|
|
Důvody užívání omamných látek na středních zdravotnických školách
CANDROVÁ, Eliška
Užívání omamných látek není problémem pouze v České republice, ale je to problém celosvětový. Toto jednání vede k narušování zdraví a životních hodnot jedince i celé společnosti. Užívání omamných látek zasahuje do oblasti biologické, psychické i sociální. Zasahuje nejen v době, kdy se adolescent chová rizikově, ale i v budocnosti, kdy musí nést následky svého chování. Podle předních autorů zabývájících se problematikou užívání omamných a psychotropních látek je jako jeden z důvodů uváděn psychická zátěž. U studentů středních zdravotnických škol je právě tato zátěž patrnější stejně jako u ostatních pomáhajících profesí. Práce zahrnuje část teoretickou, která charakterizuje období adolescence, popisuje faktory vzniku závislosti a nejběžnějsí důvody k užívání omamných látek. Dále blíže popisuje jednotlivé omamné a psychotropní látky a statistické zhodnocení jejich užívání. Pojednává o stresu a stresových situacích a jejich vlivu na užívání drog. Je zde zahrnuta také duševní hygiena, syndrom vyhoření a supervize. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán průběh vlastního výzkumu a také diskutování s autory, z nichž jsem čerpala. Data byla zjišťována na základě kvantitativního výzkumu. Metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Na jejich základě byly verifikovány či falzifikovány předem stanovené hypotézy. Studenti byli dotazováni ve škole za přítomnosti administrátora s vyloučením pedagogů či jiných jim blízkých autorit, které by mohly ovlivnit validitu sbíraných dat. Cílem výzkumu bylo zmapovat užívání návykových látek na středních zdravotnických školách. Konkrétně jaké omamné látky studenti užívají, v jaké frekvenci, jakým způsobem a jaké důvody je k užívání vedou. Z výzkumu je patrné, že studenti středních zdravotnických škol jsou ponejvíce zatíženi po psychické stránce. Tito studenti ve větší míře pijí alkohol, užívají tabákové výrobky a omamné látky oproti ostatním studentům. Výsledky práce je možné využít v praxi, pro potřeby dalších výzkumů a informovanost pro odbornou a laickou veřejnost.
|
|
|
Zdravotnický asistent jako člen ošetřovatelského týmu
DUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá profesí zdravotnického asistenta a přijetím poměrně nové kategorie zdravotnického pracovníka do ošetřovatelského týmu. Studijní obor zdravotnický asistent v rámci změny koncepce vzdělávání všeobecných sester nahradil na středních zdravotnických školách předcházející obor všeobecná sestra. Tato změna přesunula obor všeobecná sestra na terciální úroveň vzdělávání. Profese zdravotnického asistenta by neměla být opomíjenou součástí ošetřovatelského týmu. Poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systémem patří k moderním trendům ošetřovatelství, které vyžaduje ošetřovatelský tým složený z personálu s různou úrovní kvalifikace. Kompetence zdravotnického asistenta jsou podřízené sestrám, asistenti poskytují ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry. Jsou oprávněni k menšímu rozsahu činností, zaměřených zejména na základní ošetřovatelskou péči. Tato nová zdravotnická profese se stává významným článkem a je nutné zdravotnického asistenta přijmout jako plnohodnotného člena ošetřovatelského týmu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání. Dále jsou zde uvedeny informace týkající se profese zdravotnického asistenta. V praktické části práce bylo cílem zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu a zda znají kompetence zdravotnických asistentů. Pro získání výsledků výzkumného šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly určeny všeobecným sestrám a rozdány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na ta oddělení, kde zdravotničtí asistenti pracovali. Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do grafů a vyhodnoceny v závěrečné diskuzi. První cíl, který měl za úkol zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu byl splněn, hypotéza č.1 se ale na základě získaných výsledků nepotvrdila. Druhým cílem bylo zmapovat, zda všeobecné sestry znají kompetence zdravotnických asistentů. Z výsledků šetření je patrné, že v drtivé většině sestry kompetence zdravotnických asistentů znají a na vybraných odděleních zdravotničtí asistenti provádějí pouze ty činnosti, ke kterým jsou kompetentní. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Práce může být využita pro větší informovanost a bližší seznámení se s danou problematikou jak pro studenty, tak i pro všeobecné sestry a sestry manažerky.
|
|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Percepce seniorů studenty středních zdravotnických škol
FOISTOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce je složena ze dvou částí. První část je teoretická a druhá praktická.V praktické části jsem se zaměřila na výzkum. Cílem práce bylo zjistit ambivalenci postojů žáků středních zdravotnických škol vůči seniorům. Pro terénní sběr dat byla použita technika sémantického diferenciálu. Žáci byli požádáni, aby popsali své názory a postoje vůči seniorům na škále s lichým počtem kategorií, která byla definována v protikladných párech slov, například rychlý {--} pomalý, starý {--} mladý. Žáci měli také možnost volně vyjádřit svůj názor na seniory. Přestože v odpovědích 3. ZA a 4. ZA byly značné rozdíly, celkové výsledky sémantického diferenciálu potvrdily obě stanovené hypotézy. Žáci středních zdravotnických škol vnímají seniory pozitivně a zároveň jsou senioři žáky vnímáni jako nemocní. Po vyhodnocení je zřejmé, že čtvrté ročníky vnímají seniory více pozitivně než ročníky třetí, u kterých byly zaznamenány i negativní postoje vůči seniorům. Rozdíly ve vnímání seniorů u žáků třetích a čtvrtých ročníků, přisuzuji délce trvání odborné praxe ve zdravotnických zařízeních a již absolvované souvislé odborné praxi. Výsledky výzkumu považuji za přínosné pro učitelky odborných předmětů na středních zdravotnických školách a mentorky odborné praxe ve zdravotnických zařízeních. Lze z nich vyvodit závěry, které se mohou uplatnit při stanovení výukových plánů.
|
|
|
Motivace vzdělávání zdravotnických asistentů v souvislosti s jejich uplatněním v praxi
ŠMÍDOVÁ, Jaroslava
Po vstupu do Evropské unie a přijetím zákona č. 96/2004 Sb., O nelékařských zdravotnických povoláních došlo ke změnám, které se týkají především sester. Změny zasahují převážně do administrativy a kompetencí sester. Zákon v současné podobě rozlišuje a definuje výkony středoškolsky vzdělaného personálu na výkony bez odborného dohledu a pod odborným dohledem a také definuje proces získávání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu na základě kreditního systému. V praxi to znamená, že pokud zdravotnický asistent nedosáhne ve svém oboru vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělaní, nemůže pracovat samostatně bez odborného dohledu. A právě výklad pojmů bez odborného dohledu a pod odborným dohledem je předmětem diskusí. Sestry odmítají nést odpovědnost za práci někoho jiného a tento svůj postoj dávají otevřeně najevo. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co motivuje současné zdravotnické asistenty k práci ve zdravotnictví a jakým způsobem přistupují ke vzdělávání, které by mělo být nedílnou součástí jejich života. Také byla řešena otázka, zda informace o oboru, podávané žákům základních škol, jsou přiměřené takovému životnímu rozhodnutí, jako je volba povolání. V šetření byly stanoveny tyto hypotézy. H1: Žáci základních škol nemají informace o studiu na SZŠ, H2: Studenti jsou motivováni pro další vzdělávání a H3: Absolventi SZŠ chtějí dále studovat ke zvýšení své kvalifikace na školách vyššího typu. Na základě dotazníkového šetření byly Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl práce byl splněn.Výzkumné šetření bylo tedy úspěšné. Získané informace bude možné využít především ke zlepšení přístupu v podávání informací žákům základních škol před rozhodováním o volbě povolání, neboť výchovní pracovníci mají o zjištěné výsledky zájem. Pro učitele středních škol budou tyto poznatky využitelné ke zlepšení motivace studentů pro budoucí profesi.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
host ::
RSS.