Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,816 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.81 vteřin. 

Analýza finančních časových řad v době krize
LOPATÁŘ, Antonín
Tato práce se zabývá analýzou časových řad v době krize. Teoretická část je zaměřena na historii hospodářského cyklu, strukturální a cyklické výkyvy a jednotlivé fáze, ze kterých se hospodářský cyklus skládá. Jsou zde popsány některé teorie hospodářského cyklu. Krize, jako jedna z fází cyklu, je popsána podrobněji. Dále práce představuje metody použité v praktické části. Praktická část obsahuje analýzu vybraných časových řad, např. cenu zlata, sazbu LIBOR a PRIBOR, hrubý domácí produkt a další. Tyto časové řady jsou analyzovány pomocí exponenciálního vyrovnávání, metody klouzavých průměrů a dalších metod.

Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.

Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek.

Vliv environmentálnách faktorů na střety zvěře s motorovými vozidly na pozemních komunikacích v Západočeském kraji.
Přigrodský, Milan ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Pod vlivem dlouhodobého rozvoje dálniční a silniční sítě a stále se zvyšující intenzity silničního provozu v ČR dochází k častým dopravním nehodám. Mezi příčiny dopravních nehod, lze zařadit některé environmentální faktory, jejichž působení se může podílet na jejich vzniku i jejich závažnosti např. povětrnostní podmínky, okolí komunikací, případně denní doba, ale i jejich kombinace. K významným faktorům environmentálního charakteru lze zařadit střety se zvěří, přičemž hmotnost jedinců některých živočišných druhů může být příčinou dopravní nehody. Dopravní komunikace se stává překážkou v pohybu zvěře, kterou musí překonávat v souvislosti s migrací nebo při pravidelném pohybu v krajině. Pokud nejsou při jejich budování nebo rekonstrukci předem zvážena opatření, která by zamezila pohybu nebo omezila pohyb zvěře příp. přijata opatření informující řidiče motorových vozidel o příslušném nebezpečí, může mít střet fatální následky. Tato bakalářská práce popisuje problematiku střetů motorových vozidel se zvěří, analýzu událostí souvisejících s danou problematikou na komunikacích Západočeského kraje, zejména jejich příčin a účinnosti stávajících opatření a vlastní návrh k zajištění dostatečné prevence v místech, s nejvyšším výskytem střetů.

Reprodukční poruchy u psů
Szabová, Martina ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Karlasová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na reprodukční poruchy psů i fen. Včasná diagnostika je základ pro zahájení léčby, ale i pro zdárné uzdravení zvířete. Poševní cytologie je levná, jednoduchá, neinvazivní metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu nebo diagnostikovat některé patologické stavy organismu. Bakteriální kultivace výtěru pochvy či dělohy umožňuje odhalit přirozenou bakteriální mikroflóru nebo případné patogenní mikroorganismy, které mohou způsobit zánět i sepsi. Sonografie dokáže odhalit různé mineralizace, hyperplazie, tumory, cysty, ale i infekci. Nádorová onemocnění prostaty psů či mléčné žlázy fen jsou jedny z nejčastěji diagnostikovaných tumorů. Nové studie uvažují o globální genové expresi, kde se tumory klasifikují pomocí určitých vzorů, podpisů. Pyometra je běžná reprodukční porucha, která postihuje téměř čtvrtinu fen před dosažením 10 roku. Jedná se o zánět dělohy s nahromaděným hnisem a ve většině případů se řeší ovariohysterektomií. Koncentrace chemokinu KC like usnadňuje diagnostiku zánětlivé reakce organismu. Brucella canis je závažné onemocnění, které ohrožuje hlavně štěňata. Jedná se o zoonózu, takže ohrožuje i chovatele. Je možné jí detekovat různými testy jako např. ELISA, PCR, hemokulturou či sérologickými testy. Herpesvirus psa je rozšířen po celém světě a jeho prevalence protilátek se výrazně liší. Virus se detekuje virus neutralizačním testem (VNT), hemaglutinací, fluorescencí, ELISA či PCR. Abnormální pohlavní diferenciací rozumíme abnormality chromozomů, abnormality pohlavních orgánů a poruchy fenotypu pohlaví. Mezi chromozomální abnormality patří syndrom XXY, syndrom XO, syndrom XXX, praví hermafroditi a chiméry. Jedinci s abnormalitami pohlavních žláz mají chromozomy XX nebo XY, ale jejich pohlavní žlázy nesouhlasí s chromozomálním pohlavím. U jedinců s poruchou fenotypu pohlaví existuje shoda chromozomů s pohlavními žlázami, ale fenotyp pohlaví nesouhlasí s pohlavními žlázami. Mezi tyto poruchy patří např. pseudohermafroditismus.

Správní delikty na úseku občanských průkazů
Libertínová, Gabriela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila problematiku občanských průkazů, se kterými pracuji téměř každý den ve svém současném zaměstnání, kde zastávám funkci na správním odboru, konkrétně na evidenci dokladů a osobního zájmu proniknout do problematiky. Řada občanů si velmi často neuvědomuje, že občanský průkaz je úřední doklad a je nutné se k němu podle toho také chovat. Velmi často je doklad kopírován, skenován, poskytován jako zástava apod. V praxi není výjimkou i jeho skenování a vkládání do různých systémů a jeho elektronické zasílání osobám, které požadují ověření identity osoby. Z uvedeného důvodu je cílem mé bakalářské práce na téma: Správní delikty na úseku občanských průkazů, podat výklad problematiky občanských průkazů a podrobněji analyzovat skutečný stav v oblasti přestupků fyzických osob, správních deliktů právnických osob a fyzických osob podnikajících na obci s rozšířenou působností v Litoměřicích. Analýza bude provedena na základě prostudované odborné literatury a jejích odkazů, praktických zkušeností autorky bakalářské práce z vykonávané funkce pracovníka evidujícího občanské průkazy a statistik úřadu obce s rozšířenou působností. V bakalářské práci bude použita metoda výkladová, metoda analýzy, matematicko-statistická metoda a metoda komparativní. V úvodu bakalářské práce bude uvedena právní úprava problematiky občanských průkazů, dále budou vymezeny základní pojmy zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, tj. charakteristika občanského průkazu, údaje zapisované do občanského průkazu, dokladů potřebných k vydání občanského průkazu, příslušnost obce k vydávání občanských průkazů a problematika vydávání potvrzení o občanském průkazu. V další části bakalářské práce bude popsán systém evidence občanských průkazů. Teoretická část bakalářské práce bude ukončena povinnostmi vlastníka občanského průkazu, přestupky fyzických osob, správními delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, včetně uvedením sankcí za jejich porušení. V praktické části budou komparovány statistické údaje konkrétní obce s rozšířenou působností zaměřené na správní delikty na úseku občanských průkazů resp. přestupky fyzických osob, správní delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, za uplynulá období, včetně počtu sankcí a jejich výše. V závěru bakalářské práce bude zhodnocen současný stav správních deliktů konkrétní obce s rozšířenou působností. (např., zda dochází k nárůstu či poklesu správních deliktů, popř. budou uvedeny návrhy na zlepšení stávajícího stavu).

Správní delikty na úseku občanských průkazů
Libertínová, Gabriela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila problematiku občanských průkazů, se kterými pracuji téměř každý den ve svém současném zaměstnání, kde zastávám funkci na správním odboru, konkrétně na evidenci dokladů a osobního zájmu proniknout do problematiky. Řada občanů si velmi často neuvědomuje, že občanský průkaz je úřední doklad a je nutné se k němu podle toho také chovat. Velmi často je doklad kopírován, skenován, poskytován jako zástava apod. V praxi není výjimkou i jeho skenování a vkládání do různých systémů a jeho elektronické zasílání osobám, které požadují ověření identity osoby. Z uvedeného důvodu je cílem mé bakalářské práce na téma: Správní delikty na úseku občanských průkazů, podat výklad problematiky občanských průkazů a podrobněji analyzovat skutečný stav v oblasti přestupků fyzických osob, správních deliktů právnických osob a fyzických osob podnikajících na obci s rozšířenou působností v Litoměřicích. Analýza bude provedena na základě prostudované odborné literatury a jejích odkazů, praktických zkušeností autorky bakalářské práce z vykonávané funkce pracovníka evidujícího občanské průkazy a statistik úřadu obce s rozšířenou působností. V bakalářské práci bude použita metoda výkladová, metoda analýzy, matematicko-statistická metoda a metoda komparativní. V úvodu bakalářské práce bude uvedena právní úprava problematiky občanských průkazů, dále budou vymezeny základní pojmy zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění, tj. charakteristika občanského průkazu, údaje zapisované do občanského průkazu, dokladů potřebných k vydání občanského průkazu, příslušnost obce k vydávání občanských průkazů a problematika vydávání potvrzení o občanském průkazu. V další části bakalářské práce bude popsán systém evidence občanských průkazů. Teoretická část bakalářské práce bude ukončena povinnostmi vlastníka občanského průkazu, přestupky fyzických osob, správními delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, včetně uvedením sankcí za jejich porušení. V praktické části budou komparovány statistické údaje konkrétní obce s rozšířenou působností zaměřené na správní delikty na úseku občanských průkazů resp. přestupky fyzických osob, správní delikty právnických osob a osob fyzických podnikajících, za uplynulá období, včetně počtu sankcí a jejich výše. V závěru bakalářské práce bude zhodnocen současný stav správních deliktů konkrétní obce s rozšířenou působností. (např., zda dochází k nárůstu či poklesu správních deliktů, popř. budou uvedeny návrhy na zlepšení stávajícího stavu).

Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka. Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem. V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů a ovocem. Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách. Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře. Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin. Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni. Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání. Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.

Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.

Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků. Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech. Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.