|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu na JIP
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Delirium je velmi častá a závažná komplikace zdravotního stavu, která postihuje spíše pacienty vyššího věku a je spojena s četnými negativními jevy, jako je prodloužení hospitalizace, zvýšení finančních nákladů, vyšší mortalita a častěji nutnost dalšího institucionálního řešení. Péče o pacienta v deliriu představuje pro ošetřovatelský personál zvýšené psychické a fyzické vypětí a v neposlední řadě i časovou náročnost. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu. Má stanoveny tři cíle. První cíl zjišťuje specifika ošetřovatelské péče o pacienty v deliriu na vybraných jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Druhý cíl zjišťuje, jak sestry zvládají komunikaci s pacientem v deliriu, a třetí cíl mapuje znalosti sester v oblasti péče o pacienta v deliriu. K cílům jsou přiřazené čtyři výzkumné otázky, které se odvíjejí od stanovených cílů. V empirické části bylo použito kvalitativní šetření. Jeho základem je polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Odpovědi jsou analyzovány a poté převedeny do kategorizací. Výzkumné šetření je doplněno metodou zúčastněného pozorování sester,se kterými byl veden rozhovor. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že většina dotázaných sester nemá správný přístup k pacientům v deliriu. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je ovlivňována jejich náladou. V některých případech dochází k nadužívání omezovacích prostředků a k nedodržování standardu o Omezení pacienta ve volném pohybu. Znalosti správných komunikačních metod s pacientem v deliriu mají sestry, se kterými byl veden rozhovor, dostatečné, ale v některých případech je nepřevádí do praxe. Méně znalostí mají v oblasti preventivních a ošetřovatelských intervencí deliria. Z výsledků vyplývá, že sestrám chybí teoretické a praktické zkušenosti potřebné ke zvládání této velmi časté a závažné komplikace zdravotního stavu. Bakalářská práce by mohla posloužit jako podklad pro uspořádání semináře s touto problematikou pro všeobecné sestry.
|
|
|
Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách.
ŠVECOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce nese název "Pracovní podmínky sester na akutních lůžkách". Jako objekt zkoumání byla vybrána oblast zdravotnictví, intenzivní medicína, která se prolíná do všech oborů a stala se velmi zajímavým multidisciplinárním odvětvím medicíny. Pro diplomovou práci je dále objektem zájmu nelékařský zdravotnický personál, neboť nároky kladené na tento personál intenzivních jednotek jsou vysoké. Diplomová práce nejprve mapuje obor intenzivní medicína a vnáší jej do souvislosti s ošetřovatelstvím. Dále popisuje roli sester, zmiňuje se o systému jejich vzdělávání, změnách, kterými systém prošel a o zvláštnostech pro intenzivní medicínu. Pro pochopení širších souvislostí a empirické části práce je rozpracován také chod II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z pohledu ošetřovatelské péče, včetně souvisejících interních a právních předpisů. S ohledem na to, že koronární jednotka je svým vybavením a potřebami na hranici mezi poskytovatelem resuscitační a vyšší intenzivní péče, byla v práci podrobně sledována i specifika ošetřovatelské péče právě pro tuto jednotku. Jednotlivé faktory ztěžující pracovní výkon jsou měnitelné, zčásti jsou však ovlivněny lidským faktorem a mají své limity, jejichž překročení či změna může být problémem. Diplomová práce se vydala cestou zkoumání pracovních podmínek sester na akutních lůžkách, neboť ty lze pro celý tým pozitivně a samozřejmě i negativně ovlivňovat a jedná se o hodnotitelnou veličinu. K získání údajů bylo použito kvalitativního šetření formou nestandardizovaného rozhovoru. Osloveno bylo celkem patnáct sester pracujících na akutních lůžkách Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Charakteristika výzkumného souboru lehce nastiňuje osobní situaci dotazovaných, ale dále je již zachována linie směrem ke splnění cílů práce. Těmi bylo určeno zjištění názorů sester pracujících na akutních lůžkách na jejich pracovní podmínky; zjištění, které faktory ztěžují jejich pracovní podmínky; způsob jak tyto faktory eliminovat a jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Deset výzkumných otázek bylo formulováno tak, aby rozhovory s respondenty mohly být kategorizovány a souhrnně vyhodnoceny. Jednotlivé cíle jsou naplňovány společně podle okruhů témat výzkumných otázek (materiální vybavení, personální vybavení, komunikace s managementem), neboť tak je vyhodnocení přehlednější. Závěrem je zjištění, že při poskytování ošetřovatelské péče na akutních lůžkách je v oblasti pracovních podmínek stále možné zlepšení. Většina navrhovaných řešení není realizovatelná bez podpory managementu, nebo na něm zcela závisí. I v současné době je však poskytovaná ošetřovatelská péče na výborné úrovni.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním
NĚMCOVÁ, Kateřina
Akutní respirační selhání je stav, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Porucha funkcí může být na úrovni přívodu vzduchu do dýchacích cest, nebo na úrovni výměny plynů mezi alveoly a krví. Nejzávažnější stav akutního respiračního selhání je syndrom akutní dechové tísně. Akutní respirační selhání je nutné řešit okamžitě při výskytu, neboť může dojít k závažným poškozením organismu či smrti. Podmínkou léčby je zajištění dýchacích cest. Teoretické znalosti o možných příčinách vzniku a jejich následné léčbě, léčbě pomocí umělé ventilace slouží k správnému pochopení celé problematiky tohoto onemocnění. Při léčbě takto závažného stavu má svou úlohu i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami, která je vysoce specializovaná. Svou úlohu hrají sestry při zajištění dýchacích cest, při napojení a léčbě na umělé plicní ventilaci a i při odpojování nemocného z orgánové podpory ventilátoru. Cílem této práce bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, bylo ozřejmit základní pojmy a problematiku akutního respiračního selhání, jež je nezbytně nutná pro správné pochopení a následnou léčbu selhání pomocí ventilační podpory. Tyto vědomosti jsou nezbytné pro správné poskytování ošetřovatelské péče. Druhým cílem práce bylo zmapovat a porovnat jednotlivá doporučení komplexní ošetřovatelské péče u nemocných a akutním respiračním selháním. Tento cíl byl stanoven z důvodu neustálého vývoje a pokroku v péči o nemocné v kritickém stavu. Tato bakalářská práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selhání byla zpracována pouze jako teoretická práce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Poznatky pro jednotlivé části práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových zdrojů odborných společností. Z českých autorů, kteří byly nejčastěji citováni v práci, se jedná o MUDr. Pavla Dostála Ph.D. MBA., který se věnuje problematice umělé plicní ventilace a MUDr. Bronislava Stibora, který se zabývá problematikou syndromu akutní dechové tísně a rescue postupy. Na základě prostudované literatury byly zpracovány základní teoretické pojmy a problematika, která se týká akutního respiračního selhání i syndromu akutní dechové tísně. Detailně byla rozpracována i umělá plicní ventilace. Teoretická část postupně přechází do ošetřovatelské části práce, kde z literárních zdrojů byla stanovena komplexní ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, do které byly zařazeny jednotlivé doporučení týkající se novinek a aktualit v oboru péče o kriticky nemocné. Po vyhodnocení ošetřovatelské péče bylo zjištěno, že komplexní péče se v použité literatuře shoduje a jednotliví autoři se rozcházejí pouze v drobných doporučeních, z nichž jsou jednotlivé části komplexní péče složeny. Jednotlivá doporučení jsou uvedena v textu a jejich vyhodnocení je zpracováno v závěru práce. Do závěru práce je zařazeno srovnání kompetencí všeobecných sester a sester pro intenzivní péči. Dle platné české legislativy by se o klienta se selhávajícími životními funkcemi měla starat pouze sestra se specializací pro intenzivní péči. Rozsah povolené poskytované péče sestrou pro intenzivní péči je několikanásobný oproti všeobecné sestře. Pokud by si i jediný student odnesl některá doporučení z práce a dokázal je aplikovat v pracovním procesu, přispěl by tím ke zlepšení komplexní péče na jednotkách kriticky nemocných a práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest z pohledu sestry pro intenzivní péči
SLANINOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi zajištění dýchacích cest, které mohou provádět sestry pro intenzivní péči. Dýchání je jedna ze základních a velmi důležitých životních funkcí, která je nezbytná pro život. V dnešní pokročilé medicíně je široká škála možností, jak dýchací cesty zajistit, nebo alespoň podpořit, aby plnily správnou funkci. Zajištění dýchacích cest je velmi důležitou součástí práce v přednemocniční neodkladné péči, ale také na odděleních v nemocnici. Teoretická část mé práce se zabývá komplexním zajištěním dýchacích cest. V první kapitole se zaměřuji na krátké popsání anatomie dýchacích cest a fyziologii dýchání. V dalších kapitolách popisuji zajištění průchodnosti dýchacích cest. Následující kapitoly byly přímo zaměřeny na zajištění dýchacích cest, které byly rozděleny na zajištění s pomůckami, bez pomůcek a indikace k zajištění. U zajištění dýchacích cest bez pomůcek popisuji revizi dutiny ústní, záklon hlavy a trojhmat, úder do zad a Heimlichův manévr. Praktická část byla zaměřena na zjištění, zdali by sestry stály o vyšší kompetence v oblasti zajišťování dýchacích cest a jak sestry pro intenzivní péči zajišťují jejich průchodnost. Výzkum byl prováděn metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. a v Písku. Dotazník mohli vyplňovat pouze pracovníci, kteří mají vystudovanou specializaci anestezii, resuscitaci a intenzivní péči. Dotazník byl tištěný a obsahoval 20 otázek. Každá otázka byla zpracována do grafu. Celkový počet dotazníků, který byl rozdán, je 100, vrátilo se jich 82, ale pouze 61 bylo zcela vyplněných a daly se použít. Z výzkumu vyplývá, že sestry, které studovaly ARIP, získaly dostatek informací a praktických zkušeností během svého studia. S touto specializací nejčastěji pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Na svém pracovišti mají pomůcky, jako laryngeální masky, vzduchovody a endotracheální kanyly. Valná většina respondentů má zkušenosti s obtížným zajištěním a aspirací při zajišťování dýchacích cest. Sestry během své praxe zajišťovaly dýchací cesty pomocí laryngeální masky i kombitubusu, nespočetněkrát asistovaly u endotracheální intubace, ale ve svých kompetencích by tento výkon mít nechtěly, kvůli jeho obtížnosti. Závěrem je potřeba říci, že bylo dosaženo vytýčených cílů, kde bylo zjištěno, že sestry stojí o navýšení svých kompetencí, ale pouze u některých výkonů a průchodnost dýchacích cest zajišťují pomocí vzduchovodů a laryngeálních masek.
|
|
|
Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči příprava výukového materiálu pro nově nastupující sestry
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato diplomová práce se zabývá monitorací hemodynamiky v intenzivní péči a hlavním cílem bylo vytvořit výukový materiál pro nově nastupující sestry. Tento výukový materiál by měl usnadnit adaptační proces sestry na oddělení ARO nebo JIP. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu intenzivní péče, technickým vybavením, náplní práce sestry v intenzivní péči, anatomií a fyziologií kardiovaskulárního systému, monitorací kardiovaskulárního systému, monitorací hemodynamiky, zařazením nových sester do provozu a možností výukových metod pro nově nastupující sestry. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního šetření technikou rozhovoru. Rozhovor byl polostandardizovaný a probíhal na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích. Zapojeny byly sestry na stanici RES 1 a RES 2. V první fázi výzkumného šetření byly vedeny rozhovory se sestrami na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Žádné rozhovory nebyly nahrávány, protože si to respondenti nepřáli. Všechny odpovědi byly pečlivě zaznamenávány a ihned přepsány a zpracovány, aby se zabránilo nepřesnosti informací. Výsledky byly uspořádány do schémat podle kategorizací tak, aby byly přehledné. V druhé fázi byl vytvořen výukový materiál pro nově nastupující sestry a ve třetí fázi byl výukový materiál rozdán na oddělení, kde probíhaly rozhovory. Sestry tak mohly zhodnotit, zda výukový materiál splňuje jejich požadavky a bude užitečný v praxi. Tito respondenti byli opět dotazováni a výsledky jsou také zpracovány ve schématech.Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry na anesteziologicko resuscitačním oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích vnímají správnost monitorace hemodynamiky jako důležitou, vědí co to monitorace hemodynamiky je a znají možnosti moniotrace. Na tomto oddělení sestry provádí invazivní i neinvazivní monitoraci hemodynamických parametrů. Základem je měření centrálního žilního tlaku a arteriálního tlaku. Pro monitoraci jiných hodnot lékaři zavádí Swan-Ganzův katétr. Nejčastěji využívají monitory PICCO, Lidco, Vigileo a Vigilance. Všichni dotazovaní respondenti se shodli, že pro usnadnění adaptačního procesu měli pouze materiály od výrobců a rady sestry školitelky. Menší část respondentů měla školení přímo z firmy, která monitory distribuuje. V poslední fázi výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestrám výukový materiál líbí, ale mají obavu, že bude uklizený v šuplíku jako ty ostatní, které mají od studentů. Z rozhovorů vyplynulo, že je snadnější nové sestře informace sdělit a rovnou ukázat než doporučit výukový materiál k prostudování alespoň teoretické části.
|
|
|
Invazivní monitorace v intenzivní péči
CUPER, Tomáš
Invazivní monitorace je opakované, trvalé sledování fyziologických funkcí pacienta a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí. Je to tedy děj aktivní, opakovaný a kontinuální, kdy je objektem pacient i zdravotnická technika. Lidský faktor je zde nepostradatelný. K důvodům přistoupení zavedení invazivní monitorace v intenzivní péči patří především schopnost podpory fyziologických funkcí pacienta, zároveň slouží k včasnému odhalení vzniklých odchylek od fyziologických hodnot, velice často efektivně napomáhá v rozvahách v pokračujících lékařských intervencích a odhaluje účinnost léčby pacienta. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku invazivní monitorace v intenzivní péči. Počátek práce nabízí vysvětlení, co se invazivní monitorací rozumí, objasňuje a charakterizuje intenzivní medicínu a monitoraci obecně. Jednotlivé typy invazivní monitorace byly rozdělené podle oblastí základních životních funkcí na kardiovaskulární, respirační a centrálně nervový systém. U každého typu invazivní monitorace je vysvětlena jeho samotná podstata, jsou uvedeny obecně indikované a kontraindikované stavy, příprava pomůcek a způsob zavedení monitorace. Teoretickou část uzavírá kapitola o obecné ošetřovatelské péči. Praktická část se zaměřovala na zmapování nejčastěji používaných typů invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje a na zmapování znalostí invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníků. Objem dat byl nasbírán v březnu 2014. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a urgentních příjmech. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů pro nemocnice Jihočeského kraje a 100 kusů Karlovarského kraje. V Jihočeském kraji byly vybrány nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích a Táboře. V Karlovarském kraji byly dotazníky rozdány do nemocnic v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 141 respondentů. Zpětná celková návratnosti z počtu 200 (100%) dotazníků tedy dosáhla 70,5 %. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační, otázka č. 5 byla uzavřená, otázka č. 6 byla polootevřená a zbylých 22 uzavřených otázek se vztahovalo ke znalostem respondentů v problematice invazivní monitorace v intenzivní péči. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji používané typy invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat znalosti invazivní monitorace pracovníku anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, i tento cíl byl naplněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že pracovníci mají znalosti v oblasti ošetřování, hemodynamických hodnot i správných postupů v péči o kriticky nemocné pacienty na intenzivních odděleních.
|
|
|
Bazální stimulace na pediatrických jednotkách intenzivní péče
SOUKUPOVÁ, Alena
V této diplomové práci se zabýváme bazální stimulací, a to konkrétně na pediatrických jednotkách intenzivní péče. Bazální stimulace je holistická metoda, která pacienta pojímá jako celek. Nahlíží na něj jako na individuální bytost s konkrétními potřebami, kterými se od ostatních liší. Pomocí bazální stimulace umožňujeme lidem se zdravotním či duševním postižením snazší integraci do jejich života. Při péči o pacienta v rámci bazální stimulace bereme ohled na jeho zvyky, způsob komunikace a také zkušenosti. Využíváme vše, co je jedinci příjemné a na co je zvyklý. V rámci využití prvků bazální stimulace dochází ke stimulaci jedince, kterému tak usnadníme vnímat své tělesné hranice, okolí, usnadníme mu komunikaci s okolím a návratu k uvědomění si vlastního ?já?, kdo vlastně jsem. Cílem naší práce bylo zjistit, zda sestry, pracující na pediatrických jednotkách intenzivní péče, využívají při své profesi metody bazální stimulace a jaký k ní mají postoj. Dále jsme zjišťovali, zda rodiče hospitalizovaných dětí mají o bazální stimulaci informace a opět nás zajímal postoj, který rodiče k této metodě zaujímají. K dosažení cílů jsme zvolili jak metodu kvantitativní, pomocí anonymního dotazníku, který jsme rozdali sestrám na pediatrických jednotkách intenzivní péče, tak i metodu kvalitativní, u níž jsme informace zjišťovali od rodičů hospitalizovaných dětí pomocí semi ? strukturovaného rozhovoru. Jako respondenty jsme zvolili již zmiňované sestry z pediatrických jednotek intenzivní péče a rodiče hospitalizovaných dětí. Z výsledků jsme zjistili, že i přesto, že není bazální stimulace využívaná všemi dotazovanými sestrami, je velmi rozšířenou metodou v péči o nemocné a přináší kvalitní výsledky v péči. Sestry zaujímají k této metodě ve většině případů velmi pozitivní přístup. Shledávají u pacienta zlepšení a zklidnění. I přesto, že je bazální stimulace často využívanou metodou, někteří rodiče hospitalizovaných dětí o ní ještě neslyšeli. Rodiče se do péče o své děti zapojovali s radostí, a to i v rámci využití prvků bazální stimulace. Ochota sester učit rodiče těmto prvkům byla velmi častá. Rodiče shledávali bazální stimulaci v péči velmi přínosnou a sledovali pozitivní působení na jejich děti.
|
|
|
Výkon profese v intenzivní péči a její vliv na životní styl sester
ŠVECOVÁ, Radka
Diplomová práce byla orientována na problematiku sester pracujících v intenzivní péči a na to, jaký vliv má výkon povolání v tomto oboru na jejich životní styl. Práce sester pracujících v intenzivních oborech patří jednoznačně k těm náročnějším. Sestra se ne ojediněle stává účastníkem při umíraní pacientů, kdy je jejich šance na kurabilitu a stabilizaci stavu nulová. To vše a mnoho dalších faktorů má dopad na její osobní a pracovní život, ale i na její stávající životní styl. Aby sestra vykonávala svou práci na co nejvyšší úrovni, musí být motivována a vedena ze strany managementu zdravotnického zařízení, musí být dostatečně erudovaná ve svém oboru a práce by jí měla být koníčkem, ve kterém musí mít pocit jistoty a bezpečí a práce by ji měla naplňovat. Tato diplomová práce má stanoveny tři následující intence. První kladla důraz na zmapování životního stylu sester pracujících v intenzivní péči. Druhou bylo zjištění psychického zatížení sester pracujících v intenzivní péči. Třetí spočívala v porovnání životního stylu sester pracujících v intenzivní péči s životním stylem sester na standardních odděleních. Pro výzkumné šetření byly stanoveny 4 hypotézy. První analyzovala, zda profese v intenzivní péči má vliv na životosprávu sester. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá, zda sestry pracující v intenzivní péči konzumují více alkoholické nápoje než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí zkoumala, zda sestry pracující v intenzivní péči kouří tabákové výrobky více než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza byla potvrzena. A čtvrtá, poslední, hypotéza analyzovala, zda profese v intenzivní péči je pro sestry psychicky náročna. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
host ::
RSS.