|
|
Spektrum chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MONDEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na chirurgické výkony v přednemocniční neodkladné péči v rámci řešení reverzibilních příčin. Bakalářská práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části se věnuji jednotlivým chirurgickým výkonům, které do prostředí přednemocniční neodkladné péče patří a popisuji jejich rozdělení, indikace, rizika a praktický postup při jejich aplikaci. Dále popisuji traumatickou zástavu oběhu a rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci. V dalších kapitolách práce se zabývám monitorací a vyšetřením pacienta, které je pro odhalení reverzibilních příčin důležité. Dále popisuji nutnost analgezie v přednemocniční péči a v poslední kapitole se věnuji důležitosti zachování aseptického prostředí a riziky sepse. V rámci výzkumné části byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru, přičemž výzkumný soubor tvořilo celkem 9 zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat indikace a rizika chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Dalším cílem bylo zjistit, jaké povědomí a zkušenosti v této problematice záchranáři Jihočeského kraje mají. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle práce byly naplněny. Výzkumem bylo zjištěno, že zkušenosti a znalosti záchranářů na jednotlivých stanovištích jsou velmi podobné, oslovení zdravotničtí záchranáři se v problematice dostatečně orientují, přičemž stanoviště v Jindřichově Hradci je objektivně lehce v popředí. Práce by mohla být využita, jako studijní materiál v rámci vzdělávání studentů zdravotnického záchranářství, popřípadě pro sebevzdělávání samotných zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Potřeby hodnocení elektrokardiogramu zdravotnickým záchranářem
PROKOP, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematiku potřeb zdravotnického záchranáře v hodnocení elektrokardiogramu. V teoretické části bylo popsáno hodnocení elektrokardiogramu, počínaje základní anatomií a fyziologií cévního zásobení srdce a převodního systému srdečního. Dále byl uveden popis elektrokardiografu a v závěru byly hodnoceny arytmie s ischemickými změnami. Cílem bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů v hodnocení elektrokardiogramu a jejich potřebu vzdělávání s případnými návrhy změn ve vzdělávání před a po nástupu do zaměstnání. V empirické části byl použit kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován pomocí vlastního strukturovaného dotazníku, ve kterém bylo uvedeno 24 položek. Otázky byly jak otevřeného, tak i uzavřeného typu s hodnocením odpovědí pomocí modifikované Likertovy škály. Dotazník byl plně anonymní a určený pro zdravotnické záchranáře z celé České republiky. Byla zpracována základní deskriptivní charakteristika výzkumného souboru. Kvantitativní data byla vyjádřena průměrem a směrodatnou odchylkou a výběrově doplněna histogramy dle předem definovaných mezí. U kvalitativních dat byla zpracována četnostní charakteristika (absolutní a relativní četnosti). Výsledky našeho výzkumného šetření poukazují na nepřipravenost zdravotnických záchranářů v hodnocení patologických změn na EKG. Dále bylo zjištěno, že respondenti mají potřebu dalšího vzdělávání v oblasti hodnocení EKG a uvítali by periodické školení ohledně novinek v kardiologii, nácvik hodnocení na jejich výjezdových základnách nebo odborné stáže v nemocnici. Pro zlepšení pregraduálního vzdělávání by zařadili do výuky stáže v kardiocentru, praktický nácvik na kardiologickém oddělení nebo odborné semináře zaměřené na hodnocení EKG.
|
|
|
Farmakoterapie v přednemocniční péči z pohledu zdravotnického záchranáře
VACEK, Daniel
Bakalářská práce na téma farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře, jednotlivými lékovými skupinami, které jsou užívány v přednemocniční neodkladné péči a jsou součástí vozidel zdravotnické záchranné služby. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti farmakoterapie u zdravotnických záchranářů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie bez indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie na základě indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Prachatice, Strakonice, Tábor, Písek, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně, a to jak v lékových skupinách, tak v indikacích a dávkování. Zdravotničtí záchranáři znají své kompetence, které však někdy vědomě překračují.
|
|
|
Zásady přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči
ZÁRUBA, Petr
Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat. V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace. Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek. Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
|
|
|
Problémové chování pacienta v přednemocniční péči
DUŠKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, dotazováni byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Teoretická část popisuje různé příčiny a projevy problémové komunikace, podrobněji se věnuje alkoholu a návykovým látkám, které jsou nejčastější příčinou agresivního chování, a také uvádí legislativní oporu týkající se práce zdravotnického záchranáře. Praktická část zjišťuje, kolik zdravotnických záchranářů se setkalo s problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, respektive s agresivním chováním, zda se na takové chování cítí připraveni, jestli by o další vzdělání v tomto směru měli zájem a zda cítí dostatečnou oporu v legislativě.
|
|
|
Specifika mimořádných událostí s velkým počtem pacientů s termickým poškozením
MADĚRÁNKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce řeší mimořádnou událost, při které došlo k termickému úrazu u velkého počtu osob. V teoretické části práce je popsán právní rámec mimořádných událostí a zejména na doporučené postupy složek Integrovaného záchranného systému pro řešení tohoto typu mimořádné události. Velká část teoretické části práce a celá praktická část je zaměřena na postup Zdravotnické záchranné služby. V práci je uvedeno, jak se ošetřují popáleniny z pohledu urgentní medicíny, ale také z pohledu medicíny katastrof. Praktická část práce reaguje na Koncepci řešení mimořádné události s velkým počtem pacientů s termickým úrazem v České republice, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví v roce 2020. Zaměřila jsem se na to, jak ji znají zdravotničtí záchranáři. Má na jejich znalosti vliv délka praxe, nebo úroveň jejich seznámení se s Koncepcí? Zjišťovala jsem to pomocí dotazníků, které vyplnilo 42 záchranářů z různých krajů.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Práce zdravotnického záchranáře z pohledu pacientů
PETRLÁK, Jakub
Na začátku bakalářské práce okrajově zmiňuji historii zdravotnických záchranných služeb. V další části se věnuji vzdělávání zdravotnického záchranáře a možnostem dalšího vzdělávání, ať navazujícímu magisterskému nebo specializaci po ukončení studia na vysoké škole. V neposlední řadě také zmiňuji jednotlivé charakterové vlastnosti zdravotnického záchranáře a předpoklady pro tuto profesi. Práci věnuji různým druhům úskalí, se kterými se může zdravotnický záchranář během své profesní kariéry setkat. Dále zde zmiňuji negativní dopady na osobu zdravotnického záchranáře v podobě syndromu vyhoření a jeho fáze. Cílem práce je zjistit, jak pacient celkově vnímá práci zdravotnického záchranáře, zda pacient nabyl i negativních zkušeností při kontaktu se zdravotnickým záchranářem a také jak pacientův pohled na tuto profesi poznamenala pandemie Covid 19. Pro výzkumnou část jsem zvolil kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které tvořilo 15 otázek. Pro výzkum v mé práci jsem oslovil 5 respondentů. Respondenti byly vybráni záměrně s ohledem na věk a vzdělání. Sběr dat probíhal v únoru a březnu roku 2022. Před započetím výzkumu jsem jednotlivé respondenty oslovil a poprosil je, zda by byli ochotní mi odpovědět na tyto otázky. Předem byli upozorněni na to, že nikde nebudou figurovat jejich osobní údaje. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, čemuž předcházel souhlas respondentů. Po přepsání do textového souboru byly tyto nahrávky smazány. Na základě prováděného výzkumu a zpracování nasbíraných údajů jsem došel k tomu, že všechny stanovené výzkumné otázky byly odpovězeny a výzkumné cíle byly splněny. Zjistil jsem, že až na pár situací je pohled na zdravotnickou záchrannou službu a práci zdravotnického záchranáře kladný. V jednom z pěti případů jsou negativní zkušenosti s prací zdravotnického záchranáře spojeny hlavně s chováním posádky, nikoliv s tím, že posádka na pacienta působila dojmem, že neví, co má dělat. Během výzkumu bylo také zjištěno, že profese zdravotnického záchranáře je spojena hlavně s prací na zdravotnické záchranné službě, nikoliv v nemocnici na oddělení urgentního příjmu nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
host ::
RSS.