|
Příprava dobrovolníků v Domácím hospici Cesta domů
Matochová, Jana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Váňová, Věra (oponent)
Otázka smrti a umírání se dotýká každého člověka, jedná se o nelehkou a přesto přirozenou součást života každého z nás. Hospicová péče nabízí umírajícímu a jeho blízkým pomoc a podporu na poslední cestě "domů". V této práci popisuji možnosti přípravného kurzu pro dobrovolníky, kteří mají v prostředí hospicové péče své nezastupitelné místo. V empirické části prezentuji příklad z praxe českého Domácího hospicu Cesta domů, který komentuji na základě literatury i svých osobních zkušeností. Výstupem zkoumání je zpětná vazba pro vedení Domácího hospice Cesta domů, včetně návrhů ke změnám přípravného kurzu.
|
|
Potřebnost domácí hospicové péče na Písecku
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá problematikou potřebnosti služeb domácí hospicové péče na Písecku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zájem o poskytování této komplexní péče, která se snaží uspokojit jak fyzické, tak i psychické, sociální a duchovní potřeby člověka. Byl zjišťován nejenom názor na potřebnost poskytování specializované paliativní péče, ale také důvody, které vedou rodiny k péči v domácím prostředí. V teoretické části je přiblížena problematika týkající se hospicové péče. V práci je zmíněna historie, současnost, legislativa a financování hospicové péče v České republice. Další kapitola se podrobněji věnuje jedné z forem paliativní péče, kterou je domácí hospicová péče. Prostor je také věnován potřebám umírajícího a rodině, která má nezastupitelný význam při péči o nevyléčitelně nemocné. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru podle návodu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 18 komunikačních partnerů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Z výsledku výzkumu vyplývá, že jak odborná veřejnost, tak pečující rodiny mají zájem o poskytování specializované paliativní péče. Odborná veřejnost vítá nabídku domácí hospicové péče a pokládá ji za důležitou a potřebnou v nabídce různých typů péče o pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Rodiny pacientů v terminálním stádiu nemoci mají zájem o domácí hospicovou péči jako jednu z variant nabízených služeb. Důvodem rodin, při rozhodování o péči v domácím prostředí, jsou zdravé a pevné vztahy k umírajícímu člověku. Závěry z tohoto výzkumu mohou přispět k bližšímu náhledu na tuto problematiku nebo se mohou stát zdrojem informací pro rodiny, které stojí před složitým rozhodnutím péče o vážně nemocného člena rodiny v domácím prostředí.
|
|
Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči
MACANOVÁ, Miriam
Diplomová práce s názvem: ?Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči? se orientuje na problematiku spojenou s umíráním v domácím prostředí. Péči o umírajícího člověka v tomto případě zajišťují rodinní příslušníci, kterým pomáhá domácí hospic. Teoretická část objasňuje oblast spojenou s poskytováním služeb hospiců a s moderním pojetím hospicové péče v České republice, i ve světě. Stěžejní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její charakteristika. Dále obsahuje témata: rodina, finalita života, fáze umírání dle Kübler-Rossové, paliativní péče, sociální práce v hospicové péči. Cílem práce bylo zmapování systému práce s rodinou pečující o nemocného v domácí hospicové péči. K vypracování diplomové práce jsem použila strategii kvalitativního výzkum. Uplatnila jsem metodu ústního dotazování pomocí techniky narativního rozhovoru s pečujícími osobami. Doplňkovou metodu jsem použila polostrukturovaný rozhovor se sociální pracovnicí a zdravotní sestrou domácího hospice. Respondenti byli vybráni z řad pečujících o umírajícího člověka, kteří jsou pacienty Domácího hospice Tabita v Brně. Rozhovory jsem realizovala v období měsíce února, až do počátku dubna v roce 2012. Rozhovory probíhaly po vzájemné dohodě, v domácím prostředí respondenta nebo v prostorách domácího hospice. Rozhovory s pracovnicemi domácího hospice probíhaly v prostorách hospice. Realizováno bylo 10 rozhovorů s respondenty. Zpracování dat proběhlo na základě kategorizace dat. Výsledky ukazují, že respondentům vyhovují služby domácího hospice a hodnotí je pozitivně. Oceňují přístup, práci zaměstnanců domácího hospice a jejich respekt k přáním umírajícího i jejich. Podpora ze strany domácího hospice se poskytuje formou materiální, technickou, psychickou i duchovní. I přes náročnost péče, kterou respondenti uvádějí, by znovu pečovali o umírajícího člověka doma. Diplomová práce je určena pro odborníky zabývající se danou problematikou, ale i laické veřejnosti, která se chce více dozvědět o službách domácího hospice. Práce by měla ukázat výhody této služby.
|
|
Vnímání umírání a smrti
ROŽNOVSKÁ, Kateřina
Práce popisuje vnímání umírání a smrti v rodině Werichových, která byla klientem Domácího hospice Tabita. Je provázena rozhovorem s panem Werichem, který pečoval o svoji umírající manželku. Fakta získaná z rozhovoru jsou doložena odbornou literaturou a mým zúčastněným pozorováním. Toto pozorování jsem prováděla jako zaměstnanec Domácího hospice Tabita. Práce dokládá, co mají rodiny umírajících společné, ale také jaká jsou specifika jednotlivých případů. Také však to, že i když je Domácí hospic Tabita založen na křesťanských základech, může velmi dobře a profesionálně spolupracovat s rodinami, jejichž členové nejsou zastánaci křesťanské víry.
|
|
Problematika integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Teoretická část sestává z šesti kapitol: Závěr života a umírání, Paliativní péče, Multidisciplinární tým domácího hospice, Specifika péče o pokročile nemocného pacienta v domácím prostředí, Rodina a pečující a Péče o umírající v České republice Druhá, praktická část, sestává z kvalitativně kvantitativního výzkumného šetření, které mělo tři cíle. Prvním cílem bylo definovat potřeby rodinných příslušníků pečujících v domácím prostředí o terminálně nemocného člověka. Druhým cílem bylo definovat dovednosti sester potřebné k saturaci potřeb rodinných příslušníků pečujících o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí a posledním cílem bylo na základě zjištěných výsledků vymezit to, co v současné péči chybí. V kvalitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Které faktory vedou k rozhodnutí rodiny zapojit se do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 2. Které faktory brání integraci rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 3 Jaké dovednosti jsou pro sestru nezbytné v procesu integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? Výzkumný soubor kvalitativní části šetření tvořilo šest respondentů, kteří měli zkušenost s péčí o umírajícího nemocného v domácím prostředí. Výzkumnou metodou této části práce byl polostrukturovaný rozhovor, který sestával ze šesti otázek. Otázky byly zaměřeny na období péče o umírajícího člena rodiny v domácím prostředí. Z výsledku výzkumu lze vyvodit následující hypotézy: 1. Poskytnutí informací v rámci edukace laickým pečujícím před propuštěním terminálně nemocného klienta do domácího ošetřování přispívá k jejich aktivnímu zapojení se do péče o něj. 2. Participace mobilního hospicového týmu na péči o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí přispívá k saturaci potřeby jistoty a bezpečí pečujících. Na počátku kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je respondentův pocit neschopnosti aktivně se do péče zapojit. 2. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je ohrožení ekonomické situace respondenta. 3. Využití odborných služeb v péči o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je podmíněno znalostí o jejich existenci a o rozsahu služeb, které poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 198 osob z řad široké veřejnosti. Data byla sebrána pomocí dotazníku. Otázky dotazníku zjišťovaly připravenost respondentů rozhodnout se pro péči o nevyléčitelně nemocného příbuzného v domácím prostředí a jejich informovanost o existenci institucí poskytujících paliativní péči v domácím prostředí. První dvě hypotézy byly na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Na podkladě výsledků práce byl vytvořen manuál pro všeobecné sestry ?Péče o umírajícího klienta v domácím prostředí? a ?Informační leták pro laiky? rozhodující se pečovat o svého blízkého v domácím prostředí, které jsou součástí této práce.
|
|
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
|
|
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
|
|
MOŽNOSTI A LIMITY DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ĆESKÝCH PODMÍNKÁCH A VÝHLED DO BUDOUCNA
SVOBODOVÁ, Martina
Těžce nemocný potřebuje svoji rodinu a jeho rodina potřebuje podporu. Domácí hospic tuto podporu nabízí. Domácí prostředí je jistě pro naprostou většinu nemocných optimální, ale i domácí péče má hranice svých možností. Proto máme tři formy hospicové péče: domácí hospicová péče, stacionární hospicová péče a lůžková hospicová péče. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaká omezení existují v rozvoji domácí hospicové péče v rámci České republiky. Předpokládaná hypotéza, že rozvoj domácí hospicové péče v České republice je omezený více z ekonomických než organizačních důvodů, se potvrdila. Důvodem jsou nedostatečné legislativní podmínky v rámci České republiky pro hospicovou péči. Neexistuje systém financování domácí hospicové péče pojišťovnami. Dalšími stávajícími problémy jsou pak nedostatečná informovanost veřejnosti, ale i zdravotníků, vzdělání v oblasti paliativní péče, neobeznámenost laické veřejnosti s otázkami kolem smrti a péče o umírající, nedostatečná komunikace lékařů s pacienty a další.
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|