|
|
Posouzení výživy koní v letním a zimním období s použitím vybraných preparátů
HANETŠLÉGROVÁ, Petra
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce bylo získat podrobnější přehled o výživě koní a významu krmných doplňků. Hlavní část práce jsem věnovala základům výživy koní, potřebám hlavních živin, skladbě krmných dávek a technice krmení. Dále uvádím vlastnosti a účinky různých druhů léčivých rostlin jako je česnek, konopí seté, yzop lékařský, jablečník obecný, podběl lékařský či oves setý. Lněné semeno, biotin a zinek, kvasnice a probiotika jsou krmné doplňky, které mimo jiné zlepšují kvalitu srsti, žíní a kopyt. Analýza krmiv bude provedena standardními metodami. U skýbalů se bude sledovat tvar, barva, konzistence, pH a pach. Hodnocením skýbalů se posoudí činnost trávicí soustavy. Etologická sledování budou sloužit k získání informací o denním režimu koně, o jednotlivých činnostech, kterým se kůň během dne věnuje a kolik času těmito aktivitami tráví. U koní s dýchacími problémy budou sledovány projevy charakterizující jejich potíže a míra těchto potíží v klidu a během zátěže. Tyto informace budou doplněny měřením frekvence dechu a tepu. Kondice koně se zhodnotí pravidelným měřením tělesných rozměrů, které se využijí pro výpočet tělesné hmotnosti. Statistické a ekonomické metody budou vybrány podle výsledků získaných během pozorování.
|
|
|
SEZÓNNÍ ZMĚNY V KVALITĚ SRSTI KONÍ
KUBARTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjištění změn v délce, tloušťce a hustotě srsti koní vzhledem k sezóně roku, způsobu ustájení, pohlaví a věku. Porovnání letní a zimní srsti na pěti částech těla.Vzorky byly odebírány po dobu 24 měsíců od 44 koní v intervalu 2 měsíců. Každý vzorek obsahoval 100 chlupů od jednoho koně. Vzorky byly odebírány z krku. Pro posouzení letní a zimní srsti z pěti částí těla, byly vzorky získány z krku, lopatky, břicha, hřbetu a kyčelního kloubu. Délka chlupů byla zjištěna posuvným měřidlem, tloušťka chlupů byla zjištěna na přístroji Lanametr při zvětšení 500x. Hustota srsti byla určena počtem chlupů na 1cm2.
|
|
| |
|
|
Reakční doba u sportovních koní.
KERNEROVÁ, Nina
V diplomové práci byla navržena metodika měření reakční doby na optický podnět u koní. Jako podnět byl použit prudký neočekávaný pohyb pomocí bílé desky (500 x 500 mm), na který koně dobře reagovali. Snímání reakce koní bylo provedeno rychloběžnou kamerou MotionScope 9400 napojenou na počítač. Celkem bylo hodnoceno 35 zvířat. Průměrný věk koní byl 5,8 roků, průměrná hodnota reakční doby na optický podnět byla 152 ms. Do experimentu bylo zařazeno 14 plnokrevníků a 21 teplokrevníků. Soubor byl složen ze 4 hřebců, 17 valachů a 14 klisen. Nejvíce byli zastoupeni 5letí koně (10 ks). U plnokrevníků byla zjištěna průměrná reakční doba na optický podnět v hodnotě 154 ms, u teplokrevníků 150 ms. Diference mezi plemeny nebyla zjištěna statisticky významná. Nejnižší průměrná reakční doba byla naměřena u hřebců (139 ms), následovala skupina klisen (149 ms), nejvyšší hodnotu vykázali valaši (157 ms). Rozdíl v reakční době klisen a valachů (8 ms) byl statisticky nevýznamný. Nejnižší naměřená hodnota reakční doby byla u věkové kategorie 2 až 4letých koní (142 ms), následovala skupina 6 až 13letých koní (156 ms), nejvyšší hodnotu měla skupina 5letých koní (159 ms). Rozdíly mezi kategoriemi nebyly potvrzeny jako statisticky významné. Korelační koeficient vyjadřující vztah mezi věkem koní a reakční dobou na optický podnět byl zjištěn nízký statisticky neprůkazný. V diplomové práci bylo prokázáno, že stejně jako u lidí, i koně reagují rychleji na zvukový podnět než na podnět optický.
|
host ::
RSS.