|
|
Jurodivost a jiné projevy substandardního chování z pohledu řečově-komunikačních taktik. Na materiálu Minejí pro čtení Dimitrije Rostovského
Řoutil, Michal ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kovačičová, Oľga (oponent) ; Milko, Pavel (oponent)
Shrnutí Předkládaná dizertační práce se zabývá tématem jurodivosti a jiných projevů substandardního chování v rámci hagiografického žánru, a to z pohledu tzv. "singulárních řečově-komunikačních taktik" (сингулярные рече-поведенческие тактики) a na materiálu nejrozsáhlejšího korpusu hagiografických textů v církevní slovanštině Minejí pro čtení Dimitrije Rostovského. Práce sestává z úvodu, tří hlavních kapitol, závěru a seznamu použité literatury. První kapitola má historiografické zaměření, popisuje relevantní práce k tématu ruskéhagiografickéliteratury11.-17.stoletísohledemnahagiografiejurodivých,nastiňuje stav dosavadního bádání v Rusku a představuje základní literární památky. Druhá část této kapitoly se věnuje životu a tvorbě předního ruského spisovatele přelomu 17.-18. století Dimitrije Rostovského (1651-1709). Ve druhé kapitole je představen metodologiсký přístup jehož je v práci užito, tj. singulární řečově-komunikační taktiky v pojetí, jak je do světové vědy uvedli Je. M. Vereščagin a V. G. Kostomarov; dále je uveden rovněž širší i užší kontext dosavadního bádání v oblasti. Ve třetí, stěžejní kapitole, se nachází analýza dvou hagiografických textů (sv. Ondřeje Jurodivého a Filareta Milosrdného) a jejich komparace. Další část tvoří materiály ke katalogu singulárního chování s konkrétními texty, které...
|
|
| |
|
|
„Miluji Justinu tak velmi, že bez nie býti nemohu…“ Proměna příběhu od passio k hagiografické romanci
Zajíčková, Vendula
Žádné z Voraginových ani staročeských passionálních hagiografických textů o svatých pannách-mučednicích z doby křesťanského starověku nemá svou původní předlohu v době, kdy vznikala acta a passiones. Žánrový prototyp acta není oproti passio ve vývoji dále reflektován, předlohy k nim vznikaly až od konce 4. století, ale většina z nich má svůj původ až ve století 7.– 9. Přesto je v těchto původních předlohách patrný model passio, který se osvědčil dříve, s původním inventářem topoi (topos „modly, nebo smrt“, dále imitatio Christi, ancilla Dei, sponsa Christi, touha po smrti), a téměř vždy je užito dialogu, který se vyvinul z původního soudního výslechu obžalovaného křesťana a římského hodnostáře. Na hagiografických textech o sv. Justině a sv. Cypriánovi jsme prokázali vliv tzv. kouzelnického románu. Tendence k narativitě značně stoupala ve vrcholném středověku (přibyla především topoi urozeného původu a krásy), kdy byly passiones ovlivněny světskou romance Podstatnou proměnou prošlo pojetí ďábla: z pohana jako nástroje ďáblova se v pozdějších textech transformoval do ďábla personifikovaného.
|
|
|
Obraz dětství a mládí sv. Václava a sv. Vojtěcha v českých legendách
ZÁVODSKÁ, Dana
Bakalářská práce pojednává o obrazu dětství a mládí svatého Václava a svatého Vojtěcha v českých legendách. O tom, jak jsou vnímány v staroslověnské a latinské hagiografii. Práce si všímá kontinuity, ale také odlišností motivů v jednotlivých dílech. Součástí práce je seznámení se s historickou dobou, ve které oba světci žili, s jejich činy a osudy. Důraz je kladen na přelomová období během jejich dospívání a s ním spojenou datací. V průběhu celé práce jsou legendy konfrontovány s poznatky literárních historiků a antropologů, které se snaží potvrdit či vyvrátit pravdivost václavské a vojtěšské hagiografie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Postoj Svatého stolce k válečným konfliktům a napětí v mezinárodních vztazích v 80. letech 20. století
Hovorková, Jana ; Drhlík, Alois (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá postojem Svatého stolce jako subjektu mezinárodního práva k válečným konfliktům a napětí v mezinárodních vztazích v 80. letech 20. století, tedy v době části pontifikátu Jana Pavla II. (1978-2005). V první, spíše teoretické části, jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se ke Svatému stolci, papežův primát, vnitřní struktura fungování Římské kurie se zaměřením na Státní sekretariát a Papežskou radu pro spravedlnost a mír, principy diplomacie Svatého stolce, východiska pro pontifikát Jana Pavla II. (II. vatikánský koncil a jeho dokumenty, Ostpolitik Svatého stolce), znaky programu pontifikátu Jana Pavla II. a jím upřednostňované nástroje a aspekty. Druhá, aplikační část, na vybraných případech z 80. let 20. století ? spor o Beaglův průliv, válka o Falklandy, napětí v Polsku, nikaragujský režim a problematika teologie osvobození a občanská válka v Libanonu ? ukazuje konkrétní postoj Svatého stolce či jeho roli v nich.
|
|
|
Úloha Svatého stolce v mezinárodních politických vztazích po II. světové válce
Hořejší, Jaroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Nejen v běžné publicistice a literatuře, ale často i v odborných statích se setkáváme s jistým hodnocením protagonistů světové politiky. Měřítka, podle kterých se síla toho či onoho subjektu určuje, podle mého názoru, nezabírají často celou škálu faktorů, podle kterých by se z mého pohledu měla míra vlivu na světové dění posuzovat. Není jistě sporu ani pochyb, že vedle bohatství nerostného, teritoriální rozlohy, velikosti armády, síly ekonomiky, je také hledisko duchovní. Moderní výklady dějin se ale více soustředí na neduchovní rozměr toho, čím je kormidlo dějin ovlivňováno. Nicméně stojí minimálně za širší zamyšlení, je-li tomu opravdu tak. Úloha Svatého stolce jako politického hráče byla v posledních desetiletích podceňována. Avšak pováleční papežové, především Jan XXIII. a Jan Pavel II., díky své autoritě, vrátili Svatý stolec zpět mezi důležité politické hráče. Apoštolská stolice však nemůže si do budoucna nemůže automaticky mezinárodní vliv nárokovat. Záleží především na jejím hlavním představiteli, jakým způsobem se svým postavením naloží a jaké ambice zasahovat do mezinárodních událostí bude mít.
|
host ::
RSS.