|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Vliv hmyzích komponent v krmivu ryb na produkci, zdraví a kvalitu ryb.
HLÁVKOVÁ, Markéta
První část této práce je věnována zpracování literárních zdrojů a údajů o možnostech použití různých druhů hmyzu jako alternativního krmiva podávaného rybám. Druhá část práce je věnována samotnému experimentu. Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) byl chován v akvarijní místnosti Fakulty rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Experiment byl proveden ve třech opakováních, ve 300 litrových akváriích, po 8 -10 kusech ryb v každém akváriu. Během experimentu byly ryby rozděleny do skupin podle typu použitého krmiva. Kontrolní skupina byla krmena komerčním peletovým krmivem a další 4 skupiny krmiv obsahovaly v určitém procentuálním zastoupení energie krmné dávky hmyzu, jímž byl cvrček domácí (Acheta domesticus) a larvy potemníka peruánského (Zophobas morio). Ryby byly sledovány po dobu 2 měsíců a během této doby byla třikrát zaznamenána jejich váha a míra. Po dokončení experimentu byla provedena senzorická analýza masa, ve které byly hodnoceny rozdíly mezi vůní, chutí, pachutí a konzistencí rybího masa v závislosti na předkládaném krmivu. Výsledky sledování váhy a přírůstku ryb ukazují, že předkládané krmivo nemá významný vliv na tyto ukazatele. Naproti tomu senzorická analýza prokázala rozdíly mezi sledovanými parametry. Jako nevhodné alternativní krmivo se ukázalo krmivo obsahující pouze hmyz. Jednoznačným závěrem je, že hmyz lze použít jako alternativní krmivo pro ryby chované v akvakulturách, nicméně je více než vhodné ho kombinovat s komerčními krmivy.
|
|
|
Vliv podmínek na nutriční hodnotu lososovitých ryb z intenzivních systémů chovu
Vlasák, Jiří
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou nutričních vlastností rybí svaloviny. Praktická část práce je zaměřena na složení svaloviny pstruhů duhových z různých podmínek chovu. Vzorky pro pokusné sledování byly odebrány ve dnech 14. -- 16.4.2014 z pěti rybochovných objektů s různým systémem chovu. K jednotlivým analýzám bylo odebráno deset tržních pstruhů duhových z každého zařízení. U ryb byly zjišťovány jejich délkové a hmotnostní ukazatele, ze kterých byly následně vypočítány jednotlivé indexy a ukazatele hodnotící kondici a exteriér. Dále byla u ryb stanovena výtěžnost a viscerosomatický index. Pro zhodnocení nutriční hodnoty bylo stanoveno biochemické složení tkání, spektrum mastných kyselin a senzorické hodnocení svaloviny. Pro zjištění původu ryb byla provedena genetická analýza. Nejlepší kondice pstruhů duhových byla zjištěna u průtočného systému s možností krátkodobé recirkulace. Nejvyšší výtěžnosti (téměř 90 %) bylo dosaženo u ryb s počátečním odchovem na sádkách a následným chovem v rybníce. Biochemické složení svaloviny se výrazněji lišilo zejména v obsahu sušiny a tuku. Mezi obsahem sušiny a tuku byla prokázána vzájemná souvislost. V senzorickém hodnocení dosáhly nejlepších výsledků ryby z průtočného systému, nejhorších ryby z recirkulačního zařízení. Genetickou analýzou byly celkem rozlišeny 4 homozygotní haplotypy a 1 haplotyp heterozygotní.
|
|
|
Vliv vybraných kardiovaskulárních léčiv nalézaných ve vodním prostředí na ryby
STEINBACH, Christoph Antonius
Kardiovaskulární léčiva patří v České republice k nejvíce předepisovaným. V důsledku jejich vysoké spotřeby jsou jejich rezidua často detekována v odpadních a povrchových vodách. Verapamil, diltiazem a atenolol jsou významnými zástupci kardiovaskulárních léčiv, proto jsem se ve své dizertační práci zaměřil na studium jejich akutních i subchronických účinků na ryby, především na schopnost jejich kumulace v těle ryb, metabolizmus a biologický poločas. S cílem zlepšit metodiku posuzování histopatologických změn rybího srdce jsem vypracoval jednotný protokol pro kvantitativní hodnocení výsledků histologického vyšetření srdeční komory a koronárních cév, včetně výpočtu srdečního indexu. Kvalitní a systematická vyšetření histopatologických změn srdce jsou velmi důležitá, neboť srdce přestavuje jeden z cílů působení kardiovaskulárních léčiv a dalších chemických látek. Verapamil, diltiazem a atenolol vyvolaly při expozici ryb vysokým koncentracím těchto látek změny, které jsou známy jako terapeutické a vedlejší účinky u lidí. Akutní expozice embryí a larev kapra obecného verapamilu v koncentraci, v níž se vyskytuje v krevní plazmě lidí léčených touto látkou, vyvolala u pokusných organizmů snížení tepové frekvence srdce. Akutní i chronická expozice kaprů této látce u nich navíc způsobila periferní otok a tvorbu krvácenin v trávicím traktu. U pstruhů duhových exponovaných diltiazemu bylo při histopatologickém vyšetření zjištěno rozšíření srdečních a jaterních cév. To znamená, že i tento prostředek má obdobný farmakologický účinek na ryby jako na lidi. Také subchronická expozice pstruha duhového atenololu v koncentraci, v níž se vyskytuje v krevní plazmě lidí léčených touto látkou, vyvolala histopatologické změny kardiovaskulárního systému. Verapamil, diltiazem a atenolol můžeme klasifikovat jako látky s malou schopností biokoncentrace v rybách. Biokoncentrační faktor (BCF) verapamilu v homogenátech celého kapřího těla se pohyboval v rozmezí od 6,6 do 16,6. BCF diltiazemu v tkáních pstruha byl také relativně nízký (0,5 - 194), přičemž nejvyšší hodnota BCF byla prokázána u ledvin a v dalších tkáních klesala v následujícím pořadí: játra > svalovina > krevní plazma. BCF atenololu v tkáních pstruha duhového byl z testovaných látek nejnižší a pohyboval se v rozmezí 0,002 - 0,27. Nevyšší hodnoty BFC byly zjištěny v játrech, následovaly ledviny a nejnižší ve svalovině. V plasmě byla koncentrace atenololu pod mezí kvantifikace. Verapamil vykazoval delší biologický poločas u ryb (10,6 dne) než u lidí, což indikuje nízkou rychlost biotransformace anebo eliminace verapamilu u ryb. Odhadovaný biologický poločas diltiazemu v játrech (1,5 hodiny) a v ledvinách (6,2 hodiny) byl řádově shodný s hodnotou zjištěnou v krevní plazmě lidí. Biologický poločas atenololu u pstruha studován nebyl, neboť u této látky byla prokázána velmi nízká schopnost biokoncentrace. U ryb exponovaných diltiazemu bylo pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí s vysokým rozlišením (LC/HRMS) identifikováno osm metabolitů této látky se 17 různými izoformami. Bylo zjištěno, že diltiazem v rybách podléhá biotransformaci zahrnující demethylaci, deacetylaci a hydroxylaci, což potvrzuje, že diltiazem byl v rybách metabolizován podobným způsobem jako v lidském těle, tedy převážně demethylací a deacetylací. Na druhou stranu, hydroxylace, která se na biotransformaci podílela v nejmenší míře, se jeví jako druhově specifická. Při studiu vlivu verapamilu na raná vývojová stádia kapra obecného, která byla vystavena environmentálně relevantním koncentracím tohoto léčiva, po dobu jednoho měsíce, nebyly u pokusných organismů prokázány žádné negativní účinky. Ale u pstruha duhového, který byl vystaven po dobu 42 dnů atenololu a diltiazemu v koncentracích, které jsou detekovány v životním prostředí, byly zjištěny některé fyziologické změny. V případě atenololu se jednalo o změny hematologických a biochemických ukazatelů v krvi a u diltiazemu o změny v aktivitě antioxidačních enzymů v j
|
|
|
Zhodnocení vlivu použitého krmiva na produkční ukazatele v systému intenzivního chovu lososovitých ryb
Ošanec, Miroslav
Předmětem této diplomové práce bylo zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v systému intenzivního chovu lososovitých ryb. Vlastní pokus byl proveden na recirkulačním systému dánského typu v Pravíkově (BioFish s. r. o.). Do testu byla použita krmiva EFICO Enviro 920 od firmy Biomar a krmivo Aller gold od firmy Aqua Aller. Produkční účinnost krmiv byla testována na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a na sivenu americkém (Salvelinus fontinalis) ve dvou samostatných testovacích obdobích (18. 4. -- 3. 7. 2013; 3. 7. -- 28. 8. 2013) a v jednom souhrnném za předchozí testovaná období (18. 4 -- 28. 8. 2013). Během testů byly na začátku a na konci sledovány délkohmotnostní, kondiční, exteriérové a produkční ukazatele (FCR, SGR, aj.), dále bylo stanoveno biochemické složení tkání, spektrum mastných kyselin ve svalovině a nakonec bylo provedeno ekonomické zhodnocení. V prvním testovaném období dosáhlo lepších produkčních výsledků krmivo Aller gold a to jak u SiSav (FCR = 1,48, SGR = 0,82 %.d-1), tak u Pd. (FCR = 1,26; SGR = 0,72 %.d-1). Ve druhém testovaném období dosáhlo lepších produkčních výsledků krmivo EFICO Enviro 920 a to jak u SiSav (FCR = 1,3; SGR = 0,86 %.d-1), tak u Pd. V souhrnném testu bylo dosaženo lepších produkčních výsledků u SiSav na krmivu EFICO Enviro 920 (FCR = 1,73; SGR = 0,75 %.d-1) a u Pd na krmivu Aller gold (FCR = 2,77; SGR = 0,45 %.d-1). Během testů postihly obsádku velké ztráty, které citelně ovlivnily výsledky. Podle produkčních výsledků bylo pro SiSav vhodnější krmivo Aller gold a pro Pd krmivo EFICO Enviro 920.
|
|
|
Zhodnocení rybářského managementu pstruhového revíru Svitava 2
Bromek, Petr
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení rybářského managementu pstru-hového revíru Svitava 2 a případný návrh na korekci počtu vysazovaných násad hospo-dářsky významných rybích druhů (pstruh obecný f. potoční, pstruh duhový, lipan pod-horní). Terénní průzkumy byly provedeny ve dnech 3. a 4. 9. 2013, během kterých bylo elektrolovem prokázáno 12 rybích druhů z 5 čeledí. Po zjištění plastických znaků byly ryby vráceny zpět do revíru. Ichtyologický průzkum byl vyhodnocen s využitím ukaza-telů pro charakteristiku rybích populací. Z hospodářské evidence revíru byla vyhodno-cena za posledních 15 let úroveň rybářského tlaku, výše dosahovaných úlovků a vysa-zování rybích násad. Na základě získaných poznatků byla navržena změna množství vysazovaných násad dvouletého pstruha potočního na 200 ks.ha-1, pstruha duhového na 40 ks.ha-1 a dvouletého lipana podhorního na 200 ks.ha-1.
|
|
|
Studium vlivu těžkých kovů na biochemický profil u vodních živočichů
Šanda, Radek
Tato práce se zabývá studiem thiolové sloučeniny (metalothionein) a stanovení jejího množství ve tkáních pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Tkáně této ryby byly vystaveny několika koncentracím arsenu. Koncentrace metalothioneinu byla měřena elektrochemicky pomocí diferenční pulzní voltametrie (DPV) s využitím Brdičkovy reakce. Metalothionein, patřící mezi nízkomolekulární thioly, má velmi výrazné detoxikační účinky. Stanovení koncentrace tohoto proteinu by mohlo být využito ke stanovení kvality, ale především zdravotní nezávadnosti rybího masa.
|
|
|
Obchodní činnost zaměřená na prodej sladkovodních ryb
Myšková, Eva
MYŠKOVÁ, E. Obchodní činnost zaměřená na prodej sladkovodních ryb. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce je zaměřena na obchodní činnost společnosti Pstruhařství ČRS s.r.o., která se zabývá chovem a prodejem sladkovodních ryb. První část bakalářské práce bude seznamovat s problematikou sladkovodních ryb a vymezí pojmy: podnikání, obchodní vztahy mezi podnikateli, obchod a marketingový mix. Praktická část bude analyzovat společnost Pstruhařství ČRS s.r.o. ve vztahu k prodejnosti ryb a zhodnotí její ekonomické výsledky. V diskusní části budou popsány návrhy na zlepšení současné ekonomické situace ve společnosti Pstruhařství ČRS s.r.o.
|
|
|
Farmaka ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BURKINA, Viktoriia
Tato práce se zabývá in vivo a in vitro studiem vlivu atenololu, verapamilu, dexamethasonu, clotrimazolu a PBSA na fyziologický stav a zdraví pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Subchronický test zahrnující environmentálně relevantní koncentrace atenololu prokázal, že vyšší riziko vzniku oxidativního stresu je pouze u ryb vystavených působení atenololu v koncentraci minimálně 1000 ?g L-1. Druhým studovaným léčivem byl verapamil, blokátor kalciových kanálů typu L. Přes relativně vysoké koncentrace verapamilu zahrnuté do experimentu, nebyla u exponovaných pstruhů duhových zjištěna změna úrovně žádné ze sedmi jaterních reakcí zprostředkovaných enzymatickým systémem CYP450 (EROD , MROD , PROD, BFCOD , COH a PNPH). Tyto výsledky naznačují, že aktivita vybraných CYP450 nebyla verapamilem ovlivněna. Vliv PBSA ze skupiny UV filtrů byl na rybách testován v sub-chronickém testu. Expozice nejvyšší koncentraci PBSA (1000 ?g L-1) vedla k významné inhibici aktivity glutathionreduktasy (GR). Aktivita EROD, MROD, PROD se zvyšovala v závislosti na koncentraci PBSA postupně od environmentálně relevantních koncentrací. Snížená aktivita GR naznačuje, že dlouhodobé působení PBSA může u ryb zvýšit oxidativní stres. Na základě zjištění zvýšené aktivity CYP1A (EROD a MROD) a CYP2B (PROD) je možné předpokládat interakce PBSA s intracelulárními receptory. U pstruha duhového byla zjištěna po vystavení clotrimazolu řada fyziologických poruch. Změny hematologických parametrů exponovaných ryb naznačují, že u pstruha duhového došlo k ovlivnění imunitního systému a poruchám syntézy hemoglobinu. Antioxidační obranné enzymy také reagovaly na expozici clotrimazolu, a tím ovlivnily oxidativní stav exponovaných ryb. Nezměněná úroveň TBARS ve všech studovaných tkáních ryb sub-chronicky exponovaných clotrimazolu nepotvrdila oxidativní poškození lipidů. U ryb exponovaných 42 dnů clotrimazolu byla zjištěna aktivace jaterních energetických drah. Vysoká aktivita glutathion-S-transferasy byla zjištěna v játrech a žábrách, tedy v orgánech pravděpodobně spojených s detoxikačními procesy clotrimazolu. Na základě zjištěných změn v katalytické aktivitě CYP1A1 a CYP3A lze očekávat interakce clotrimazolu s intracelulárními receptory. Úroveň biokoncentračního faktoru (BCF) ve svalové tkáni naznačuje mírný bioakumulační potenciál clotrimazolu. Relativně vysoký poločas rozpadu clotrimazolu v rybích ledvinách, téměř 29 dnů, představuje větší potenciál pro nepříznivé působení na tento orgán. Toto zjištění je důležité s ohledem na strukturální změny zjištěné histologickým vyšetřením ledvin a varlat. Změny pozorované v ledvinách byly nejvýraznější u tubulárních epitelových buněk. Histologické změny gonád byly viditelné pouze u samců, přičemž patologické změny varlat mohou způsobit narušení steroidogeneze. Potenciál clotrimazolu a dexamethasonu inhibovat činnost enzymatické skupiny CYP450 v jaterních mikrozomech byl u pstruha duhového zkoumán také pomocí in vitro experimentu. Clotrimazol způsobil v jaterních mikrozomech pstruha duhového nekompetitivní inhibici aktivity EROD. BFCOD aktivita byla clotrimazolem inhibována kompetitivně. PNPH aktivita byla za přítomnosti clotrimazolu snížena jen mírně, což naznačuje fyziologicky nevýznamnou interakci clotrimazolu s CYP2E1. Přítomnost dexamethasonu neovlivnila žádné studované enzymy CYP450. V souhrnu výsledky této studie potvrdily, že přítomnost clotrimazolu v životním prostředí je znepokojující, pokud jde o jeho dopad na zdravotní stav ryb. Tato práce shrnuje aktuální údaje o účincích některých PPCP na ryby. Studovaná kardiovaskulární a protizánětlivá léčiva nepředstavují na základě odezvy vybraných molekulárních markerů významné riziko pro ryby, zatímco testované fungicidní léčivo a UV filtr mohou u ryb narušit řadu fyziologických procesů.
|
|
| |
host ::
RSS.