|
|
Kvalita života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku
BEJČKOVÁ, Milada
Bakalářská práce se zabývá mapováním a hodnocením kvality života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku. Tyto poruchy jsou nazývány neurotické, stresové a somatoformní. Jsou to častá psychiatrická onemocnění a jejich počet v současné době společně se změnou životního stylu stoupá. Často jde o onemocnění chronická, která pacienta pronásledují dlouhodobě. Velmi důležitá je adekvátní léčba a také přístup pacienta a jeho okolí k onemocnění. Hlavním cílem léčby je nejen zmírnění obtíží, ale i podpora pacienta v jejich zvládání, v jeho samostatnosti a zapojování do života společnosti. Jmenovaná onemocnění do značné míry omezují život člověka a ovlivňují tak jeho kvalitu. Je to velice závažný fakt, a proto jsem mu věnovala pozornost Kvalitu života můžeme charakterizovat jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Mezi nejdůležitější činitele, které ovlivňují kvalitu života, můžeme počítat zdravotní stav, rodinné zázemí, dostatek financí, odpovídající zaměstnání, rozvíjení sociálních kontaktů a možnosti dalšího vzdělávání a smysluplného využití volného času. Kvalita života je pojem velmi individuální. Jde o hodnoty, které jsou pro každého člověka jiné a během života se mění. Bakalářská práce se skládá ze dvou základních části, teoretické a výzkumné. v teoretické části jsem čerpala z odborné literatury, kde jsou popisovány jednotlivé úzkostné poruchy a jejich léčba. v další kapitole jsem se zabývala otázkou kvality života a různými možnostmi náhledu na tuto veličinu. Druhou část práce představuje {\clqq}výzkumná studie`` zpracovaná na základě analýzy dat údajů získaných prostřednictvím dotazníků a rozhovorů. Výzkum kvality života pacientů byl proveden metodou SEIQoL, dále byl respondentům předložen dotazník, který byl specificky upraven za účelem zodpovězení výzkumných otázek. Celkem byly získány a analyzovány údaje od 100 pacientů psychiatrické ambulance ve Vimperku. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Cítí se klienti psychiatrické ambulance ve společnosti stigmatizováni a 2. Zda a jakým způsobem se zlepšila kvalita života u zkoumaného souboru v porovnání se začátkem léčby. Výběr pacientů byl náhodný, jednalo se o klienty ambulance s úzkostnými poruchami, kteří se dostavili v období leden - březen ke kontrolnímu vyšetření a souhlasili s provedením výzkumu. Využití bakalářské práce lze spatřovat v možnosti jako zdroj informací jak pro laickou veřejnost, tak i pro zřizovatele a poskytovatele ambulantních služeb na celorepublikové úrovni.
|
|
|
"Nebojte se!" v díle Jana Pavla II.
VALASOVÁ, Eva
Práce se zabývá poselstvím Jana Pavla II. dnešnímu světu. Poselství, kterým se Jan Pavel II. odvolával, na slova našeho Spasitele Ježíše Krista jsou: {\clq}qNebojte se!`` Přibližuje poselství, o kterém Svatý otec psal do dnešní doby. Poselství ukazují ve světle víry jako stále aktuální výzvu. V průběhu staletí otázka lidského strachu, úzkosti a bolestí neztratila nic ze své aktuálnosti. Poukazuje na pramen lidského strachu, z kterého pochází, tak jak jej vystihl Svatý otec. Poukazuje na otázku lidského strachu, z historického, biblického a psychologického hlediska. Práce vystihuje nadějí, o které psal Svatý otec a tou je přijetí radostného poselství evangelia, život z víry postavený na Kristu. Cílem je uvědomění si toho, k čemu Jan Pavel II. vyzýval lidstvo: {\clq}qUvědom, jsi, člověče, že jsi milován Bohem``. Milován a vykoupen krví Ježíše Krista k pravé svobodě. Protože pravá láska zahání strach.
|
|
|
Psychologická intervence ve zdravotnických zařízeních
JIRÁSKOVÁ, Marcela
V práci se jako stěžejní téma objevuje potřeba, možnosti a dostupnost psychologické péče a psychologického poradenství ve složitém životním období jedince i jeho blízkých v souvislosti s onemocněním a jeho případnými následky. Starost o pacientův duševní stav se ve většině zdravotnických zařízení omezuje na konziliární vyšetření lékařem {--} psychiatrem, avšak každá nemoc, nejen prognosticky závažná, může ovlivňovat psychickou pohodu jedince a jeho blízkých. Psychická vyrovnanost je pro samotné úspěšné zvládnutí léčby, v návaznosti na nové či změněné sociální podmínky, významná. Není-li postižená osoba vybavena určitým stupněm odolnosti proti zvládání stresu, je pravděpodobné, že pro pacienta a jeho blízké bude mít jakékoliv onemocnění znaky náročné životní situace. Psychologická péče o nemocné a jejich nejbližší rodinné příslušníky, spolupráce s ošetřujícím lékařem a personálem, včetně rehabilitačního a sociálního pracovníka a komunikační schopnosti zúčastněných zvyšují významným způsobem kvalitu života samotných nemocných i jejich rodinných příslušníků.
|
|
|
Strach ze smrti, jeho interdisciplinární charakteristika a výzkum formou rozhovoru
MUSILOVÁ, Magdalena
Strach ze smrti souvisí se vztahem k životu, týká se jednotlivce a ovlivňuje i postoj celé společnosti. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu etiky a bioetiky a po pojednání o různosti vnímání hodnoty lidského života poskytnuty základní informace o eutanazii a o možnostech paliativní a hospicové péče. Dále jsou zaznamenány různé pohledy na strach ze smrti prezentované zástupci několika oblastí {--} antropology, psychology, teology a sociology. V další části je zpracována interdisciplinární charakteristika strachu ze smrti, která tvoří teoretický základ pro praktickou část práce. V té byl uskutečněn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů na téma strachu ze smrti. Porovnáním jeho výsledků s výstupy z teoretické části bylo zjištěno, že smrt je ve společnosti tabuizována a že strach z ní je přirozený. Podobně jako v prezentované literatuře se většina respondentů více obávala umírání než vlastního okamžiku smrti. Zároveň bylo v této souvislosti zjištěno, že mezi dotazovanými byla poměrně malá informovanost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Tváří v tvář - rozštěp jako stigma (Orofaciální rozštěp v etických a sociálních souvislostech )
GAJEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá vlivem orofaciálního rozštěpu na psychosomatiku rodiny v psycho-sociálně-etických souvislostech.Shrnuje historii, dělení a léčbu rozštěpových vad. Následuje rozbor praktických potíží, které se objevují při péči o dítě s orofaciálním rozštěpem.Práce obsahuje specifikaci pojmů, které jsou v souvislosti s označením orofaciálního rozštěpu jako stigmatu používány. Jedná se pojmy stigma a stigmatizace, norma a normalita, krása a ošklivost.Dále jsou blíže rozpracovány fenomény strachu a bolesti, potíže v komunikaci s nejbližším sociálním okolím rodičů a dítěte, bariéry mezi odbornou veřejností a rodiči.Poslední část reflektuje orofaciální rozštěp s přihlédnutím ke křesťanské etice. Rozpracovává vztah potratu a rozštěpové vady a role naděje v péči o dítě s orofaciálním rozštěpem.
|
|
|
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.
|
|
| |
|
|
Možnosti zkvalitnění komunikace s premedikovaným pacientem
ROHÁČKOVÁ, Blanka
Cílem diplomové práce bylo pojmenovat podmínky, za kterých by mohlo dojít ke zkvalitnění komunikace sester, které pečují o pacienty těsně před operačním výkonem. Komunikace tvoří základ veškeré ošetřovatelské péče, při níž dochází ke komunikaci sestry s člověkem.Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou anonymních dotazníků pro skupinu pacientů v pooperačním období a skupinu sester, které pracují na operačním sále.Ze tří hypotéz, které byly stanoveny, se dvě nepotvrdily. Hypotéza 3, která byla potvrzena, je důvodem, aby v této oblasti perioperační péče byly vytvořeny podmínky ke zlepšení komunikace s premedikovaným pacientem. Výsledky výzkumu by se mohly použít pro tvorbu standardu pro komunikaci s premedikovaným pacientem a vypracování edukačního plánu pro pacienty před operačním zákrokem.
|
|
|
Člověk a les v dějinách. Ambiciózní teorie versus realita
Woitsch, Jiří
Článek kriticky rozebírá dominující historiografické pojetí percepce lesa ve středověku a raném novověku. To je založeno na strukturalistické představě o hierarchii žitého prostoru, ve kterém les představuje temnou, nebezpečnou a lidmi obávanou zónu. Na základě řady konkrétních pramenných dokladů a teoretických přístupů zejména skandinávské etnologie a archeologie autor ukazuje, že i ve střední Evropě mohl být les, zejména díky jeho extrémní a trvalé exploataci, naopak prostorem lidem blízkým a vnímaným přinejmenším ambivalentně, nikoliv výhradně záporně
|
|
| |
host ::
RSS.