| |
| |
| |
|
Efektivita kombinované léčby chronických forem fibrilace síní
Holá, Eva ; Neužil, Petr (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
Tato práce si klade za cíl sledovat ovlivnění výskytu, doby trvání fibrilace síní a kvality života u nemocných, kteří trpí některou z chronických forem této arytmie (perzistující / permanentní) provedením radiofrekvenční ablace (izolace plicních žil a ovlivnění substrátu) a následnou implantací kardiostimulátoru s preventivními funkcemi. Hypotéza 1: V případě příznivého ovlivnění fibrilace síní provedením katetrizační ablace spolu s implantací kardiostimulátoru s preventivními režimy předpokládáme při stabilizaci a udržení sinusového rytmu zlepšení kvality života nemocných. Hypotéza 2: Kontinuální monitorací rytmu po provedené kombinované terapii dokumentujeme skutečný počet asymptomicky probíhajících epizod FiS.
|
| |
|
Antiagregační léčba ve stáří
Paluch, Zoltán ; Alušík, Štefan (vedoucí práce) ; Perlík, František (oponent) ; Martínek, Arnošt (oponent)
Cílem práce bylo zjistit účinnost antiagregační léčby u starých a polymorbidních pacientů. Zajímalo nás, zda vybrané laboratorní parametry, komorbidity a současně užívaná léčba mohou mít vliv na účinnost antiagregačního efektu malých dávek kyseliny acetylsalicylové. Ve vyšetřených souborech jsme prokázali vysoké hodnoty 11-dehydrotromboxanu B2 v moči, které svědčily o neúčinné antiagregační léčbě. V našem souboru její prevalence dosahovala 46 %. Při porovnání souborů aspirin senzitivních a rezistentních pacientů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnotách C reaktivního proteinu, údajích o kouření, překonané ischemické cévní mozkové příhodě a fibrilaci síní. Pacienti s účinnou antiagregační léčbou byli častěji léčeni statiny, nitráty a betablokátory. Vyšetřením sérových koncentrací salicylátů jsme zjistili, že na vysoké prevalenci neúčinné antiagregační léčby se významně podílela non-compliance pacientů. Práce upozornila, které klinické a laboratorní faktory i léčiva mohou ovlivňovat antiagregační léčbu kyselinou acetylosalicylovou a na které se je nutno zaměřit v dalších potřebných studiích.
|
|
Influence of autonomic nervous system in the inducibility of atrial fibrillation.
Šrutová, Martina ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
The aim of this study is to investigate changes in sympatho-vagal balance before the initiation of AF. Six mongrel dogs from the Cleveland Clinic foundation were included in this study. ECG was recorded for 24 hours using telemetric Holter monitoring. AF was periodically induced every 30 min. by applying brief bursts of 40 high-frequency atrial train impulses (TI). From the 24 hours signals' traces shorter data episodes were extracted. Each episode consisted of 10 minutes preceding the atrial burst, and 3 minutes following the (TI). The 10 minutes episodes were processed automatically to determine the QRS complexes and RR intervals, and to calculate the HRV parameters. The presence and the duration of AF were determined by manual examination in each of the 3 minutes intervals following the delivery of TI. When the AF was generated, but episodes of AF were shorter than 30 seconds, three HRV parameters were significantly different than when AF was not generated. The HF component was lower in episodes that generated AF. The LF component was higher in episodes that generated AF. No significant differences were found when episodes of AF were longer than 30 seconds. Short episodes of AF could be generated when a certain disorder between sympathetic and parasympathetic tone is present. However in order to be able to generate longer AF episodes it is necessary another component not necessary related to the nervous system. Further analysis with a higher number of dogs should be needed.
|
| |
| |
| |
host ::
