|
| |
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu
JÍCHOVÁ, Eva
Cílem této práce bylo vyhodnocení užitkovosti a plodnosti u plemenic montbeliardského skotu a porovnání s užitkovostí a plodností plemenic českého strakatého skotu chovaných ve stejných podmínkách. Sledování bylo provedeno v Zemědělském družstvu Bělčice, kde jsou obě plemena chována ve shodných podmínkách technologie ustájení, úrovně výživy a ošetřování. Do sledování bylo zařazeno celkem 366 kusů plemenic z toho plemene montbeliard I (123 ks), dojnice plemene český strakatý skot C (109 ks) a dojnice s 50 % podílem krve plemene montbeliard a s 50 % podílem krve plemene český strakatý skot CI (134 ks), které ukončily laktaci v období od 1.10.2004 do 30.9.2007. Plodnost byla hodnocena podle reprodukčních ukazatelů (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a mléčná užitkovost podle ukazatelů užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, persistence laktace, délka laktace). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce servis periody, délce mezidobí a ve věku při prvním otelení. U dojnic I byla nejdelší jak délka servis periody (124,5 dne) tak i délka mezidobí (414,6 dnů), naopak u skupiny CI bylo dosaženo hodnot nejnižších 99,7 dne resp. 377,2 dne. Montbeliardský skot dosáhl věku při prvním otelení 844,7 dne, což je o 52,6 dnů dříve oproti skupině C. Dojnice českého strakatého skotu vyprodukovaly za normovanou laktaci v průměru 7672,7 kg mléka, kříženky CxI 7677,1 kg, dojnice plemene I 8708,5 kg mléka. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Dojnice plemene montbeliard měly prokazatelně (P$łeq$0,001) nižší obsah tuku v mléce (4,06% oproti 4,23 u C resp. 4,21 u CxI). V obsahu bílkovin nebyl mezi plemeny prokázán statisticky významný rozdíl při hodnotách 3,46 u C, 3,48 u CxI a 3,46 u I. Vzhledem k vysoké mléčné užitkovosti dojnic montbeliardského plemene však byla dosažena u tohoto plemene nejvyšší produkce jak tuku (352,3 kg) tak i bílkovin (300,8 kg). Nejvyšší index perzistence laktace byl prokázán u dojnic plemene montbeliard na úrovni 89,9 oproti nejnižší dosažené hodnotě u skupiny plemenic českého strakatého skotu 85,4 (P$łeq$0,001).
|
|
|
Vliv kontinuální a rotační pastvy na vybrané fyzikální a chemické vlastnosti půd (se specifikací na podhorskou oblast Šumavy)
CODLOVÁ, Petra
V současné době lze v horských a podhorských oblastech rozdělit systémy pastvy do dvou základních skupin, a to na kontinuální a rotační. Tato problematika nabývá na významu, zejména s přechodem na chov skotu s netržní produkcí mléka, kde jak sečení TTP, tak zejména pastva, je limitujícím faktorem trvale udržitelného zemědělství v těchto oblastech. V současnosti narůstá tlak na zefektivnění výroby nutričně hodnotné píce pro zdravou výživu skotu v ekologicky nezatěžovaném prostředí při minimalizaci nákladů a energetických vstupů. Významnou roli zde, mimo jiné, zaujímají i fyzikální vlastnosti půd, a to jak z hledisek pěstitelských, tak z hlediska druhového složení (např. zvýšený výskyt méně druhotných dvouděložných druhů při nadměrném zatížení pastvin), ovlivnění výživy a kvality porostu v důsledku zhoršené pórovitosti, objemové hmotnosti, minimální vzdušnosti atd. Zhoršené fyzikální vlastnosti půd u pastevních porostů přímo ohrožují základní prvky životního prostředí, zejména pak kvalitu vody.
|
|
|
Ekologické aspekty vylučování zinku a mědi u skotu
JURKOVÁ, Petra
Cílem mé diplomové práce bylo vymezení ekologického dopadu zinku a mědi v chovech dojeného a masného skotu v jihozápadních Čechách nacházející se v CHKO Šumava v nadmořské výšce od 750 {--} 1070 m. Do sledování byly zapojeny 4 chovy, Posobice a Nemilkov {--} dojený skot a Hartmanice, Keple {--} masný skot. Ve své práci posuzuji jednak význam zinku a mědi jako důležité minerální látky a jeho celkový vliv na organismus skotu. Dále hodnotím jeho projevy při nadbytku nebo nedostatku tohoto prvku v organismu. Závěrečná část práce zahrnuje dvě oblasti zjištění. První část je zaměřená na celkový příjem v krmivech a minerálních přísadách, výši jeho obsahu v krevní plazmě a hodnotu jeho vyloučení výkaly skotu v uvedených jednotlivých chovech dojeného a masného skotu. Druhá část práce sleduje výdej zinku a mědi do prostředí.
|
|
|
Zpracování pratotechnických zásad pro pastevní areály s degradací fyzikálních a chemických parametrů půd (se specifikací na podhorskou oblast Šumavy)
LENCOVÁ, Daniela
Trvalé travní porosty jsou významnou zemědělskou kulturou v České republice. Jejich funkce v krajině je především protierozní a krajinotvorná. Při současné vysoké úrovni zornění oproti jiným evropským státům lze předpokládat další nárůst těchto ploch spojený s nutností jejich obhospodařování. Nedostatečná úroveň uplatňovaných pratotechnických opatření může vyvolat posun kladného vlivu pastvy na kvalitu životního prostředí k vlivu negativnímu. Nadměrné zatížení porostu spojené s absencí potřebných zásahů vede k degradaci fyzikálních a chemických vlastností půdy. Nejčastěji dochází k vyšlapání travního drnu, zhutnění půdy a vzniku erozních procesů. Přehlížení tohoto závažného stavu vede k naprostému znehodnocení pozemku, a proto je nezbytné přijmout a důsledně dodržovat komplexní soubor pratotechnických opatření vedoucích k postupné nápravě a eliminaci negativního vlivu pastvy na pozemek. Tato práce se zabývá zpracováním souboru pratotechnických opatření na základě zjištěných vazeb mezi druhem pastevního systému a vyhodnocenými fyzikálními a chemickými parametry půd ve 2 modelových územích (pastevní areál Ostřice, pastevní areál Jenín-Babín).
|
|
|
Možnosti využití nekonvenčních postupů a potravních doplňků v prevenci a péči o zdraví telat
ZÁBRANSKÝ, Luboš
Péče o telata a jejich zdraví je velmi důležitý faktor pro dobrý odchov skotu. Cílem práce bylo posouzení využítí probiotických látek (Lactovita) a výtažků z mořských řas (Biopolym) s protiprůjmovým účinkem na prevenci průjmů telat. Práce byla zpracována v Zemědělském družstvu Staré Hobzí, kde se zabývají chovem a rozmnožováním plemene {\clqq}Holštýnsko-fríského skotu``. Z telat po odstavu na mléčnou výživu byly vytvořeny 2 skupiny telat {--} kontrolní a pokusná. V pokusné skupině byly telatům podle konkrétního metodického pokynu podávány vybrané podpůrné prostředky působící na přirozenou imunitu organismu. Při výskytu průjmů byla nemocná telata léčena klasickým způsobem obvyklým v daném chovu obdobně jako telata ve skupině kontrolní. U obou skupin byl po určené časové období zaznamenáván výskyt všech zdravotních poruch s popisem použitého způsobu léčby a doby potřebné k léčbě. Zjištěné ukazatele byly zpracovány do tabulek a grafů a statisticky vyhodnoceny. Výsledky pozorování hmotnostních přírůstků a výskytů průjmů u kontrolní a pokusné skupiny v období 29. února až 20. prosince 2008 prokázaly pozitivní vliv užívání Lactovita a Biopolymu. U výskytů průjmů lze konstatovat, že ačkoli existují početní rozdíly v počtu průjmem nemocných telat mezi skupinami kontrolní a pokusné ve prospěch telat pokusné skupiny, nepodařilo se prokázat statistickou významnost těchto rozdílů. Pokud bychom ale hodnotili větší soubory, je velká pravděpodobnost prokázání statistické významnosti působení Lactovita a Biopolymu ve prospěch pokusné skupiny.
|
|
|
Cenová analýza vybraných produktů
KŘEMENOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje cen zemědělských výrobců jatečného skotu a jatečných prasat, vývoj cen průmyslových výrobců hovězího a vepřového masa a vývoj spotřebitelských cen hovězího a vepřového masa. Teoretická část popisuje problematiku cen a analýzu časových řad. Praktickou část této bakalářské práce tvoří analýza cen vybraných produktů. Informace pro zpracování obou částí práce byly čerpány z odborné literatury a z internetu.
|
|
| |
|
|
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiversitu bezobratlých {--} koprofágové
SVOBODA, Lukáš
Práce se zabývá studiem vlivu různé intenzity pastevního zatížení na biodiversitu společenstev koprofágních brouků na třech pastvinách na Šumavě v jižních a západních Čechách. Na těchto lokalitách probíhala pastva s rozdílnými stavy zvířat: 78 kusů dobytka na první pastvině, 106 kusů na druhé a 162 kusů na třetí pastvině. K odchytu brouků byly použity padací pasti s návnadou čerstvého kravského exkrementu o objemu 1,5 l. Na každé pastvině nebo v její těsné blízkosti byly umístěny 3 pasti pro každou lokalitu. Doba exposice byla vždy 7 dní v měsíci, od dubna do října 2008. Celkem bylo takto odchyceno 8725 exemplářů o 33 druzích, náležících do čeledí: Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae. Na základě získaného materiálu byla u společenstev koprofágních brouků pro jednotlivé lokality sledována početnost druhů a exemplářů, druhová diversita, sezónní dynamika a distribuce biomasy. Bylo zjištěno, že vyšší zatížení pastvin pasenými zvířaty může mít positivní vliv na výskyt jedinců některých skupin koprofágních brouků. Další významnější důsledky různého zatížení pastvin pasenými zvířaty na tato společenstva se již nepodařilo zdokumentovat.
|
|
|
Vliv technologie chovu na užitkové vlastnosti dojnic
TRCH, Jan
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit plodnost a mléčnou užitkovost vzhledem k použité technologii chovu nové produkční stáji pro dojnice. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009 v zemědělském podniku Agrospol, Malý Bor a.s., kde všechny dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách. Sledování proběhlo u 110 dojnic plemene českého strakatého skotu (C), holštýnského skotu (R) a kříženek těchto dvou plemen (CxR). Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při prvním otelení) a ukazatele mléčné užitkovosti (délka laktace, množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).U reprodukčních ukazatelů byl zjištěn statisticky významný rozdíl v délce inseminačního intervalu. Dojnice C měly u všech ukazatelů reprodukce nejnižší hodnoty: inseminační interval 72 dní, servis perioda 101 dní, mezidobí 386 dní a věk při prvním otelení 779 dní (25/19). Holštýnský skot dosáhl délky servis periody 133 dní, což je o 32 dní vyšší hodnota oproti dojnicím C.Dojnice holštýnského skotu za normální laktaci vyprodukovaly průměrné množství mléka 9913,6 kg, dojnice CxR 9839,3 kg a dojnice českého strakatého skotu 9142,3 kg. Mezi těmito hodnotami nebyl statisticky významný rozdíl.Nejlepších výsledků v produkci mléka za normovanou laktaci dosáhly dojnice C (9528,7 kg) na druhé laktaci, dojnice CxR (9751,9 kg) na třetí a další laktaci a u dojnic R (10 695 kg) také na třetí a další laktaci. Nejvyšší průměrný obsah tuku měly dojnice CxR s hodnotou 4,71 %, dojnice R měly obsah tuku 4,61 % a dojnice C 4,56 %. V průměrném obsahu bílkovin nebyl u dojnic zaznamenán velký rozdíl. Dojnice C dosáhly hodnoty 3,36 %, dojnice CxR 3,38 % a dojnice R 3,35 % bílkovin.
|
host ::
RSS.