|
|
Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči
KOSTKOVÁ, Lucie
Téma práce {\clqq}Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči``, bylo zvoleno z důvodu mého vlastního zájmu o tuto problematiku. Imobilizační pomůcky jsou velmi důležité při práci zdravotnického záchranáře. Cílem práce bylo zmapovat používání imobilizačních pomůcek při zásahu zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíl byl splněn. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že nejpoužívanější pomůckou jsou nosítka, se potvrdila. Výsledky zobrazuje Graf 16 a graf 14. Jako nejpoužívanější pomůcku označilo 62% respondentů nosítka, která používají za měsíc 21x a výše. Nosítka se nejčastěji používají při indikacích polytrauma (68), perforující poranění břicha (63), trauma hrudníku (65), poranění páteře (54). A konečně u Grafu 20 kde by nosítka zdravotničtí záchranáři použili ke transportu z těžko dostupného terénu (40). Hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nejméně používají při zásahu scoop-rám, se také potvrdila, jak ukazují výsledky Grafu 8, kde četnost použití scoop-rámu byla nejvíce označena odpověď 0-3x do měsíce 87 (91%). Výsledky výzkumu poukazují na četnost používaní imobilizačních pomůcek v Jihočeském kraji, zkušenosti zdravotnických záchranářů s různými pomůckami k účelu imobilizace a jejich teoretické znalosti potřebné ke správnému použití dané pomůcky. Nelze opomenout praktické zkušenosti, které jsou velmi cenné a ukázaly, že záchranáři s víceletou praxí mají více zkušeností s imobilizačními pomůckami než záchranáři s krátkodobou praxí. Chtěla bych upozornit právě na vzdělávání záchranářů během výkonu svého povolání. Během výzkumu jsem narazila na celkem zajímavý výsledek. V Grafu 1 výsledky ukazují období kdy se záchranáři seznámili s imobilizačními pomůckami. Během studia 39 (41%) a během školení na ZZS 8 (8%). Myslím si, že řešením by bylo zavést na ZZS pravidelné školení týkající se imobilizačních pomůcek a jejich nastavení a využití. Výsledky mé práce by mohly být využity v oblasti vybavování sanitních vozů imobilizačními pomůckami a hlavně rozšiřování povinné výbavy. Dále mohou být využity ke vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
Životní styl zdravotnického záchranáře
KABILKOVÁ, Radka
Průběh zátěžové situace a následné vypořádání se s danou skutečností, je dán přizpůsobením životních podmínek, prostředí a typy úkolů v souvislosti s lidskými možnostmi. Zejména v oblasti pomáhajících profesí se může dostavit nepřiměřená zátěž v součinnosti s emocionální, psychickou a fyzickou náročností dané činnosti. Od zdravotnického pracovníka se očekává velmi vysoká odborná úroveň, schopnost reagovat na fyzickou práci, obsluhovat moderní přístrojovou techniku ve zdravotnictví. Do práce zdravotníka je zahrnuta i administrativní činnost, umění jednat s nemocnými klienty, v časové tísni za náročných okolností. Všechny tyto požadavky na výkon povolání zdravotnického pracovníka jsou velmi náročné, mnohdy vyčerpávající na osobnost člověka. Tato práce je tematicky zaměřena na zmapování životního stylu v profesi zdravotnického záchranáře. Výzkum probíhal mezi zdravotnickými záchranáři v Moravskoslezském kraji formou kvantitativního výzkumu. Cílem práce byla také analýza řešení problémů spojené s výkonem povolání a návrh možností zvládání psychicky a fyzicky náročných situací. První hypotéza, která měla potvrdit vliv povolání zdravotnického záchranáře na životní styl byla potvrzena 35 (62%) z 57 (100%) respondentů. Následující hypotéza, která měla ověřit bagatelizaci problémů na pracovištích záchranných služeb spojené s výkonem povolání zdravotnického záchranáře byla rovněž potvrzena. Pro správné jednání a chování v náročných život zachraňujících situacích je podle mého názoru nutné apelovat na zachování psychické a fyzické rovnováhy u každého zdravotnického pracovníka v záchranných službách.
|
|
|
Vztah pacient - záchranář
ŠPALEK, Dušan
Tato práce se zaměřuje na porozumění základů a přiblížení zásad správné komunikace. Cílem práce bylo zmapovat situace vztahu výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby a ošetřovaných pacientů. Získaná data byla vytvořena na základě kvalitativní studie formou řízeného rozhovoru, který se vztahuje k daným problémům a okolnostem. Sběr dat probíhal v Českých Budějovicích, Táboře a Karlových Varech. Cílový a výzkumný soubor tvořilo devět zdravotnických záchranářů a devět pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Analýza devíti rozhovorů mapuje aspekty komunikačních dovedností zdravotnických záchranářů v oblasti přednemocniční neodkladné péče. Ve výsledcích převažuje jednoznačná shoda v základním pozitivním aspektu profese, jímž je míněna pomoc lidem a záchrana života. Práce dává také prostor výpovědi pacientům, kteří byli v kontaktu s posádkou Zdravotnické záchranné služby. Čtenář zde nalezne velké množství citací a jejich interpretaci.
|
|
|
Přístup zdravotnického záchranáře ke kraniocerebrálnímu poranění
SCHWARTZ, Ondřej
V teoretické části mé bakalářské práce se věnuji samotnému poranění neurokrania, anatomii, diagnostice, třídění a možným komplikacím poranění a to hlavně ve vztahu ke zdravotnickému záchranáři a přednemocniční péči. Okrajově se věnuji i samotnému zdravotnickému záchranáři, konkrétně jeho povinnostem a kompetencím.V praktické části mé práce pracuji s výsledky mého výzkumu, pro který byla použita převážně metoda kvantitativní.Zejména s výsledky mého dotazníku, který byl směřován k záchranářům, studentům ale i dalším pracovníkům, kterých se problematika týká. Byla stanovena hypotéza: ?Zdravotnický záchranář nemá dostatek znalostí a dovedností při přístupu ke kraniocerebrálnímu poranění.? Z výzkumu vyplynulo, že respondenti znalosti mají, ale nejsou uspokojivé. A to ani pro ně samotné, ocenili by možnost rozšíření, popřípadě ucelení svých znalostí. Hypotéza byla z větší části potvrzena. Proto jsem se rozhodl, na základě doposud známých informací, které jsem získal v průběhu psaní mé práce, vypracovat souhrn informací - algoritmus, řekněme, který poslouží zájemcům v dané problematice k rozšíření a ucelení doposud získaných informací.
|
|
|
Činnost zdravotnického záchranáře při kardiopulmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes - vouz
HOKROVÁ, Iveta
Bakalářská práce zjišťuje činnost zdravotnického záchranáře při kardiopolmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes vouz systému. V teoretické části se zabývám vzděláním a kompetencemi zdravotnického záchranáře. Následují anatomicko-fyziologické poznatky srdce, dýchacího systému a centrální nervové soustavy. Současně vysvětluji složení jednotlivých posádek zdravotnické záchranné služby a zmiňuji se o výjezdových základnách v Jihočeském kraji. Dále popisuji postup při základní a rozšířené kardiopolmocerebrální resuscitaci a práci s automatizovaným externím defibrilátorem. Poté následuje praktická část s cílem zjistit kompetence zdravotnického záchranáře v jednotlivých typech výjezdových posádek a postup při kardiopolmocerebrální resuscitaci. Dotazníkového šetření se zúčastnilo sto zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje, kteří odpovídali na třináct otázek týkajících se kardiopolmocerebrální resuscitace. Výsledky získané z dotazníků byly odpovědí na mou jednu hypotézu. V přílohách dokládám geografické rozložení výjezdových stanovišť v Jihočeském kraji a tabulku Výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje ? obsazení posádkami.
|
|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
|
|
Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace
JANDA, Petr
Ve své bakalářské práci, která má název Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace, jsem se zaměřil na Zdravotnické operační středisko a na zaměstnance, kteří na něm pracují. Konkrétně pak na jejich práci a stresové faktory, jenž na tyto zaměstnance působí. Problematika práce na Zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby je velmi obsáhlá a zajímavá. Operátoři jsou do velké míry schopni svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi zvýšit kvalitu záchrany osob. Teoretická část mé bakalářské práce pojednává o zdravotnickém záchranáři, zdravotnické záchranné službě, o problematice práce na zdravotnických operačních střediscích, dále pak o stresu, rekcích na stres a o možnostech eliminace stresu. Ve výzkumné části jsem se zaměřil na stresové situace, které se v této profesi vyskytují a které působí na každého operátora. Výzkum byl proveden kvalitativní formou, kde kvalitativní výzkum byl realizován technikou řízeného rozhovoru. Sběr dat byl pak proveden metodou dotazování s následným zápisem a vyhodnocením. Prvním cílem práce bylo analyzovat pracovní postupy zdravotnických záchranářů na operačním středisku. Jako druhý cíl práce jsem si zadal zjistit stresové faktory specifické pro profesi operátora/ky, blíže je charakterizovat a navrhnout jejich eliminaci. Z výzkumu v této práci vyšlo najevo, že zaměstnanci pracující na operačním středisku znají své pracovní postupy, postupují podle nich a jsou nadále vzděláváni ve svém oboru. Dále pak vyšlo, že operátoři jsou neustále vystavováni stresovým situacím a úkolům, které musí řešit. Ovšem tyto situace se dají částečně ovlivnit, jak je psané v závěru této práce. Závěrem bych zmínil, že tato práce obsahuje mé vlastní názory na danou problematiku a návrhy ke zlepšení současné situace. Zároveň tato práce nabízí prostor k diskuzi a zamyšlení se nad ní.
|
|
|
Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči
GUIDA, Mario
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči, neboť bolest patří k nejčastějším příznakům pacientů, kteří jsou v péči Zdravotnické záchranné služby. Cílem bylo zmapovat možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje o možnostech tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části jsem se zaměřil na současnost Zdravotnické záchranné služby, vzdělávání a kompetence zdravotnických záchranářů. V další části jsem se věnoval různým typům bolesti, hodnocení a následné léčbě bolesti. V poslední teoretické části popisuji ošetřovatelský proces v přednemocniční neodkladné péči u pacienta s bolestí. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, v dotazníkové formě polootevřených a uzavřených otázek. Dotazníky byly rozdány na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že bolest se v přednemocniční péči tlumí dostatečně. Dále se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři znají možnosti tlumení bolesti a k tlumení bolesti využívají více farmakologických postupů. Také bylo zjištěno, že nefarmakologické postupy jsou využívány v menším rozsahu, než by mohly být. Jedna z hypotéz byla vyvrácena a dvě hypotézy se potvrdily. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že v užívání nefarmakologických metod je ještě poměrně velká rezerva. Zdravotničtí záchranáři by jich tak mohli více využívat, a to hlavně v posádkách RZP, nebo u stavů, které nevyžadují bezprostřední farmakologickou léčbu. Lepšímu povědomí o technikách nefarmakologické léčby by mohly pomoci výukové semináře na jednotlivých pracovištích. Pacientovi v přednemocniční neodkladné péči, který trpí bolestí různé intenzity, by se primárně mělo dostat profesionální pomoci kvalifikovanými záchranáři.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
host ::
RSS.