Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava dobrovolníků v Domácím hospici Cesta domů
Matochová, Jana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Váňová, Věra (oponent)
Otázka smrti a umírání se dotýká každého člověka, jedná se o nelehkou a přesto přirozenou součást života každého z nás. Hospicová péče nabízí umírajícímu a jeho blízkým pomoc a podporu na poslední cestě "domů". V této práci popisuji možnosti přípravného kurzu pro dobrovolníky, kteří mají v prostředí hospicové péče své nezastupitelné místo. V empirické části prezentuji příklad z praxe českého Domácího hospicu Cesta domů, který komentuji na základě literatury i svých osobních zkušeností. Výstupem zkoumání je zpětná vazba pro vedení Domácího hospice Cesta domů, včetně návrhů ke změnám přípravného kurzu.
Potřebnost domácí hospicové péče na Písecku
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá problematikou potřebnosti služeb domácí hospicové péče na Písecku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zájem o poskytování této komplexní péče, která se snaží uspokojit jak fyzické, tak i psychické, sociální a duchovní potřeby člověka. Byl zjišťován nejenom názor na potřebnost poskytování specializované paliativní péče, ale také důvody, které vedou rodiny k péči v domácím prostředí. V teoretické části je přiblížena problematika týkající se hospicové péče. V práci je zmíněna historie, současnost, legislativa a financování hospicové péče v České republice. Další kapitola se podrobněji věnuje jedné z forem paliativní péče, kterou je domácí hospicová péče. Prostor je také věnován potřebám umírajícího a rodině, která má nezastupitelný význam při péči o nevyléčitelně nemocné. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru podle návodu. Výzkumného šetření se zúčastnilo 18 komunikačních partnerů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Z výsledku výzkumu vyplývá, že jak odborná veřejnost, tak pečující rodiny mají zájem o poskytování specializované paliativní péče. Odborná veřejnost vítá nabídku domácí hospicové péče a pokládá ji za důležitou a potřebnou v nabídce různých typů péče o pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Rodiny pacientů v terminálním stádiu nemoci mají zájem o domácí hospicovou péči jako jednu z variant nabízených služeb. Důvodem rodin, při rozhodování o péči v domácím prostředí, jsou zdravé a pevné vztahy k umírajícímu člověku. Závěry z tohoto výzkumu mohou přispět k bližšímu náhledu na tuto problematiku nebo se mohou stát zdrojem informací pro rodiny, které stojí před složitým rozhodnutím péče o vážně nemocného člena rodiny v domácím prostředí.
Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči
MACANOVÁ, Miriam
Diplomová práce s názvem: ?Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči? se orientuje na problematiku spojenou s umíráním v domácím prostředí. Péči o umírajícího člověka v tomto případě zajišťují rodinní příslušníci, kterým pomáhá domácí hospic. Teoretická část objasňuje oblast spojenou s poskytováním služeb hospiců a s moderním pojetím hospicové péče v České republice, i ve světě. Stěžejní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její charakteristika. Dále obsahuje témata: rodina, finalita života, fáze umírání dle Kübler-Rossové, paliativní péče, sociální práce v hospicové péči. Cílem práce bylo zmapování systému práce s rodinou pečující o nemocného v domácí hospicové péči. K vypracování diplomové práce jsem použila strategii kvalitativního výzkum. Uplatnila jsem metodu ústního dotazování pomocí techniky narativního rozhovoru s pečujícími osobami. Doplňkovou metodu jsem použila polostrukturovaný rozhovor se sociální pracovnicí a zdravotní sestrou domácího hospice. Respondenti byli vybráni z řad pečujících o umírajícího člověka, kteří jsou pacienty Domácího hospice Tabita v Brně. Rozhovory jsem realizovala v období měsíce února, až do počátku dubna v roce 2012. Rozhovory probíhaly po vzájemné dohodě, v domácím prostředí respondenta nebo v prostorách domácího hospice. Rozhovory s pracovnicemi domácího hospice probíhaly v prostorách hospice. Realizováno bylo 10 rozhovorů s respondenty. Zpracování dat proběhlo na základě kategorizace dat. Výsledky ukazují, že respondentům vyhovují služby domácího hospice a hodnotí je pozitivně. Oceňují přístup, práci zaměstnanců domácího hospice a jejich respekt k přáním umírajícího i jejich. Podpora ze strany domácího hospice se poskytuje formou materiální, technickou, psychickou i duchovní. I přes náročnost péče, kterou respondenti uvádějí, by znovu pečovali o umírajícího člověka doma. Diplomová práce je určena pro odborníky zabývající se danou problematikou, ale i laické veřejnosti, která se chce více dozvědět o službách domácího hospice. Práce by měla ukázat výhody této služby.
Vnímání umírání a smrti
ROŽNOVSKÁ, Kateřina
Práce popisuje vnímání umírání a smrti v rodině Werichových, která byla klientem Domácího hospice Tabita. Je provázena rozhovorem s panem Werichem, který pečoval o svoji umírající manželku. Fakta získaná z rozhovoru jsou doložena odbornou literaturou a mým zúčastněným pozorováním. Toto pozorování jsem prováděla jako zaměstnanec Domácího hospice Tabita. Práce dokládá, co mají rodiny umírajících společné, ale také jaká jsou specifika jednotlivých případů. Také však to, že i když je Domácí hospic Tabita založen na křesťanských základech, může velmi dobře a profesionálně spolupracovat s rodinami, jejichž členové nejsou zastánaci křesťanské víry.
Problematika integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Teoretická část sestává z šesti kapitol: Závěr života a umírání, Paliativní péče, Multidisciplinární tým domácího hospice, Specifika péče o pokročile nemocného pacienta v domácím prostředí, Rodina a pečující a Péče o umírající v České republice Druhá, praktická část, sestává z kvalitativně kvantitativního výzkumného šetření, které mělo tři cíle. Prvním cílem bylo definovat potřeby rodinných příslušníků pečujících v domácím prostředí o terminálně nemocného člověka. Druhým cílem bylo definovat dovednosti sester potřebné k saturaci potřeb rodinných příslušníků pečujících o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí a posledním cílem bylo na základě zjištěných výsledků vymezit to, co v současné péči chybí. V kvalitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Které faktory vedou k rozhodnutí rodiny zapojit se do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 2. Které faktory brání integraci rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 3 Jaké dovednosti jsou pro sestru nezbytné v procesu integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? Výzkumný soubor kvalitativní části šetření tvořilo šest respondentů, kteří měli zkušenost s péčí o umírajícího nemocného v domácím prostředí. Výzkumnou metodou této části práce byl polostrukturovaný rozhovor, který sestával ze šesti otázek. Otázky byly zaměřeny na období péče o umírajícího člena rodiny v domácím prostředí. Z výsledku výzkumu lze vyvodit následující hypotézy: 1. Poskytnutí informací v rámci edukace laickým pečujícím před propuštěním terminálně nemocného klienta do domácího ošetřování přispívá k jejich aktivnímu zapojení se do péče o něj. 2. Participace mobilního hospicového týmu na péči o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí přispívá k saturaci potřeby jistoty a bezpečí pečujících. Na počátku kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je respondentův pocit neschopnosti aktivně se do péče zapojit. 2. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je ohrožení ekonomické situace respondenta. 3. Využití odborných služeb v péči o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je podmíněno znalostí o jejich existenci a o rozsahu služeb, které poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 198 osob z řad široké veřejnosti. Data byla sebrána pomocí dotazníku. Otázky dotazníku zjišťovaly připravenost respondentů rozhodnout se pro péči o nevyléčitelně nemocného příbuzného v domácím prostředí a jejich informovanost o existenci institucí poskytujících paliativní péči v domácím prostředí. První dvě hypotézy byly na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Na podkladě výsledků práce byl vytvořen manuál pro všeobecné sestry ?Péče o umírajícího klienta v domácím prostředí? a ?Informační leták pro laiky? rozhodující se pečovat o svého blízkého v domácím prostředí, které jsou součástí této práce.
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
MOŽNOSTI A LIMITY DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ĆESKÝCH PODMÍNKÁCH A VÝHLED DO BUDOUCNA
SVOBODOVÁ, Martina
Těžce nemocný potřebuje svoji rodinu a jeho rodina potřebuje podporu. Domácí hospic tuto podporu nabízí. Domácí prostředí je jistě pro naprostou většinu nemocných optimální, ale i domácí péče má hranice svých možností. Proto máme tři formy hospicové péče: domácí hospicová péče, stacionární hospicová péče a lůžková hospicová péče. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaká omezení existují v rozvoji domácí hospicové péče v rámci České republiky. Předpokládaná hypotéza, že rozvoj domácí hospicové péče v České republice je omezený více z ekonomických než organizačních důvodů, se potvrdila. Důvodem jsou nedostatečné legislativní podmínky v rámci České republiky pro hospicovou péči. Neexistuje systém financování domácí hospicové péče pojišťovnami. Dalšími stávajícími problémy jsou pak nedostatečná informovanost veřejnosti, ale i zdravotníků, vzdělání v oblasti paliativní péče, neobeznámenost laické veřejnosti s otázkami kolem smrti a péče o umírající, nedostatečná komunikace lékařů s pacienty a další.
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.