním) cílem bylo shrnutí veškerých mě dostupných informací o výkonnosti zásahových týmů (nemocnic) a při hromadném příjmu postižených v nemocnicích, které jsem si vybrala jako vzorek jihočeských nemocnic s členěním na typ místní, okresní a fakultní. Každá nemocnice má sice vypracovaný svůj traumatologický plán, ale bez jeho znalosti jednotlivými vykonavateli, nelze hovořit o připravenosti. Nemocnice nemají zjištěna přesná ani teoretická čísla hodnotící výkonnost jejich zásahových týmů. Informace jsem získávala z dat běžného provozu nemocnice, z plánovaného provozu nemocnice za podmínek hromadného příjmu postižených a z odborné literatury. Nejprve jsem se zaměřila na různé příčiny vzniku mimořádné události a krizové situace, na jejich druhy, místa vzniku a dělení, na jejichž základě se aktivuje traumatologický plán a zásahový tým nemocnice. Dále jsem popsala přednemocniční lékařskou péči při mimořádných událostech a krizových situací, kterou zastřešuje zdravotnická záchranná služba v rámci Integrovaného záchranného systému-tedy dobu, než dojde k aktivaci traumatologického plánu nemocnice a postižení jsou přijati ve zdravotnickém zařízení. Poté jsem se věnovala traumatologickým plánům nemocnic. Proč je nutné jejich vypracování v každé nemocnici. Následně jsem popsala traumatologické plány jednotlivých nemocnic, které jsem si vybrala jako vzorky jihočeských nemocnic (Nemocnice České Budějovice a.s. jako fakultní (velká) nemocnice, Nemocnice Tábor a.s. jako okresní (střední) nemocnice a Nemocnice Prachatice a.s. jako místní (malá) nemocnice. Ve výsledcích jsem zpracovala odpovědi primářů traumacenter výše jmenovaných nemocnic na otázky, které jsem jim položila v rámci zjištění jejich přehledu o výkonnosti zásahového týmu nemocnice a o aktivaci traumatologickém plánu nemocnice při hromadném příjmu postižených. Následně jsem o svých výsledcích diskutovala s odbornou literaturou, s článkem MUDr. Pavla Urbánka: Návaznost přednemocniční a nemocniční péče při hromadném neštěstí a závěry konfrontovala s nemocniční léčebnou kapacitou nemocnic z Nizozemsku. V závěru práce jsem zhodnotila stávající situaci na základě získaných poznatků a pokusila jsem se navrhnout nějaká řešení.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
host ::
RSS.