|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
|
|
Výkony zásahového týmu nemocnice - hromadný příjem postižených - členění pro malou nemocnici, střední a velkou (místní, okresní, fakultní)
TOMÁŠKOVÁ, Lucie
Mým (hlavním) cílem bylo shrnutí veškerých mě dostupných informací o výkonnosti zásahových týmů (nemocnic) a při hromadném příjmu postižených v nemocnicích, které jsem si vybrala jako vzorek jihočeských nemocnic s členěním na typ místní, okresní a fakultní. Každá nemocnice má sice vypracovaný svůj traumatologický plán, ale bez jeho znalosti jednotlivými vykonavateli, nelze hovořit o připravenosti. Nemocnice nemají zjištěna přesná ani teoretická čísla hodnotící výkonnost jejich zásahových týmů. Informace jsem získávala z dat běžného provozu nemocnice, z plánovaného provozu nemocnice za podmínek hromadného příjmu postižených a z odborné literatury. Nejprve jsem se zaměřila na různé příčiny vzniku mimořádné události a krizové situace, na jejich druhy, místa vzniku a dělení, na jejichž základě se aktivuje traumatologický plán a zásahový tým nemocnice. Dále jsem popsala přednemocniční lékařskou péči při mimořádných událostech a krizových situací, kterou zastřešuje zdravotnická záchranná služba v rámci Integrovaného záchranného systému-tedy dobu, než dojde k aktivaci traumatologického plánu nemocnice a postižení jsou přijati ve zdravotnickém zařízení. Poté jsem se věnovala traumatologickým plánům nemocnic. Proč je nutné jejich vypracování v každé nemocnici. Následně jsem popsala traumatologické plány jednotlivých nemocnic, které jsem si vybrala jako vzorky jihočeských nemocnic (Nemocnice České Budějovice a.s. jako fakultní (velká) nemocnice, Nemocnice Tábor a.s. jako okresní (střední) nemocnice a Nemocnice Prachatice a.s. jako místní (malá) nemocnice. Ve výsledcích jsem zpracovala odpovědi primářů traumacenter výše jmenovaných nemocnic na otázky, které jsem jim položila v rámci zjištění jejich přehledu o výkonnosti zásahového týmu nemocnice a o aktivaci traumatologickém plánu nemocnice při hromadném příjmu postižených. Následně jsem o svých výsledcích diskutovala s odbornou literaturou, s článkem MUDr. Pavla Urbánka: Návaznost přednemocniční a nemocniční péče při hromadném neštěstí a závěry konfrontovala s nemocniční léčebnou kapacitou nemocnic z Nizozemsku. V závěru práce jsem zhodnotila stávající situaci na základě získaných poznatků a pokusila jsem se navrhnout nějaká řešení.
|
host ::
RSS.