|
|
Zájem a využití alternativních metod za porodu
ZWETTLEROVÁ, Andrea
Slovník cizích slov o alternativě říká, že se jedná o možnost volby mezi dvěmi nebo více možnostmi. Předpokladem tedy je určitá možnost výběru. Slovní spojení alternativní metody za porodu reaguje na situaci, která existovala do dob nedávných jenž nebyla respektována individuální přání rodičky, kdy se i do fyziologického, normálně probíhajícího porodu zasahovalo. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila, jaký mají zájem rodičky o alternativní metody za porodu a zda mají možnost je využít. Pro získání nevyhnutelných informací k dosažení cílů a zpracování dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu pomocí dotazníku a rozhovoru. Sběr informací probíhal v nemocnici v Jindřichově Hradci a.s.. Sledovaným souborem byly těhotné ženy, které se rozhodly rodit v jindřichohradecké porodnici. Dále porodní asistentky, které pracují na porodním sále v jindřichohradecké nemocnici. Výzkum probíhal na základě tří stanovených cílů, tří hypotéz, tří výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že všechny cíle jsou splněny, hypotézy potvrzeny a výzkumné otázky zjištěny. Získaná data mohou být prospěšná v první řadě pro studenty, kteří pracují na Zdravotně sociální fakultě. Porodním asistentkám, které mají zájem o alternativní metody v průběhu porodu. V neposlední řadě by mohly být zjištěné výsledky užitečné pro jindřichohradeckou porodnici za účelem orientace o jaké alternativní metody za porodu mají rodičky zájem. Dnešní moderní porodnictví mimo jiné klade důraz na vytvoření mimořádné události v životě rodiny, kterou narození děťátka rezolutně je. Krásné vzpomínky zůstanou nejenom rodičce, ale i jejím blízkým.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady u žen po komplikovaných porodech
KAIFEROVÁ, Jitka
Současný stav dané problematiky: V současné době je porodnictví a péče o rodičky na poměrně vysoké úrovni, přesto i dnes dochází ke komplikacím při porodu, kterým lze jen težko předcházet. Tyto komplikace mohou zasáhnout do života nejen rodičky a jejího dítěte, ale i celé rodiny. Cíle práce: Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled zdravotních, sociálních a psychických problémů žen po komplikovaných porodech. Dílčí cíle: 1.Zjistit zdravotní problémy žen po komplikovaných porodech. 2.Zjistit psychické problémy žen po komplikovaných porodech. 3.Zjistit sociální problémy u žen po komplikovaných porodech, 4.Zjisti, které komplikované porody se vyskytují v dané lokalitě nejčastěji. 5.Srovnat zdravotní, psychické a sociální problémy žen po komplikovaných porodech s problémy žen po fyziologických porodech. Předpokládané hypotézy: 1.Ženám po komplikovaných porodech se hojí porodní poranění per secundam. 2.Ženy po komplikovaných porodech mají pocit, že nezvládnou péči o svoji rodinu. 3.Ženy po komplikovaných porodech mají pocity beznaděje. 4.Ženy samoživitelky po komplikovaných porodech mají problémy s ekonomickým zajištěním rodiny. 5.Ženy po komplikovaných porodech nemají dostatek informací o sociálním zabezpečení. 6.Ve vybrané lokalitě jsou na prvním místě komplikovaných porodů zastoupeny císařské řezy. 7.Ženy po komplikovaných porodech mají více problémů než ženy po fyziologických porodech. Popis metodiky: Metoda sběru dat: dotazování Technika sběru dat: dotazník Zkoumaný soubor: 200 respondentek do 2 let po porodu. Předpokládané využití práce v praxi: Diplomová práce může být využita jako studijní materiál pro studenty ZSF a pro porodní asistentky pracující na porodnickém nebo gynekologickém oddělení.
|
|
|
Porod dříve a dnes
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem porodnictví. Od prvopočátků, kdy bylo vše s porodem spjato něčím {\clqq}magickým, empirickým`` až po dnešní dobu, kdy je porodnictví podloženo mnoha fakty. Porodnictví prošlo obrovským vývojem. Péče o rodičku během porodu se neustále obnovuje. Nejprve se o rodící ženu staraly starší ženy z rodiny, které již sami porodily několik dětí a tak měly zkušenosti, které mohli předat dál. Dnes jsou to porodní asistentky, kdo se stará o ženu během porodu. Stejně jako dříve ženy rodičce blízké i porodní asistentky jsou dnes ženám na blízku a snaží se svými radami ženě porod ulehčit. Vývoj jde sice stále ku předu, ale základem je stále fakt, že porod je děj při kterém jde především o zdraví. Ať už se jedná o zdraví novorozence nebo ženy. Cílem šetření bylo zmapovat vývoj péče o rodící ženu. Metodikou výzkumu je polořízený rozhovor. První varianta rozhovoru byla připravena pro ženy rodící před 50 lety, ženy rodící před 20- 25 lety a pro ženy rodící v posledních 7 letech. Druhá varianta rozhovoru byla určena pro porodní asistentky různého věku. Při rozhovoru s ženami mě velice překvapil jednotný názor žen rodících před 20-25 lety, které se shodly na tom, že péče o ně a především přístup zdravotnického personálu k nim byl nepřiměřený. Ženy byly velice nespokojené. Především si stěžují na první dobu porodní, kdy musely ležet na lůžku- většinou s kapající infuzí. Naopak ženy rodící před 50 lety byli s péči během porodu spokojené. Největší spokojenost však udávají ženy rodící v těchto letech, které mluví o vstřícnosti a ohleduplnosti zdravotníků. Především zmiňují možnost volného pohybu v první době porodní, která před 20 lety nebyla ženám povolena. Rozhovory s porodními asistentkami potvrzují, že vývoj porodnictví jde ku předu. Porodní asistentky , které nastoupily do zaměstnání po roce 1990 mluví o zvyšování kompetencí na pracovišti, starší porodní asistentky mluví o opaku, říkají, že na začátku kariéry byly jejich kompetence mnohem větší než jsou dnes. Všechny porodní asistentky se však shodují na jednom- ženy v dnešní době jsou informovanější o porodu než ženy dříve. Bohužel jsou však někdy informacemi z internetu tolik přesyceny, že neví co si vybrat. Proto porodní asistentky doporučují předporodní kurzy při porodnici, kde přímo porodní asistentka z dané porodnice informuje ženy o možnostech a postupech při porodu, které doporučuje a praktikuje jejich porodnice. Z výzkumu tedy vyplívá, že péče o rodící ženu se neustále zlepšuje. A ženy jsou nyní s péčí velice spokojeny.
|
|
|
Současná rodina
MIKULOVÁ, Linda
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou rodiny. Zamýšlí se nad významem pojmu rodina, představuje jednotlivé funkce rodiny a především podrobněji definuje a hlouběji probírá proměny, kterými rodina v posledních letech prochází. Praktická část je postavena na kvantitativním výzkumu, který proběhl formou dotazníku u respondentů ve věku mezi 18 a 40 lety. Tento výzkum měl za úkol zjistit postoje a názory mladých lidí zmíněného věku, které se týkají především instituce manželství, vychovávání dětí v manželství, nesezdaných svazcích a homosexuálních vztazích a problematiky rozvodů. Také měl za úkol zjistit, zda statistické údaje, představené v teoretické části, odpovídají údajům, zjištěným tímto výzkumem.
|
|
|
Kurzy předporodní přípravy
KASTENMAJEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje historii předporodní přípravy a její současné pojetí. Dále se zabývá kurzy předporodní přípravy, úlohou porodní asistentky při jejich vedení a přípravou osob doprovázejících matku k porodu. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum technikou nestandardních dotazníků, které byly rozdávány těhotným ženám ve vybraných gynekologických ambulancích v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Cíle práce se podařilo splnit. První hypotéza: Těhotné ženy nemají o předporodní přípravě dostatek informací, nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy finančně dostupné, byla potvrzena. Třetí hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy dopravně - místem bydliště dostupné, byla potvrzena.
|
|
|
Přítomnost otců u porodu z retrospektivního pohledu obou rodičů
MATYÁŠOVÁ, Monika
Pomoc při porodu se v různých kulturních společenstvích a historických obdobích uplatňovala různými způsoby. Porod však vždy byl rodinnou událostí, které se otec účastnil ať přímo či nepřímo. Posledních deset let odhaluje, že úloha muže trojúhelníku matka, novorozenec a otec, je naprosto nezastupitelná a pozitivně se promítá do vztahu k matce- partnerce, ale i k samotnému dítěti. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry je přítomnost otce u porodu spontánní přání obou rodičů a nebo zda jde převážně o přání rodičky. Na základě vlastní zkušenosti z praxe byla stanovena tato hypotéza: Přítomnost otce u porodu je v převážné míře spontánní přání obou rodičů. K ověření hypotézy byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku, který obsahoval 16 otázek pro matky a 16 otázek pro otce. Otázky byly pro obě skupiny respondentů stejné. Dotazník byl anonymní. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky, které rodily v českobudějovické nemocnici, a.s. a jejich partneři přítomni u porodu. Výzkumný soubor tvořilo 56 párů respondentů. Výsledky této práce ukazují, že přítomnost partnera u porodu je z převážné části spontánním přáním nastávajících rodičů. Je patrné, že budoucí tatínci již během těhotenství partnerky, sami shánějí potřebné informace o průběhu těhotenství a porodu. Prožívají těhotenství společně se ženou, nezaujímají ke graviditě partnerky lhostejný postoj. Je patrná aktivní příprava nastávajících párů k porodu. Hodnocení negativ a pozitiv přítomnosti otce u porodu je subjektivní a velmi individuální. Pokud je přítomnost partnera u porodu společné přání nastávajících rodičů, je porod jejich potomka neocenitelným zážitkem v jejich životě.
|
|
|
BABY BOXY - JEJICH VÝZNAM A VYUŽITÍ V PRAXI.
ALEXANDEROVÁ, Marcela
Babyboxy v České republice existují od roku 2005. Fungují jako nová možnost pro odložení nechtěného dítěte. Oslovený vzorek populace je dostatečně informován o funkci a potřebnosti tohoto zařízení. Toto zařízení se ukázalo jako potřebné. Od roku 2005 pomohlo již šesti dětem.
|
|
|
Souvislosti a změny porodní praxe
Hašková, Hana
Příspěvek je věnován proměnám porodní praxe v ČR, které začaly být diskutovány na konci 90.let nejen mezi lékařskou veřejností, ale staly se námětem širší diskuse mezi odborníky, matkami a nevládními organizacemi. Tato diskuse jednak zviditelnila vzájemně rozdílné prožitky porodu matek a diferencující porodní praxi českých porodnic, a jednak absorbovala i tendence po profesionalizaci porodních asistentek.
|
|
| |
host ::
RSS.