|
|
Postoje rodičů a žáků k záškoláctví
VESECKÁ, Nela
Záškoláctví charakterizujeme jako poruchu chování, kdy žák ze své vlastní vůle zameškává školní vyučování, bez řádného omluvení. Absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy. Záškoláctví je vážný přestupek, kterým žák úmyslně neplní povinnou školní docházku, a tím porušuje školní řád a zároveň školský zákon. Zmíněný sociálně patologický jev není v současné době ojedinělým problémem školní praxe, stal se nedílnou součástí základního, i středního vzdělávání. Vzhledem k jeho závažnému charakteru, aktuálnosti a možným negativním důsledkům si zasluhuje hlubší prozkoumání. Předkládaná bakalářská práce Postoje rodičů a žáků k záškoláctví se snaží odhalit pohled současných žáků 9. tříd základní školy na problematiku záškoláctví na základě analýzy jednotlivých složek postojů. Jejím cílem je tedy mapování názorů, emocionálních reakcí a sklonů k chování žáků k danému předmětu postoje. Zároveň nastiňuje, jaká stanoviska ke zmiňované problematice vnímají žáci u svých rodičů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část shrnuje poznatky o problematice záškoláctví. První z kapitol se zabývá záškoláctvím v obecné rovině, tedy především vymezením pojmů a definicí záškoláctví. V následujících kapitolách je věnována pozornost typologii záškoláctví, podrobné analýze různorodých příčin záškoláctví, řešení a v neposlední řadě velmi důležité prevenci zmiňovaného sociálně patologického jevu. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, a pro naplnění cíle práce byla zvolena technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Respondenty se stali žáci ZŠ Vltava v Českých Budějovicích, s nimiž byl po uzavření klasifikace realizován rozhovor, týkající se předem připravených oblastí otázek, vycházející z vymezeného cíle práce. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že současní žáci 9. třídy se staví k problematice záškoláctví negativně. Ukázalo se, že respondenti odmítají skutečnost, že by se záměrně dopouštěli zmíněného sociálně patologického jevu, i když většina z nich přiznává, že mnohdy simulují zdravotní potíže, aby mohli zůstat doma a zameškat školní vyučování. Tento paradox vzniká proto, že žáci nemají žádné informace o typologii záškoláctví, stejně tak jako si neuvědomují možné důsledky tohoto fenoménu, a nevědí tak, že i takové zmiňované předstírání zdravotních komplikací se řadí mezi záškoláctví. Výzkum dále potvrdil, že i rodiče mají záporné postoje k dané problematice, i když mnohdy tento sociálně patologický jev podporují svým počínáním, a to tím, že mnohdy nechávají své ratolesti bez závažného důvodu doma, v době, kdy by měli být přítomni ve škole. Tato situace vzniká také právě z důvodu, že si neuvědomují důsledky svého konání. Nutno dodat, že výsledky průzkumu mohou být značně zkreslené, jelikož postoje k záškoláctví ovlivňuje spousta faktorů. Předkládaná bakalářská práce by měla přinést ucelený pohled na problematiku záškoláctví. Výsledky výzkumu by mohly být využity jako podklad pro pedagogické pracovníky, kteří jsou ve své praxi v kontaktu se zmiňovaným sociálně patologickým jevem, dále zejména pro rodiče a širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá.
|
|
|
Problematika šikany na středních odborných učilištích
Čorňák, Petr
Bakalářská práce se zabývá problematikou šikany na středních odborných učilištích v Brně. Formou dotazníkového šetření zjišťuje úroveň informovanosti žáků o problematice, výskyt a stupně stádií vývoje šikany a úroveň naplňování poslání pedagogického sboru škol v této oblasti. Obsahuje doporučení k zavedení systému poznávání a řešení případů šikany na těchto školách již v zárodečném vývojovém stádiu.
|
|
|
Formy a úroveň spolupráce základních škol se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů
SÁDOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje, jaké jsou formy a úroveň spolupráce základních škol (ZŠ) se středisky výchovné péče (SVP) při prevenci sociálně patologických jevů. V teoretické části jsem se věnovala základní škole a prevenci, která zde probíhá, dítěti školního věku a faktorům ovlivňujícím možnost vzniku sociálně patologického jevu jako je osobnost, její vývoj a socializace, a rodina. Dále jsem popsala činnost SVP a možnosti spolupráce se ZŠ a nakonec vybrané sociálně patologické jevy. Cílem práce bylo zmapovat spolupráci ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů, její formy a úroveň, na které tato spolupráce probíhá, a to v Jihočeském a Pardubickém kraji. Dále zjištěný stav mezi sledovanými kraji porovnat a zjistit, zda je spolupráce dostatečná. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem v praktické části použila kvantitativního výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření a řízený rozhovor. Na základě vytyčeného cíle jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotéza: "Více než polovina dotazovaných základních škol spolupracuje se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů" se nepotvrdila. V Jihočeském kraji se středisky výchovné péče spolupracuje 44% základních škol a v Pardubickém pouze 29% základních škol. Ale bylo zjištěno, že většina škol, které nespolupracují, jsou školy venkovské a těch se mého výzkumu zúčastnilo v obou krajích více, proto první hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: "Počet středisek výchovné péče není ani v jednom ze sledovaných krajů dostačující pro pokrytí prevence sociálně patologických jevů na všech základních školách ve zmíněných lokalitách" byla potvrzena výpovědí pracovníků SVP i ZŠ. Výzkum tedy odhalil, že spolupráce ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů je nedostatečná v obou sledovaných krajích, přičemž v Pardubickém kraji je situace horší, než v kraji Jihočeském. Jako řešení této problematiky navrhuji zvýšení počtu SVP, kvalifikovaných pracovníků v nich a kvalitnější propagaci jejich služeb. Práce a její výsledky mohou být využity k informování laické i odborné veřejnosti, jako podklad pro další práce a výzkumy zaměřené na problematiku prevence na ZŠ.
|
|
|
Prevence sociálně patologických jevů na základní škole
PANENKOVÁ, Klára
Práce se zabývá výskytem a prevencí sociálně patologických jevů na základní škole, jak je prevence organizována a jekého chování, které není v souladu s normami společnosti, se nejvíce žáci škol dopouštějí, jak je tomuto chování možné předcházet a kdo všechno by se měl na prevenci v rámci výchovně vzdělávacího procesu podílet.
|
|
|
Šikana z pohledu učitelů ZŠ na venkově a v hlavním městě Praze (srovnávací studie)
VORLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá sociálně patologickým jevem šikanování na základních školách. Šikanování je velmi komplikovaný systém, který lze zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Zde mě zajímaly názory pedagogů ZŠ a především jejich připravenost na řešení šikany. Jedná se však zároveň o komparaci výsledných dat z dvou naprosto odlišných prostředí {--} z venkova a z hlavního města Prahy. V teoretické části jsem se snažila přiblížit celkový mechanismus šikanování s jeho aktéry, vývojem, diagnostikou a prevencí. V praktické části jsem zpracovala získané výsledky z výzkumu a snažila se najít jisté souvislosti v postojích respondentů k danému tématu. V práci byla využila citace z literatury předních odborníků na šikanu v ČR i v zahraničí.
|
host ::
RSS.