Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 123 záznamů.  začátekpředchozí114 - 123  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu - historický areál Klenová
HŘEBCOVÁ, Jaroslava
Hlavním cílem diplomové práce je vypracování návrhu projektu řešícího vybrané téma rozvoje cestovního ruchu v historickém areálu Klenová, který se nachází v regionu Klatovsko v Plzeňském kraji. V této lokalitě se nachází dvě výrazné atraktivity a to hrad a zámek Klenová, na které volně navazují další kulturně-historické pamětihodnosti, které synergicky utvářejí zajímavý ráz typické české krajiny. Ze zjištěných problémových okruhů, které vyplynuly z provedené SWOT analýzy a následně SWOT matice, byly definovány strategické rozvojové oblasti, na které je vhodné zaměřit pozornost a které jsou součástí celkové strategie. Tyto oblasti, které jsou v souladu s dílčími cíli projektu, mají za cíl eliminovat nedostatky a problémy v lokalitě. Jedná se o tyto oblasti:  Produktová nabídka cestovního ruchu.  Kvalita poskytovaných služeb.  Marketing a informování návštěvníků.  Infrastruktura cestovního ruchu. V rámci těchto okruhů byly specifikovány dílčí cíle těchto okruhů a z nich vycházející strategická opatření. Mezi největší nedostatky patří především krátká doba pobytu návštěvníků v lokalitě, pouze sezónní využití, nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu, kvalita poskytovaných služeb a nedostatek informací. Pro návštěvníky není připravena dostatečná produktová nabídka možností trávení volného času. V čele vždy bude stát Klenová, ovšem další zajímavosti jí mohou prospět ke zvýšení návštěvnosti a konkurenceschopnosti vůči jiným významným památkám. Propojení více kulturně-historických pamětihodností do jednoho celku je pro návštěvníka více lákavé a přispěje tak ke zvýšení návštěvnosti a prodloužení doby pobytu návštěvníka ve studované lokalitě. Jako nejefektivnější způsob propojení atraktivit na poměrně malém území se jeví naučná stezka, která bude propojovat významné pamětihodnosti lokality. Hlavní cíl práce byl naplněn vytvořením projektu {\clqq}Naučná stezka {\clqq}Po stopách dávných dob, Klenová {--} Týnec - Loreta``. Hrad a zámek Klenová a jeho okolí by v budoucnu měl poskytovat návštěvníkům větší nabídku možností trávení volného času, tak aby v oblasti strávili více času a na toto místo se rádi vraceli. Současně by měly být stávající služby poskytovány v dostatečné kvalitě a zároveň by měla být vylepšeny organizační záležitosti provozu hradu a zámku.
Využití středisek rekreace Nové Město na Moravě, Sněžné a Svratka v turistické oblasti Vysočina pro cestovní ruch
PETRŮ, Kateřina
Cílem práce je analyzovat vybranou oblast z pohledu cestovního ruchu, analyzovat významné přírodní, historické a kulturní turistické cíle ve střediscích rekreace Nové Město na Moravě, Sněžné a Svratka. To znamená provést analýzu primární a sekundární nabídky cestovního ruchu ve vybrané oblasti a ukázat možné rozvojové tendence. Dalším cílem je zjištění potřeb a požadavků návštěvníků. Na základě dotazníkového šetření byl vytvořen návrh optimální nabídky ruchu ve vybrané oblasti. Novým produktem cestovního ruchu ve středisku rekreace Nové Město na Moravě je naučná stezka.
Naučné stezky v cestovním ruchu vybrané části Šumavy
HANAKOVIČOVÁ, Jana
Hlavním úkolem této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu využití naučných stezek ve vybrané oblasti Šumavy. Práce se snaží vyhodnotit naučné stezky z hlediska jejich významných charakteristik a objasnit, zda se tyto charakteristiky u jednotlivých stezek liší.Kromě toho se práce věnuje posouzení struktury návštěvníků naučných stezek, jejich vztahu k nim a vyhodnocuje rozdíly v postojích k atributům naučných stezek mezi návštěvnickými segmenty na základě analýzy dotazníkového šetření. V rámci projektu optimalizace se práce snaží identifikovat možnou optimalizaci využití naučných stezek v zájmové oblasti a to na základě hypotézy, že v této oblasti možnosti optimalizace využití naučných stezek existují.
Šumné Sezimovo Ústí - po stopách první republiky (funkcionalistická, zejména Baťovská architektura 20. století)
ŘÍHOVÁ, Petra
Práce zhodnotila podíl funkcionalistické architektury a urbanismu města Sezimovo Ústí. Na základě prostudované literatury, dotazníkového průzkumu a vlastního, zejména terénního šetření se snažil autor práce pochopit vliv funkcionalistické architektury a baťovských urbanistických koncepcí a myšlenek na současnost města Sezimovo Ústí 2 a dále se snažil nalézt v životě města odkazy z této doby a jejich zapracováním do projektu naučné stezky přiblížit tuto problematiku dnešní generaci.
Využití naučných stezek pro aktivizaci dětí
PŘÍHODOVÁ, Adéla
Tato práce se zabývá využitím naučných stezek pro aktivizaci dětí ve volném čase. Stěžejním cílem práce je vytvoření fiktivní naučné stezky, která by mohla sloužit při vycházce nejširší veřejnosti. Tímto způsobem je možné zajímavými a dostupnými formami posílit a upevnit dobrý vztah dětí a dospělých k přírodě. Cyklistická naučná stezka je navržena v severní části chráněné krajinné oblasti Třeboňska a je přibližně 30 km dlouhá s šestnácti zastaveními. Tato stezka je doplněna pracovními listy pro děti mladšího školního věku, které by případně mohly být využity ve výchovně-vzdělávacím procesu. V praktické části jsou zpracovány a zhodnoceny výsledky dětí, které prošly naučnou stezku a plnily předložené úkoly. Navržená naučná stezka bude nabídnuta CHKO Třeboňsku k realizaci
Využití vybrané lokality na území Tábora pro rekreaci a cestovní ruch
SEDLÁK, Dušan
Cílem bakalářské práce je provedení analýzy využití území lesoparku Nechyba {--} Kozí hrádek pro rekreaci a cestovní ruch. Zjistit pomocí dotazníkového šetření spokojenost návštěvníků s vybaveností a provedení segmentace potenciálních návštěvníků lesoparku. Navržení optimálnějšího propojení lokality s naučnou stezkou.
Naučné stezky v cestovním ruchu Třeboňska
IRMIŠOVÁ, Štěpánka
Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu využití naučných stezek ve vybraném území Třeboňska. Práce vyhodnocuje základní charakteristiky naučných stezek v zájmové oblasti za účelem objasnění jejich odlišností. V práci je provedeno posouzení struktury návštěvníků naučných stezek a jejich vztah k nim. Dále se věnuje rozdílům v postojích návštěvníků k atributům naučných stezek na základě výsledků z dotazníkového šetření. Snahou navrženého projektu je nalézt optimalizaci využití naučných stezek ve vybrané oblasti.
Návrh naučné stezky v okolí Třeště
PAŘILOVÁ, Blanka
Českomoravská vrchovina patří k nejstarším důlním oblastem našeho státu. Historické písemné prameny jsou důkazem objevů bohatých ložisek stříbronosných rud již od poloviny 13. století. V těsném okolí města Jihlavy se vyskytovaly stříbronosné žíly náležící k jihlavskému rudnímu revíru. Ten sem zasahoval svými výběžky na Brtnicko, Stonařovsko a Třešťsko. Na Třešťsko vedla stříbronosná žíla z bývalého rančířovského revíru, konkrétně k Salavicím, Jezdovicím a okraji města Třeště. V dnešní době došlo téměř k zapomenutí velmi významné středověké těžby, důlní díla byla zrušena a zavalena. Některé z pozůstatků, které se dochovaly, by nám mohly připomínat tuto středověkou dobu, kdyby nebyly neustále zaváženy a zarovnávány. V první části diplomové práce se zabývám přírodní charakteristikou vymezené oblasti. Obsahem druhé části diplomové práce je již samotný návrh naučné stezky jihlavského rudního revíru ? části: Jezdovice u Třeště. Nejprve se zaměřuji na historii naučných stezek, na jejich typy a členění. V následující kapitole se již věnuji samotnému návrhu stezky, výběru trasy, včetně jejího značení a provedení. Stezka je zaměřena především na hornickou historii a geologické zajímavosti. Naučná stezka má okružní charakter a vzhledem pro svůj nenáročný terén, je snadno zvládnutelná téměř každým návštěvníkem. Je tedy určena pro širokou veřejnost. Přílohová část zahrnuje fotodokumentaci ze zajímavých míst trasy, fotografie vzorků, které zde byly vykutány již ve středověku, a další přílohy typu map, plánků a tabulek.
Naučné stezky Moravskoslezského kraje a jejich využití v předškolní výchově
DRATVOVÁ, Monika
Naučné stezky nejen v Moravskoslezském kraji tak trochu opomíjeny v celkové školské soustavě. Přitom pro žáky základních škol jsou naučné stezky nejlépe využitelné pro zkoumání získané teorie v hodinách přírodopisu či vlastivědě, ale nejen tam. Proto již také vznikají městské naučné stezky pro rozšířenou výuku pro žáky základních škol. Tato bakalářská práce zkoumá, zda se naučné stezky využívají v předškolní výchově a hlavně zda se vůbec dají využívat. Cílem práce je zjistit jaké jsou největší úskalí jejich využívání. Problém zřejmě pro většinu mateřských škol bude i dostupnost a náročnější práce než s žáky základních škol při jejich výuce.
Produkt cestovního ruchu v turistickém informačním centru Havlíčkův Brod
PLODÍKOVÁ, Stanislava
V práci byla zjišťována nabídka a poptávka po produktech Městského informačního centra v Havlíčkově Brodě. Poptávka byla zjišťována prostřednictvím dotazníkového šetření, na jehož základě byly zjištěny postrádané produkty v nabídce informačního centra. Výstupem práce je návrh naučné stezky po kulturně-historických památkách v Havlíčkově Brodě s názvem Po stopách významných osobností v Havlíčkově Brodě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 123 záznamů.   začátekpředchozí114 - 123  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.