|
| |
|
| |
|
|
Životní styl, oblíbené činnosti a největší obavy občanů ve věku 65 a více let
GAPKOVÁ, Jiřina
Demografické statistiky ukazují, že v dnešní době stále více roste podíl seniorů v naší populaci. Je proto velmi důležité věnovat této skupině značnou pozornost. Hraniční věk pětašedesáti let je spojován hlavně s prodlužujícím se odchodem do důchodu. Tento zlom nastává ze dne na den, kdy člověk má mnohem více volného času a musí se s ním nějakým způsobem vypořádat. Hlavním cílem práce bylo zmapovat životní styl, oblíbené činnosti a největší obavy občanů ve věku 65 a více let. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se objevují rozdíly mezi životním stylem, oblíbenými činnostmi a největšími obavami mezi jednotlivými okresy. Nebyly stanoveny hypotézy, ale výzkumné otázky. Ve výzkumné části své diplomové práce jsem použila kvalitativní výzkum. Zvolenou technikou bylo dotazování, metoda polořízeného rozhovoru. Dále byla využita sekundární analýza dat dostupných informací odborné literatury, internetových zdrojů a zákonných norem. Výzkumným vzorkem bylo třicet respondentů okresu Mladá Boleslav a České Budějovice. Respondenti/ky byli oslovováni podle náhodného výběru. Patnáct respondentů, z toho devět žen a šest mužů, bylo v mladoboleslavském okrese, z českobudějovického to bylo deset žen a pět mužů. Byla stanovena kvótní kritéria, a to věk nad 65 let, trvalé bydliště v mladoboleslavském či českobudějovickém okrese a také ochota anonymně se zapojit do výzkumu. Výzkum v daných oblastech probíhal v měsících prosinci až březnu, a to v různém prostředí: v knihovnách, v nákupních centrech, dopravních prostředcích (vlak, autobus) a také na ulicích měst a vesnic. Výsledky byly zpracovány formou třiceti případových studií, které byly sepsány ve třech okruzích: identifikační, zdraví, životní styl a volný čas. Z případových studií byly vytvořeny přehledné tabulky. Z daných rozhovorů vyplývá, že mezi nejoblíbenější činnosti respondentů patří četba knih, novin a časopisů, sledování televize a luštění křížovek. Tyto tři nejčastější a nejoblíbenější činnosti uvedli respondenti jak z mladoboleslavského, tak i českobudějovického okresu. Mezi největší obavy respondentů patří obava o své zdraví, která je následovaná obavou ze ztráty dětí. Tyto dvě obavy se objevily na prvních místech u obou skupin respondentů. V mladoboleslavském okrese jako třetí nejčastější obava byla zmiňována obava o domácnost a v českobudějovickém to byla obava ze samoty. Jedenáct respondentů ze třiceti uvedlo, že žádnou obavu nemá (pět v mladoboleslavském a šest v českobudějovickém okrese). Z praktické části dále vyplynulo, že kulturních a společenských akcí se zúčastňuje devatenáct ze třiceti respondentů, jedenáct se jich nezúčastňuje vůbec (žádné akce), a to nejčastěji z důvodu špatného zdravotního stavu nebo z důvodu, že nechtějí. Osmnáct respondentů se zúčastňuje sportovních akcí, z toho pouze čtyři aktivně, dvanáct respondentů žádné sportovní akce nenavštěvuje. Univerzitu ani akademii třetího věku nikdo nestuduje, nejeví o studium zájem. Členem kroužku seniorů jsou pouze dva senioři z mladoboleslavského okresu. Rozdílnost jak životního stylu, tak oblíbených činností a obav mezi okresy Mladoboleslavska a Českobudějovicka jsou minimální. Na základě provedeného výzkumu lze vyvodit následující hypotézy, které by však bylo vhodné ověřit na větším množství respondentů. HP1: ?Životní styl seniorů je více ovlivněn zdravotním stavem nežli ekonomickou situací.? HP2: ?Senioři se ve svém volném čase více věnují pasivním činnostem jako je četba knih, sledování televize či luštění křížovek než manuální práci.? Diplomová práce bude moci být využita jako podpora zdravého životního stylu a zároveň by mohla posloužit pro rozšíření či vybudování zájmových aktivit pro seniory mladoboleslavského a českobudějovického okresu u stanovené věkové skupiny lidí nad 65 let.
|
|
|
Vliv jednotýdenní hospitalizace na pacienty s onemocněním žlučových cest léčeným chirurgickým zákrokem
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit, jak na pacienta po dobu hospitalizace, tedy od přijetí do propuštění, působí proces hospitalizace. Teoretická část popisuje anatomii a patologii žlučových cest. Tyto části jsou základem pro vytvoření souvislostí v problematice onemocnění žlučových cest. Dále je zmíněn průběh hospitalizace k utvoření představy, čím musí jedinec při hospitalizaci projít, a dietní omezení, které podporuje léčbu. V neposlední řadě přinášíme pohled na hospitalizaci z psychologického hlediska. Empirická část je zaměřena na zkoumání vlivu jednotlivých složek hospitalizačního procesu na psychiku pacientů. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník, který vyplňovali pacienti (respondenti) hospitalizovaní v jedné z nemocnic Jihočeského kraje.
|
|
|
Psychologická a analytická próza 30. a 40. let 20. století.
TŮMOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zaměřuje na psychologickou a analytickou prózu 30. a 40. let 20. století. Popisuje její tendence v těchto letech a poté se detailně zabývá tvorbou Jaroslava Havlíčka. Podrobně jsou v této práci rozebrány tři díla, která zachycují počátky i konec Havlíčkovy tvorby. Rozbor je soustředěn na nejvýznamnější prvky, které se v tvorbě tohoto autora vyskytují. Zejména tedy na prvky nemoci a smrti. Opomenuty nejsou ani psychologické pochody hlavních hrdinů. Prvky nemoci a smrti se v každém díle projevují trochu odlišně, proto jsou v závěru mezi sebou porovnány.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích
PICKOVÁ, Lenka
První část bakalářské práce, na téma Specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním horních cest dýchacích, je zaměřena na anatomii a fyziologii dýchacího systému, zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích a na ošetřovatelskou péči. Druhá část práce je výzkumná. Pro výzkumné šetření byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním akutní laryngitida a nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním akutní laryngitida. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: 1. Jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují děti s onemocněním akutní laryngitida? 2. Jaké ošetřovatelské diagnózy se nejčastěji vyskytují u dětí s onemocněním akutní laryngitida? Ke sběru dat bylo využito kvalitativní výzkumné šetření metodou dotazování technika rozhovoru, pozorování a obsahová analýza dokumentace. 1. výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětském oddělení Nemocnice Strakonice, a. s. 2. výzkumný soubor tvořily děti, s onemocněním akutní laryngitida, hospitalizované na dětském oddělení stejné nemocnice. Na základě zhodnocení výsledků z rozhovoru se sestrami a pozorování byla stanovena odpověď na první výzkumnou otázku: Ošetřovatelská péče, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, má svá specifika spočívající v zajištění průchodnosti dýchacích cest podáním inhalací a léků dle ordinace lékaře, zabezpečením zvýšené polohy dítěte a přívodem čerstvého studeného vzduchu na pokoj, kde je dítě uloženo. Na základě zhodnocení výsledků z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace a pozorování vyplynula odpověď na druhou výzkumnou otázku: Mezi nejčastější ošetřovatelské diagnózy, u dětí s onemocněním akutní laryngitida, patří diagnóza Neefektivní průchodnost dýchacích cest, Riziko aspirace, Porušený spánek. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty sestrám na oddělení, kde bylo šetření realizováno, mohou přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče. Výstupem bakalářské práce pro praxi jsou dvě ošetřovatelské diagnózy rozpracované metodou ošetřovatelského procesu.
|
|
|
"Krankengeschichte" Jiřího Buquoye. Popis nemoci jako pramen osobní povahy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce si klade za cíl připravit kritickou edici a rozbor popisu nemocí, který se dochoval v pozůstalosti hraběte Jiřího Františka z Buquoy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce zařazuje spis do kontextu dobových reflexí zdravotního stavu a zároveň vyzdvihuje specifické rysy autorovy osobnosti. Dílo chápe jako pramen osobní povahy, který podává svědectví o myšlení hraběte a vlivu soudobých intelektuálních a filosofických proudů na něj, rozpoznává v něm význam pro dějiny lékařství, pramen pro výzkum výchovy mladého hraběte a upozorňuje na možnost využití spisu pro dějiny každodenní kultury.
|
|
|
Pohybová aktivita seniorů v pobytových službách
MIHALYOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na pohybovou aktivitu seniorů ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá analýzou české odborné knižní literatury a ověřených internetových zdrojů vztahující se k tématu. Zabývá se především oblastmi stárnutí a stáří, zdraví a nemoci, i pohybovým aktivitám ve stáří. Praktická část se zaměřuje zejména na zjištění, zda je pohybová aktivita seniorů nedílnou součástí ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov, zda se senioři pohybovým aktivitám věnují a jestli by senioři využívali vytvořený modelový program se zaměřením na vhodnou pohybovou aktivitu. Pro sběr dat bylo využito anketní šetření, strukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Nedílnou součástí praktické části bakalářské práce bylo vytvoření modelového programu se zaměřením na pohybovou aktivitu seniorů. Výsledky ukazují, že pohybová aktivita není nedílnou součástí seniorů ve vybraných pobytových službách v okrese Český Krumlov, že se většina seniorů v současnosti věnuje pohybovým aktivitám a také, že by většina seniorů využívala vytvořený modelový program se zaměřením na vhodnou pohybovou aktivitu.
|
|
|
Vytvoření a ověření výukového programu: Výchova ke zdraví a prevence neinfekčních onemocnění (astma, CHOPN)
CHUDÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá vytvořením a ověřením výukového programu pro posluchače navazujícího magisterského oboru Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví. Výukový program je zaměřen na výchovu ke zdraví a prevenci neinfekčních onemocnění astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci. V úvodu teoretické části analyzuji odborné pojmy jako je zdraví, prevence, životní styl a nemoc. Ústředním tématem je chronická obstrukční plicní nemoc, astma a kouření, které má rozhodující vliv na vznik obou nemocí. V praktické části ověřuji výukový program srovnáním vstupních a výstupních testů vypovídajících o úrovni znalostí náhodně vybraných studentů Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví v dané problematice. Výsledky praktického šetření potvrzují realizovatelnost programu v praxi a značný vliv programu na prohloubení znalostí studentů v dané problematice.
|
|
|
Vytvoření projektu "Den zdraví" .
BLAŽKOVÁ, Klára
Ve své bakalářské práci se zabývám osobami zdravotně postiženými, integrací a volnočasovými aktivitami pro děti zdravé i postižené. Pojem integrace pak rozvíjím i v kontextu s inkluzívním vzděláním v České republice a legislativním rámcem tohoto vzdělávání. V závěru teoretické části poukazuji na činnosti vysokých škol spolupracujících se zdravotně postiženými osobami. V praktické části se pak zabývám vytvořením a následným zrealizováním intervenčního programu pro klienty Centra sociálních služeb Empatie a studenty 2. ročníku oboru Výchovy ke zdraví. Projekt jsme připravily a ověřily společně s Pavlou Koptíkovou. Náš program zahrnoval pohybové hry, psychomotorické hry, ale i znalostní disciplíny týkající se správné výbavy na hory. Ve výzkumné části jsem shromáždila zpětné vazby od nepostižených klientů a organizátorů. Projekt den zdraví měl z mého pohledu úspěch a bylo by možné ho opakovat i v dalších ročnících.
|
host ::
RSS.