|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv okolní vegetace na průběh sukcese na kladenských haldách
DVOŘÁKOVÁ, Helena
Předmětem této práce bylo zhodnotit vliv okolní vegetace na druhové složení kladenských hald po těžbě černého uhlí. V průběhu vegetačních sezón 2009-2011 byla zaznamenána abundance druhů na haldách a jejich okolí do 100 m a následně zpracována za použití ordinačních metod (DCA a CCA) a jednorozměrných statistických metod. Zdá se, že na druhové složné vegetace hald mají vliv typy land cover a procento starého lesa přítomné v letech 1836 - 1852 do 100 m a 1 km od okraje haldy.
|
|
|
Sukcesní změny na mladém opuštěném poli
PALATKOVÁ, Ivana
Sukcení změny byly studovány na mladém opuštěném poli v Národním parku Podyjí, v České republice. Pole se skládá ze dvou částí v různých sukcesních stádií starých 5 a 8 let. Složení vegetace je odlišné mezi stádii ukazujícími větší pokryvnost vytrvalých širokolistých bylin v maladším stádiu a vytrvalé traviny v starším stádiu. Hustota semenáčků dřevin byla úzce spojená se vzdáleností od okraje pole. Vyšší hustota byla zaznamenána do vzdálenosti 15 metrů od okraje lesa.
|
|
|
Výskyt a biotopové preference obojživelníků na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic
NĚMEC, Stanislav
Předkládaná práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků. Experimentální část práce proběhla na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic od března do června roku 2010. Biotopové preference byly zkoumány u těchto druhů: kuňka obecná, rosnička zelená, skokan štíhlý a ropucha obecná. Od roku 1990, kdy byla ukončena vojenská činnost, zde postupuje sukcese, která ovlivňuje jednotlivé druhy. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé druhy obojživelníků a výsledky srovnat s předchozími pracemi z let 1995 a 2008. Pozorování bylo prováděno ve dne, především ale hlavně v noci, kdy jsou žáby nejvíce aktivní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a bylo zjištěno, že rosničce zelené a ropuše obecné vyhovují velké plochy rybníků, naopak skokanu štíhlému a kuňce obecné postupující zarůstání vegetací nevadí, či vyhovuje. Data z roku 1995 uvádí výskyt rosničky zelené i na tůních. Mé výsledky potvrdily výskyt v roce 2010 však pouze na rybnících. Naopak skokan štíhlý se zde v předchozích letech vyskytoval jen ojediněle, v roce 2010 to byl však s kuňkou obecnou nejpočetnější druh. Ropucha obecná byl nejvzácnější obojživelník na sledované lokalitě. Bylo nalezeno jen několik jedinců. V roce 1995 byl výskyt ropuchy obecné zaznamenán na rybnících, v roce 2008 výskyt nebyl potvrzen vůbec.
|
|
|
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands
KONVALINKOVÁ, Petra
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands in the Czech Republic was studied using the space-for-time substitution approach. The study focused on the variability of vegetation in traditionally mined (block-cut) and industrially mined (milled) peatlands. The influences of age, abiotic site factors, as well as landscape factors were analysed. The thesis summarizes also the state of current knowledge on various groups of organisms (plant, algae, fungi, and animals) in the extracted peatlands in the Czech Republic. The recomendations for the ecological restoration of mined peatlands are given.
|
|
|
Vliv způsobu a stáří rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu drobných zemních savců
MIKLAS, Bořek
Cílem této práce bylo porovnat biodiverzitu společenstev drobných zemních savců na plochách zasažených těžbou hnědého uhlí a následně rekultivovaných různými způsoby. V roce 2004 proběhly na Velké podkrušnohorské výsypce tři liniové a dva kvadrátové odchyty drobných zemních savců. Liniové odchyty byly zopakovány v roce 2009 a kvadrátové v roce 2010. V roce 2004 bylo při liniových odchytech chyceno 174 a při kvadrátových odchytech 199 drobných savců. Jako druhově nejpestřejší se jeví plochy rekultivované hydricky, pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Při opakování bylo při liniových odchytech odchyceno 45 a při kvadrátových odchytech 64 drobných savců. V obou odchytech byl zaznamenán nejen úbytek jedinců (Kvadráty: Z=1,964; p=0,049; Linie: Z=2,081; p=0,037), ale i pokles biodiverzity. Na lokalitách s největší biodiverzitou pro oba způsoby odchytů proběhla hydrická a lesnická rekultivace. Nejnižší biodiverzita byla zjištěna na plochách rekultivovaných zemědělsky. Největší abundance byla při liniových odchytech jako v roce 2004 na lesnických lokalitách. Následovaly hydricky rekultivované plochy a nejmenší abundance byla na zemědělsky rekultivovaných plochách. Při kvadrátových odchytech byla na mokřadních a lesních lokalitách zjištěna téměř stejná abundance. Na zemědělských plochách byla abundance výrazně nižší. Z výsledků vyplývá význam mokřadních biotopů, které jsou velmi důležitou součástí rekultivací a mají pozitivní vliv na celkovou biodiverzitu v krajině.
|
|
|
Srovnání flóry rekultivovaných a sukcesních ploch na pískovnách v CHKO Třeboňsko
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na pískovnách v CHKO Třeboňsko. Tato chráněná krajinná oblast se nachází na území Jihočeského kraje. Mapované pískovny leží v nivě řeky Lužnice mezi městy České Velenice a Veselí nad Lužnicí. Těžba štěrkopísku v této oblasti začala kolem roku 1949 a na určitých místech trvá dodnes. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit aktuální složení vegetace na vybraných plochách a srovnat, jak tyto dva typy obnovy krajiny působí na biologickou rozmanitost.
|
host ::
RSS.