|
|
Dlouhodobý vliv vybraných pěstitelských opatření na zaplevelení jarního ječmene
Skácel, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá vlivem hospodařením se slámou v kombinaci se zpracováním půdy a vlivem střídání pěstování plodin na zaplevelení jarního ječmene. Vyhodnocení zaplevelení probíhalo na pokusném pozemku v katastru obce Ivanovice na Hané. Na pokusných parcelkách byl vyhodnocován počet plevelů na 1 m2. Při porovnání variant střídání pěstování plodin bylo zjištěno vyšší zaplevelení ve variantě střídání pěstování jarního ječmene s ozimou pšenicí. Z hlediska hospodaření se slámou v kombinaci se zpracováním půdy bylo nejvyšší zaplevelení ve variantách zaorávání slámy a střídání pěstování obilnin a svazenky vratičolisté. Nejvyskytovanějšími plevelnými druhy byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album, Veronica persica, Lamium amplexicaule a Veronica polita.
|
|
|
Srovnání rychlosti počátečního růstu a zápoje trávníkových druhů trav při rozdílném výsevním množství
Vaštík, Lukáš
Táto diplomová práca je venovaná porovnaniu rýchlosti počiatočného rastu, zápoju, hĺbky zakorenenia a zaburinenia štyroch trávnych druhov pri plnom a polovičnom výsevku. V pokuse boli vysiate štyri trávne druhy: kostrava červená, kostrava trsťovitá, mätonoh trváci a lipnica lúčna, ktorá však nevzišla. Prvá časť diplomovej práce je venovaná literárnemu prehľadu, ktorý opisuje počiatočný vývin tráv, vplyv výsevku na kvalitu trávniku. Nachádza sa tu taktiež popis štyroch trávnych druhov. V praktickej časti je popísaný postup, akým bol pokus založený, charakteristiku podmienok stanoviska, výpočet výsevného množstva, ošetrovanie pokusných plôch a termíny hodnotenia pokusných plôch. V časti výsledky a diskusia sú spísané výsledky práce. Trávny druh s najlepším výškovým rastom, zapojením porastu a najmenším zaburinením bol mätonoh trváci. Najlepšie výsledky preukazoval takmer vo všetkých meraniach pri plnom a polovičnom výsevku i na jeseň a jar. Kostrava červená na jeseň preukazovala dĺžku vzchádzania 14 dní, výškový rast bol oproti kostrave trsťovitej pomalší, avšak zapojenie porastu rýchlejšie a zaburinenie bolo o polovicu menšie. Na jar vzchádzala rýchlejšie kostrava trsťovitá, a to 10 dní oproti kostravy červenej, ktorá vzchádzala 14 dní a mala aj rýchlejší výškový rast. Kostrava červená mala rýchlejšie zapojenie porastu, avšak 93 dní po výseve sa zapojenie zrovnalo. Zaburinenie pri jarnom výseve bolo takmer rovnaké, bez výrazných rozdielov. Záver práce predstavuje zhodnotenie výsledkov diplomovej práce s uvedením najdôležitejších výsledkov a odporučení pre prax.
|
|
|
Vyhodnocení škodlivosti plevelů v obilninách
Torišková, Veronika
TORIŠKOVÁ, V. Vyhodnocení škodlivosti plevelů v obilninách. Diplomová práce. Brno, 2015 Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením heterogenity a škodlivosti zaplevelení ve vybraných plodinách. Literární část je zaměřena na klasifikaci, šíření, škodlivost, užitečnost i regulaci plevelů. Druhá část se věnuje přímému hodnocení polního pokusu v roce 2012 v pšenici ozimé a v roce 2014 v ječmeni jarním na pozemku v Žabčicích. U všech nalezených plevelných druhů byly určeny plodinové ekvivalenty pro stanovení škodlivosti a zmapování jejich výskytu na pozemku. Na základě získaných výsledků byly navrženy možnosti účinné regulace těchto plevelů.
|
|
|
Technologie zpracování půdy a jejich vliv na zaplevelení kukuřice seté
Halenka, Milan
Tato bakalářská práce je zaměřena na technologie zpracování půdy a jejich vliv na zaplevelení kukuřice seté. Polní pokus byl proveden v roce 2013 a 2014 na školních pozemcích v katastrálním území obce Žabčice v kukuřičné výrobní oblasti. Při pokusu docházelo k monitorování plevelných rostlin u třech rozdílných technologií zpracování půdy. Výsledky byly zpracovány redundanční analýzou (redundancy analysis, RDA). U konvenční technologie zpracování půdy bylo zjištěno nejmenší množství druhů plevelných rostlin, nejčastěji se vyskytovaly druhy, jako jsou Echinochloa crus-galli, Chenopodium album a Chenopodium hybridum. Nejvíce druhů plevelných rostlin bylo naměřeno u technologie přímého setí a nejčastější byl výskyt druhů Cirsium arvense, Stellaria media, Echinochloa crus-galli, Plantago major a Convolvulus arvensis. Při použití minimalizační technologie zpracování půdy byl nejčastější výskyt plevelných druhů Amaranthus spp. a Echinochloa crus-galli.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.