|
|
Květiny jako náhrada trávníku
Svoboda, Oldřich ; Augustinová, Ludmila (vedoucí práce) ; Doležalová, Jitka (oponent)
Klasické trávníky jsou náročné na údržbu jak z hlediska časového, tak i finančního. Zejména pokud se je snažíme zapěstovat v místech, kde se přirozeně dané druhy trav nevyskytují. Použití květinových náhrad ukazuje nové možnosti pro plochy jinak zanedbané nebo nevhodné pro trávník. Uplatnění alternativ stojí na přírodních principech, které z počátku vyžadují vyšší náklady, ale do budoucna jsou mnohostranně prospěšné.
Kapitola Úvod se stručně zabývá problematikou trávník versus květinové alternativy. Zmiňuje typická stanoviště, základní skupiny rostlin a práci odborníků.
Kapitola Přehled literatury se věnuje v pěti podkapitolách různým možnostem pokrytí půdy bylinnou vegetací.
Podkapitola Vysvětlení základních pojmů objasňuje termíny trávník, květina - kvetoucí rostlina a náhrada trávníku z pohledu různých autorů.
Podkapitola Trávníky stručně popisuje historii současných trávníků, zmiňuje jejich funkci, rozdělení, způsoby zakládání a údržbu. Důležitou myšlenkou je negativní vliv monokultur na životní prostředí a jak jej snížit.
V podkapitole Skupiny květin využívané jako krátkodobé náhrady je zpracované téma letniček a dvouletek. Přináší definice a vlastnosti těchto květin. Zmiňuje jejich použití v různých podmínkách ať už samostatně, nebo v trvalkových výsadbách či jako polodivoké struktury.
Podkapitola Skupiny květin využívané jako dlouhodobé náhrady se podrobně zabývá trvalkami. Kvetoucí rostliny dělí podle místa výskytu. Popisuje založení květnaté náhrady a její vlastnosti jako je vizuální podobnost s trávníkem, odolnost vůči sešlapování, výška, olistění, doba květu aj. Zaměřuje se na použití cibulovin, skalniček, suchomilných jedinců, květin z lesa, vlhkomilných rostlin, aromatických náhrad a dalších skupin.
Poslední část Specifické skupiny květinových náhrad pojednává o květnatých loukách, extenzivním trvalkovém záhonu a střešních zahradách. Přináší náhled do historie, použití na různých stanovištích, informuje o jejich založení, péči nebo nabízených směsích. Zmiňuje finanční a ekologickou zátěž.
V kapitole Závěr se vyhodnocuje, zda bylo dosaženo stanoveného cíle práce - podání přehledu květin jako náhrady trávníku a porovnání s trávníkem.
|
|
|
Vyhodnocení vývoje trvalkových záhonů v areálu ČZU
Lédl, Daniel ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Práce navazuje na předchozí "Vyhodnocení vývoje trvalkových záhonů v areálu ČZU" z roku 2014. Pokračuje ve vyhodnocování shromážděných údajů z předchozí práce s přidáním údajů za rok 2015. Pozorování se týkalo 10 trvalkových záhonů, nacházejících se v Libosadu na slunném stanovišti a 8 záhonů stinných, které jsou založeny za budovou Provozně ekonomické fakulty. Pozorování probíhalo od dubna do listopadu. Vyhodnocování je zaměřeno na záhony ve stínu. Každý záhon reprezentuje schematický nákres. Pro jednotlivé druhy použitých trvalek jsou zpracovány hodnoty pokryvnosti, jejich porovnání z předchozím rokem, zaznamenány zaniklé, velmi slabé a expanzivní druhy. U trvalek stinného stanoviště bylo navíc sledováno estetické působení od dubna do září. Na závěr je přiložena fotodokumentace pořízena za sledované období. Cílem je pak dát pohled na chování trvalek v daných podmínkách, diskutovat příčiny neprosperujících druhů a navrhnout vhodné řešení. Hlavní nedostaky byly pozorovány u extenzivního přístupu k záhonům stinného stanoviště. Většina zde použitých druhů jevila příznaky nedostatku vláhy od června až do konce pozorování. Vlivem tohoto limitujícího faktoru zaniklo značné procento druhů a přeživší trvalky nedosahovaly takové kvality. Výsadby umístěné na slunci byly i přes úbytek druhů působivé a měly největší zastoupení expanzivních rostlin.
|
|
|
Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně
Kozderová, Viola ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce na téma Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně má za cíl ověřit pěstování vybraných sortimentů trvalek, které jsou vysazené ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Dalším cílem je navrhnout a doporučit v těchto stěnách nové taxony pro další pěstování.
V literární rešerši práce vysvětluje základní pojmy, které objasňují pojem trvalky. Trvalky jsou rozděleny do několika kategorií podle nároků na stanoviště, aby bylo možné lépe pochopit pestrý charakter růstu a odlišnost mezi jednotlivými druhy trvalek. Dále je v práci věnovaná kapitola vertikálním zahradám. Za zakladatele vertikálních zahrad je považován francouzský botanik Patrick Blanc. Ten poprvé představil svou zelenou stěnu Mur végétal ve Francii. Ozeleňování fasád je rozšířeno spíše v zahraničí (např. ve Francii, Singapuru, Londýně) díky příznivým klimatickým podmínkám. V České republice je tato forma pěstování rostlin ve zkoušení a jsou testovány nové druhy trvalek, které by zvládaly zdejší klima.
Testování trvalek proběhlo na pěti vertikálních stěnách na pozemku pokusné stanice katedry zahradnictví v Praze v Troji. Stěny byly označeny písmeny a umístěny na stanoviště podle intenzity oslunění (A - stín, B, C, D - slunce, E - přímé slunce). Do stěn A, B byl vysazen nový sortiment trvalek. Do stěny C byly použity již druhy otestované a rostliny byly vysázeny do ornamentu. Stěny D a E byly již osázeny. Všechny stěny byly sledovány v intervalu 3x až 4x za měsíc. V průběhu sledování se prováděla pravidelná zálivka a údržba trvalek (pletí, stříhání, chemické ošetření).
Hodnocení rostlin bylo provedeno podle bodové stupnice 1 až 5 a byla hodnocena barevnost, habitus, vitalita a celkové estetické působení rostlin. U stěn A, B, D a E byl proveden součet bodů u jednotlivých druhů testovaných trvalek. Trvalky s nejvíce body (60 % a více) jsou vhodné pro osázení vertikálních stěn. Stěna C byla hodnocena 50 hodnotiteli pomocí dotazníku. Byl hodnocen celkový estetický vzhled stěny.
Ve výsledcích jsou stručně popsané výhody a nevýhody jednotlivých druhů trvalek podle toho, jak se v průběhu sledovaného období vyvíjely. Dále je podle množství získaných bodů v tabulkách vytvořen seznam vhodných druhů pro výsadbu do vertikálních stěn. Tyto druhy jsou také graficky znázorněny podle estetického působení rostliny za sledované období. Na prvních šesti místech se umístily trvalky Bergenia cordifolia (198 b.), Carex comans (187 b.), Epimedium x versicolor ´Sulphureum´(171 b.), Cerastium biebersteinii (222 b.), Lewisia cotyledon (210 b.), Festuca scoparia (207 b.).
Diskuze pojednává o problematice vertikálních zahrad a pěstování trvalek, které běžně rostou v mělkém půdním profilu.
Závěrem byly zjištěny druhy ze sortimentu vybraných trvalek, které lze pěstovat ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Tyto druhy jsou uvedeny ve výsledcích.
|
|
|
Sortimenty trvalek využívané na venkovských zahradách a jejich uplatnění
Škorpilová, Martina ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Adam (oponent)
Tato práce se zabývá shromážděním a vyhodnocením údajů o sortimentech trvalek pěstovaných ve venkovských obcích okresu Kolín, Nymburk a Praha - východ ve Středočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, jaké druhy trvalek mají zastoupení ve veřejných prostorech venkovské zeleně a jaké je jejich uplatnění v jednotlivých okresech.
Nasbíraná data o sortimentech pěstovaných trvalek jsou vyhodnocena, setříděna do tabulek a je vytvořen grafický přehled zjištěných druhů rostlin. V závěrečné části jsou navrženy možnosti využití trvalek k oživení veřejných prostranství venkovských obcí.
|
|
|
"Strategický plán rozvoje trvalkových výsadeb ""Silbersommer"""
Brázdová, Michaela
Práce s názvem Strategický plán rozvoje trvalkových výsadeb "Silbersommer" se zabývá zpracováním informací o údržbě a strategiích rozvoje. Literární část pojednává o historickém i současném použití trvalek, popisuje přírodě blízké trvalkové výsadbya charakterizuje principy, na kterých fungují. Rešerše se dotýká tématu péče a rozvoje, popisuje pokusy prováděné na projektu "Silbersommer" v Lednici. Praktická část pokračuje v hodnocení společenstva a zabývá se porovnáním výsledků z předešlých let. Na základě strategií růstu, vysvětluje procesy a chování společenstva.
|
|
|
Letničky a trvalky v interiéru
Oriňáková, Lucie
Práce se na začátku zabývá vztahu člověka k rostlinám v průběhu dějin lidstva. Poté podává informaci o přístupu jednotlivých autorů k definicím letniček a trvalek a jejich hlavním rozdělením do jednotlivých skupin, přičemž se v diskusi komentuje jejich výpovědní hodnota. Následně popisuje díla, z nichž se můžeme dozvědět o druhovém složení letniček a trvalek v Evropě. Poté zachycuje vývoj sortimentu především hrnkových rostlin a rostlin určených k řezu. Práce popisuje vlastnosti letniček a trvalek vhodných pro použití v interiérech. Poukazuje na jejich využití a zdůrazňuje proč se v interiérech pěstují nebo se do nich umísťují. A konečně na závěr uvádí různé způsoby, jak je možné letničky a trvalky v interiéru pěstovat či situovat.
|
|
|
Trendy v městské květinové výsadbě (letničkové, trvalkové, kombinované) v EU, porovnanání s ČR
Stravová, Martina
Tato bakalářská práce je zaměřena na městskou veřejnou zeleň, dále v užším smyslu na výsadbu květin -- letniček, trvalek a kombinací obou druhů. Byla zde shrnuta historie městské zeleně, význam výsadeb květin a jejich umístění. Popsaný byly také trendy současnosti ve veřejné výsadbě letniček či trvalek. V praktické části byly popsány vybraná města České republiky (Brno, Ostrava) a Řecka (Thessaloniki) - jejich zeměpisné a klimatické podmínky, veřejná zeleň měst a typické výsadby květin. V závěru bylo celkové, všeobecné zhodnocení městské zeleně.
|
|
|
Technologické aspekty používání podrostových rostlin v soudobých zahradách a parcích
Pančíková, Markéta
Práce se zabývá trvalkami pro podrosty do dřevinných vegetačních prvků používaných v zahradně architektonické tvorbě. Literární přehled zahrnuje historický vývoj zahradního umění, charakteristiky stanoviště. Dále zahrnuje fytocenologické analýzy lesních společenstev, jeho ekologické působení a fytocenologický systém lesních společenstev. Je zde zahrnuta i problematika navrhování, zakládání a doporučená údržba bylinného stanoviště. Praktická část se zabývá hodnocením vybraných výsadeb, vyhodnocení dostupného sortimentu čtyř nejvýznamnějších školek podrostových trvalek na českém trhu. Další praktickou částí je obnova stínomilného záhonu u tzv. "šopy" v areálu školy ZF MENDELU se sídlem v Lednici.
|
|
|
Metodika hodnocení taxonomické skladby trvalek pro potřeby oboru ZaKA
Hrabík, Jiří
"Metodika hodnocení taxonomické skladby trvalek pro potřeby oboru ZaKA" určuje nový způsob popisu a výběru nejlepších kvalitních odrůd trvalek pro použití v praxi. Tato metodika vznikla na základě dříve publikovaných metodik hodnocení taxonomické skladby trvalek a byla obohacena o nové prvky. Mezi tyto prvky patří nový systém zachycení vývoje odrůdy v čase a systém celkového hodnocení odrůd za pomocí určujících parametrů (ne pouze subjektivního hodnocení). Tato metodika je hlavním výstupem této diplomové práce. Metodika byla ověřena na sortimentu rodu Hemerocallis L. v areálu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Podle nabytých zkušeností z hodnocení v terénu byla dále zdokonalena a pozměněna. Metodika byla vytvořena tak, aby kombinovala efektivitu a přesnost výběru kvalitních odrůd s dobrou ekonomičností hodnocení a zároveň byla využitelná pro širokou škálu taxonů (po modifikaci). Pokud bude metodika v budoucnu aplikována, bude možné pomocí ní vybírat nejvhodnější odrůdy pro díla ZaKA.
|
host ::
RSS.