|
|
Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“
|
|
|
Hudba z objektivního stroje. Lidová hudba a fonograf
Kratochvíl, Matěj
Zvukový záznam začal hrát od konce 19. století významnou roli v mnoha oblastech lidského života. Nejvýrazněji se vliv této technologie projevil v oblasti hudebního průmyslu, kdy s vynálezem a rozšířením Edisonova fonografu přišla na svět nová forma konzumace hudby. Vedle toho ovšem tento vynález ovlivnil i sféru vědy. Obor dnes zvaný etnomuzikologie se začal formovat přibližně v téže době, kdy se objevil fonograf, a lze říci, že bez tohoto přístroje by etnomuzikologie nikdy nebyla tím, čím je v současnosti. Možnost zachytit prchavý hudební projev, opakovaně jej přehrávat a zkoumat otevřela vědcům cestu k analytickému uchopení hudebních kultur celého světa bez omezení systémem evropského notového zápisu. Zároveň ovšem zvukový záznam přinášel různá omezení i nebezpečí zkresleného chápání zvukových pramenů a také nasměroval uvažování o hudbě k určitým stereotypům, s nimiž se pak po velkou část 20. století etnomuzikologie vyrovnávala. V českých zemích se povědomí o technické novince šířilo poměrně brzy mezi laickou veřejností i v akademických kruzích, praktické využití v oblasti dokumentace tradiční hudební kultury v období před první světovou válkou však bylo poměrně řídké. Ty zvukové dokumenty, které se dochovaly, byly zveřejněny teprve v posledních desetiletích.
|
host ::
RSS.