|
|
Dopady občanské války na hospodářství USA
Starý, Václav ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Cílem této práce je analýza hospodářství Spojených států amerických před, ale zejména po americké občanské válce. První část práce se zabývá komparací hospodářství jižních a severních států USA v předválečném období a příčinám, které vedly k vypuknutí válečného konfliktu. Jsou rozebírány například problémy otroctví, odlišného hospodářského vývoje Severu a Jihu či napjaté politické situace. V druhé části práce jsou podrobeny analýze dopady občanské války na americké hospodářství a je zkoumán následný poválečný ekonomický vývoj Spojených států. Na základě takto utříbených dat je testována hypotéza, že občanská válka představovala revoluci ve vývoji amerického hospodářství, ke které by bez válečného konfliktu nedošlo. Ze zjištěných skutečností docházím k závěru, že válku nelze vnímat jako zlomový bod v hospodářském vývoji USA. Na Severu započal přerod v industriální společnost již před válkou a v jižních státech osvobození otroků znamenalo snížení produktivity v zemědělství, což přispělo k ekonomickému zaostávání Jihu.
|
|
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě: Studie č. 3.082
Pecháček, Štěpán
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Plný text:  PDF
|
|
|
UNASUR - analýza jihoamerické integrace
ŠPITÁLSKÁ, Iveta
Úkolem práce je objasnit proces integrací v latinskoamerickém regionu. V teoretické části vymezuji hranice pro Latinskou Ameriku a rozebírám původ názvu. Rovněž se zabývám teorií pojmů související s tématem integrace. V další části se zamýšlím nad historický vývoj integrace. Rovněž se zabývám vlivem USA na integrační tendence v Latinské Americe. Hlavním předmětem analýzy je organizace UNASUR. Znázorňuji její institucionální strukturu, cíle a úspěšné projekty.
|
|
|
Bilaterální ekonomická spolupráce Norska a České republiky
Andrlík, Jiří ; Srpová, Jitka (vedoucí práce) ; Hartman, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na hlavní aspekty ekonomické spolupráce mezi Norskem a Českou republikou. Teoretická část práce popisuje hlavní determinanty mezinárodní obchodní spolupráce. V analytické části je pozornost věnována analýze podnikatelského prostředí v obou zemích, vlivu Evropské unie na vzájemnou obchodní spolupráci, činnosti agentur na podporu investic a SWOT analýze norského trhu. Samostatná kapitola je také věnována dovozu zemního plynu z Norska do České republiky, který je nejvýznamnějším pilířem vzájemné obchodní spolupráce.
|
|
|
Příprava Maďarska na přistoupení k EU
Rejsková, Markéta ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je analýzou ekonomické integrace Maďarska do EU, přičemž důraz je kladen na období od roku 1998, kdy Maďarsko zahájilo přístupová jednání s EU. Hlavním cílem práce je posoudit připravenost Maďarska na vstup do EU. Práce se zabývá plněním kodaňských kritérií a implementací nejdůležitější legislativy v souvislosti s vnitřním trhem EU. Dále se věnuje ekonomickému vývoji od roku 1998 do vstupu do EU, povstupnímu ekonomickému vývoji a otázce přijetí eura.
|
|
|
Kodaňská kritéria a jejich naplňování na příkladu vybraných zemí
Holeček, Zdeněk ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Krč, Jakub (oponent)
Kodaňská kritéria mají zajistit připravenost kandidátských zemí na přistoupení do EU v politické, hospodářské a legislativní oblasti. Jejich splnění je podmínkou pro vstup. V případě Bulharska a Rumunska však byly země přijaty bez toho, aby kritéria kompletně splnily. Tato práce analyzuje do jaké míry se jim podařilo kritéria naplnit. Dochází k závěru, že hlavní problémy leží v oblasti acquis, především v nedokončené institucionální reformě. Práce se dále ptá, jaké nástroje má EU k zajištění naplňování kritérií i po přistoupení. Dodatečné plnění kritérií je cílem zvláštního režimu, který byl pro nové členy zaveden na tři roky.
|
host ::
RSS.