|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Mzdové účetnictví v Kazachstánu
Mukhambetzhanova, Elmira ; Purina, Marina (vedoucí práce) ; Hora, Michal (oponent)
Tato bakalářské práce seznamuje české čtenáře s účetním systémem v Republice Kazachstán, která je, po získání nezávislosti 16. prosince 1991, stále ve fázi reforem a zdokonalování. Práce si klade za cíl posouzení mzdové problematiky z účetního a daňového hlediska. Je rozdělena na dvě části -- teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou představeny poznatky ze zákoníku práce a také ze zákona "O účetnictví a finančním výkaznictví", které tvoří základ pro zpracování praktické části. V praktické části na příkladu konkrétního podniku jsou představené a analyticky rozebrané jednotlivé postupy výpočtů a zaúčtování mezd, porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele a zaměstnance. V závěru práce je vyhodnocen stav mzdové účtárny v analyzované společnosti, kde jsou shrnuté potřebné účetní znalosti v oblasti mezd a jsou uvedeny hlavní problémové body mzdového systému s možnostmi řešení.
|
|
Vliv pravidelného tréninku spinálních pacientů v Lokomat systému na vybrané časoprostorové parametry jejich chůze
Strnadová, Helena ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Strapková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Vliv pravidelného tréninku spinálních pacientu v Lokomat systému na vybrané casoprostorové parametry jejich chuze" je teoreticko - empirickou prípadovou studií. Teoretická cást pojednává o neuroanatomii míchy, dále se venuje rízení, analýze a možnostem vyšetrování fyziologické chuze. Teoretickou cást uzavírá souhrn poznatku o Lokomat systému, o jeho základním technickém vybavení, výhodách/ nevýhodách a indikacích/ kontraindikacích jeho používání v praxi. Empirická cást práce se zabývá overováním vlivu tréninku v Lokomat systému na chuzi pacientu s inkompletní míšní lézí. Hlavním predmetem výzkumu je sledování zmen ve vybraných casoprostorových parametrech chuze (rychlost chuze, délka dvojkroku, casový interval dvojkroku a trvání casového intervalu jeooporové fáze). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Dílčí zpráva IV/2016 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - SEVER
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Koníček, Petr ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu III/2015 (Waclawik et al. 2015) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný tet: UGN_0464907 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Postavení ČR v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti
Plevová, Aneta ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trojanová, Kamila (oponent)
Cílem práce je zhodnocení silných a slabých stránek České republiky na základě výsledků, kterých dosahuje v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti. Práce sleduje výsledky žebříčků Global Competitiveness Report, World Competitiveness Yearbook, Doing Business a Global Innovation Index v horizontu posledních pěti let s důrazem na aktuální stav. Pro lepší vypovídací schopnost jsou dosahované výsledky dále porovnávány s výsledky Rakouska. Práce se zabývá také vymezením makroekonomické konkurenceschopnosti, způsoby jejího měření a kritérii, které k hodnocení používají sledované mezinárodní žebříčky konkurenceschopnosti.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
host ::
