|
Úloha radiologického asistenta při skiaskopickém vyšetření gastrointestinálního traktu
REMTOVÁ, Barbora
V bakalářské práci byly zkoumány postupy práce radiologických asistentů při vyšetření gastrointestinálního traktu. Onemocnění trávicího traktu stále přibývá; v posledních desetiletích se zvyšuje především počet nádorů tlustého střeva, a to u žen, u mužů jsou to nádory jater. Česká republika je na prvním místě v Evropě, co se týče výskytu rakoviny tlustého střeva. Právě proto jsou tato vyšetření stále častěji indikována. Při včasném zjištění nádoru je až 95% šance na uzdravení. Radiodiagnostické metody jsou přínosem nejen při odhalování nádorů, ale také jiných onemocnění GIT. Skiaskopických vyšetření s příchodem počítačové tomografie ubývá, avšak stále mají v diagnostice své místo. Cílem práce je seznámení s radiodiagnostickými metodami, jako je rentgen, počítačová tomografie, sonografie a magnetická rezonance. Dále byly podrobně rozebrány metody při vyšetření skiaskopie a počítačové tomografie. Každé vyšetření bylo pojednáno v samostatné kapitole. U jednotlivých metod byla podrobně popsána úloha radiologického asistenta, jehož přítomnost je u těchto metod nezbytná. Radiologický asistent je nelékařský zdravotnický pracovník pracující na odděleních radiologie, radioterapie a nukleární medicíny. Během posledních let systém vzdělání radiologického asistenta prošel zásadními změnami. Tento obor přešel ze středoškolského vzdělání na vzdělání vysokoškolské. Dle vyhlášky MZ ČR č. 55/2011 Sb. vykonává činnosti podle paragrafu 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu vykonává radiologický asistent zkoušky provozní stálosti; zajišťuje, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační ochrany; vykonává ošetřovatelskou péči v souladu s radiologickými výkony; provádí skiagrafické postupy; peroperační skiaskopii; provádí radiologické zobrazovací postupy při lékařském ozáření; asistuje a instrumentuje při intervenční radiologii; provádí léčebné ozařovací techniky aj. Mimo jiné se na radiologického asistenta klade požadavek dobré znalosti anatomie lidského těla. Z tohoto důvodu je v práci popsána anatomie trávicího traktu a onemocnění jednotlivých částí, kde se užívá především radiodiagnostických metod. Cílem druhé části práci bylo přiblížit a detailně popsat práci radiologického asistenta na radiodiagnostickém pracovišti CT a klasické skiaskopie. K tomu byla využita literatura a dotazníková metoda. Dotazníky byly rozdány radiologickým asistentům pracujícím na daných odděleních. K zodpovězení výzkumné otázky, zda je úloha radiologického asistenta při asistenci CT vyšetření gastrointestinálního traktu méně náročná a časově kratší než při skiaskopickém vyšetření, byly použity právě tyto podané dotazníky. V kapitole výsledky jsou popsány skiaskopické metody a CT vyšetření trávicího traktu; je popsána práce radiologického asistenta a hodnotí se zde odpovědi radiologických asistentů. Tyto výsledky jsou porovnány s dostupnou literaturou staršího i novějšího vydání v kapitole "Diskuze". Výsledky potvrzují nejen zadanou výzkumnou otázku, že asistence při CT vyšetření je méně náročná a časově kratší než při skiaskopických metodách, ale také při porovnání se starší literaturou ukazují, že nedošlo k žádnému novému pokroku u skiaskopických metod. Literatura z konce 20. století popisuje skiaskopické metody a práci radiologických asistentů stejně, jako se provádí i dnes. CT metody v té době bylo teprve ve vývojové fázi a stále se zdokonalovaly, literatura neuváděla přesné postupy k vyšetření, proto popsaná práce radiologického asistenta při CT vyšetření je inspirována osobními zkušenostmi z praxe v tomto oboru.
|
|
Ochrana osob přítomných při vyšetřování nemocných s použitím ionizujícího záření
MRÁZEK, Jiří
Bakalářská práce nazvaná Ochrana osob přítomných při ošetření nemocných s použitím ionizujícího záření, se snaží shrnout konkrétní způsoby radiační ochrany zdravotnických pracovníků při činnostech se zdroji ionizujícího záření. V úvodní části poukazuje na nutnost znalostí radiologických pracovníků v otázkách radiologické fyziky, účinků ionizujícího záření na lidský organismus, možností jeho detekce, zásad radiační ochrany a její optimalizace. V další části poukazuje na legislativu v oblasti radiační ochrany. Všímá si jakými způsoby je radiační ochrana a její optimalizace na radiodiagnostickém oddělení interpretována. Dále pak porovnává konkrétně zjištěné výsledky osobního monitorování vybraných radiologických pracovníků Ústřední vojenské nemocnice Praha s legislativně stanovenými limity pro ozáření. Zjištěné hodnoty jsou pak rozděleny a porovnány dle různých vyšetřovacích postupů. Práce se snaží dokázat, že dodržování zásad radiační ochrany vede k nepřekračování hodnot osobního monitorování pracovníků oproti zákonem daným limitům ozáření a na základě konkrétních výsledků stanovit náročnost jednotlivých vyšetřovacích postupů z hlediska radiační zátěže pracovníků. Tato práce by proto měla pomoci radiologickým asistentům, ale i lékařům, zdravotním sestrám a dalšímu personálu pracujícímu se zdroji ionizujícího záření pochopit, jak je důležité chránit se před ionizujícím zářením, dodržovat zásady radiační ochrany a přispívat tak ke snížení obdržených dávek ionizujícího záření.
|