Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  začátekpředchozí119 - 128další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Rodina jako partner v ošetřovatelském procesu
GREGOROVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se rodina zapojuje do ošetřovatelského procesu u svého hospitalizovaného rodinného příslušníka a zda ošetřovatelský personál tuto možnost umožňuje. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na rodinu, její význam a funkci. Dále se zaměřuje na možné reakce na změnu života, negativní efekt pečování a negativní vliv rodiny na hospitalizovaného klienta. Zmiňujeme se zde i o vztahu sestry, rodiny a pacienta a také o ošetřovatelském procesu obecně a o ošetřovatelském procesu u geriatrického pacienta. V praktické části jsou graficky znázorněny a prezentovány výsledky výzkumného šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku.
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.
Proces výuky pacientů jako součást ošetřovatelského procesu
ŠEFČÍKOVÁ, Michaela
Výuka neboli edukace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Je to záměrná činnost, systematická instruktáž, která vede k získávání znalostí a dovedností specifickým způsobem učení. Za poslední tři desetiletí se významně změnila forma edukační činnosti. Před třiceti lety byla edukace orientována spíše na strohé předávání informací týkajících se léčby, možných komplikací a jejich prevence. V současné době sestra, která je svým vzděláním v oblasti edukace vysoce profesionální, klade důraz na vzájemnou spolupráci nejen s klientem, ale i s jeho rodinou. Sestra respektuje individuální potřeby klienta a snaží se ho přimět k aktivní účasti na péči o jeho zdraví. Cílem této práce bylo zjistit, zda sestry poskytují pacientům edukaci v rámci ošetřovatelského procesu a zda je tato edukace vnímána pacienty jako dostatečná pro udržení optimální úrovně jejich zdraví. Všechny hypotézy , které jsem si stanovila, byly potvrzeny. Zdravotně výchovná činnost je dle výsledků výzkumu vykonávána z velké části sestrami samotnými,ale v některých případech se na ní podílel i lékař. I když většina dotazovaných klientů vyjádřila spokojenost s poskytovanými informacemi, stále tu však byli takoví, kterým množství informací, teoretických i praktických, nevyhovovalo. Klienti ve většině případů uvedli, že poučení, která jim sestra poskytovala v rámci zdravotně výchovné činnosti jsou pro zlepšení jejich zdravotního stavu velmi důležitá. Spolupráce mezi sestrou a klientem je založena dobré komunikaci. Výsledkem tohoto porozumění je situace, kdy klienti dodržují pokyny dané sestrou. Z výsledků výzkumu bylo patrné, že všichni klienti se snažili dodržovat odborné pokyny a doporučení a tím dosáhnout požadovaného cíle tedy změny v chování.
Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných
KUKAČKOVÁ, Zdeňka
Bakalářskou práci na téma Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných jsem si vybrala proto, protože mě zajímá problematika močové inkontinence. S přibývajícím věkem se potřeba vyprazdňování moči stává stále aktuálnějším problémem. Mnozí si myslí, že inkontinence moči je přirozenou součástí stárnutí, a že s ní lze bojovat snížením příjmu tekutin. Tento názor by měla sestra inkontinentním nemocným vyvrátit a doporučit jim při inkontinenci omezit nápoje obsahující kofein. Většina inkontinentních nemocných se však stydí o svém problému mluvit. Proto pochopení chování nemocného může sestře pomoci řešit problém inkontinence. Sestra by měla inkontinentním nemocným dále podat informace o vhodných a nevhodných sportech, o technice přerušovaného močení, o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní a o nutnosti omezit i příjem dráždivých jídel. Také sestra naučí nemocnou cvikům na posílení dna pánevního (Kegelovo cvičení). Močová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči, který způsobuje hygienický nebo sociální problém a zároveň je i objektivně prokazatelný. Je příznakem, který může mít různé příčiny. Následky inkontinence se promítají do všech oblastí společenského života. V zájmu sjednocení diagnostiky a léčby inkontinence se v současné době doporučuje klasifikace ICS (International Continence Society), která rozlišuje čtyři typy inkontinence: urgentní, reflexní, stresovou a paradoxní. Nejčastějším podtypem inkontinence je stresová inkontinence, následována smíšenou a urgentní inkontinencí. Organizace péče o inkontinentní nemocné má tři úrovně: primární péče, sekundární péče a terciální péče. Současná situace v České republice je poznamenána splýváním sekundární a terciální úrovně péče, neboť většina specializovaných pracovišť je součástí lůžkových zařízení ve smyslu urogynekologických poraden. Péče o inkontinentní nemocné vyžaduje holistický přístup. Cílem ošetřovatelské péče o inkontinentní nemocné je minimalizovat únik moče, zachovat nebo obnovit normální vylučování moče a současně předcházet příslušným rizikům. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jakým způsobem zajišťují sestry ošetřovatelský proces u inkontinentních nemocných, zde sestry informují inkontinentní nemocné cvičení svalů pánevního dna a o pitném režimu a zda jsou tito nemocní informováni o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní. Hypotéza, že sestry se v rámci ošetřovatelského procesu nezaměřují na podporu pacientova sebehodnocení se nepotvrdila. Hypotéza, že sestry poučují nemocné o cvičení svalů pánevního dna se potvrdila. Hypotézy, že pacienti, kteří trpí inkontinencí jsou informováni o pomůckách, které kompenzují jejich inkontinenci, a že sestry poučují nemocné trpící inkontinencí o pitném režimu se potvrdily.
Vliv auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu vedení ošetřovatelské dokumentace
MACHÁČKOVÁ, Eva
Abstrakt Vedení ošetřovatelské dokumentace je nedílnou součástí práce sester. Je nástrojem profesionální praxe, který by měl podporovat proces péče. Kvalitní vedení ošetřovatelské dokumentace je odrazem úrovně profesionální praxe. Ošetřovatelská dokumentace je neocenitelný způsob podpory komunikace v rámci zdravotnického týmu a mezi zdravotnickými pracovníky a jejich pacienty/klienty. Dobře vedená ošetřovatelská dokumentace je tedy zároveň produktem dobré týmové práce i důležitým nástrojem zvyšování kvality péče. Audit je jednou ze součástí procesního managementu a jeho konečným cílem je zvyšování kvality poskytované péče. Audit může hrát důležitou roli při zajišťování kvality poskytované péče a to platí stejně i o procesu vedení ošetřovatelské dokumentace. Při auditu vedené dokumentace jsou identifikovány oblasti, kde by mělo dojít ke zlepšení a poučení pracovníků. Práce obsahuje v teoretické části i kapitoly související s danou problematikou tj. cíle ošetřovatelství, ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace, kvalita ošetřovatelské péče a ošetřovatelský audit. Ve výzkumné části se zabývám vlivem auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Cílem mého výzkumu je zjistit vliv standardu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu ošetřovatelské péče a zjistit vliv auditu ošetřovatelské dokumentace na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Během výzkumu se první hypotéza, kvalita ošetřovatelské péče se zvyšuje vypracováním standardu {\clqq}Jednotné vedení ošetřovatelské dokumentace``, potvrdila, souhlasilo s ní 26 dotazovaných sester (57%). Druhá hypotéza, kvalita ošetřovatelské péče se zvyšuje zavedením auditu ošetřovatelské dokumentace do praxe, se také potvrdila. Úspěšnost v prvním auditu byla 90% a v druhém auditu 98%. Pro získání potřebných údajů k dosažení cílů a zodpovězení hypotéz kvantitativního výzkumu jsem použila metodu auditu a dotazovací metodu ankety. Výzkumný vzorek tvořilo 50 (100%) ošetřovatelských dokumentací z pěti vybraných oddělení Nemocnice Pelhřimov, p.o.. Výzkumný soubor u ankety byl tvořen sestrami, pracujícími na oddělení, kde proběhl audit ošetřovatelské dokumentace. Celkově se ankety zúčastnilo 46 sester (100%) ze všech stanovených stanic. Výsledky výzkumu budou poskytnuty Nemocnici Pelhřimov, p.o. jako návrh standardu {\clqq}Jednotné vedení ošetřovatelské dokumentace`` a pilotní studie realizace auditu ošetřovatelské dokumentace v praxi.
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na porodním sále
MAŠKOVÁ, Jitka
Ošetřovatelská péče má v péči o zdraví člověka nezastupitelné postavení. Charakteristickými znaky současného ošetřovatelství jsou individualizovaná péče a samostatná práce porodních asistentek zaměřená především na prevenci a podporu zdraví klientek. Uspokojování a neuspokojování potřeb klientek se odráží v jejich vědomí jako subjektivně pociťovaná spokojenost či nespokojenost s danou péčí. Proto je spokojenost klientek jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality poskytované ošetřovatelské péče. Snahou porodních asistentek je orientace na klientky. Nová koncepce zdravotnických služeb je vyhovět přání klientek a docílit tak jejich spokojenosti. Spokojenost klientek s ošetřovatelskou péčí je důležitou informací, která vypovídá o fungování jednotlivých oddělení ve zdravotnických zařízeních. {\clqq}Sdělení klientek jsou cenným ponaučením i důležitým motivujícím krokem pro zlepšování kvality péče``. Ošetřovatelství vidí klientku se všemi jejími negativními i pozitivními stránkami a proto klientčinu spokojenost chápeme jako jeden z prioritních cílů, který nesmí být opomíjen. Rodičky, které jsou spokojeny, mnohem více důvěřují lékařům a sestrám a také s nimi mnohem lépe spolupracují v průběhu porodu. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Byla stanovena hypotéza, která zní {\clqq}Rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále``. Hypotéza se měla potvrdit nebo vyvrátit na základě provedeného výzkumu. Byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou formou. Dotazníky byly rozdány maminkám po fyziologickém porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici v Českých Budějovicích, Táboře a Jindřichově Hradci. Pro výzkum byl použit soubor 145 správně vyplněných dotazníků. Výzkumem bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných maminek 145 (100 %), bylo 142 maminek (97,9 %) spokojeno s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Hypotéza tedy byla výzkumem potvrzena, rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě, publikována v odborných časopisech a na internetu. Naprostá většina rodiček byla spokojena s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. To je velice potěšující výsledek této výzkumné práce. V minulém období bylo často rodičce přikazováno co má a co nemá dělat, a tím bylo omezováno možné pozitivní působení na průběh porodu. Dnešní moderní doba je již v mnohém jiná, více nakloněná změnám v ošetřovatelství a zdravotnictví vůbec. Otvírá se větší prostor pro spolupráci porodních asistentek s rodičkou. Tím se vytváří bezpečné prostředí, v němž se nejen rodičky ale i ošetřující personál cítí podstatně lépe.
Ošetřovatelské vizity a jejich důležitosti z pohledu sestry a pacienta
BENISKOVÁ, Lucie
Abstrakt Ošetřovatelské vizity a jejich důležitosti z pohledu sestry a pacienta. Tato práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. V první kapitole je popsáno ošetřovatelství jako vědní obor, druhá kapitola zahrnuje ošetřovatelský proces v souvislosti s ošetřovatelskou vizitou a třetí kapitola je věnována ošetřovatelské vizitě. Ošetřovatelské vizity jsou velmi důležité pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče. Dávají pacientovi prostor dozvědět se více o své nemoci, o následných vyšetřeních, ošetřovatelských postupech, rehabilitaci, atd. Sestra a pacient jsou spolu v neustálém kontaktu, a proto jsou sesterské vizity významné jak pro sestry, tak pro klienty. Praktická část je zaměřena na ošetřovatelské vizity. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit provádění ošetřovatelských vizit na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s., vyzkoumat jejich důležitost pro sestru a klienta a zjistit názory pacientů na tyto vizity. Byly stanovené tyto hypotézy: hypotéza č.1 Ošetřovatelské vizity se běžně na odděleních neprovádí, hypotéza č. 2 Ošetřovatelské vizity nepovažují sestry za důležité a hypotéza č. 3 Pacienti/klienti nejsou dostatečně informováni o ošetřovatelských vizitách. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily sestry pracující a pacienti hospitalizovaní na standardních odděleních (chirurgické, interní, ortopedické, gynekologicko-porodnické, urologické a neurologické) v Nemocnici Písek a.s. Celkem 84 sester a 138 pacientů. Technika sběru dat probíhala pomocí dvou dotazníků {--} pro sestry a pacienty na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s. . Dotazník pro sestry obsahoval 19 otázek a pro pacienty 15 otázek. Ze zjištěných výsledků z výzkumu vyplývá, že hypotéza 1 se potvrdila (ošetřovatelské vizity se běžně na standardních odděleních Nemocnice Písek a.s. neprovádí), hypotéza 2 se nepotvrdila (sestry a pacienti považují tyto vizity za důležité) a hypotéza 3 se potvrdila (většina pacientů nezná pojem sesterská vizita a nikdy se s ním nestkali).
Informovanost matek o výživě kojenců a batolat
NOVÁČKOVÁ, Dana
Předkládaná bakalářská práce se jmenuje {\clqq}Úloha sestry při léčbě bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic.`` Většina onkologických nemocných má obavy právě z představy bolesti, nikoli z onemocnění samotného. Zvláště v hospicové péči, tedy v péči o nemocné v terminálním stavu, se setkáváme s tím, že je nezbytné bolest účinně tlumit a přispět tak ke zvýšení kvality života nemocného. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy paliativní a hospicová péče, formy a cíle poskytování hospicové péče. Dále se zde píše o bolesti, fyziologii a rozlišení, o faktorech ovlivňujících bolest, o hodnocení a možnostech léčby bolesti. Je vysvětlena úloha ošetřovatelského procesu při léčbě bolesti, nezastupitelné postavení sestry při léčbě bolesti, způsoby aplikace analgetik, způsoby komunikace s nemocným. Jsou zmíněny možnosti nefarmakologické léčby bolesti a role sestry při poskytování alternativních způsobů léčby bolesti. V závěru se věnujeme poskytování paliativní péče a léčby bolesti starým a neklidným nemocným. Vlastní práce si klade za cíl zaznamenat problematiku managementu nádorové bolesti v hospicích z hlediska sestry a zjistit, zda ošetřující personál v hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny 2 pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že sestry pracující v českých hospicích mají dostatek kvalitních znalostí o managementu bolesti. Druhá hypotéza předpokládá, že ošetřující personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Výzkum byl proveden ve vybraných hospicích a v domácí hospicové péči v Praze, v Ostravě a v Benešově. Pro sběr informací jsme použili metodu dotazníku. Dotazník obsahoval otázky identifikační, otázky zaměřené na práci sester při léčbě bolesti v hospicích a otázky, týkající se ošetřovatelského procesu v hospicích. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí výsečových grafů v programu MS Office Exel. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu. Sestry v českých hospicích mají dostatek znalostí o managementu bolesti. Hypotéza druhá, která předpokládala, že personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu, se nepotvrdila.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   začátekpředchozí119 - 128další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.