Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
VÍCHA, Lukáš
Bakalářská práce se věnuje tématu každodenní prostorové mobility v POÚ Bystřice nad Pernštejnem, analýze vybraných procesů a jejich geografických podmíněností. Zaměřuje se na analýzu údajů o prostorové mobilitě obyvatel sledovaného regionu, pomocí šetření v domácnostech v typově odlišných oblastech. Smyslem celého výzkumu je identifikace hlavních forem, cílů, účelu a způsobů mobility obyvatel a hledání jejich geografických podmíněností.
KAŽDODENNÍ PROSTOROVÁ MOBILITA OBYVATEL V REGIONU PÍSEK: ANALÝZA VYBRANÝCH PROCESŮ A JEJICH GEOGRAFICKÝCH PODMÍNĚNOSTÍ
JINDROVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat každodenní pohyb obyvatel v regionu Písek. Toto šetření bylo prováděno pomocí dotazníkového šetření v jednotlivých domácnostech v POÚ Písek. Na základě výsledků pak byly analyzované vybrané procesy a jejich geografické podmíněnosti a následně porovnány s dostupnými studiemi v České republice a zahraničí. Smyslem výzkumu tedy bylo vypozorovat rozdíly mezi obyvateli rozřazených do skupin, zjistit účely cest, periodicitu, vzdálenost, čas a identifikovat způsob prostorové mobility. Bylo zjištěno, že se ženy pohybují odlišné než muži a to za jinými účely, častěji, ale s kratším časem i vzdáleností a nejvíce prostřednictvím chůze. U jednotlivých věkových kategorií jsou také patrné rozdíly. Největší zastoupení ve vzorku měli lidé ve věku 36 ? 49 let a současné vykonali nejvíce cest, za účelem do/z práce, s největším časem i vzdáleností a s použitím osobního automobilu. Nejméně se naopak pohybovaly osoby ve věku 65 a více let, které měly početně nejmenší zastoupení, nejvíce cestovaly do/z nákupu a služby a také prostřednictvím osobního automobilu. Z hlediska ekonomického statusu, převažovali pracující zaměstnanci, ale nejvíce cest urazily osoby samostatně výdělečné činné s nejdelším časem i vzdáleností a s využitím osobního automobilu. Nejmenší prostorovou mobilitu měly osoby v důchodu, které shodně jako lidé ve věku 65 a více let vykonaly minimum cest a tomu odpovídal i čas a vzdálenost s tím, že také využívaly především osobní automobil. Na základě porovnání výsledků s jinými studiemi se také lišila prostorová mobilita a další charakteristiky obyvatel podle oblasti, ve které žijí. Zároveň se ale mezi různými regiony objevovaly shodné či podobné rysy každodenního pohybu.
Denní urbánní systémy a jejich časoprostorová organizace: teoreticko-metodický základ
Kunc, J. ; Frantál, Bohumil ; Klapka, Pavel ; Maryáš, J.
Po roce 1990 docházelo v České republice k výrazným sociálním, ekonomickým a kulturním proměnám, které byly a jsou reflektovány v životě české populace. Ke složitosti dynamiky časoprostorových pohybů přispívají jak individuální motivace a zájmy, osobní socio-demografické charakteristiky, tak i kulturní, politické, ekonomické a technologické faktory. Mění se také intenzita a směr vzájemných vazeb mezi členy různých skupin obyvatel (populační segmenty) v souvislosti e jejich denními aktivitami. Výsledkem je vnitřní prostorová diferenciace spádových oblastí (zázemí) v rámci urbánních regionů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.