|
|
Komunitní sociální práce a její využití při práci s romskou cílovou skupinou
KAIPROVÁ, Eliška
Tématem mé bakalářské práce je komunitní sociální práce a její využití při práci s romskou cílovou skupinou. Cílem mé práce je zjistit, jak sociální pracovníci využívají komunitní práci. Mou práci jsem rozdělila do teoretické části a výzkumné části. V té první, teoretické, jsem se snažila odborně popsat a vysvětlit základní pojmy, které se týkají tématu a v druhé části, která byla psána v duchu kvalitativního výzkumu, jsem si připravila otázky pro polostrukturovaný rozhovor, díky kterým jsem chtěla naplnit cíl mé práce a odpovědět na výzkumnou otázku: Jak specificky využívají sociální pracovníci komunitní sociální práci s cílovou romskou skupinou? Metodikou pro bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní sběr dat, metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli vybráni metodou kvótního výběru a zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat na výzkumu. Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že sociální pracovníci kladou důraz na individualitu, berou každého klienta jako jedinečného a snaží se o jeho podporu. Dále vyšlo najevo, že své klienty nijak neodlišují od majoritní společnosti a přistupují k nim s pokorou, bez předsudků a stereotypů. Tato práce může posloužit jako lepší vhled do komunitní práce s romskou skupinou.
|
|
|
Kvalita života osob se schizofrenií
LANGEROVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá tématem schizofrenie a hodnotí kvalitu života osob s touto poruchou. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena definice schizofrenie, různé typy této poruchy, průběh a výskyt. Dále je zde také zmíněna souvislost mezi schizofrenií a depresí. Práce se také zabývá různými faktory, které ovlivňují kvalitu života těchto osob. Dále jsou popsány sociální služby. Pro praktickou část je zvolena kvantitativní výzkumná strategie doplněná polostrukturovaným rozhovorem. Výzkum byl realizován ve Fokusu a to s 12 respondenty ve věkovém rozmezí 36-61 let, kteří byli vybráni jako výzkumný soubor metodou záměrného výběru. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování. Výsledná data byla zpracována a následně umístěna do grafů a tabulek a také porovnána s odbornou literaturou v diskusi. Pomocí dotazníku SEIQoL jsem zjišťovala individuální životní cíle klientů související s důležitostí a spokojeností v jejich dosahování. Výsledky toho výzkumu ukázaly, že kvalitu života těchto osob negativně ovlivňují nedostatečné finance a s tím související nevhodné bydlení. Objevila se i negativní zkušenost se stigmatizací, návykové látky, a to pouze u jednoho z respondentů. Také jeden z respondentů uvedl špatné vztahy s matkou. Co se týká zdravotní stránky, byli uvedeny různé zdravotní problémy, které řeší při své diagnóze. Po fyzické stránce se cítí unaveni a často prospí celé dny, ale léky jim velice pomáhají k normálnímu fungování. Pozitiva lze nalézt ve velké podpoře od rodiny a blízkých. Dále v zálibách, které klienti uváděli jako nejvíce a také spokojenost. Zjistila jsem že i lidé s touto diagnózu dokážou žít relativně spokojený život.
|
|
|
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
PECHOVÁ, Silvie
Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce rodiny imobilního klienta a sestry z agentury domácí péče a druhým je spolupráce sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinou imobilního pacienta. Před začátkem psaní diplomové práce a samotným výzkumem byly stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním z nich bylo popsat rozdíl ve spolupráci sestry domácí péče a sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinným příslušníkem pečujícím o trvale imobilního pacienta. Druhým bylo zjistit v jakých oblastech může být spolupráce sestry a rodinného příslušníka pečujícího o trvale imobilního pacienta efektivnější. Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku spolupráce mezi sestrou a rodinou trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na začátku je popsána charakteristika trvale imobilního pacienta a ošetřovatelská péče, kterou imobilní osoba potřebuje. Dále jsou zmiňována specifika, která přicházejí pro pečovatele o svého člena rodiny. Praktická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen jedenácti sestrami. Pět sester pracuje v agentuře domácí péče a šest sester zaměstnaných v ordinaci praktického lékaře. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 32 otázek, které byly zaměřeny na vše spojené se spoluprací sestry a rodinných příslušníků pečujících o trvale imobilního pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si všechny složky uvědomují důležitost spolupráce a snaží se o co nejvyšší kvalitu péče o trvale imobilního pacienta. Sestry domácí péče s pacientem a jeho rodinou tráví více času než sestry z ordinací praktických lékařů. Diplomová práce poukazuje na důležitost kvalitní spolupráce sestry a rodiny pečující o trvale imobilního pacienta, která může zásadně ovlivnit stav imobilního klienta.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
HOMOLOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu vzdělávání využívají nejčastěji. K dalšímu vzdělávání je nutná orientace sester v oblasti legislativou vymezeném, profesním vzdělávání a motivace. Prohlubování vědomostí a dovedností vede ke zkvalitnění péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce vymezuje základy pro porozumění problematiky celoživotního vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Výzkumná část byla realizována metodou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím nestandardizovaného dotazníkového šetření. Participanty byly všeobecné sestry, různého věku, úrovně vzdělání, z různých oborů intenzivní péče, typů nemocnic a krajů ČR. Výzkumný soubor tvořilo 216 sester. Z výzkumného šetření vyplynulo několik závěrů. Sestry mají zájem prohlubovat své vědomosti v technických dovednostech, ale limitují je čas, rodina a finance. Proto volí e-learning jako formu dalšího vzdělávání organizovanou zaměstnavatelem. Zjistili jsme, že se sestry necítí k dalšímu profesnímu vzdělávání zaměstnavatelem dostatečně podporovány. Zaměstnavatelé hradí náklady spojené pouze se specializačním vzděláváním, tzv. ARIP. Nehradí náklady spojené se vzděláváním v podobě navazujícího magisterského studia. Specializační vzdělávání zajišťuje odbornou způsobilost sester, která je vyjádřena kompetencemi. K udržení kompetentnosti přispívá celoživotní vzdělávání. V našem šetření byl pozorován statistický vztah mezi orientací v této oblasti a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající úrovní vzdělání dochází ke zvyšování orientace sester v této oblasti. Vztah mezi specializačním vzděláním, tzv. ARIP, délkou praxe a orientací v oblasti celoživotního vzdělávání jsme neprokázali. Za nejefektivnější metodu celoživotního vzdělávání považujeme simulační výuku.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
KARBÁČOVÁ, Marika
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na výzvy, přínosy a strategie spojené s celoživotním vzděláváním sester v kontextu agentur domácí péče. Teoretická část zahrnuje analýzu literatury a je strukturována do čtyř větších kapitol. První kapitola objasňuje cíle, formy, výhody a nevýhody, indikace a poskytovatele agentury domácí péče. Druhá kapitola charakterizuje role sestry v agentuře domácí péče. Třetí kapitola se zaměřuje na současné vzdělávání všeobecných sester. A čtvrtá část popisuje formy, faktory a význam celoživotního vzdělávání v agenturách domácí péče. V empirické části je pomocí otevřeného kódování popsána a analyzována zkušenost deseti informantek, které pracují jako všeobecné sestry v agenturách domácí péče. Bohaté zkušenosti a znalosti dokládají názornými ukázkami z praxe. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry v agenturách domácí péče čelí různorodým vzdělávacím potřebám včetně odborných dovedností, komunikace s pacienty a rodinami, řízení času a podpory pacienta v domácím prostředí. Celoživotní vzdělávání je klíčové pro zlepšení kvality péče, zvýšení spokojenosti klientů a sester a snížení rizika komplikací. Strategie pro podporu celoživotního vzdělávání sester zahrnují vytváření přístupných a flexibilních vzdělávacích programů, podporu mentorství a peer-to-peer učení, využití technologií pro e-learning a poskytování podpory pro profesní rozvoj. Důležitým prvkem je také zapojení vedení agentur domácí péče a podpora ze strany organizací zdravotní péče. Tato diplomová práce přináší poznatky, které mohou být využity pro vytvoření efektivních strategií celoživotního vzdělávání sester v agenturách domácí péče s cílem zlepšit péči poskytovanou klientům v domácím prostředí.
|
|
|
Kvalita sociálních služeb v domově pro seniory
TOPKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním kvality sociálních služeb v domově pro seniory, v rámci čehož se dále zaměřuje na zjištění, jaká je spokojenost klientů s kvalitou sociálních služeb poskytovaných v domově pro seniory a jaké jsou z pohledu klientů její možné nedostatky. Člení se na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se bakalářská práce zabývá obdobím stárnutí, stářím a typickými změnami, které s sebou tyto období přináší, a dále je také vymezena kvalita života ve stáří, společně s konceptem aktivního stárnutí a potřebami seniorů. Následně se teoretická část zaměřuje na sociální služby, standardy kvality poskytovaných sociálních služeb a v neposlední řadě vymezuje domovy pro seniory, v rámci kterých je péče o seniory poskytována interprofesním týmem. V praktické části bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, při kterém byla využita technika sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s cílem zjistit, jaká je kvalita sociálních služeb v domově pro seniory. Následná analýza dat byla zpracována pomocí otevřeného kódování. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že jsou klienti celkově spokojeni s kvalitou sociálních služeb, které jim jsou v domově pro seniory poskytovány. Přechod z domácího prostředí do domova pro seniory je pro klienty velkým milníkem, na který se musí postupně adaptovat. Klienti jsou spokojeni se svým pokojem i jeho vybavením, všechny prostory jsou v domově pro seniory přizpůsobené klientům a jsou prostorné. Kvalita podávané stravy a nápojů je hodnocena průměrně až nadprůměrně a s nabídkou jsou klienti spokojeni. Klienti jsou taktéž spokojeni s poskytováním péče. Personál se vždy snaží péči přizpůsobit jejich potřebám, což pro ně může být mnohdy psychicky a především fyzicky náročné. Důležitou součástí z pohledu klientů je aktivizace, která je pro ně příjemným zpestřením pobytu v domově pro seniory a napomáhá jim k začlenění do společenského života v zařízení. Nedílnou součástí, která hraje důležitou roli pro psychickou pohodu klientů, jsou návštěvy rodiny a jejich blízkých.
|
|
|
Aplikační místnosti v kontextu kontaktního centra pro osoby závislé na návykových látkách
PLITZ, Vojtěch
Cílem bakalářské práce je zjistit názor klientů a zaměstnanců kontaktního centra na aplikační místnosti. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaký názor mají klienti kontaktního centra na zřízení aplikačních místností?" a "Jaký názor mají zaměstnanci kontaktního centra na zřízení aplikačních místností?". Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla vyhodnocena technikou otevřeného kódování a metodou srovnání. Pro účel výzkumu byly zvoleny dva výzkumné soubory, první výzkumný soubor tvořili klienti kontaktního centra a druhý výzkumný soubor zaměstnanci kontaktního centra. Z analýzy dat vyplynulo, že obě skupiny informantů mají na aplikační místnost pozitivní názor a její případné zavedení v ČR vnímají kladně. Aplikační místnost byla informanty často spojována s pocitem bezpečí a se snížením rizik pro klienty i společnost. V souvislosti se službami realizovanými v aplikační místnosti se objevily dva myšlenkové proudy nezávislé na příslušnosti ke skupině. První viděl velkou výhodu v nabízení komplexních a návazných služeb v aplikační místnosti pro co nejvyšší a nejefektivnější pomoc klientům. Druhý myšlenkový proud se naopak ztotožňoval s představou, že aplikační místnost by měla poskytovat jen služby související s její hlavní funkcí, protože prostředí přímo spojené s aplikací návykové látky by k řešení dalších problémů mohlo být nevhodné. Tato práce nabízí vhled do představ a názorů na aplikační místnosti u klientů a zaměstnanců kontaktního centra a tím ukazuje na jejich problémy, obavy, potřeby a preference. Touto cestou lze získat část potřebných informací pro zformování služby tak, aby byla funkční, účinná a reagovala na poptávku klientů.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady na uživatele kanabinoidů
STANĚK, Lukáš
Cílem práce bylo zjistit vliv kanabinoidů na zdravotně sociální oblast uživatelů. Pro zjištění cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky: Jaký dopad mají kanabinoidy na sociální situaci uživatelů? Jak kanabinoidy ovlivňují zdravotní stav uživatelů? Pro tuto práci byla zvolena kvalitativní metoda s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Sběr komunikačních partnerů byl proveden technikou snow ball sampling. Získaná data byla zpracována prvky zakotvené teorie s využitím otevřeného kódování a následnou kategorizací, případně také subkategorizací. Uživatelé mají pod vlivem kanabinoidů problém se začlenit mezi lidi, kteří současně nejsou uživateli. Potýkají se s paranoidními pocity, problémy navázat konverzaci a stejnou úroveň myšlení. Dochází ke snížení produktivity a laxnímu přístupu k ostatním lidem. Pozitivně kanabinoidy působí ve společnosti ostatních uživatelů a pomáhá také s kreativitou během volnočasových aktivit a uklidněním. U zdravotních dopadů je třeba rozlišit fyzickou a psychickou oblast. U fyzické převyšují negativní dopady z toho důvodu, že jako pozitivní byly zmíněny pouze úleva od bolesti a regenerace po fyzické aktivitě. Uživatelé se potýkají se zhoršením stavu plic, kašlem, horší kondicí a vyskytla se i zmínka o pneumotoraxu. U psychické části jsou dopady člověka brány ze dvou pohledů: Dopady dlouhodobé a stavy v průběhu intoxikace. Z dlouhodobého hlediska se jedná o rizika úzkostí, paranoidních stavů nebo zhoršení krátkodobé paměti. Dopady v průběhu intoxikace záleží na tom, v jakém psychickém rozpoložení přijdou s kanabinoidy do styku. Pokud se jedná o úzkostlivé stavy, tak se nejčastěji setkávají s pouhým prohloubením těchto stavů. Naopak pozitivní dopady se projevují v momentě, kdy jsou uživatelé pozitivně naladění a nemají v daný moment jiné povinnosti. Práce může posloužit jak v primární, tak v sekundární prevenci v oblasti užívání kanabinoidů. Dále může být využita jako zdroj informací pro širokou veřejnost a případně také odbornými pracovníky v různých adiktologických poradnách a dalších organizacích orientovaných na problematiku kanabinoidů.
|
|
|
Možnosti podpory rodičů při perinatální ztrátě
KOBYLKOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se věnuje možnostem podpory rodičů při perinatální ztrátě. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou perinatální ztráty, která je definována jako úmrtí plodu mezi 22. týdnem těhotenství, porodem a sedmi dnů od porodu. Dále jsou v teoretické práci zmíněny nejčastější příčiny úmrtí plodu v děloze, péče porodní asistentky od stanovení diagnózy po čtvrtou dobu porodní a období po porodu, kde jsou zdůrazněny rituály rozloučení, pohřeb a organizace, které se perinatální ztrátou zabývají. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zjistit, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě, jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhý cíl se zaměřil na zjištění, jaké formy podpory a doprovázení poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední cíl zjišťoval možnosti rozloučení se s dítětem, které matky mají po porodu mrtvého plodu. Čtvrtý cíl měl za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Na základě cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumala, jaké informace mají porodní asistentky o perinatální ztrátě jejích psychosociálních a spirituálních souvislostech a možnostech podpory. Druhá výzkumná otázka se zaměřila na formy podpory a doprovázení, které poskytují porodní asistentky při perinatální ztrátě. Předposlední výzkumná otázka zjišťuje, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají matky po porodu mrtvého plodu. A čtvrtá poslední výzkumná otázka měla za úkol zjistit, s jakými dalšími odborníky a organizacemi porodní asistentky při perinatální ztrátě spolupracují. Sběr dat ve výzkumné části bakalářské práce byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti náhodně vybranými porodními asistentkami ze tří Jihočeských porodnic. Rozhovory byly nahrány, přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Porodní asistentky stvrdily souhlas s poskytnutím rozhovoru a nahráváním slovně na záznamník a písemně na předem připravený formulář. Výsledky byly rozděleny do čtyř hlavních kategorií a několika podkategorií. Z důvodu uchování anonymity byly jednotlivé informantky označeny zkratkou PA1 až PA10 a vybrané nemocnice pod písmeny A, B a C. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotázané porodní asistentky mají základní znalosti o perinatální ztrátě, hloubka znalostí se odvíjela od toho, zda porodní asistentky absolvovaly kurz či přednášku, nebo měly vlastní zájem o toto téma. V otázce podpory se porodní asistentky snaží ženám poskytnout dostupnou psychickou, psychologickou a duchovní podporu. Pro porodní asistentky není vždy snadná komunikace se ženou, ale navzdory tomu se snaží zajistit v rámci svých možností a zdrojů co nejlepší péči pro ženy a jejich rodiny, které procházejí perinatální ztrátou. Spolupráce porodních asistentek s dalšími organizacemi pomáhá při péči o ženy a jejich rodin v této situaci díky svým materiálům, které dodávají nemocnicím jako (např.: Memoryboxy) a kontaktům, které zajištují další možnou pomoc v domácím prostředí. Dle porodních asistentek je spolupráce s dalšími odborníky velmi přínosná, a ačkoliv některé zmiňují nedostupnost psychologů v zařízení, snaží se tuto absenci vynahradit jinými přístupnými zdroji. Výsledky této bakalářské práce mohou být prezentovány na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Evakuace a porovnání jejího provedení vybraných objektů v Táboře v případě mimořádné události
NOVOTNÁ, Karolína
Diplomová práce na téma "Evakuace a porovnání jejího provedení vybraných objektů v Táboře v případě mimořádné události" se zabývá ve svých jednotlivých částech tématem evakuace v případě, že nastane mimořádná událost ve dvou vybraných objektech v Táboře. Teoretická část diplomové práce se zabývá zpracováním dostupných a citovaných zdrojů v seznamu zdrojů. Zpracováním zdrojů došlo k identifikování důležitých právních předpisů, které se týkají evakuace. Dále faktorů, které evakuaci ovlivňují, jako jsou evakuační trasy, evakuační pomůcky, evakuační značení, druhy evakuace, její podmínky a zabezpečení. Za pomoci rešerše zdrojů, a především poté zpracováním individuálních rozhovorů a dotazníkového šetření bylo porovnáno provedení a zabezpečení evakuace vybraných objektů. Tato diplomová práce má za cíl porovnat provádění a zabezpečení evakuace dvou vybraných objektů v Táboře. Porovnání provádění a zabezpečení evakuace probíhalo za pomoci výše zmíněných individuálních rozhovorů společně s dotazníkovým šetřením. Výzkumná otázka diplomové práce byla formulována jako: "Jakým způsobem jsou vybrané objekty připraveny na evakuaci v případě mimořádné události?" Výsledky diplomové práce budou poskytnuty vybraným objektům pro posouzení zabezpečení a provádění evakuace v jejich objektech.
|
host ::
RSS.