|
|
Přínosy a nežádoucí důsledky Společné zemědělské politiky EU na české zemědělství
Homoláč, Luděk ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Homolka, Jaroslav (oponent)
Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší politikou Evropského společenství. Její počátky se datují rokem 1962 a po celou dobu byla nejdůležitější politikou Společenství. Je na ni určena až polovina rozpočtu EU, a proto je podrobně v disertační práci charakterizována historie Společenství i vývoj samotné SZP v EU. Cílem disertační práce je charakterizovat vliv SZP na české zemědělství. Komparativní analýzou jsou vyhodnoceny vybrané národní ekonomické ukazatelé České republiky. Pro větší vypovídající hodnotu vlivu SZP na české zemědělství jsou zhodnoceny vybrané ekonomické i materiální ukazatelé v konkrétních zemědělských podnicích hospodařících na 7000 ha zemědělské půdy v okrese Hradec Králové. Rovněž na dané konkrétní podniky je zhodnocen vliv restrukturalizace Společné organice trhu cukrem v rámci EU. Disertační práce komplexně navrhuje možnosti čerpání finančních prostředků v novém programovacím období let 2014-2020 v rámci SZP.
Zároveň v disertační práci jsou charakterizována specifika polského zemědělství, tj. výrobní struktura a forma členění dotací. Je provedena a vyhodnocena komparativní analýza ekonomických výsledků zemědělských podniků v České republice a Polské republice s vyhodnocením k průměru EU. V rámci jednotné platby je provedena analýza rozdílu mezi obdobím let 2014-2020 k letům 2007-2013 v České republice s tím, že jsou vyhodnoceny hlavní rozdíly jednotné platby mezi žadateli v České republice a Polské republice v novém programovacím období.
|
|
|
Intenzita zemědělské výroby v České republice v období vstupu do EU
Svobodová, Eliška
Disertační práce přispívá k hlubšímu poznání vývoje hospodaření zemědělských podniků z hlediska intenzity využívání zemědělské půdy, jako i poznání faktorů a souvislostí, které formování intenzivního a extenzivního zemědělského hospodaření v České republice v období vstupu do EU determinují či ovlivňují. Dle získaných výsledků se úroveň intenzity zemědělské výroby v ČR v letech 1989--2006 snižovala, což mělo za následek snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství v mezinárodním srovnání. Následná analýza rozdílů v úrovni intenzity využívání zemědělské půdy u sledované skupiny zemědělských podniků NUTS II Jihovýchod prokázala značnou variabilitu, a to jak v jednotlivých letech, tak i v průměru za zkoumané období, přičemž docházelo k prohlubování mezipodnikové diferenciace intenzity zemědělské výroby. Vyšší úroveň intenzity využití zemědělské půdy je zcela převážně spojena s vyšší produktivitou výroby a efektivností. Přírodní podmínky a výrobní zaměření byly identifikovány jako faktory, které nejsou činitelem determinujícím v závažné míře úroveň intenzity a její variabilitu. Práce přináší náhled na dotační podporu podniků s různou úrovní intenzity zemědělské výroby z hlediska tvorby přidané hodnoty a produktivity práce. Práce je součástí výzkumného záměru 04 "Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změn agrární politiky".
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zemědělský podnik v současných podmínkách : aspekty a tendence vývoje velikostní struktury /
Zdráhal, Ivo
Dizertační práce se zabývá problematikou úlohy velikosti zemědělského podniku a podnikatelské struktury v současných podmínkách dynamických změn zemědělství v globálních i regionálních souvislostech. Za tím účelem teoreticky vymezuje a vyhodnocuje přístupy k chápání podniku a jeho hranice, rozhodující socioekonomické a politické faktory a procesy zasahující do formování velikostní struktury zemědělských podniků. Vyhodnocuje základní tendence vývoje velikostní struktury zemědělských podniků v členských zemích EU, včetně vlivu významnosti jednotlivých velikostních segmentů a jejich podílu na výstupu odvětví. V této souvislosti představuje i výsledky analýz a komparací vývoje podnikatelské struktury v původních i nových členských zemích EU a komparace s vývojem zemědělských podniků v USA. Tím přispívá k prohloubení poznání a objektivizaci role velikosti podniku zemědělské prvovýroby jako podstatného determinantu jeho rozvoje v současném agrobyznysu a to i z hlediska objektivizace přístupů k jeho využití ve strategiích podpory odvětví a podniků prvovýroby.
|
host ::
RSS.