|
|
Vliv domácího prostředí klienta na poskytování ošetřovatelské péče agenturou domácí péče
VONEŠOVÁ, Petra
Domácí péče v plném rozsahu respektuje integritu klienta s jeho vlastním sociálním prostředím. Úkolem domácí péče je zajistit takovou ošetřovatelskou péči, která odpovídá aktuálním potřebám klienta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Domácí prostředí a přítomnost blízkých osob má bezprostřední vliv na psychiku člověka, která v procesu uzdravování hraje významnou roli. Výhodou ošetřování klienta v domácím prostředí je absence nozokomiálních nákaz, naopak nevýhodou je někdy nevyhovující sociální prostředí, neochota změnit domácí prostředí vzhledem k aktuálním potřebám a nedodržování léčebného režimu. Cílem práce bylo zjistit, jak domácí prostředí klienta ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče, kterou poskytuje Agentura domácí péče. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru se sestrami a klienty z Agentury domácí péče. První výzkumný vzorek tvořilo pět sester, pracující v Agentuře domácí péče. Druhý výzkumný vzorek tvořili čtyři klienti, u kterých je domácí péče poskytována pravidelně několik dní v týdnu, po dobu již několik let. Kasuistiky klientů byly doplněny pozorováním jejich vlastního prostředí, které se uskutečnilo během rozhovoru.Z výzkumu vyplynulo, že kvalita poskytované ošetřovatelské péče je ovlivněna několika faktory, především spoluprácí klienta a jeho rodiny, stavem domácího prostředí a spoluprácí s ošetřujícím lékařem. Z pozice sester jsou důležité jejich teoretické znalosti a praktické dovednosti.Na základě výsledků byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Pro zajištění kontinuální domácí ošetřovatelské péče je nezbytná spolupráce s rodinou. H2: Kvalita ošetřovatelské péče, zajišťována sestrami z agentury domácí péče, je ovlivněna stavem domácího prostředí. V souvislosti s výzkumem byla objasněna specifika domácí péče a zmapovány možné problémy, se kterými se sestra, při provádění ošetřovatelské péče v domácím prostředí, může setkat.
|
|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování
BUDNIKOVOVÁ, Eva
Abstrakt Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování Cílem diplomové práce bylo zmapování rozsahu, kvality a další návaznosti domácí péče v regionu Česká Lípa u pacientů, kteří jsou propouštěni z ústavního ošetřování a u kterých je domácí péče indikována a poté najít slabá místa systému a navrhnout optimální řešení problému. Stanoveny byly dvě hypotézy: H1: Klientům nejsou o víkendech v potřebné míře poskytovány služby domácí péče, H2: Návaznost domácí péče po propuštění z ústavního ošetřování není praktickým lékařem všem potřebným klientům řádně indikována. Teoretická část práce popisuje charakteristiky domácí péče, její význam a proces vývoje. K výzkumu byla použita metoda dotazování technikou dotazníku a analýza dokumentů. V další části jsou prezentovány výsledky provedeného kvantitativního výzkumu. Ty byly získány prostřednictvím vyhodnocení dotazníků. Analýza získaných dat potvrdila obě předpokládané hypotézy. V diskusi jsou ozřejměny některé problémy spojené s danou tématikou a v závěru práce jsou doporučena některá opatření ke zlepšení kvality i kontinuity při poskytování služeb domácí péče v českolipském regionu. Výsledky práce mohou být inspirací ke zvýšení kvality domácí péče i stávajícím nebo nově vznikajícím agenturám domácí péče.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Uživatel s handicapem v domácím prostředí
PRŮCHOVÁ, Alice
Práce se zabývá přehledem vztahu ke zdravotně postiženým. V rámci mezinárodních i státních dokumentů. Uvádí výčet dávek sociální péče a poskytované sociální služby pro uživatele v domácím prostředí. Osvětluje pojmy týkající se handicapu a systému komplexní rehabilitace. Změřuje se na domácí péči a její vývoj směrem k ucelení poskytovaných služeb v domácím prostředí. Vyzdvihuje kvality péče poskytované v domácím prostředí. Na příkladu závěrečné kasuistiky jsou shrnuty všechny uvedené poznatky a témata práce. Cílem práce bylo uvést a zpřehlednit tématiku postiženého uživatele v domácím prostředí a uvést praktický příklad naplňování péče.
|
|
|
Rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006
BRUZLOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá faktory, které budou ovlivňovat poskytování sociálních služeb seniorům v budoucnosti. Jedním z těchto faktorů je postoj společnosti vůči seniorům, dalším faktorem je ochota a schopnost rodin poskytovat péči svým blízkým a posledním uvedeným faktorem je podpora státu při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj terénních služeb pro seniory. V závěru práce jsem se popsala rozvoj terénních služeb pro seniory v Oblastní charitě Sušice v letech 2002-2006 a vlivy, které k němu přispěly.
|
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
|
| |
host ::
RSS.