|
|
Vliv kombinovaného postižení dětí v péči centra ARPIDA na životní styl jejich rodin.
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o dítě s kombinovaným postižením v rodině. Zjišťovala jsem, jak je ovlivněn životní styl rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Dílčím úkolem bylo zmapovat tuto problematiku v rodinách, které pečují o dítě s kombinovaným postižením, jež je klientem nestátního neziskového zařízení, centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. V diplomové práci jsem použila metod kvalitativního výzkumu. Zvolenou technikou je polostandardizovaný rozhovor s rodiči a sourozenci dětí s kombinovaným postižením v péči centra ARPIDA, o.s. Jako doplňující technika byla použita obsahová analýza dat z osobní dokumentace klientů centra ARPIDA, o.s. Na základě těchto materiálů jsem vytvořila pět kazuistik klientů s kombinovaným postižením. V teoretické části práce popisuji důležité pojmy a situace, které mají vztah k této problematice. Zvláštní pozornost pak věnuji jednotlivým prostředkům uceleného systému rehabilitace, které nabízí rodině pečující o dítě se zdravotním postižením komplexní interdisciplinární péči. V praktické části práce analyzuji rozhovory s rodiči dětí s kombinovaným postižením. Zjišťovala jsem zejména jejich názory na změny, které jim nastaly v souvislosti s narozením a péčí o dítě s postižením. Rozhovory jsem také vedla se zdravými sourozenci postižených dětí. Díky těmito rozhovorům jsem získala zajímavé náhledy na tuto problematiku ze strany dalších členů rodiny. V závěru práce konstatuji, že rodiče i sourozenci dětí s kombinovaným postižením jsou narozením postiženého dítěte ve svém životním stylu zásadním způsobem ovlivněni. Rodiče ztrácejí často možnost profesně se realizovat a mnohdy se to negativně odrazí i na jejich zdravotním stavu. Ze strany státu se cítí být za svou nelehkou péči o dítě s kombinovaným postižením nedostatečně doceněni. Zdraví sourozenci se díky této skutečnosti stávají vyzrálejšími a vnímavějšími jedinci, kteří si uvědomují rozhodující životní hodnoty. Na podkladě výzkumné části práce jsem v závěru definovala tři hypotézy. Hypotéza č.1.: Rodiče jsou dlouholetou péčí o dítě s kombinovaným postižením ve svém zdravotním stavu negativně ovlivněni. Hypotéza č.2.: Nejdůležitější vlastností při péči o dítě s postižením je trpělivost. Hypotéza č.3.: Nestátní neziskové organizace jsou významným zdrojem podpory pro rodinu s dítětem s postižením v jeho přirozeném prostředí. Diplomovou prací bych chtěla poukázat na význam a nezastupitelnost rodin, které pečují o dítě s kombinovaným postižením. Práce může sloužit odborníkům a studentům, kteří se této problematice věnují, ale také rodičům dětí s kombinovaným postižením jako jejich zpětná vazba.
|
|
|
Možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o.s.
BÁRTA, Václav
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti péče o děti s hlubokým mentálním postižením a možnosti jejich vzdělávání v denním stacionáři při centru ARPIDA, o. s. v Českých Budějovicích. Cílem bylo zmapovat a zhodnotit možné způsoby péče, výchovy a vzdělávání těchto dětí a posoudit jejich efektivnost a smysluplnost. Vzdělávání dětí s hlubokým mentálním postižením probíhá podle paragrafu 42 školského zákona 561/2004 Sb., který stanovuje, že forma vzdělávání by měla odpovídat psychickým a fyzickým možnostem těchto dětí. Vzdělávání těchto dětí probíhá podle individuálního výchovně vzdělávacího plánu, který bere v úvahu druh a stupeň postižení dítěte a možnosti jeho dalšího rozvoje. Důležitou roli zde hrají specificky stanovené cíle a metody vzdělávání. Významným prvkem v péči o děti s hlubokým mentálním postižením je multidisciplinární ucelený systém rehabilitace, který využívá léčebné, sociální, pedagogické a pracovní prostředky. Je zaměřen zejména na zmírnění následků zdravotního postižení, ale též na integraci postižené osoby do společnosti.
|
|
|
Modelové bydlení jako součást ucelené rehabilitace dětí s kombinovaným postižením
SCHÖNEROVÁ, Aneta
ABSTRAKT Ve své diplomové práci se zabývám tématem: Modelové bydlení jako součást ucelené rehabilitace dětí s kombinovaným postižením. Modelové bydlení je zcela novým projektem, který zavedlo do komplexu svých služeb Dětské centrum ARPIDA v Českých Budějovicích (dále jen DC ARPIDA). Projekt probíhá již druhým rokem a jeho realizace je uskutečňována při druhém ročníku praktické školy DC ARPIDA v budově Modelového chráněného bydlení. Jde o projekt, který má za cíl naučit děti s tělesným a kombinovaným postižením předem definované modelové činnosti, které by měli zvýšit jejich funkční míru nezávislosti na druhé osobě a zvýšit míru jejich soběstačnosti v běžných a rozšířených denních aktivitách, které jsou spojené s bydlením. Modelové chráněné bydlení v DC ARPIDA je tedy určeno pro děti, navštěvující dvouletou praktickou školu v DC ARPIDA, kdy děti absolvují tříměsíční turnus modelového chráněného bydlení. Na jeho počátku prochází děti ergoterapeutickým hodnocením, které určuje jejich funkční míru nezávislosti a míru soběstačnosti. Po skončení modelového chráněného bydlení jsou děti opět hodnoceny, aby bylo zřejmé, zda se jejich výsledky zlepšily a zda jim absolvování turnusu v modelovém chráněném bydlení prospělo. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, zda modelové chráněné bydlení přispívá ke zvýšení soběstačnosti klienta a má tak veliký význam v uceleném systému rehabilitace, jak se na celý projekt dívají rodiče dětí, zda si přejí, aby se jejich děti tohoto projektu zúčastňovaly, zda podporují myšlenku samostatného bydlení a jak si přejí aby jejich děti žili v budoucnu. K ověření stanovených hypotéz jsem využila dotazníkového šetření a sekundární analýzu dat. Cílovou skupinu pro dotazníkové šetření tvořili rodiče dětí, které jsou uživateli služeb DC ARPIDA. Mým záměrem bylo zjistit, v jaké míře jsou informováni o možnostech integrace svých dětí do společnosti, jakým způsobem jsou schopni, či ochotni, se na ní podílet a jakou mají představu o tom, jakým způsobem bude jejich dítě v budoucnu žít. Integrace totiž není jen školní a {\clqq}prací`` odborníků a personálu školních zařízení, ale především rodiče, jsou článkem, které má v úspěšné integraci jejich dítěte nezastupitelné místo. Pro sekundární analýzu dat byly použity výsledky vstupních a výstupních ergoterapeutických hodnocení. Vzhledem k získaným údajům získaným ze sekundární analýzy dat, lze jednoznačně konstatovat, že modelové činnosti, kterým se děti během turnusu v modelovém chráněném bydlení věnují, přispívají ke zvýšení jejich funkční míry nezávislosti na druhé osobě a soběstačnosti v rozšířených aktivitách všedního dne. Z výsledků výzkumu tedy jednoznačně vyplynulo, že klientům turnus v modelovém chráněném bydlení prospívá, ve všech případech došlo ke zlepšení funkční míry nezávislosti na druhé osobě a ke zlepšení soběstačnosti ve sledovaných modelových činnostech, čímž se jednoznačně potvrdila stanovená východisková hypotéza.
|
host ::
RSS.