|
|
Realizace komunitní práce sociálními pracovníky v hospicích
KAŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se soustředí na popis kompetencí sociálního pracovníka v lůžkových hospicích, jeho práci s veřejností a předkládá návrhy výkonu komunitní práce v hospicové péči. První část práce se zabývá vymezením pojmu hospicová péče, popisem jejích forem a ekonomické situace. Dále popisuje úkoly sociálních pracovníků v oblasti hospicové péče a v souvislosti s výčtem náplně práce sociálních pracovnic v konkrétních hospicích, nastiňuje angažovanost sociálních pracovníků lůžkových hospiců v procesu komunitní práce. Na základě popisu problematických oblastí hospicové péče v práci s veřejností ve čtvrté kapitole byly v poslední kapitole formulovány kategorie, na nichž bylo závislé zjištění realizace komunitní práce v konkrétních lůžkových hospicích.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici.
PETROVICOVÁ, Eva
Bakalářská práce s názvem ?Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici? se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty v terminálním stádiu na oddělení následné péče (dále ONP) a v zařízení hospic. Péče o umírajícího člověka je stále aktuálním tématem, jelikož každý jednou zemřeme a než k nevyhnutelnému momentu dojde, budeme si přát, aby i o nás bylo důstojně postaráno. Cílem práce bylo zjistit rozdíly ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientům v terminálním stádiu na ONP a v hospici. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci nestrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami a pacienty v terminálním stádiu, kteří pro menší zátěž pouze doplňovali informace od sester. Rozhovory probíhaly v Nemocnici Strakonice, a.s. a v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Výzkumný soubor byl tvořen třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z oddělení následné péče a třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z hospice. Pacienti, se kterými byly vedeny rozhovory na oddělení následné péče, byli obeznámeni s vlastní diagnózou, rozhovor tak mohl být otevřenější. S vlastní diagnózou byli seznámeni i pacienti v hospici. Poté byly záznamy rozhovorů zpracovány do kategorií dle výzkumných otázek. Výsledky vykazují, že rozdílů v poskytování ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientů v terminálním stádiu je mezi těmito zařízeními mnoho. První výzkumná otázka se týkala rozdílů v ošetřovatelské péči u pacientů v terminálním stádiu. Tato oblast vykazovala rozdíly v běžném denním režimu, především v časech buzení pacientů, podávání snídaní a provádění hygieny. Dále byl shledán rozdíl v oblasti příjmu potravy a tekutin. Druhá otázka se věnovala způsobům tlumení bolesti u pacientů v terminálním stádiu. V hospici je zajištění bolesti na prvním místě. Buď za pomoci analgetik, opiátů, či dávkovačů. Z rozhovorů sester i pacientů na ONP je značné nedostatečné tlumení bolesti. Třetí otázka se zajímala o komunikaci sester s pacienty v terminálním stádiu. Z rozhovorů s pacienty (ONP i hospic) vyplývá pocit nedostatečné komunikace. Sestry se u pacientů zastaví, pohovoří, ale někteří by přivítali více příležitostí k hovoru. V hospici jsou přínosem pro pacienty ošetřovatelky či řádové sestry. Čtvrtá otázka se týkala psycho-sociálních potřeb. Tyto potřeby, včetně těch spirituálních, mají pacienti plně zajištěny v hospici. Odkazovali se na příchod studentek, konání mše či dobrovolníky, kteří den vyplní. Děje se tak na rozdíl od ONP, kde pacientům mohou vyplnit den pouze návštěvy, které jsou povoleny neustále v obou zařízeních. Spirituální péče je také zde adekvátně zajištěna. Pátá otázka se zabývala komunikací personálu s příbuznými pacientů. V obou zařízeních se tak děje frekventovaně. Sestry zapojují rodinu rovněž do péče a hovoří o ní jako o důležité. Vyzdvihují potřebu znát pacientovo zázemí a domov. Poslední otázka řešila způsob loučení příbuzných se zemřelým. Na ONP probíhá na pokoji, v hospici důstojněji v rozlučkové místnosti, která je vyzdobena. Zemřelý je oblečen do svátečních věcí, o které sestry rodinu požádají ještě před úmrtím. Pozůstalým hospic poskytuje péči i nadále, a to prostřednictvím setkávání pozůstalých či zasíláním přání. Bakalářská práce by mohla posloužit jako studijní materiál pro studenty oboru Všeobecná sestra, ale i pro širokou veřejnost nebo jako průvodce těm, kteří se jednou budou starat o své blízké, ať v nemocnici, či například i doma. Domnívám se, že znalost bio-psycho-sociálních i spirituálních potřeb je nezbytnou součástí komplexní péče o umírající.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče u klientů v terminálním stádiu poskytované v nemocničním zařízení a v hospici z pohledu rodinných příslušníků a všeobecných sester
MACÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí poskytovanou pacientům v terminálním stádiu nemoci a moţnými rozdíly v poskytování této péče v nemocnici a v hospici. Teoretická část práce je zaměřená na problematiku paliativní péče a především na potřeby pacientů v terminálním stádiu a úlohu sestry při jejich uspokojování. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda rodinní příslušníci nemocných pociťují moţný rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče v hospici a v nemocnici. Druhým cílem práce bylo zjistit názor všeobecných sester na moţné rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v hospici a v nemocnici. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové rozhovory se všeobecnými sestrami a s rodinnými příslušníky pacientů v terminálním stádiu. Výběr všeobecných sester a rodinných příslušníků do výzkumného souboru byl záměrný. Podmínkou výběru všeobecných sester bylo splnění tohoto kritéria: být všeobecnou sestrou, která má zkušenost s péčí o pacienty v terminálním stádiu z nemocnice i z hospice. Podmínkou výběru rodinných příslušníků bylo splnění tohoto kritéria: být příbuzným pacienta v terminálním stádiu nemoci, který byl hospitalizován nejdříve v nemocnici a poté přeloţen do hospice. Rozhovory probíhaly v nemocnici v Prachaticích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Data z rozhovorů byla zpracována do kategorií odpovídajících uspokojování jednotlivých potřeb pacientů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe jak všeobecné sestry, tak i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v nemocnici a v hospici. Největší rozdíly vnímají v uspokojování psychosociálních a spirituálních potřeb pacientů. Všechny sestry se shodují v tom, ţe v hospici je psychosociálním potřebám pacientů věnovaná větší pozornost neţ v nemocnici. Rozdíl vnímají především v niţším počtu personálu a menší časové dotaci pro uspokojování těchto potřeb pacientů v nemocnici. Rodinní příslušníci vnímají tuto problematiku jednotně. Všichni zastávají názor, ţe v nemocnici se psychosociálními potřebami pacientů nikdo nezabývá, zatím co v hospici jsou uspokojovány všechny potřeby pacienta a do péče je zahrnuta i doprovázející rodina. Všeobecné sestry i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v reţimu oddělení v nemocnici a v hospici. Shodují se v tom, ţe v nemocnici se pacienti podřizují reţimu oddělení, zatím co v hospici se reţim přizpůsobuje potřebám a přáním pacientů. Všichni také vnímají rozdíl v moţnosti setrvat v hospici v přítomnosti nemocného 24 hodin denně. Z hlediska uspokojování spirituálních potřeb pacientů zastávají všeobecné sestry i rodinní příslušníci podobný názor. Shodují se v tom, ţe v hospici jsou tyto potřeby aktivně vyhledávány a podle zájmu pacienta uspokojovány. Naopak v nemocnici se spirituálním potřebám pacientů pozornost primárně nevěnuje. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Dále by mohla být pouţita jako informační manuál pro jiţ zkušené či začínající všeobecné sestry, které se při své práci setkávají s pacienty v terminálním stádiu nemoci. Praktickým výstupem bakalářské práce je doporučení pro praxi v oblasti uspokojování psychosociálních potřeb klientů v terminálním stádiu.
|
|
|
Poslání vážně nemocných a umírajících
ČERNÝ, Petr
Práce se zabývá výzkumem, zda vážně nemocní a umírající mají ve svém utrpení nějaké poslání. Teoretická část zpracovává poznatky především katolické teologie, doplněné o pohled psychologie i osobní zkušenosti pomáhajících pracovníků a dobrovolníků z hospicové péče. Praktická část se věnuje analýze kvalitativního výzkumu u vzorku populace České republiky. Komparativní část srovnává výsledky teoretické s praktickou částí, analyzuje shody i rozdíly a zkoumá, co to znamená pro pastorační práci. Po vyhodnocení je načrtnuto, jak by mohla pastorační práce uschopňovat vážně nemocné a umírající v přijetí svého poslání v utrpení. Výsledkem práce je zjištění, že většina zkoumaného vzorku respondentů České republiky (56 %) z celkového počtu 128 poslání vážně nemocných a umírajících spatřuje, 10 % neví, 14 % o tom nikdy nepřemýšlela a 20 % žádné poslání nevidí. Nejdůležitějším posláním podle katolické teologie je{\clq} smíření se sebou samým, s okolím a s Bohem``. Praktický výzkum ukázal, že nejdůležitější smysl utrpení je pro okolí trpícího, konkrétně {\clq}uvědomění se si ceny života a zdraví, své smrtelnosti, přerovnání hodnot``. Nejpreferovanější duchovní poslání je podle veřejnosti {\clq}obětování utrpení na určitý úmysl``. Výsledky komparace znamenají pro pastorační práci výzvu pomáhat objevit vážně nemocným a umírajícím poslání v jejich utrpení, konkrétně v účasti na spásonosném utrpení Krista. Další důležitou úlohou pastoračních pracovníků je pomáhat společnosti osvojit si důstojný pohled na trpícího člověka a mít s ním opravdový soucit, projevovaný i skutky lásky.
|
|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
host ::
RSS.