|
|
Psychosociální aspekty dětské onkologie. Dítě a rodina.
LEMERMANOVÁ, Stanislava
Práce zaměřená na poznání rodin s dítětem školního věku s nádorovým onemocněním přinesla řadu poznatků a zkušeností. Jejím cílem bylo zmapovat celkové klima rodiny dítěte s nádorem a snaha zachytit určité její typické či specifické zvláštnosti. Rozhovory s nemocnými dětmi, jejich sourozenci a rodiči přinesly nejdůležitější zjištění o fungování těchto rodin. Z rozhovoru s dětmi vyplývá, že mají sice dostatek informací o léčbě a vyšetřeních, ale méně o nemoci samotné. Komunikace rodičů s dětmi o nemoci se často ukázala jako problémová. Některé děti mají potřebu vědět o nemoci víc, ale rodiče jim nejsou schopni vyhovět. Pro děti samotné je nejtíživější změnou přerušení školní docházky a tím i kontaktu se spolužáky. Rodiče v rozhovorech uvádějí jako nejhorší období to, kdy ještě nebyla známa diagnóza dítěte, ale již bylo zřejmé, že se jedná o vážnější onemocnění. Nemocí dítěte se naprosto změnil každodenní život rodiny, vše se řídilo tím, zda je dítě v nemocnici a jak mu je. Jeden rodič musel zůstat s nemocným dítětem a rodina se tak rozdělila. Zdraví sourozenci se ocitli ve stínu nemocného dítěte a ti starší se snažili situaci pochopit a co nejvíce rodičům a bratrovi/sestře pomoci. Mezi pozitivní změny lze přiřadit prohloubení partnerského vztahu mezi rodiči, psychické vyzrávání nemocného dítěte a starších sourozenců, změnu hodnot s postojů rodičů. Zcela zřetelným a konkrétním výsledkem všech rodin je, že jsou nadprůměrně semknuté a adaptabilní. Rodiny v důsledku vážné nemoci dítěte fungují v zátěžové situaci a vyšší soudržnost a přizpůsobivost jsou pro ně nutností. Závěrem lze na základě výzkumu konstatovat, že náležitá pozornost a péče by měla být věnována nejen nemocným dětem a jejich rodičům, ale i zdravým sourozencům. Nádorové onemocnění dítěte a jeho ohrožení na životě znamená pro rodinu extrémní zátěž. Mění se struktura rodiny a její každodenní život je naprosto převrácen. Rodiny, s nimiž jsem se při výzkumu setkala tuto situaci zvládali. Byla pro ně sice vyčerpávající, některé měli problémy s komunikací, ale všechny byly schopné fungovat a postarat se o své nemocné dítě.
|
|
|
Možnosti financování kompenzačních pomůcek u dětí s tělesným postižením
JIRÁSKOVÁ, Eva
Touto prací jsem chtěla ukázat základní přehled kompenzačních pomůcek, které jsou dobré a někdy nutné pro správný vývoj postiženého dítěte, pro jeho lepší integraci do společnosti a pro správné fungování rodiny. Dále jsem chtěla ukázat, jaké jsou možnosti financování kompenzačních pomůcek od zdravotních pojišťoven, od odboru sociálních věcí a zdravotnictví a v neposlední řadě, čím dál více důležitější, i na pomoc od nestátních neziskových organizací. Z výzkumu vyplývá, že rodiče nemají dostatek informací o získání finančních prostředků na kompenzační pomůcky pro tělesně postižené děti. Dále vyplývá, že informace si získávají většinou od svých přátel, od rodičů stejně postižených dětí a v Jihočeském kraji i díky Dětskému centru ARPIDA, které poskytuje komplexní péči především dětem s tělesným a kombinovaným postižením. Také vyplývá, že by uvítali možnost být více informováni o možnostech financování kompenzačních pomůcek prostřednictvím lékařů, informačních materiálů, apod.
|
|
|
BARVY A JEJICH PŮSOBENÍ NA PSYCHIKU DÍTĚTE
MAKALOUŠOVÁ, Iva
Ve své bakalářské práci na téma Barvy a jejich působení na psychiku dítěte v mateřské škole se věnuji problematice barevného působení a pokouším se rozvinout základní otázky teorie barev i jejich aplikace do výchovně-vzdělávacího procesu předškolního dítěte. Snažím se proniknout do hloubky objektivního i subjektivního vnímání barev a hlavně jejich psychologického významu. Zkoumám barevné prožívání a také výběr a preferenci barev u dětí od tří do šesti let. Barvy do dětského světa neodmyslitelně patří a děti je milují. Proto je mým cílem pracovat s barvami ve výchově vědoměji a využít jich více v oboru psychodiagnostiky i psychoterapii, tedy v praxi. Doufám, že výsledky této práce bude možné využít v celé škále výchovně-vzdělávacího procesu u předškolních dětí
|
|
|
DĚTI V KRIZOVÝCH SITUACÍCH
KÜMMELOVÁ, Jana
Záměrem bakalářské práce je upozornit na některé krizové situace dítěte a poukázat na možné příčiny jejich vzniku. Výzkum se zabývá poruchami chování dětí přijatých v roce 2004 a 2005 do péče sociálních kurátorů pro děti a mládež v Jindřichově Hradci.
|
|
| |
|
|
Problematika úrazů u dětí předškolního věku
NOVOTNÁ, Jana
Tato práce se věnovala problematice úrazů předškolních dětí. Úrazy dětí jsou jednou z nejčastějších příčin dětské úmrtnosti a nemocnosti. Proto jde o celosvětovým problémem. Bohužel je Česká republika hodnocena podle úrazových statistik jako jedna z nejhorších v Evropě. Proto je třeba více se zaměřit na prevenci těchto jevů. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že znalosti dětí i jejich rodičů jsou nedostatečné. Zvýšení těchto znalostí u dětí bylo dosaženo vytvořeným preventivním programem.Pro rodiče byla zvolena forma informačního letáku. Podle mého názoru, by bylo pro snížení dětských úrazů třeba soustavného působení na děti, ale také na jejich rodiče.
|
|
|
Anatomické zvláštnosti dětského věku - potřeba podkladů pro zobrazovací techniky
LAUB, Tomáš
Práce Anatomie dětského věku ukazuje viditelné a zřejmé rozdíly v anatomických poměrech dítěte oproti dospělému a to jak popisem, tak ilustračním doprovodem - především poměry v břišní dutině (velikost a tvar orgánů), poměry mezi velikostí kostí lebečních, a další. Svou koncepcí umožňuje snadno se orientovat v anatomických poměrech dítěte pro zobrazovací obory (radiodiagnostika), tak i pro související obory (pediatrie, rehabilitace, chirurgie, a další).
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
|
|
Kvalita výživy dětí školního věku
MIKÁTOVÁ, Martina
Naše výživa významnou měrou ovlivňuje náš zdravý vývoj, kvalitu našeho života a hlavně naše zdraví. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že nedostatky ve výživě se závažným až rozhodujícím způsobem, podílejí na vzniku a rozvoji v podstatě všech onemocnění. Na druhé straně je dostatek důkazů o velmi kladném vlivu pozitivních změn ve výživě na zdraví jedinců, populačních skupin i celé populace. Cílem diplomové práce bylo zjištění kvality výživy dětí školního věku. Ke zpracování diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat probíhal formou dotazníků, aby bylo možno oslovit co nejvíce respondentů. Dotazníky byly určeny pro žáky základních škol. Byly položeny tři hypotézy. Hypotéza 1: České děti školního věku přijímají nadměrně kalorickou stravu bohatou na sacharidy. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: České děti školního věku přijímají méně než 30g vlákniny na den. Tato hypotéza byla také potvrzena. Hypotéza 3: Ve stravě českých dětí je příjem cholesterolu vyšší než 300mg na den. Tato hypotéza potvrzena nebyla. Z výsledků je patrné, že české děti školního věku se nestravují podle doporučení zdravé výživy. Výsledky práce by bylo možné použít jako podklad pro zlepšení výživy dětí školního věku. Pochybení rodičů ve výživě svých potomků je jedním z důležitých faktorů, přispívajících k nárůstu obezity a různých onemocnění .Rodiče by měli být informováni o špatných stravovacích návycích dětí a zároveň o tom, z čeho by se měl zdravý jídelníček skládat. Mohlo by to být formou letáčků ve škole, možností by bylo také přednášky ve škole pro rodiče dětí. Jelikož jsme jedním ze států, kde je obezita zastoupena ve velké míře, a to i v dětské populaci, jistě by tyto aktivity byly přínosem pro to, aby postupně docházelo ke změnám stravovacích návyků v populaci dětí školního věku a tím i zlepšení jejich zdravotního stavu a omezení obezity.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
host ::
RSS.