|
Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry
KAFKOVÁ, Zuzana
V minulých letech bylo provedení kardiochirurgické operace velmi náročné. Omezené spektrum výkonů, nedokonalé postupy a technika měly za následek časté pooperační komplikace a vysokou pooperační úmrtnost. Postupem času se zdokonalila operační technika, srdeční náhrady, mimotělní oběh a pooperační péče. Díky tomu lze dnes operovat mnohem starší pacienty, u kterých byla dříve operace neproveditelná. Diplomová práce na téma Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry se věnuje problematice pacienta po operaci srdce. Zabývá se tím, jak jsou pacientovy potřeby na pokoji RES uspokojovány a co během pobytu na resuscitační jednotce pacient vnímá a co od sestry potřebuje. V empirické části práce byly stanoveny dva cíle. Zjistit, co kardiochirurgický pacient vnímá a co potřebuje na pokoji RES a zjistit, zda je možné zvýšit kvalitu péče orientované na pacienta. Na základě těchto cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na jednotkách RES kardiochirurgických oddělení, kde jsou operování pacienti s onemocněním srdce. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory s pacienty.
|
|
Benefity zelených ploch
Těťálová, Zuzana ; Souček, Josef (vedoucí práce) ; Marek, Marek (oponent)
Tato diplomová práce na téma Benefity zelených ploch se zabývá problematikou benefitů zeleně a jejich hodnotou.
Hlavní část práce je literární rešerší na téma benefitů zeleně a metod jejich hodnocení. První část rešerše se věnuje zejména identifikaci funkcí vegetace v městském prostředí a bližší seznámení s jejími účinky, prospěšností a fungováním. V této části jsou také rozebrány dopady jevů, které v urbanizovaném prostředí vznikají a které jsou díky zeleni potlačeny. Druhá část rešerše se poté věnuje významu hodnocení zeleně a jejích benefitů a dále metodikám, které jsou podrobně rozebrány.
V následující části jsou metodiky hodnocení zeleně porovnány a jsou identifikovány jejich kladná a kritická místa. Tato část je také věnuje rozřazením metodik dle relevantnosti pro české prostředí, které je specifické a metodiky vyvinuté v anglosaském kontextu v něm nelze bez úpravy aplikovat. V této kapitole jsou také porovnány zdroje dat potřebné pro sestavení metodiky pro ohodnocení benefitů zeleně.
V páté kapitole diplomové práce je na základě poznatků získaných v literární rešerši sestavena metodika výpočtu ekonomické hodnoty benefitů zelených ploch ve městě. Metodika kombinuje metody z různých zdrojů a upravuje je pro český kontext. Také se zabývá zdrojovými daty, potřebnými k sestavení celé rozvahy.
V šesté části práce, která se zabývá diskuzí, jsou shrnuta data, která ze sestavené metodiky vyplývají a porovnává je s literaturou a aplikací obdobných metodik na jiných územích.
Závěrečná kapitola vyhodnocuje výsledky výzkumu a navrhuje další využití získaných informací.
|
|
Analýza území pro potřeby vyhotovení komplexní pozemkové úpravy
Vávrová, Kateřina ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá detailní analýzou dostupných podkladů pro zájmové území, kterým je katastrální území Malý Bor v okrese Klatovy, jež následně slouží jako významný podklad pro samotný proces provádění komplexní
pozemkové úpravy. Součástí je i vlastní terénní průzkum.
V první části jsou podrobně popsány a vysvětleny jednotlivé pojmy týkající se samotné krajiny, pozemkových úprav a pro ně důležitých podkladů. V další části je vymezeno zkoumané území a charakterizováno z hlediska historického, typologického, geomorfologického, geologického, klimatického, hydrologického, fytogeografického a geobiocenologického.
Následuje popis dostupných podkladů a hospodářského využití krajiny. Díky všem těmto dostupným podkladům byly vytvořeny jednotlivé analýzy, jež vedou ke zhodnocení cestní sítě, ohroženosti pozemků vodní či větrnou erozí, situace v oblasti ochrany přírody a krajiny, vodohospodářských opatření a krajinné zeleně. Vše je doplněno poznatky z terénního šetření a vlastní fotodokumentací. Z těchto poznatků vychází pak i jednotlivá doporučení či upozornění, sloužící jako připomínky v případě provádění komplexní pozemkové úpravy.
|
|
Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.
|
|
Informovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci
MÜLLEROVÁ, Jana
Karcinom děložního hrdla je v celosvětovém měřítku druhým nejčastějším maligním nádorem u žen. Ročně je v naší republice diagnostikováno až 1200 nových onemocnění. Boj proti karcinomu děložního hrdla se stal v současné době jednou z priorit ministerstva zdravotnictví v České republice vzhledem ke smutnému faktu, že více než 400 žen na toto onemocnění u nás každoročně zemře. Celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt onemocnění karcinomu hrdla děložního v naší republice byl spuštěn roku 2008. Hlavním cílem diplomové práce nazvané {\clq}qInformovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci`` byla monitorace informovanosti studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a možnostech prevence tohoto onemocnění. Výzkumný soubor byl tvořen studentkami vysokých škol Jihočeského a Pražského kraje. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla zvolena metoda dotazování s technikou sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Výzkumem bylo odhaleno, že studentky vysokých škol mají základní znalosti v oblasti problematiky karcinomu hrdla děložního, tedy i v oblasti rizik a možností prevence. Bylo také zjištěno, že informovanost studentek Jihočeského kraje o této problematice je výrazně lepší než informovanost studentek kraje Pražského. I přes celkově pozitivní výsledky z výzkumu vyplývá, že je potřebné více informovat veřejnost zejména o nebezpečnosti kouření, jako možného rizikového faktoru souvisejícího se vznikem karcinomu. Nutné je také rozšířit znalosti žen a dívek v oblasti příznaků již rozvinutého onemocnění, neboť je aktuálně znám pouze jeden a to krvácení po pohlavním styku. V oblasti prevence je také žádoucí upozornit na dostupnost některých speciálních vyšetření u mužů a současně apelovat na možnost vzniku doživotní invalidity jako vážného následku tohoto onemocnění. Výzkum dokládá, že je i nadále potřebné veřejnost informovat o této problematice více a kvalitněji. Z názorů respondentek totiž jasně vyplývá, že kromě reklam zaměřených na propagaci očkování je problematika tohoto onemocnění prezentována nedostatečně. To potvrzuje i skutečnost, že studentky neznají žádné organizace zaměřené na tento problém. K dobré informovanosti žen a dívek na tomto poli, jak v oblasti rizik, prevence i možného očkování, by měli přispět především lékaři gynekologové společně s porodními asistentkami, neboť mají možnost v rámci preventivních návštěv ženy oslovit a problematiku konkrétně prodiskutovat. Z výzkumu je však bohužel patrné, že o možnostech prevence informují tito lékaři minimálně. Dle mého názoru je v zájmu zdraví všech žen a dívek na zjištěná fakta reagovat a systém informovanosti maximálně možným způsobem vylepšit a zdokonalit, ať již zkvalitněním vlastní práce lékařů gynekologů tak i zlepšením plošné informovanosti o tomto problému prostřednictvím médií nebo využitím nejrůznějších prospektů a letáků v ordinacích i ostatních lékařů, které jsou v současné době vidět jen ojediněle.
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
Posuzování potřeb zájemců o pobytovou sociální službu pro seniory a naléhavosti jejich umístění
VÍTOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá problematikou posouzení potřeb seniorů ve vztahu k naléhavosti jejich umístění do pobytové sociální služby. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přinesl významné změny zejména ve způsobu zajišťování si potřebné pomoci především nákupem sociálních služeb prostřednictvím příspěvku na péči jako sociální dávky. Předpoklad setrvání seniorů v přirozeném prostředí, za nutné podmínky rozvoje terénních sociálních služeb, a tím i snížení zájmu o pobytové sociální služby pro seniory, ve své podstatě nebyl naplněn. Počet evidovaných zájemců o pobytové sociální služby z řad seniorů vysoce převyšuje kapacity jednotlivých zařízení. Při posuzování potřeb seniorů z hlediska umístění do pobytové sociální služby je potřeba chápána jako nedostatek, jehož odstranění či podpora při jeho saturaci vede k zajištění jistoty a bezpečí. Míra podpory při naplňování potřeb může být různá. Výše příspěvku na péči a tedy stanovení stupně závislosti není jediným kritériem pro přednostní umístění do pobytové služby. Nepříznivá životní situace seniora nemusí být v přímém vztahu se stupněm závislosti. Rovněž vysoký počet bodů získaných při posuzování míry samostatnosti a soběstačnosti podle vypracovaného metodického materiálu pobytové služby, včetně posouzení objektivních podmínek seniora neznamená vysoký stupeň naléhavosti přijetí. V práci byly použity kvalitativní výzkumné strategie, a to obsahová analýza, případová studie a kvalitativní evaluace. Požadavky pobytové služby na objektivní posouzení a výběr seniora na uvolněné místo v zařízení, tedy redukce počtu zájemců z celkového počtu několika stovek, na skupinu s vyšší naléhavosti k přijetí, vedly k vytvoření metodického materiálu zahrnujícího celý standard jednání se zájemcem o službu, vytvoření způsobu bodového hodnocení pro výběr zájemců. Jedním z cílů práce bylo provedení kvalitativní evaluace metodického materiálu konkrétní pobytové služby pro seniory. Dalším cílem práce bylo posoudit potřeby seniorů před nástupem do pobytové sociální služby. Byla provedena jednak obsahová analýza záznamů sociálních šetření, kdy jako nejvýznamnější potřeba seniorů, vyvstala potřeba zajištění jistoty a bezpečí. Senioři podávají žádosti o pobytovou sociální službu, ačkoli tuto službu fakticky využívat nechtějí, jde o projev obavy z budoucnosti, což ovšem znamená významné ovlivnění počtu evidovaných žádostí. Je potřebné na jedné straně přijímat člověka jako plnohodnotnou, samostatnou, svobodnou a odpovědnou bytost, a to v jakémkoli věku, avšak na druhou stranu citlivě vnímat nejrůznější limity a omezení vyplývající z přirozeně nastupujícího stáří. V komunikaci se starým člověkem velice často zpracováváme dvě extrémní skutečnosti. V oblasti samostatnosti a soběstačnosti se senioři přeceňují nebo naopak významně podceňují. Pokud by bylo posuzování v uvedených oblastech soustředěno pouze na sebehodnocení bez objektivního vnímání skutečnosti, popřípadě bez reflexe nejbližšího okolí seniora, s velkou pravděpodobností by výsledek posuzování byl významně zkreslen. Kvalita posuzování potřeb, úroveň sociálního šetření je přímo odvislá od znalostí, schopností a dovedností sociálního pracovníka, přičemž mezi velmi důležité schopnosti patří schopnost reflexivity.
|
|
Strategie rozvoje spolupráce se silnými individuálními mecenáši
Hudeček, Martin ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; KEJKRTOVÁ MĚŘIČKOVÁ, Eva (oponent)
Diplomová práce Strategie rozvoje spolupráce se silnými individuálními mecenáši zkoumá možnosti úspěšné spolupráce mezi uměleckými projekty a silnými individuálními mecenáši. Individuální mecenáš je člověk, který má své potřeby a motivy, na základě kterých se rozhoduje a jedná. Motivace je tedy základní rámec této práce. V první části se autor zaměřuje na poznání teorie motivace, která tvoří nutný základ k aktivizaci jednání a rozhodování. Vyústěním je typologie, kterou je možné aplikovat na při zkoumání potřeb a motivů mecenášů.
Aktivní práci s motivací umožňuje sada nástrojů strategického řízení a proces strategického plánování. Další část práce tedy zkoumá, jak nástroje strategického řízení a plánování umožňují poznávat potřeby a reagovat na ně účinným způsobem. Svou pozornost autor soustředí především na poslání a vizi organizace, strategické cíle a plány k jejich naplnění.
Vyústěním studia teoretických i praktických zdrojů je potom stanovení hypotéz, které autor ověřuje v praxi. Zde autor zkoumá motivace mecenášů ke spolupráci s uměleckými projekty, připravenost těchto projektů na tato jednání a schopnost využít nástroje strategického řízení k úspěšnému jednání a rozvoji spolupráce. Vyústěním práce je sada případových studií. Ty mají za cíl popsat výchozí stav a ověřit, jaký vliv na proces přípravy a jednání s mecenáši má zprostředkovatel, který kombinuje znalost uměleckých projektů a mecenášů.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církev adventistů sedmého dne
VOTRUBOVÁ, Veronika
Církev adventistů sedmého dne vznikla ve Spojených státech v 19. století a řadí se do protestantských církví. Adventisté se vyznačují tím, že očekávají druhý příchod Ježíše Krista a světí sobotu na oslavu Boha. Teoretická část je uvedena definicí multikulturního ošetřovatelství a popisem ošetřovatelského procesu. Dále je zaměřena na ošetřovatelské modely Leiningerové a Gigerové s Divivhizarovou. Další část teoretické práce se zabývá náboženstvím, spiritualitou nemocných a duchovních potřeb pacientů. Poslední část je zaměřena na Církev adventistů sedmého dne se zaměřením na jejich historii, učení a společenství, základních věroučných výrocích, jejich specifik jako jsou křest, který se provádí až v dospělosti, Večeře Páně a zásady křesťanského života. Adventisté uctívají sobotu, kdy nesmí pracovat a musí jí celou věnovat Bohu. Dále je práce zaměřená na aktivity církve a s tím související humanitární organizaci ADRA. Adventisté dbají na zdravý životní styl a mají svůj zdravotní program Newstart. Cílem diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církve adventistů sedmého dne, zmapovat specifika přístupu ke zdraví u příslušníků Církve adventistů sedmého dne a zmapovat názor sester na význam multikulturního ošetřovatelství pro jejich práci. K těmto cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. 1. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? 2. Jak vnímají příslušníci Církve adventistů sedmého dne přístup zdravotnického personálu? 3. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické spirituální potřeby? 4. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifický životní styl? 5. Znají sestry význam multikulturního ošetřovatelství v praxi? K naplnění výzkumných cílů a k zodpovězení výzkumných otázek bylo použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru s příslušníky Církve adventistů sedmého dne a s všeobecnými sestrami. Rozhovory s příslušníky CASD se uskutečnily ve sboru Církve adventistů sedmého dne v Benešově. Rozhovory s všeobecnými sestrami byly provedeny ve dvou nemocnicích na interním a chirurgickém oddělení. Rozhovorů se zúčastnilo 10 členů CASD a 10 všeobecných sester. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že příslušníci CASD nemají žádná specifika v ošetřovatelské péči. Pouze někteří členové, kteří jsou vegetariáni, mohou v nemocničním zařízení požadovat vegetariánskou stravu. V nemocničním zařízení nemají problém s modlením, dokážou se přizpůsobit okolí, protože nechtějí na sebe upoutávat pozornost. Nemají problém s očkováním, transplantací, přijímáním transfúzí, ani s jinými diagnostickými a lékařskými zákroky. Většina členů vnímá zdravotníky pozitivně, ale našli se dva, kteří mají zkušenost s pohrdáním a nepochopením jejich víry ze strany zdravotníků. Dále z výzkumu vyplývá, že adventisté mají specifika v oblasti umírání a stravy. CASD má zdravotní reformu, která zahrnuje program Newstart. Adventistům církev nedoporučuje jíst maso, mají zakázaný alkohol, tabákové výrobky a omamné látky. Sestry vidí hlavní význam v multikulturním ošetřovatelství ve vyhnutí se konfliktu s klientem, který by mohl nastat z neznalosti jeho náboženství. Další význam sestry shledávají v možnosti lépe pochopení klientova chování a dokázání se vcítit do jeho pocitů. Vzhledem ke znalostem multikulturní péče jsou sestry schopny uspokojovat potřeby klienta a poskytovat mu kvalitní ošetřovatelskou péči. Na základě provedeného výzkumného šetření bude vypracován standardní ošetřovatelský postup u příslušníků CASD a informační materiál pro sestry k usnadnění poskytování specifické péče u příslušníků CASD.
|
|
Podpora rodiny s dítětem se zdravotním postižením v poradenském systému SPC
SMETANOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá podporou rodin s dítětem se zdravotním postižením v poradenském systému Speciálně pedagogických center. Uvedená problematika je nedílnou součástí rodin s postiženým dítětem. Speciálně pedagogická centra jsou školským zařízením poskytující pomoc a podporu klientům se zdravotním postižením a jejich rodinám. Ne vždy je podpora a pomoc dostatečně zaměřena na rodiny klientů i přesto, že přesné standardní služby center jsou dány zákonem. Neposkytnutí standardizovaných služeb může způsobit omezení kompetencí zákonných zástupců. Práce si klade za cíl představit specifika dítěte se zdravotním postižením v oblasti vývoje, psychosociální specifika rodin v důsledku omezení a na podkladě platné legislativy porovnat standardní činnosti speciálně pedagogických center s reálnou podporou. Cílem teoretické části bylo kompletovat teoretická východiska k vymezenému tématu a na jejich podkladě provést komparaci souvisejícího legislativního obsahu s reálnou podporou rodin s dětmi, žáky a studenty se zdravotním postižením v regionu jižních Čech v poradenském systému SPC. Praktickou částí bylo vytvořit návrh obsahu webových stránek pro rodiče dětí se zdravotním postižením. Praktickou část bylo potřeba rozpravovat na dílčí cíl, který měl představit analýzu potřeb rodičů s dítětem se zdravotním postižením na základě sledování diskusního fóra přes sociální síť Facebook ve skupině Rodiče postižených dětí a lidi s postižením spojme se. Teoretická část práce uvádí typy zdravotního postižení a specifika dítěte se zdravotním postižením ve vývoji. Dále se věnuje rodině s dítětem se zdravotním postižením. V neposlední řadě popisuje poradenský systém pro rodinu s dítětem se zdravotním postižením, kde se okrajově dotýká tématu rané péče a pedagogicko-psychologických poraden. Podrobněji se dotýká speciálně pedagogických center.
|
host ::
