|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Hodnocení pojmu "důstojnost" ze strany seniorů
CHUMLENOVÁ, Martina
Moje bakalářská práce se zabývá tím, jak senioři hodnotí pojem {\clqq}důstojnost``. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na seniory, žijící v domovech pro seniory. Cílem mé práce bylo zmapovat současnou problematiku hodnocení výše uvedeného pojmu ze strany skupiny seniorů, kteří žijí v Domově pro seniory Hvízdal a v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. V teoretické části jsou zmíněny základní pojmy týkající se stáří, tedy například pohled na stáří biologický a sociální, psychologický i duchovní, je zde uvedeno, jak by měla vypadat příprava na stáří, co znamená pojem ageismus, jaký je vztah mezi seniorem a rodinou a také seniorem a společností. Další část teorie se věnuje sociální péči o seniory, především tedy domovům pro seniory a to jak všeobecně, tak konkrétně Domovu pro seniory Hvízdal a Domovu pro seniory Máj. V poslední části teorie najdeme vymezení pojmu lidská důstojnost a dokumenty vztahující se k ochraně lidské důstojnosti. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž obě byly testovány pomocí řízeného dotazníku ve výše uvedených ústavních zařízení sociální péče. Nebylo potvrzeno, že senioři žijící v Domovech pro seniory, hodnotí přístup ze strany ošetřujícího personálu k jejich osobě za nedůstojný. Druhá hypotéza, že většina seniorů neví, co konkrétního pojem {\clqq}důstojnost`` zahrnuje, se také nepotvrdila. Účelově je tento výzkum podkladem pro mou bakalářskou práci a zároveň bude sloužit i interním účelům Domova pro seniory Hvízdal a Domova pro seniory Máj.
|
|
|
Přemysl Pitter - Život pro druhé Eticko-sociální aspekty dějinné profilace života a díla
KOCMICHOVÁ, Jaroslava
Práce pojednává o životě a díle Přemysla Pittra, významného českého křesťanského humanisty, představitele sociálního učení, pedagogiky a publicistiky v období 20. {--} 70. let dvacátého století. Úvodní kapitoly jsou věnovány dětství a mládí osobnosti, zejména jeho osobní reflexi z prožitých útrap na frontě 1. světové války, jež ovlivnila jeho budoucí životní orientaci a praktickou činnost. Další části dokumentu charakterizují Pittrovy životní osudy a sociální práci pro druhé {--} chudé, utiskované, potřebné - v kontextu prostředí radikálních společenských a politických změn minulého století. Následuje poněkud obsáhlejší text týkající se historie boje za záchranu dětí z koncentračních a internačních táborů po druhé světové válce, tj. v letech 1945 {--} 1947. Poslední oddíly líčí život a působení Přemysla Pittra po odchodu do emigrace v roce 1951, kdy byl Světovou radou církví pověřen výkonem pastorální a sociální služby v táboře pro uprchlíky Valka u Norimberka v Německu až do jeho zrušení v roce 1962. Závěrečné kapitoly pak popisují pobyt a tvořivou Pittrovu činnost ve švýcarském exilu v 60. a 70. letech. Práce je doplněna stručným přehledem obsahu archivního materiálu Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v PMJAK v Praze.
|
|
|
Věková struktura obyvatelstva Jihočeského kraje a koncepce péče o staré občany
BARTKOVÁ, Veronika
Předkládaná práce se zabývá věkovou strukturou obyvatelstva Jihočeského kraje v letech 1991 až 2007, s hlavním zaměřením na obyvatele starší 65 let. V úvodu se věnuje cílům a hypotézám práce, rešerši literatury a metodice zpracování. Další kapitoly se zabývají analýzou věkové struktury obyvatel a analýzou současných kapacit v zařízeních sociální péče pro staré občany, konkrétně v domovech pro seniory. Dále jsou identifikovány oblasti s vyšší mírou staršího obyvatelstva. Stěžejní částí celé práce je vlastní projekce vývoje počtu obyvatel Jihočeského kraje a jeho okresů do roku 2057, se zaměřením na obyvatele starší 65 let. Poslední kapitola se věnuje prognóze možné potřeby kapacit zařízení sociální péče pro staré občany v střednědobém horizontu. Práce je doplněna o kartografické výstupy, tabulky a grafy.
|
|
|
Modely diakonské služby ve vybraných náboženských společenstvích v ČR
KOCIÁN, Aleš
Starost o duchovní stav a sociální zázemí členů jakéhokoliv náboženského seskupení, v kterémkoliv místě světa, by měla být naprosto přirozenou a automatickou záležitostí. Skutečnost, že se tato činnost liší nejen mezi církvemi a náboženskými skupinami, ale že se někdy může lišit i uvnitř samotných společenství, je věc naprosto pochopitelná. V této práci jsou shromážděny postřehy z diakonské / pastorační praxe v některých vybraných náboženských společenstvích v České republice. Závěrečné dvě kapitoly shrnují sebrané výsledky a snaží se naznačit, jakým způsobem by bylo možné je převést do stávající praxe.
|
|
|
Potřeba sociální péče a pracovní schopnost u pacientů po kardiochirurgickém výkonu
ŠVADLENKOVÁ, Andrea
Abstrakt Účelem této bakalářské práce je posoudit potřebu sociální péče a pracovní schopnost u pacientů před a po kardiochirurgickém výkonu v půlročním sledování. Práce je členěna do dvou hlavních částí. Teoretická část popisuje klinické projevy onemocnění srdce a jejich kardiochirurgickou intervenci a formy poskytované sociální péče v České republice. V praktické části jsou uvedeny výsledky z dotazníkového šetření. Výzkum je rozpracován z několika hledisek, zdravotního, sociálního a ekonomického a přihlíží k věku pacientů a výkonnosti srdce. Svým zaměřením zohlednil jednotlivé faktory, ovlivňující kvalitu života pacientů před a po operaci srdce. Jedná se především o celkový zdravotní stav, soběstačnost a následné využití sociální péče, kterou nabízí stát v systému sociálního zabezpečení. Jedním z cílů je také zjištění, zda se ekonomicky aktivní pacienti zapojili půl roku po operaci zpět do pracovního procesu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika standardizovaného rozhovoru a anonymního dotazníku. Data, která blíže charakterizovala daný soubor, byla získána sekundární a obsahovou analýzou zdravotnické dokumentace pacientů. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že potřeba sociální péče u pacientů po kardiochirurgickém výkonu je nízká. Dále z výzkumu vyplynulo, že většina pracujících pacientů před operací se po půl roce vrací do svého zaměstnání. Dochází také k ústupu obtíží, které pacienty omezovaly při fyzické námaze, zaměstnaní hodnotí celkové zlepšení pracovní schopnosti. Tato práce poslouží jako zpětná vazba pro kardiochirurgická oddělení. Měla by zlepšit komplexní přístup v péči o pacienty po operaci srdce a také nás vést k zamyšlení, že všude, kde se poskytuje zdravotní péče, je nutné součastně zajistit i péči sociální. Doporučuji využít zkušeností koordinátorů sociální péče v jednotlivých nemocnicích, zlepšit informovanost, motivovat a přivést lidi k aktivnímu zájmu o svoji sociální situaci. Zároveň je důležitá edukace pacientů o léčebném režimu a posílení úlohy ucelené rehabilitace.
|
|
|
Řešení problémů dostupnosti a financování ústavní sociální péče v souvislosti s očekávaným růstem obyvatel v postproduktivním věku v České republice
NOVÁKOVÁ, Eva
Podle projekce Českého statistického úřadu dojde v budoucnu k významným změnám ve struktuře populace České republiky. Odhaduje se, že podíl osob starších 65 let vzroste do roku 2025 o víc než 50%, v období 2025 {--} 2050 o dalších 30%. Stárnutí populace se bude projevovat výrazným zvýšením potřeb sociálních služeb, zvláště pro osoby starších 80 let, které jsou nejčastějšími klienty pobytových služeb sociální péče. Česká republika patří k zemím s nejvyšším podílem pobytových zařízení sociální péče, ale vzhledem k demografickému vývoji je počet těchto zařízení nedostatečný. Trendem, který se začíná prosazovat je deinstitucionalizace služeb sociální péče, to je snaha poskytovat maximum možné sociální péče v přirozeném domácím prostředí klientů, kdy poskytované služby jsou zaměřeny na podporu udržení běžného způsobu života klientů pomocí terénní a ambulantní sociálních péče. Zvolené téma mě zaujalo ze dvou důvodů, na prvním místě je jeho aktuálnost a nedostatečná informovanost laické veřejnosti, na druhém místě je potřeba rozvoje sociálních služeb vzhledem ke stoupajícímu počtu občanů starší populace. Cílem práce je upozornit na problematiku dostupnosti a financování péče o seniora ze ztrátou soběstačnosti vzhledem k očekávanému demografickému vývoji. Pro praktickou část práce jsem zvolila kvantitativní výzkum s dotazníkovou metodou a analýzu dat. Soubor je tvořen 310 respondenty z regionu Praha, České Budějovice a Trutnov. Údaje pro analýzu byly čerpány z dat Českého statistického úřadu za rok 2007 pro kraj Praha, Jihočeský kraj a Královehradecký kraj. Dle výzkumu nebyly všechny stanovené hypotézy potvrzeny. Určené cíle práce byly splněny. Tuto práci lze využít v odborné literatuře, při přednáškách a mohla by se stát námětem grantového programu, který by sloužil ke zvýšení informovanosti laické veřejnosti a pomohl by tento výzkum rozšířit i pro další kraje a regiony.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
|
Současná úroveň sociálních služeb, srovnání s právní úpravou po 1.1.2007.
SERBUSOVÁ, Martina
{\clqq}Před zákonem jsou si všichni rovni`` a to od 1. ledna 2007 platí i na poli sociálních služeb, jelikož po mnoha letech přípravy nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Schválení tohoto zákona je průlomovým momentem jak pro sociální pracovníky, poskytovatele sociálních služeb, tak i pro samotné občany, příjemce sociálních dávek a služeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zabývala vývojem sociálních služeb, zavedením nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, do sociálního systému a porovnáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V praktické části jsem se zaměřila pouze na příspěvek na péči, jelikož z mého pohledu se jedná o největší změnu, kterou nový zákon o sociálních službách s sebou přinesl a hraje velmi důležitou roli v této oblasti. Výzkum byl proveden za použití metody dotazování technikou dotazníku, který vyplňovali sociální pracovníci pracující v oddělení příspěvku na péči na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Celkem bylo rozdáno 57 dotazníků, z toho bylo použito 48 dotazníků. Ke zpracování výzkumné části jsem zvolila formu grafů. Cílem práce bylo porovnat pomocí SWOT analýzy dávky příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na základě tohoto cíle byla stanovena hlavní hypotéza: v dávce příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách spatřují sociální pracovníci více silných stránek a příležitostí než v dávce příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že tato hypotéza byla potvrzena. I přes některé problémy, které ještě bude třeba v souvislosti s tímto zákonem vyřešit, lze předpokládat, že zavedení příspěvku na péči do systému sociálních služeb byl a bude krok správným směrem.
|
host ::
RSS.