|
|
Pracovní rehabilitace - Individuální plán pracovní rehabilitace
BIENERTOVÁ, Jitka
V dnešní době, tzn. na počátku třetího tisíciletí, má již každý člověk právo na svobodnou volbu povolání a získávání prostředků pro své životní potřeby. I lidé se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní občané, proto mají nejen právo na zvláštní (přizpůsobené, upravené) pracovní podmínky, ale také na pomoc při přípravě na zaměstnání. K tomuto účelu slouží pracovní rehabilitace. Pro klienty jenž jsou osobami se zdravotním postižením, je potom především určen individuální plán pracovní rehabilitace. Cílem mé práce bylo popsat specifické kroky a postupy k integraci zdravotně znevýhodněných osob v rámci otevřeného trhu práce, zejména pak popsat stávající způsoby umožňující zhodnocení aktuálního zdravotního potenciálu klienta se zdravotním postižením jako předpokladu integrace na trhu práce. Klíčovým bodem práce bylo stanovení kvalitativního výzkumu.Ve své práci, jsem se zaměřila na výzkum prováděný v regionu Chomutov a Žatec, který byl prováděn v rozmezí září 2008 až prosinec 2008 v Chomutově Osoby, které byli do projektu zahrnuti, jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mají určitou míru disability.
|
|
|
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
|
host ::
RSS.