|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vnitrodruhová variabilita Cryptosporidim parvum u telat
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologická vyšetření byly odebírány v 10 chovech mléčného skotu. Byl sledován vliv technologie chovu a věku zvířat na výskyt kryptosporidií. Celkem bylo odebráno a mikroskopicky vyšetřeno 161 vzorků. 47 (29,2 %) vzorků bylo pozitivních na přítomnost oocyst kryptosporidíí, konkrétně C. parvum. Největší výskyt C. parvum byl zjištěn u telat okolo 2 týdnů stáří, u starších jedinců byl výskyt také zaznamenán, ale ve slabší intenzitě infekce. Jako nejrizikovější způsob chovu byla vyhodnocena technologie skupinového ustájení a ustájení pomocí Staimanových bud, které byly v těsné blízkosti a nebyl nijak zamezen kontakt mezi sousedícími telaty. V jednotlivých chovech se vyskytoval vždy jen jeden subtyp druhu C. parvum.
|
|
|
Specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami
HVÍŽĎALOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce jsou specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami. Sexuálně přenosné choroby jsou celosvětově stále závažným problémem, i přes veškeré pokroky v moderní medicíně. V případě těhotných žen je toto téma ještě daleko závažnější, protože zde nejde pouze o matku, ale i o dítě a možnosti přenosu na něj. Pro dítě představuje nejvyšší riziko přenosu nákazy vertikální cestou. Péčí o ženy se sexuálně přenosnými chorobami se zabývají dermatovenerologická a infekční oddělení. Těhotné ženy s takovým infekčním onemocněním jsou v České Republice centralizovány ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Sexuálně přenosné nemoci jsou ty, které se šíří pohlavní cestou, nebo je tento způsob přenosu epidemiologicky významný. Můžeme mezi ně zařadit více než 25 mikroorganismů různých druhů, např. houby, členovce, červy, prvoky spirochety, bakterie, mykoplasmata a ureaplasmata, chlamydie a viry. Mezi vlastní pohlavní nemoci se řadí kapavka, vrozený, časný nebo pozdní syfilis, měkký vřed a venerický lymfogranulom. Tyto nemoci podléhají ze zákona povinnému hlášení a nemocný je povinen se léčit a docházet na pravidelné kontroly. Prvním cílem této práce je zjistit informovanost ošetřujícího personálu o specifikách péče o ženy s STD, druhým cílem je zhodnocení situace dodržování zásad bariérové péče o ženy s STD a třetí cíl je vytvořit standard pro péči o ženy s STD. Pro zjištění cílů byla stanovena hypotéza a výzkumná otázka. Pro kvantitativní výzkum byl sestaven anonymní dotazník a pro kvalitativní pozorovací arch. Skupinu dotazovaných a pozorovaných tvořily sestry, pracující na dermatovenerologickém a infekčním oddělení. Výzkum probíhal ve třech zdravotnických zařízení, ve dvou krajích České Republiky. Výsledky výzkumu byly velmi dobré. V hypotéze je předpoklad, že ošetřující personál ví, jakým způsobem pečovat o ženy s STD. Tento předpoklad se potvrdil. Ve většině otázek týkajících se ošetřovatelské péče o ženy s STD odpovědělo více než 70 % respondentek správně. Odpověď na výzkumnou otázku je také velmi dobrá. Z kvalitativního výzkumu vychází, že přes 80 % sester dodržuje téměř všechny zásady bariérové péče velmi spolehlivě. Závěrem výzkumu byl vytvořen standard pro péči o ženy s STD, který by mohl sloužit jako zdroj informací pro zdravotnický personál.
|
host ::
RSS.