|
Místní akční skupiny jako cesta rozvoje venkova Jihočeského kraje
NOVÁK, Tomáš
Cílem bakalářské práce je zhodnocení fungování místních akčních skupin v celém Jihočeském kraji a potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda místní akční skupiny mohou účelně rozvíjet jihočeský venkov, a to na základě odpovídajícího zkoumání dosavadní činnosti těchto společností a predikce budoucího stavu v novém programovacím období. V teoretické části bude definován pojem venkova a stručně toto území vymezeno v intencích Jihočeského kraje. Dále bude obsahovat definici místních akčních skupin i metody LEADER. V praktické části bude podrobně doložen přínos místních akčních skupin k rozvoji Jihočeského kraje, stručně objasněn systém hodnocení MAS, na základě dotazníkového šetření nastíněna možnost budoucího zacílení fungování MAS a dále také predikována činnost místních akčních skupin v nadcházejícím programovém období.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Rozdílný vývoj depopulace venkovského území české a rakouské části Novohradských hor 1930/1991/2011
Havlová, Renata ; Majerová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílnými a shodnými rysy českého a evropského venkova. Jedná se o důležité a aktuální téma. Důvodem jsou významné změny, kterými venkov za poslední léta prošel.
Mezi cíle této práce patří prvotně stanovit a sjednotit jednotnou typologii pro český a evropský venkov. Dalším cílem je stanovit zásadní historické peripetie, které se podílely na vývoji jednotlivých venkovských prostředí. Významným cílem práce je vyhodnotit na českém a evropském venkově změny kulturně-sociologické, demografické a geografické, ekonomické a politické aj. Cílem práce je dále vyhodnotit, zda a jakým způsobem probíhá rozvoj a financování venkova. Kdo a jakým způsobem se na rozvoji a financování podílí. Do jaké míry je pro jednotlivé evropské a české venkovské oblasti důležité působení Evropské unie a využívání dotačních titulů. A také do jaké míry venkov změnily. Zda se bude venkov ubírat k evropsky požadované konvergenci, či naopak k divergenci.
Z metodologického hlediska je použit kvantitativní výzkum s využitím deduktivní metody. Data jsou čerpána zejména z Českého statistického úřadu, statistického úřadu Evropské unie a z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Získané údaje jsou pak převedeny do výsledných tabulek a graficky zaneseny do grafů a map. Pro přehlednost je v závěru práce provedena SWOT analýza.
Z hlediska metodologie je venkov chronologicky zarámovat do příslušných teorií regionálního rozvoje a ekonomického vývoje.
Vyústěním této práce je podrobná analýza zjištěných rozdílů. Významným cílem je snaha navrhnout určitá opatření pro udržitelný a prosperující venkovský - regionální rozvoj v českém prostředí.
Do budoucna by se na venkově měla zlepšit a zvýšit občanská vybavenost, dopravní obslužnost, nabídka investorů a celkově zvýšit pozitivní vztah k venkovu s přidanou hodnotou. Výsledkem by do budoucnu na venkově měla být větší hustota obyvatelstva, vyšší porodnost a vyšší zaměstnanost.
|
| |
| |
|
Porovnání produkce a podmínek používání kapalných biopaliv v různých zemích
Semerák, Adam ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Produkce biopaliv zažívá v posledních letech rychlý růst. Řada zemí zahájila legislativní opatření na podporu jejich rozvoje, výroby a využití v odvětví dopravy. Nicméně se také objevují rostoucí obavy ohledně ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti používání biopaliv, stejně jako jejich schopnosti skutečně splnit očekávání energetické bezpečnosti.
Tato literární rešerše se snažila za použití dostupných zdrojů informací poukázat na komplexnost a diverzitu používání a výroby kapalných biopaliv v dopravním sektoru. Konkrétně tedy bioetanolu a bionafty, které jsou nejvíce používanými biopalivy. Dále se snažila poukázat na rozdílnost vlastností a dopadů ve výrobě a používání kapalných biopaliv, stejně jako na důležitost zohlednění specifických lokálních podmínek. To bylo zkoumáno ze čtyř úhlů pohledu udržitelnosti, tedy technického, ekonomického, socioinstitucionálního a environmentálního. Pro ilustraci rozdílnosti a provázanosti dopadů celé této problematiky byly na závěr vybrány dvě země s velice rozdílným indexem lidského rozvoje, a to Malajsie a Indie.
Autor došel na základě prostudovaných literárních zdrojů k závěru, že pro úspěšnou a udržitelnou produkci kapalných biopaliv je nutné zohlednit stejnou měrou všechny zkoumané faktory a zdůraznil důležitost dalších výzkumů tohoto obnovitelného zdroje energie z pohledu zajištění budoucí energetické bezpečnosti.
|
|
Regionální politika a její úloha v rozvoji Pardubického kraje
Pluhařová, Iveta ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Členstvím v EU získala Česká republika možnost při svých rozvojových aktivitách využívat finanční podpory z fondů EU. Tato diplomová práce se zabývá problematikou regionální politiky a jejím vlivem na území Pardubického kraje. V první, teoretické části je popsána regionální politika včetně jejích principů, nástrojů a cílů a zhodnocení využívání možností při čerpání evropských dotačních prostředků určených pro územní rozvoj v rámci Regionálního operačního programu. Ve druhé, hlavní části této práce je provedena analýza projektů uskutečněných v jednotlivých okresech Pardubického kraje v programovacím období 2007- 2013. Tento rozbor je proveden jednak na základě teoretických znalostí a praktický zkušeností a rovněž je využito dostupných dat a materiálů získaných zejména z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. Závěr této části je na základě informací, získaných rozhovory s vybranými aktéry projektů, zaměřen na komparaci vybraných projektů, která poskytne informace o dopadech regionální politiky v tomto regionu.
|
|
Rozdílný vývoj depopulace venkovského území české a rakouské části Novohradských hor 1930/1991/2011
Havlová, Renata ; Majerová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílnými a shodnými rysy českého a evropského venkova. Jedná se o důležité a aktuální téma. Důvodem jsou významné změny, kterými venkov za poslední léta prošel.
Mezi cíle této práce patří prvotně stanovit a sjednotit jednotnou typologii pro český a evropský venkov. Dalším cílem je stanovit zásadní historické peripetie, které se podílely na vývoji jednotlivých venkovských prostředí. Významným cílem práce je vyhodnotit na českém a evropském venkově změny kulturně-sociologické, demografické a geografické, ekonomické a politické aj. Cílem práce je dále vyhodnotit, zda a jakým způsobem probíhá rozvoj a financování venkova. Kdo a jakým způsobem se na rozvoji a financování podílí. Do jaké míry je pro jednotlivé evropské a české venkovské oblasti důležité působení Evropské unie a využívání dotačních titulů. A také do jaké míry venkov změnily. Zda se bude venkov ubírat k evropsky požadované konvergenci, či naopak k divergenci.
Z metodologického hlediska je použit kvantitativní výzkum s využitím deduktivní metody. Data jsou čerpána zejména z Českého statistického úřadu, statistického úřadu Evropské unie a z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Získané údaje jsou pak převedeny do výsledných tabulek a graficky zaneseny do grafů a map. Pro přehlednost je v závěru práce provedena SWOT analýza.
Z hlediska metodologie je venkov chronologicky zarámovat do příslušných teorií regionálního rozvoje a ekonomického vývoje.
Vyústěním této práce je podrobná analýza zjištěných rozdílů. Významným cílem je snaha navrhnout určitá opatření pro udržitelný a prosperující venkovský - regionální rozvoj v českém prostředí.
Do budoucna by se na venkově měla zlepšit a zvýšit občanská vybavenost, dopravní obslužnost, nabídka investorů a celkově zvýšit pozitivní vztah k venkovu s přidanou hodnotou. Výsledkem by do budoucnu na venkově měla být větší hustota obyvatelstva, vyšší porodnost a vyšší zaměstnanost.
|
|
Potenciál udržitelného rozvoje obce
Uhlíková, Ivana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategie udržitelného rozvoje
se zaměřením na environmentální pilíř a následné hodnocení implementace environmentální udržitelnosti ve městě Kladně. Cílem bylo zhodnotit aktivní
i perspektivní environmentální politiku tohoto města.
V teoretické části jsou popsány jednotlivé zákony, dokumenty a nástroje týkající se environmentální politiky a udržitelného rozvoje. Práce popisuje zájmové území, jeho historický vývoj, demografii, životní prostředí, sociální oblast a kulturu.
Na konkrétních příkladech je poté doporučeno, jak by environmentální
management města Kladna mohl postupovat. Navržená doporučení jsou výsledkem analýzy všech zjištěných dostupných informací a zahrnují také potřeby a požadavky obyvatel města. Důležitá je aktualizace Strategie environmentální politiky a uvedení aktivit ze Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do praxe. Zlepšení veřejné služby a komunitní soudržnost. Vytvoření školních fór na základních školách.
Závěrečná část obsahuje výsledky terénního šetření. Při tom byly rozdány
a sesbírány dotazníky v kombinaci s řízenými rozhovory.
|
host ::
