|
|
Cenová analýza vybraných produktů
KŘEMENOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje cen zemědělských výrobců jatečného skotu a jatečných prasat, vývoj cen průmyslových výrobců hovězího a vepřového masa a vývoj spotřebitelských cen hovězího a vepřového masa. Teoretická část popisuje problematiku cen a analýzu časových řad. Praktickou část této bakalářské práce tvoří analýza cen vybraných produktů. Informace pro zpracování obou částí práce byly čerpány z odborné literatury a z internetu.
|
|
| |
|
|
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiversitu bezobratlých {--} koprofágové
SVOBODA, Lukáš
Práce se zabývá studiem vlivu různé intenzity pastevního zatížení na biodiversitu společenstev koprofágních brouků na třech pastvinách na Šumavě v jižních a západních Čechách. Na těchto lokalitách probíhala pastva s rozdílnými stavy zvířat: 78 kusů dobytka na první pastvině, 106 kusů na druhé a 162 kusů na třetí pastvině. K odchytu brouků byly použity padací pasti s návnadou čerstvého kravského exkrementu o objemu 1,5 l. Na každé pastvině nebo v její těsné blízkosti byly umístěny 3 pasti pro každou lokalitu. Doba exposice byla vždy 7 dní v měsíci, od dubna do října 2008. Celkem bylo takto odchyceno 8725 exemplářů o 33 druzích, náležících do čeledí: Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae. Na základě získaného materiálu byla u společenstev koprofágních brouků pro jednotlivé lokality sledována početnost druhů a exemplářů, druhová diversita, sezónní dynamika a distribuce biomasy. Bylo zjištěno, že vyšší zatížení pastvin pasenými zvířaty může mít positivní vliv na výskyt jedinců některých skupin koprofágních brouků. Další významnější důsledky různého zatížení pastvin pasenými zvířaty na tato společenstva se již nepodařilo zdokumentovat.
|
|
|
Vliv technologie chovu na užitkové vlastnosti dojnic
TRCH, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii chovu nové produkční stáji pro dojnice. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009 v zemědělském podniku Agrospol, Malý Bor a.s., kde všechny dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách. Sledování proběhlo u 110 dojnic plemene českého strakatého skotu (C), holštýnského skotu (R) a kříženek těchto dvou plemen (CxR). Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky významný rozdíl v délce inseminačního intervalu. Dojnice C měly u všech ukazatelů reprodukce nejnižší hodnoty: inseminační interval 72 dní, servis perioda 101 dní, mezidobí 386 dní a věk při prvním otelení 779 dní (25/19). Holštýnský skot dosáhl délky servis periody 133 dní, což je o 32 dní vyšší hodnota oproti dojnicím C.Dojnice holštýnského skotu za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 9913,6 kg, dojnice CxR 9839,3 kg a dojnice českého strakatého skotu 9142,3 kg. Mezi těmito hodnotami nebyl statisticky významný rozdíl.Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice C (9528,7 kg) na druhé laktaci, dojnice CxR (9751,9 kg) na třetí a další laktaci a u dojnic R (10 695 kg) také na třetí a další laktaci. Nejvyšší průměrný obsah tuku měly dojnice CxR s hodnotou 4,71 %, dojnice R měly obsah tuku 4,61 % a dojnice C 4,56 %. V průměrném obsahu bílkovin nebyl u dojnic zaznamenán velký rozdíl. Dojnice C dosáhly hodnoty 3,36 %, dojnice CxR 3,38 % a dojnice R 3,35 % bílkovin.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností u stáda dojnic.
POTUŽÁKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti u stáda dojnic s převahou holštýnského skotu vzhledem k použité technologii z hlediska welfare zvířat. Sledování se uskutečnilo v zemědělském podniku AGROSPOL, Malý Bor a. s., v letech 2008-2010. Dojnice zde byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Do sledování bylo zahrnuto celkem 662 dojnic českého strakatého skotu (C), čistokrevného holštýnského skotu (H1) a vysokopodílových kříženek těchto plemen (H2). Plodnost byla hodnocena podle ukazatelů reprodukce (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a u mléčné užitkovosti byly zjišťovány ukazatele užitkovosti (délka laktace, produkce mléka, produkce bílkovin, obsah tuku, bílkovin a laktózy). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce inseminačního intervalu, délce servis periody (P ? 0,01) a délce mezidobí (P ? 0,05). U dojnice skupiny C bylo dosaženo výrazně kratší délky všech těchto ukazatelů: inseminační interval 70,6 dne, servis perioda 98,6 dne a mezidobí 395,9 dne. Mezi skupinami holštýnských dojnic nebyl zjištěn významný rozdíl v délce těchto ukazatelů. Pořadí laktace nemělo významný vliv na délku reprodukčních ukazatelů. Nebyl prokázán vliv otce na úroveň reprodukčních ukazatelů. Porovnáním produkce mléka a produkce bílkovin u dojnic podle pořadí laktace bylo prokázáno, že prvotelky mají nižší dojivost (8737,1 kg) než dojnice na vyšších laktacích (9669,3 ? 10209,3 kg) a stejně tak i produkci bílkovin (kg). Dojnice C nadojily za 305 dní laktace 9115,3 kg mléka, dojnice H1 9664,1 kg a krávy ve skupině H2 9511,0 kg mléka. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny jako statisticky průkazné, stejně tak rozdíl v obsahu složek mléka mezi genotypy za normovanou laktaci. Vliv individuality býka na produkci mléka a produkci bílkovin se neprokázal. Významné rozdíly byly zaznamenány v procentním obsahu tuku (P ? 0,05), bílkovin a laktózy (P ? 0,01) v mléce dcer po jednotlivých býcích.
|
|
|
Výsledky chovu české červinky v Jihočeském regionu
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení chovu českých červinek u chovatelů působících v Jihočeském regionu pod garancí Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce popisuje charakteristiku plemene, jeho původ a proces regenerace. Především prostřednictvím převodného křížení býky červinek plemenic českého strakatého plemene nabyla do současné doby téměř úplně zaniklá populace české červinky v případě samičích jedinců počtů lehce překračující hranici kriticky ohroženého plemene. Méně příznivá je situace u býků, jichž je stále absolutně kritický nedostatek, což trvale postup procesu regenerace ztěžuje a zpomaluje. Vzhledem k výborným předpokladům masné produkce, ale horším výsledkům užitkovosti mléčné, se jeví jako nejvhodnější chov krav bez tržní produkce mléka. Limitující je také záležitost dodržení bezpečné hranice koeficientu intenzity příbuzenské plemenitby u potenciálních potomků. Ani za předpokladu úspěšnosti tohoto procesu se chovatelé červinek neobejdou bez přiměřené výše finančních příspěvků poskytovaných dle kategorií na jednotlivá zvířata prokázaného genotypu. V současné době činí počet zvířat s genotypem CC, která spadají pod dohled jmenovaného pracoviště, 114 ks.
|
|
|
Hluk na hranicích pozemku farem pro chov jalovic a v jejich okolí.
STEJSKAL, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá měřením hluku na hranicích pozemku farem pro chov jalovic. Naměřené hodnoty byly zpracovány do grafů, tabulek a vyhodnoceny podle platných hygienických norem. I když nedošlo k překročení hygienických limitů, byla závěrem navržena možná opatření, která by vedla ke snížení stávající hlukové zátěže.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZÍDKOVÁ, Jana
Bakalářská práce měla za cíl porovnat užitkovost masných plemen skotu. K porovnání byla vybrána plemena Aberdeen Angus a Highland. Data o těchto plemenech byla zjišťována na ekofarmě Branišov a na ekofarmě Bořanovice v oblasti Národního parku Šumava. Plemeno highland cattle ? skotský náhorní skot bylo dovezeno do České Republiky v roce 1991 ze Skotska do horských podmínek NP Šumava na farmu Branišov. Toto plemeno patří mezi extenzivní masná plemena malého tělesného rámce, nazývané také jako hobby plemeno. Plemeno aberdeen angus patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Pochází ze severovýchodního Skotska, kde již počátkem 18. století byl vyšlechtěn masný užitkový typ skotu později křížený plemenem shorthorn. Aberdeen angus je plemeno geneticky bezrohé menšího až středního tělesného rámce. U plemen byl hodnocen růst zjištěním živé hmotnosti při narození, ve věku 120, 210 a 365 dnech věku. Ze zjištěných dat sledovaných souborů byly vyhodnoceny základní statistické charakteristiky (četnost, aritmetický průměr, minimum, maximum, směrodatná odchylka). Průměrná hmotnost telat plemene HI při narození byla 25 kg u býčků a 20 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 301 kg a u jaloviček 264 kg. Průměrná hmotnost telat plemene AA při narození byla 37 kg u býčků a 34 kg u jaloviček. Ve 365 dnech dosahovala průměrná hmotnost u býčků 485 kg a u jaloviček 365 kg. Dále byly hodnoceny reprodukční ukazatele a mateřské vlastnosti krav. Ze zjištěných dat byl vyhodnocen vliv otce, pořadí porodu a měsíce otelení na hmotnosti telat. Vliv otce na růst telat u plemene AA nebyl statisticky významný. Nejvyšší živou hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech měla telata u AA při 3. otelení. U plemene HI byl vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat statisticky nevýznamný. Nejvyšší živou hmotnost (120, 210 dnů) měla telata narozená v měsíci srpnu u plemene AA (175,64 kg resp.275,27 kg) a u plemene HI (ve 210 dnech 183,33 kg). Z hlediska ekonomiky je chov těchto plemen bez dotací ztrátový. S dotacemi činí zisk na VDJ u plemene AA 6 876 Kč a u plemene HI 10 186 Kč. Výsledky prokázaly, že k zajištění rentabilního chovu krav BTPM by se jalovice plemene aberdeen angus měly poprvé otelit ve věku 24 měsíců, musí být zajištěna dobrá plodnost krav, vysoké přírůstky telat a také vysoká dlouhověkost krav.
|
|
|
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů u masného stáda skotu.
CIMBURKOVÁ, Pavla
Bylo sledováno stádo masného plemene skotu Aberdeen Angus v podhorské oblasti Novohradských hor v letech 1992 - 2007. Základní stádo tvořilo celkem 117 plemenic a 814 kusů telat. Byly sledovány ukazatele masné užitkovosti u telat a reprodukce plemenic. Byl zjištěn významný vliv roku, měsíce narození, pohlaví, pořadí otelení, způsob reprodukce a otce na ukazatele růstu telat.
|
host ::
RSS.