Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,315 záznamů.  začátekpředchozí1185 - 1194dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
Astma bronchiale u dětí a jeho zdravotně sociální dopad
JANDOVÁ, Martina
Astma bronchiale patří mezi onemocnění, které postihuje významnou část celosvětové populace. Je nejčastější chronickou nemocí dětského věku a představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž jak pro nemocné dítě, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence dětí ve škole, absence rodičů v zaměstnání v době ošetřování nemocného dítěte, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Cíl práce: Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit konkrétní dopad onemocnění, astma bronchiale, pro rodinu dítěte s tímto onemocněním ve věkové kategorii předškolních dětí a dětí mladšího školního věku a informovanost rodičů o onemocnění svého dítěte. Hypotézy: 1.) Rodiče jsou dostatečně informováni o onemocnění svého dítěte. 2.) Astma bronchiale negativně ovlivňuje psychosociální stránku dítěte a jeho rodiny K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků rozdaných v ordinaci lékaře pneumologa a alergologa v Jindřichově Hradci. Dotazník obsahoval 41 otázek zaměřených na psychickou a zdravotně sociální stránku astma bronchiale. Výzkumný soubor dotazníkového šetření tvořily matky, jejichž děti jsou v těchto ordinacích dispenzarizované. Konečný soubor tvořil 61 respondentek. Sběr dat: Z výsledků této bakalářské práce lze usoudit, že toto onemocnění velmi ovlivňuje rodinu jak po stránce zdravotní, psychické, ekonomické tak sociální. Cíl této práce byl splněn. Z výsledků provedeného výzkumu vyplynulo, že hypotézy 1 a 2 byly potvrzeny. Závěr: Měli bychom si uvědomit, že astma bronchiale je velmi častým onemocnění dětského věku a že jde o chronické onemocnění s dlouhodobými riziky, které nelze podceňovat. V posledních padesáti letech prevalence dětí s astma bronchiale neustále stoupá, proto časná diagnóza a časná léčba mají příznivý vliv na snížení nemocnosti, úmrtnosti, zlepšují kvalitu života, snižují ekonomické náklady a sociální zátěž pacienta a jeho rodiny.
Současná informovanost rodičů o možnostech očkování
ZEMAN, Jaroslav
V současné době se množí otázky, zda-li není očkování zbytečné a zda-li neexistují jiné formy prevence a povinnost očkování by se měla zrušit. Současně lidé často chodí na očkování z povinnosti a nezajímají se o bližší informace. Očkování, ale také zaznamenává vzestup do povědomí, díky novým očkovacím možnostem, mediálně známé očkování proti pneumokokům, či často se skloňující očkování proti rakovině děložního čípku. Má bakalářská práce na téma Obecné povědomí o možnostech očkování, popisuje současnou situaci v Českých Budějovicích a Litvínovicích, především povědomí maminek ve stáří 20 až 50 let. Jako metoda výzkumu byl užit kvantitativní výzkum. Metoda dotazování, technika sběru dat byl proveden dotazník. Dotazník byl umístěn v ordinacích preventivních lékařů, krajské hygienické správě, v mateřských školách a na obecním úřadě. Cíl byl zjistit stav povědomí o očkování na venkově, konkrétně v Litvínovscích a stav ve městě Českých Budějovicích, dále zda-li se názory na očkování liší ve městech a na vesnicích a jestli je to také ovlivněno vzděláním. V mém výzkumu se potvrdily hypotézy, že lidé na venkově méně odmítají očkování a neusilují o zrušení povinnosti očkování. Lidé ve městech jsou více proti očkování a více usilují o zrušení povinnosti. Dále bylo zjištěno, že maminky s vyšším vzděláním spíše hledají alternativní způsoby prevence na místo očkování. Má práce prokázala, že maminky jsou často nedostatečně informovány o očkování a nebo, že jejich informace jsou zkreslené.Neorientují se v možnostech využití příspěvků na očkování pojišťovnami. Doporučil bych více informačních letáků a větší informovanost v mediích. Práce bude využita přímo lékaři, k vytvoření letáků, které by zodpověděly všechny otázky vyplývající z mé práce. Dále pro pojišťovny, aby zlepšily své služby a zpřehlednily možnosti doplácení na očkování. A také pro studenty ke studiu.
Typy výchovy
MRABET KRAJÁNKOVÁ, Nikola
Má bakalářská práce se zabývá výchovou, především výchovnými typy, procesy a metodami, které se uplatňují v rodinách s dětmi. Podle jednotlivých autorů popisuji a srovnávám typy výchovy podle kritérií a dopadu na rozvoj osobnosti dítěte. Dále tyto typy podrobněji popisuji nejen co se týče jejich obecné charakteristiky, ale také pozitivních a negativních stránkách. V historické části hledám kořeny typů výchovy, které do dnešní doby ovlivňují samotný proces. Po té se poukouším vytvořit vlastní novou typologii, podle srovnání jednotlivých typů výchovy. Nakonec popisuji podle vybranných příruček ideální přístupy ve výchově v rodinách a pozitivní faktory pro formování osobnosti dítěte. Mým cílem je zmapovat jednotlivé typy a přístupy a určit nejvhodnější z nich pro výchovu dětí, aby se z nich vyvinul dobrý a silný jedinec.
Rodina a výchova
STOSZKOVÁ, Denisa
Tato práce se zabývá vlivem rodiny a mateřské školy na výchovu a vývoj dítěte a je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola Dítě je zaměřena na přirozené lidské potřeby, na etapy dětství, respektive na etapu předškolního věku. V kapitole Rodina je tento pojem vysvětlen několika autory. Další kapitola se zabývá výchovou a výchovnými styly, vlivem výchovy na chování dítěte. V poslední kapitole je dokázána nezbytnost docházky do mateřské školy, její pozitivní či negativní vliv na dítě, úskalí při vstupu dítěte do školky. Praktická část obsahuje výzkum, který využívá metod dotazníkového šetření a rozhovoru. Cílem výzkumu bylo zjistit obecné i konkrétní informace o rodině, zda se rodiče dostatečně věnují svým dětem, jak tráví společný volný čas, jaké využívají metody, zda jsou děti i rodiče spokojeni s mateřskou školou. Výzkum je obohacen o srovnání odpovědí rodičů a odpovědí dětí.
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
Regionální rozdíly v trestné činnosti dětí a mladistvých (srovnání okresů Teplice a České Budějovice)
ROŠLAPILOVÁ, Jana
Regionální rozdíly v trestné činnosti dětí a mládeže (srovnání okresů České Budějovice a Teplice) Abstrakt V dnešní době je kriminalita dětí a mládeže velmi aktuální, dočítáme se o ní také z odborné literatury nebo časopisů. Důležité je také snižování věku prvního užití alkoholu nebo drog. Ve své práci jsem nejdříve shrnula nejdůležitější témata, která jsou s tímto problémem spojena, jako jsou základní termíny, příčiny kriminality a její struktura a typické projevy trestné činnosti dětí a mladistvých apod. Na základě rozboru odborné literatury byly navrženy dvě hypotézy: H1) Trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými je v okresu Teplic častější než v okresu Českých Budějovic. H2) Chlapci páchají trestnou činnost častěji než dívky. Struktura a vývoj trestné činnosti dětí a mladistvých byla analyzována na základě policejních statistik a self-report průzkumu. Závěry jsou stanoveny na konci této práce. K uspořádání výzkumné a teoretické části této bakalářské práce byly použity aktuální internetové zdroje a dostupná literatura. Tato práce by mohla přispět jako náhled na všeobecný problém delikvence dětí a mladistvých a také by mohla poskytnout základní informace o kriminalitě dětí a mladistvých v těchto dvou českých regionech {--} v Teplicích a Českých Budějovicích.
Preventivně výchovné programy pro děti a mládež s negativními jevy chování
VEISOVÁ, Miroslava
Jak naznačují statistiky roste počet dětí s poruchami chování. Jestliže před deseti lety s těmito problémy navštěvovalo specifická zařízení každé desáté dítě, dnes je to téměř každé čtvrté. Nárůst agresivity je typický pro celou naší společnost, nejinak je tomu u dětí. Z toho důvodu jsem výzkum zaměřila nejen na zjištění zkušenosti dětské populace s negativními jevy chování, ale i na postoj rodiny k této problematice.V neposlední řadě jsem posuzovala míru využití preventivních programů poskytovaných střediskem výchovné péče.
Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů
ŠEVČÍKOVÁ, Zuzana
Má diplomová práce na téma {\clqq}Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů`` má charakter výzkumný. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první kapitole zabývá kojeneckými ústavy. V druhé kapitole se zabývá dětskými domovy {--} dělením dětských domovů, jejich nevýhodami. Následující kapitola je věnována organizacím pomáhajícím dětem z dětských domovů. Dále je zmiňován metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví pro činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku. Dále je věnována pozornost skupinám umísťovaných dětí, jejich typickým znakům a důvodům umísťování dětí do ústavní péče. Je zde zmiňována i role zastupitelů dětí, informace o deprivačním syndromu, cílech a funkcích ústavní péče, ústavních podmínkách a dobrovolnictví. V dalších kapitolách jsou prezentovány současné formy péče o opuštěné děti, problémy systému náhradní rodinné péče. Dále je porovnávána ústavní péče v ČR s ústavní péčí ve Velké Británii. Konec teoretické části se zabývá možnostmi následného bydlení a integrací jedinců. Cílem této práce bylo zjistit pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů. V hypotézách jsem předpokládala, že společnost nemá dostatek informací ohledně dětí pocházejících z kojeneckých ústavů a dětských domovů, že názory mužů a žen na tyto děti jsou odlišné. V dalších hypotézách jsem předpokládala, že společnost považuje děti pocházející z těchto zařízení za budoucí delikventy a že názory společnosti nižší věkové kategorie jsou jiné než názory společnosti vyšší věkové kategorie. Pro potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz byla použita metoda dotazníku. Dotazník je složen z 19 otázek . Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a návratnost byla 100%. V závěru práce jsou shrnuty poznatky z teoretické i praktické části.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 1,315 záznamů.   začátekpředchozí1185 - 1194dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.