|
|
Studium senzorických vlastností tenkých vrstev oxidu wolframu
Vojík, Jiří ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Klára (oponent)
Předmětem předložené práce je studium plynově senzorických vlastností čistých a platinou dopovaných tenkých vrstev oxidu wolframu na skleněném substrátu. Potřebné vrstvy byly připravovány magnetronovým naprašováním z wolframoxidového terče. Chemické složení a morfologie vrstev byly studovány metodami XPS a SEM. Zjistilo se, že deponované vrstvy jsou relativně rovné, homogenní a skládají se z polykrystalického WO3. Také se ukázalo, že platina přítomná v modifikovaných vrstvách je ve formě oxidů PtO2 a PtO. Během následného ohřevu na vzduchu, který je potřebný pro správné fungování vrstev jako senzorů, došlo ke zvýšení vodivosti vrstev a také k částečné redukci PtO2. Senzorické vlastnosti vrstev byly studovány při pracovní teplotě 300 řC. Větší citlivost na expozici vodíku prokázala platinou dopovaná vrstva.
|
|
|
Příprava a charakterizace tenkých epitaxních vrstev oxidu wolframu
Pavlíková, Romana ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Olejník, Kamil (oponent)
Tenké epitaxní vrstvy oxidu wolframu byly připraveny metodou vakuového napařování na povrchy monokrystalů Pd(111), Cu(111), Cu(110) a Cu(100) a studovány metodami RHEED, XPS a AFM. Depozice probíhala při teplotách substrátu 300 řC - 400 řC v UHV nebo v kyslíkové atmosféře. Jako optimální podmínky pro depozici se ukázala teplota 400 řC a kyslíková atmosféra. Takto připravené tenké vrstvy jsou epitaxní a jen částečně redukované. Na povrchu Pd(111) a Cu(111) vznikla vrstva skládající se ze dvou fází: téměř atomárně rovné fáze s epitaxní rovinou (100) a fáze tvořené třídimenzionálními částicemi s epitaxní rovinou (111). Vrstva deponovaná na Cu (100) se skládala také z dvou fází: hladké vrstvy s epitaxí (100) a samoorganizované 1D struktury ve směrech Cu[010] a Cu[001]. Na povrchu Cu(110) pak vznikla pouze samoorganizovaná struktura ve směru Cu[1-10]. Byly studovány možnosti oxidace deponovaných částečně redukovaných vrstev pomocí radiofrekvenčního plazmatu kyslíku, vystavení vrstvy vlivu O2 za zvýšené teploty a vystavení působení atmosféry. Byla také zkoumána teplotní stabilita systému WO3/Cu(110) až do teploty 620 řC.
|
|
|
Studium modelového systému kov/oxid wolframu metodou RHEED a metodami elektronových spektroskopií
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá modelovým systémem oxidu wolframu dopovaného zlatem a platinou. Orientovaná vrstva oxidu wolframu s epitaxní rovinou (111) byla připravena oxidací povrchu monokrystalu W(110) v radiofrekvenčním kyslíkovém plazmatu s~následnou rekrystalizací ohřevem ve vakuu. Na tento povrch byly postupně deponovány nespojité tenké vrstvy platiny a zlata. Struktura, morfologie, chem. složení a elektronické vlastnosti byly zkoumány metodami RHEED, AFM a PES. Depozice zlata nebo platiny při teplotě 300 řC vedla k růstu orientovaných částic s epitaxní rovinou (111) a polykrystalické fáze. Pomocí adsorpce CO pozorované metodou SRPES bylo prokázáno zapouzdření platiny v materiálu podložky při zvýšené teplotě. Zlato reagovalo s podložkou jen slabě. Depozice druhého kovu vedla ke vzniku ostrůvků se strukturou typu "core - shell". Pomocí PES byl pozorován vznik bimetalické slitiny Au - Pt. Struktura bimetalických ostrůvků závisí na pořadí depozice kovů a teplotě vzorku. Metodou PES byla rovněž zkoumána teplotní stabilita systémů při ohřevech až na 600 C.
|
|
|
Studium vlivu teploty substrátu na strukturu epitaxních vrstev oxidu wolframu
Pavlíková, Romana ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Veltruská, Kateřina (oponent)
Předmětem práce je zkoumání vlivu teploty substrátu při radiofrekvenční oxidaci monokrystalu wolframu W(110) na strukturu, chemické složení a morfologii vznikajících vrstev. Tyto parametry byly zkoumány pomocí metod RHEED, XPS, AFM a SEM. Oxidace byla provedena za pokojové teploty a dále při teplotách substrátu 400ř C, 500ř C a 550ř C. Vrstvy vznikající za pokojové teploty a při 400ř C byly amorfní, rekrystalizací pak bylo dosaženo epitaxního uspořádání. Za teploty 500ř C vznikla přímo epitaxní vrstva. Po dalším zvýšení teploty na 550ř C vznikla polykrystalická vrstva, která ale téměř postrádala preferenční uspořádání. Veškeré vznikající epitaxní vrstvy oxidu wolframu rostly s krystalografickou rovinou (111) rovnoběžnou s povrchem. Vrstvy rostly s relativně vysokou hrubostí v řádu několika nanometrů.
|
|
|
Thin layer WO3 for electrochromic devices
Jakubis, Ivan ; Macalík, Michal (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
This work deals with issues of electrochromism and coating method electrodeposition. Electrochromic thin-films of tungsten oxide (WO3) have been electrodeposited on glass substrates covered with transparent conductive thin-film SnO2:F (FTO). Elektrochromic characteristics of these substrates that were electrodeposited for different times have been studied. Than there have been studied the impact of various annealing temperatures on electrochromic characteristics. In this work also have been compared electrolytes LiClO4 and NaClO4.
|
|
|
Fotoaktivita vodných suspenzí oxidů titanu a wolframu
Mastný, L. ; Šaněk, F. ; Brožek, Vlastimil
Generátor vodou stabilizovaného plazmatu WSP® může být využíván k termické likvidaci organických látek, pro které je prodleva max. 5 ms v plazmatu o teplotě až 30000 K dostačující k jejich destrukci. Vedle vysoké teploty generuje toto zařízení také intenzivní záření především v UV oblasti a dále záření s vlnovými délkami kolem 660 nm (Hα) a 490 nm (Hβ). Záření této spektrální oblasti umožňuje aktivovat kromě fotokatalyzátorů na bázi TiO2 i další polovodičové oxidy s užším zakázaným pásem, například oxidy wolframu. Jejich fotoaktivita byla sledována na modelovém rozkladu organických látek ve vodných suspenzích a byly zahájeny experimenty s likvidací průmyslových odpadních zbytků toxických a explozivních sloučenin, např. pikraminanu sodného.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lithium Phosphate Glasses stabilized with Tungsten Oxide
Míka, M. ; Mladonický, P. ; Vondrák, Jiří ; Stopka, Pavel ; Klápště, Břetislav
Glass exhibiting an increased ionic conductivity could be an attractive material for the construction of electrochemical solid-state devices such as ion-selective sensors, batteries, fuel cells, and electrochromic devices. In these devices the glass can function as a membrane, solid electrolyte or electrode if shows mixed electric conductivity. Amorphous nature gives glass considerable advantages comparing to polycrystalline materials.If we use chemical composition systems with a good glass-forming ability, we can add many different cations and this way "tune" glass properties. Because a large portion of glass volume is occupied by oxygen atoms, many glass properties are strongly influenced by the state of oxygen atoms, especially by the the electron density. God glass-forming ability is exhibited for example by alkali-phosphate glass.
|
host ::
RSS.