|
|
Kriminalita a delkvence mládeže na základních školách v okrese Klatovy
BLÁHOVÁ, Václava
Diplomová práce se zabývá kriminalitou a delikvencí mládeže na základních školách Klatovska. V teoretické části je stručně popisován zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a dále vnitřní i vnější faktory, které by mohly mít vliv na sociálně patologické chování mladého jedince. Studie zpracovává současnou strukturu kriminality mládeže v České Republice, vývojové tendence dané problematiky v období několika posledních let a okrajově je srovnává v rámci Evropské Unie. Možnosti intervence v práci s rizikovou mládeží v resortu školství, policie a soudnictví pojednává další kapitola. Cílem celé práce je zmapování výskytu spíše bagatelní kriminality a delikvence mládeže na základních školách Klatovska z hlediska genderu, protože se domnívám, že tento ukazatel se jednoznačně podílí na struktuře sociálně patologického chování mládeže. Výzkumem bylo zjišťováno povědomí mládeže o odpovědnosti za své činy a také to, kterých činů a deliktů se nejvíce dopouštějí. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník s 32ti uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami, který byl předložen 303 respondentům na 5ti základních školách, a to v 7., 8. a 9. ročnících. Z celkového počtu žáků bylo 49% dívek a 51% chlapců. Školy byly záměrně vybrány tak, aby splňovaly zadání diplomové práce, tedy byla zohledněna otázka genderu. Cílem dotazníku bylo zjistit, jakého sociálně patologického jednání se žáci na základních školách dopouštějí a na základě tohoto zjištění vyvodit závěr, zda intervence v oblasti práce s rizikovou mládeží je na Klatovsku dostatečná. Výsledky vlastního výzkumu v některých oblastech korespondovaly s daty přístupnými u kurátora pro mládež. Zejména se potvrdilo, že často dochází k řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a konzumaci alkoholu. Dotazníkovým šetřením byla prokázána neznalost věkové hranice odpovědnosti za své činy, ascendence drobných krádeží, agresivita vůči spolužákům a konzumace ilegálních drog. Z výzkumu lze vyvodit závěr, že intervence a práce s takto ohroženou mládeží je na Klatovsku v oblasti protidrogové prevence a terapie nedostatečná, stejně jako prevence drobných krádeží, konzumace alkoholu, šikany a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. K eliminaci tohoto patologického jednání zřejmě dojde, pokud bude zajištěn bližší kontakt mezi žáky škol a preventisty, popřípadě dalších složek, jako je Policie ČR, protidrogoví koordinátoři a sociální pracovníci.
|
|
|
Aktuální problematika soudnictví ve věcech mládeže
BANIAROVÁ, Petra
Tato práce se zabývá problematikou soudnictví ve věcech mládeže, se zaměřením na kriminalitu dětí mladších 15 let a specifika soudního řízení při spáchání činu jinak trestného. V teoretické části je nastíněn vývoj soudnictví ve věcech mládeže v České republice a související zákony, dále specifika soudnictví u dětí mladších 15 let, spolupráce organizací působících v rámci dané problematiky a aktuálně diskutovaná témata jako snížení hranice trestní odpovědnosti, vývoj kriminality dětí v České republice či hodnocení zákona o soudnictví ve věcech mládeže po několikaletém fungování v praxi. Práce s dětmi, jakožto pachateli činů jinak trestných, vyžaduje vzhledem k jejich věku a psychické nevyzrálosti specifické postupy, které mají směřovat k napravení pachatele a k předcházení vzniku dalších problémů. Zároveň je cílem rychlé řešení situace, co nejmenší traumatizace dítěte a ochrana jeho práv. Do tohoto procesu je tedy zapojena celá řada institucí, jako orgán sociálně-právní ochrany dětí, policie, soudy pro mládež, či Probační a mediační služba. Cílem práce bylo zjistit postoje kurátorů pro mládež k dané problematice, zejména fungování zákona v praxi, jeho přínos a případné nedostatky. Na základě výpovědí respondentů následně vytvořit náměty na změnu platné právní úpravy. Výzkum byl v návaznosti na stanovené cíle proveden formou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Respondenty byli pracovníci odborů sociálně-právní ochrany dětí při obecných úřadech, kurátoři pro mládež. Otázky byly zaměřeny na fungování zákona v praxi z pohledu kurátorů, na přínos tohoto zákona, jeho nedostatky a na názory kurátorů na některá specifika soudního řízení u dětí mladších 15 let. Po zpracování získaných dat z rozhovorů bylo vytvořeno několik námětů na změnu zákona o soudnictví ve věcech mládeže, přispívajících ke zvýšení efektivity práce s delikventní mládeží.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením
HOLENDOVÁ, Jana
Diplomová práce má název ,,Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením`` a skládá se z teoretické a praktické části. V první části teorie se zabývám charakteristikou mentální retardace, její příčinou vzniku, rozebírám klasifikaci, historii, vzdělávání těchto dětí a vztahy s okolím. Druhá kapitola je zaměřena na významné dokumenty týkající se práv dětí a osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se soustřeďuje na výzkumy práv dětí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Na teorii navazuji praktickou částí, kde jsou uvedeny výsledky s následnou diskusí s autory. Výzkum byl prováděn metodou řízeného rozhovoru (částečně standardizovaná metoda), vedený pomocí dotazníku, který byl vytvořen profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Pomocí této a nově také metodiky A. Saporitiho probíhají v České republice od roku 1999 výzkumy právního povědomí u dětí školního věku, dětí romských a dětí v ústavní péči. U dětí s mentálním postižením zatím výzkum právního povědomí a vnímání práv proveden nebyl. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída) a dvanáct modelových situací, ve kterých jedinec práva přiznává či nepřiznává. Rozhovory byly provedeny u 116 respondentů ze tří speciálních škol (Havlíčkův Brod, Třeboň, Soběslav). Pro zajímavost jsem porovnávala s výzkumem Mgr. Jany Stejskalové z roku 2005. V práci byl stanoven jeden cíl a hypotéza. Cílem práce bylo zjištění vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením. Cíl byl splněn. Hypotéza práce zněla: H1 Se zvyšujícím se vzděláním rodičů se zvyšuje i právní povědomí jejich dětí s lehkým mentálním postižením. Hypotéza potvrzena nebyla.
|
|
|
Současný stav a možnosti řešení dětského kuřáctví
VÁVROVÁ, Eva
Práci jsem rozdělila do části teoretické a praktické. V teoretické části jsou obsaženy informace o historii kouření, o látkách obsažených v cigaretě a jsou zde uvedeny účinky kouření na děti, dospělou populaci, těhotné ženy i reprodukci. V další kapitolách je řešena problematika zákonů a kouření, je zde uvedena teorie vzniku závislosti a možná léčba. V závěru teoretické části je podrobně popsána problematika kouření dětí a mládeže. Obsahuje preventivní programy, ochranu dětí před kouřením a důvody, které vedou mládež k prvním pokusům a následnému kuřáctví.
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na vznik a rozvoj poruch chování u dětí.
ZAVADILOVÁ, Dita
Poruchy chování se vymykají z přiměřeného chování v určitém věku a v určitém sociokulturním prostředí. Jedinec s poruchami chování porušuje určité normy chování (morální nebo právní normy). Příčiny mohou být vrozené (dědičné), které jsou méně závažné či důsledkem výchovy (vlivy vrstevníků, rodiny, party), kdy mladý člověk tak napodobuje své okolí. Poruchy chování lze obecně charakterizovat jako odchylku v oblasti socializace, kdy jedinec není schopen respektovat běžné normy chování na úrovni odpovídající jeho věku.
|
|
|
Bezpečná hřiště v Táboře.
KUNCLOVÁ, Romana
Tato práce se zabývá bezpečností dětských hřišť v Táboře. Od roku 2002 probíhá Program optimalizace dětských hřišť na území města. Podle harmonogramu jsou dětská hřiště rekonstruována tak, aby požadavky na bezpečnost odpovídaly platným normám ČSN 1176 a ČSN 1177. Úkolem této práce je zmapování technického stavu vybavení dětských hřišť a zjištění informovanosti veřejnosti o bezpečnosti herních prvků.
|
|
|
Funkčnost neúplné - rozvedené rodiny ve vztahu k dítěti
ELIŠKOVÁ, Zdeňka
Každý člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu s myšlenkou, že to bude jistě šťastný a trvalý svazek. Bohužel se stále častěji stává, že dříve či později dochází k rozpadu těchto idejí. Během našeho života se tedy každý z nás, ať již na vlastní kůži, či u lidí v našem okolí, setkává s rozpadem manželství, respektive rodiny. Fenomén rozpadu rodiny je ve značné míře úzce propojen s rozpadem tradiční společnosti a její přeměně v industriální společnost moderní, která je vybavena jinými hodnotami, způsobem života i legitimitou svého oprávnění. Neplní-li rodina své hlavní úkoly, znamená pro člověka závažné nebezpečí, zasahujíc jej svou dysfunkcí či afunkcí na těch nejcitlivějších místech. Všem členům rodiny, dětem i dospělým, poskytuje rodina domov. Rodina je ovšem vlivem změněných společenských poměrů dnes značně zranitelná. S narůstajícím počtem rozvodů jde ruku v ruce nárůst počtu neúplných rodin, tedy rodin, ve kterých matka či otec sami pečují o své děti. Rodina má ve vývoji a výchově dítěte nezastupitelnou roli. Nestabilita rodinného života představuje vážné ohrožení socializace dítěte. Fungování rodinného systému je založeno na charakteru osobnosti, především rodičů, proto když selže některý z partnerů ve své základní úloze, vážně se narušuje celé společenství. V této souvislosti je třeba si klást řadu otázek: Jak fungují neúplné rodiny? Jsou tyto rodiny funkční ve vztahu k dítěti? S jakými problémy se tyto rodiny setkávají? Je třeba takovým rodinám pomáhat a jak? Poslední šetření funkčnosti rodin proběhlo v 80. letech minulého století pomocí Dotazníku funkčnosti rodin ve vztahu k dítěti prof. Dunovského. Ve své práci jsem se rozhodla otestovat funkčnost současných rodin, a to právě rodin neúplných {--} rozvedených, kterých v naší společnosti neustále přibývá. Uvádí se, že v současné době je každá čtvrtá rodina v České republice neúplná. Cílem mé práce je tedy zjištění úrovně funkčnosti těchto neúplných {--} rozvedených rodin.
|
|
|
Problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu (syndrom zavrženého rodiče)
VESELÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu, práce je zaměřena hlavně na syndrom zavrženého rodiče. V současné době se zvyšuje počet rozvodů, neboť prakticky každé druhé manželství se rozvádí. V naší společnosti přetrvává trend, že děti se po rozvodu svěřují v 90% matkám. Proto je práce zaměřena na otce. Téměř polovina dětí z rozvedených manželství je popouzena proti jednomu z rodičů, většinou proti otci. Přibližně třetině těchto dětí je popouzena tak silně, že se u nich vyvine syndrom zavrženého rodiče. Cílem práce je odhalit příčiny a způsoby manipulace rodičů, kterým bylo dítě svěřeno do výhradní péče, proti druhému rodiči v jihočeském regionu. Dále také zjistit jaké jsou možnosti obrany a jak jsou o těchto možnostech informovaní rodiče, kterých se tato problematika týká. V práci byla použita metoda kvalitativního výzkumu polořízený rozhovor s otci u jejichž dětí se syndrom zavrženého rodiče projevuje. Na základě těchto rozvorů bylo zpracováno 5 kasuistik. Déle byl výzkum rozšířen o kvantitativní metodu dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány otcům, kteří navštěvují OSPOD a Krizové centrum v Českých Budějovicích a řeší problémy spojené s kontaktem se svými dětmi po rozvodu. Po zpracování všech podkladů jsem zjistila, že nejčastějším motivem matek, které brání otci v kontaktu s dětmi, je pomsta za křivdy v manželství nebo za rozvod. Pokud matka chce zabránit otci ve styku s dětmi je nejúčinnějším řešením odstěhovat se s dítětem. Nejčastějším způsobem je nemoc dítěte. Stává se, že děti každé dva týdny bolí břicho nebo v krku. I když jsou otcové dobře informovaní o právních možnostech řešit tyto problémy, je velice těžké prokázat matce vinu. Řešení problematiky syndromu zavrženého rodiče spočívá určitě v prevenci. Rodiče by měli vědět jaké dopady jejich rozvodové spory mohou mít na děti a měli by se snažit, aby se děti nestaly svědky jejich hádek. Pracovníci, kteří se s porozvodovými spory rodičů o děti setkávají při své práci, by měli pamatovat na možnost vzniku SZR a pokud rozpoznají varovné příznaky měli by zakročit. Odstranění rozvinutého SZR je velice složité a vztah dítěte s dříve zavrhovaným rodičem je tím velice poznamenán. Narušená psychika dítěte se může projevovat celý jeho život a ovlivnit i jeho pozdější vztahy.
|
|
|
Krize současné rodiny - psychosociální aspekty
MIKULOVÁ, Radka
Dnešní manželství a partnerství jsou uzavírána s vědomím, že je lze snadno ukončit. Dávno zmizelo společenské stigma, jež bylo kdysi spojováno s rozvodem, soužití bez svatby je dnes společensky přijatelné, ba dokonce módní. Rozvod je často traumatická, velmi bolestná a dlouhodobé následky zanechávající událost pro všechny zúčastněné. O to více pro děti, které jen těžko chápou co se stalo. Ztráta pocitu jistoty je často doprovázena pocity viny a vlastního selhání. Děti se mohou domnívat, že ony zapříčinily rozchod rodičů. Důsledky stresu se projevují ještě dlouho po rozvodu. Cílem práce bylo zmapovat situaci dítěte v rozvedené rodině. Zjistit dopady rozvodu rodičů na budoucí vývoj dítěte. Zvolenou metodikou byla kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pro zmapování problematiky byl nejprve zvolen kvalitativní výzkum, ve kterém byla použita technika rozhovorů s dospělými dětmi, které prožily rozvod rodičů. Pro kvantitativní výzkum bylo použito dotazníkové šetření. Na středních a vysokých školách bylo rozdáno 260 dotazníků, které byly rozděleny na dvě části. První část byla zaměřena na názory týkající se manželství a druhá měla zmapovat situaci dětí, které prožily rozvod rodičů. Na dotazník odpovědělo 54 dětí z rozvedených a 179 dětí z nerozvedených manželství. Cílem kvalitativní části výzkumu bylo zmapovat problematiku rozvodu manželství z pohledu dnes již dospělých dětí. Cílem kvantitativní části výzkumu bylo zmapovat názory studentů SŠ a VŠ na manželství a rodinu. Dalším cílem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jak studenti SŠ a VŠ, kteří prožili rozvod rodičů, vnímají průběh a dopady rozvodu. Nebyl přímo prokázán negativní vliv rozvodu na dětský vývoj. Dotázaní respondenti nepovažují období po rozvodu manželství za tíživou životní situaci. Z výzkumu tedy vyplývá, že rozvod nebo rozchod nemusí být pro dítě vždy katastrofou. Hodně záleží také na osobnosti a odolnosti dítěte. Pokud rodiče dětem otevřeně řeknou, co se děje, dítě se snáze smíří se situací a začne si uvědomovat i světlé stránky.
|
host ::
RSS.