|
| |
|
|
Dobrovolnictví v hospici
WEGEROVÁ, Lenka
V bakalářské práci je rozpracováno téma {\clqq}Dobrovolnictví v hospici``. V současné době se stále častěji setkáváme s dobrovolníky a s dobrovolnictvím. Dobrovolnictví je nesmírně důležité v oblasti zdravotně sociální péče, jelikož lidem, kteří se s dobrovolníky setkávají, pomáhá překonat těžké životní situace. Je velmi důležité, aby i lidé, kteří jsou těžce nemocní, měli pocit smysluplnosti, věděli, že jsou potřební, že o ně má někdo zájem. U těžce nemocných a umírajících je důležité, aby byla zachována kvalita života. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, jsou dobrovolníci v hospici a jejich individuální přístup ke každému klientovi. Také vhodně zvolené činnosti, které spolu dobrovolník a klient vykonávají, zajišťují, aby se klienti necítili sami, měli pocit užitečnosti. Hlavním cílem práce je popsat dobrovolnictví, dobrovolnickou činnost, motivaci a náplň činnosti dobrovolníka v hospici. Dílčím cílem je zmapovat přínos dobrovolnictví v hospici z pohledu pracovníků a klientů. Bylo využito kvalitativního výzkumu a to metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly prováděny s 15 pracovníky hospice a s 6 klienty hospice. Tento výzkum byl realizován v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Domnívám se, že cíle bakalářské práce {\clqq}Dobrovolnictví v hospici``, byly splněny. Výzkum ukázal, že dobrovolníci v hospici jsou velkým přínosem jak pro klienty hospice, tak pro pracovníky hospice. Z výzkumu vyplynulo, že klienti jsou rádi, když je dobrovolníci navštěvují. Dobrovolníci jim pomáhají zapomenout na svá trápení, krátí klientům dlouhou chvíli. Klienti tak mají pocit smysluplnosti a také toho, že jsou stále pro někoho důležití. Pracovníci v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích vidí v dobrovolnictví velký přínos. Jsou rádi, že dobrovolníci navštěvují klienty, jelikož se jim věnují a pozitivně ovlivňují klientovu náladu. Díky dobrovolníkům se pracovníci mohou věnovat, vzhledem k velkému množství práce, i jiným klientům. Bakalářskou práci bude možno použít k rozšíření informovanosti o dobrovolnictví v hospici. Může být také využita jako zpětná vazba pro dané zařízení.
|
|
|
Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu
PŘEDOTOVÁ, Eva
Hospice poskytují paliativní lékařskou péči pacientům v terminální fázi onemocnění. Myšlenka hospicové péče vychází z úcty k člověku jako k jedinečné a neopakovatelné bytosti. Tento přístup zaručuje, že člověk nezůstane v posledních chvílích svého života osamocen, nebude trpět nesnesitelnou bolestí a v neposlední řadě je mu garantováno, že za všech okolností bude zachována a respektována jeho lidská důstojnost. Tato práce se především zaměřuje na poskytování hospicové péče v domácnostech klientů. Cílem domácí hospicové péče je umožnit člověku se závažným onemocněním strávit poslední chvíle života doma, v rodinném kruhu. Klade důraz jak na kvalitní péči o umírajícího, tak na podporu pečující rodiny. Název této bakalářské práce je: Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu. Jejím cílem je zjistit potřebu poskytování terénní hospicové péče a současně zjistit problematiku rozvoje domácí hospicové péče v jihočeském regionu. K dosahování těchto cílů bylo použito metod kvalitativního výzkumu, tedy konkrétně polořízených rozhovorů. Jako doplňková technika byla použita anketa. Z tří rozhovorů provedených s představiteli Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích zcela jednoznačně vyplynulo, že mezi veřejností i lékaři je zájem o terénní hospicovou péči. Obdobného názoru jsou i zdravotníci, kteří se účastnili ankety. Ti především poukazují na zájem o domácí hospicovou péči ze strany svých pacientů. Rozhovor s ředitelem prachatického hospice jasně naznačuje, že pro zahájení provozu domácího hospice je vše připraveno. Uvedení této služby do provozu však není možné z důvodu nevůle pojišťovny, která je hlavním poskytovatelem finančních prostředků. Pojišťovna nemá zájem uzavřít smlouvu s jediným registrovaným poskytovatelem v jihočeském regionu, tedy Hospicem sv. Jana N. Neumanna.
|
|
|
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
|
|
|
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče
MAŠKOVÁ, Vlasta
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče. Tato bakalářská práce je věnována studentům, kteří procházejí praktickou výukou v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla z několika důvodů. O hospicích se v dnešní době mnoho mluví, hodně se medializuje a probíhají různé charitativní akce pro hospic. Přesto lidé k hospici nemají důvěru a mají z hospice strach. Toto by mohl být první důvod. Tím druhým je vlastní zkušenost se studenty, kteří do hospice přicházejí na praktickou výuku. V tomto hospici pracuji jako staniční sestra a jsem se studenty v denním kontaktu. Bohužel, většina z těchto studentů si na začátku praktické výuky myslí, že v tomto ?domě? přichází smrt každý den. Mají strach a neumějí si představit, jak tuto situaci během čtrnáctidenní praxe zvládnou?! Cílem našeho výzkumu je zjistit, zda současné studium ovlivňuje postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné. Zda se jejich postoje mění po absolvování teoretické a praktické výuky. K dosažení cíle jsme vytvořili dvě výchozí otázky. 1. výchozí otázka - Jak ovlivňuje teoretická výuka paliativní péče postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? 2. výchozí otázka ? Jak ovlivňuje praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou fázích: před zahájením teoretické výuky paliativní péče a po praktické výuce v hospici. Použili jsme metodu experimentu, technikou dotazování byl hloubkový rozhovor se studenty. Výzkumný soubor tvořilo 5 studentek 3. ročníku prezenční formy na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru všeobecná sestra. Po zpracování odpovědí jsme zjistili, že po teoretické přípravě se přístup k péči o umírající většinou příliš nezměnil. Studenti pociťují nedostatek teoretických informací, které by jim pomohli eliminovat strach z neznámé situace, strach z bolesti, strach z denní konfrontace s umírajícími a se smrtí. Také na komunikaci s blízkými nemocného si nepřipadají připraveni. Jsou přesvědčeni, že na tak složité téma, jako je péče o nevyléčitelně nemocné, je při výuce příliš málo času. Praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné mění. Poskytla jim více poznatků o paliativní-hospicové péči. Vlastní postoje k péči o nevyléčitelně nemocné hodnotí pozitivněji, již nemluví o strachu a nejistotě. Přáli by si více osobní zkušenosti v komunikaci s nemocnými a jejich rodinami. Cíl výzkumu byl naplněn. Současné studium má vliv na studentovy postoje k paliativní péči o nevyléčitelně nemocné v hospici. Avšak stále u nich převažuje strach z tohoto ne již nového oboru. Ke změně dochází až po praktické výuce. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení pocitů studentů, pro možnou úpravu didaktiky a metodiky teoretické i praktické části výuky v paliativní péči. Vytvořená informační brožura by mohla napomoci studentům při výběru praxe, a také pro usnadnění nástupu na praktickou výuku do lůžkového hospice.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
|
|
Umírání a smrt z pohledu pracovníků v sociálních zařízeních
RUDOLFOVÁ, Martina
Práce se zabývá posledním obdobím života člověka, možnostmi péče zaměřené na duchovní, duševní, fyzický i sociální rozměr dané problematiky Nabízí možnosti etického zvládnutí této životní etapy pracovníky, rodinou i samotným umírajícím. V praktické části jsou porovnány názory pracovníků zařízení typu hospiců a pracovníků zařízení typu domů pro seniory na danou problematiku, náročnost práce a její úskalí.
|
|
|
Efektivní komunikace v paliativní péči
PLECEROVÁ, Jana
Efektivní komunikace v paliativní péči je tématem této bakalářské práce. Práce je zaměřená na interakci sester a pacientů v terminálním stádiu nemoci, komunikaci s rodinou nemocného a hospicovou a paliativní péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti v terminálním stádiu nemoci spokojeni s komunikací sester a zda je pro ně daný způsob komunikace podporou, zda jsou rodiny pacientů informované o způsobech a možnostech paliativní péče. Dalším krokem bylo zmapovat způsoby a efekt komunikace sester, které pracují s pacienty v terminálním stádiu.
|
|
|
Empatie u dobrovolníků a pracovníků hospiců
VÁCHOVÁ, Lucie
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá problematikou smrti z hlediska lidské osobnosti a nezištné pomoci dobrovolníků a pracovníků hospiců. Výzkum hodnotí osobnostní charakteristiku lidí s dobrovolnou zkušeností s umírajícími. Dotazník zkoumá kvalitu jejich interpersonální orientace, organizační schopnost při práci, vytrvalost a motivaci, dále strukturu altruismu, empatii a ochotu pomáhat. Byli osloveni dobrovolníci z občanského sdružení Sdílení, občanského sdružení Cesty domů, Hospice sv. Alžběty v Brně a dobrovolníci, kteří mají zkušenost s péčí o umírající, či nevyléčitelně nemocné. Výsledky mého výzkumu u 15 dobrovolníků byly porovnány s výsledky výzkumu u 828 studentů pomáhajících profesí, provedeného doc. Helenou Záškodnou v letech 2006-2008. Předpokládaná vyšší míra empatie, exocentrického altruismu, svědomitosti a přívětivosti u dobrovolníků, se potvrdila. Práce byla psána tak, aby byla srozumitelná pro všechny. Druhořadým cílem bylo dát dohromady dostatek podnětů k zamyšlení nad tím, jak se chováme, a jak bychom se chovat mohli. Sami si utváříme svůj život, nechť soucit plodí soucit.
|
|
|
Předpoklady pro práci sester v hospici
KNĚŽKOVÁ, Klára
Filozofií našich hospiců je lidský a profesionální přístup, také týmová práce všech pečujících. Zaměřuje se na zajištění kvality života u nevyléčitelně nemocných, až do jeho samého konce. Hospice se pomalu začínají dostávat do povědomí lidí, začínají být součástí péče o člověka. Obecný názor zdravotníků, také sester, je však stále ještě zkreslený. Často se říká, že do hospice nastupují převážně věřící sestry, nebo ty, které nemají dostatečný pocit uspokojení ve svém osobním životě. U těchto sester však mohl být pohled na umírání změněn vzděláním, hlubším studiem problematiky péče o umírající. Bakalářská práce je zaměřena na sestry v hospicové péči. Cílem práce bylo prověřit skutečnou motivaci sester, které se rozhodly pracovat v hospici. Druhým cílem bylo zjistit, jestli vzdělávání u sester ovlivňuje jejich postoj k péči o nevyléčitelně nemocné a umírající.Byly stanoveny hypotézy: H1 Náboženské přesvědčení je rozhodujícím faktorem pro výběr práce sestry v hospici. H2 Práce v hospici je sestrami vyhledávána v souvislosti s jejich osobním životním selháním. H3 Postoj sester k péči o terminálně nemocné klienty v hospici je závislý na jejich vzdělávání.Výzkumný soubor tvořilo 107 sester ze všech českých lůžkových hospiců (včetně sester manažerek). Byla využita forma kvantitavního šetření dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení vývoje role sestry paliativní a hospicové péče a k utváření modelu sester v hospicové péči. Dále může přispět k vytvoření standardu požadavků na sestry, které jsou do hospice přijímány.
|
host ::
RSS.