|
|
High normal tlak a hypertenze u dětí a dospívajících
KRÁLOVÁ, Kateřina
U dětí a dospívajících je často přítomen vysoký normální krevní tlak. Lidé s vysokým normálním krevním tlakem, vykazují během krátké doby předpoklad ke vzniku arteriální hypertenze. Hypertenze probíhá u dětí nejčastěji jako bezpříznaková. Zvýšený krevní tlak je u dětí nejčastěji odhalen při preventivních prohlídkách praktickým lékařem pro děti a dorost. Tato bakalářská práce obsahuje informace o anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému, o měření krevního tlaku sestrou, hodnocení krevního tlaku, high normal tlaku, vysokém krevním tlaku u dětí, úloze sestry u PLDD v oblasti komunikace a edukace a léčbě vysokého normálního tlaku a hypertenze. Cíle práce Prvním cílem práce bylo zmapovat, jak děti dodržují režimová opatření v rámci prevence high normal tlaku a hypertenze. Byla použita tato výzkumná otázka: Jak děti dodržují režimová opatření v rámci prevence high normal tlaku a hypertenze? Druhým cílem bylo zjistit role sestry v péči o děti s high normal tlakem a hypertenzí. Druhá výzkumná otázka zní: Jaké role zaujímá sestra v péči o dítě s high normal tlakem a hypertenzí? Použité metody Ve výzkumné části bakalářské práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření, metodu dotazování a techniku hloubkových rozhovorů. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslova přepsány. Čtyři sestry a tři matky si nepřály být nahrávány na diktafon, proto byly rozhovory při dotazování doslovně psány na papír. Pro potřeby výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor se skládal ze 6 vybraných osob z řad rodičů dětí s high normal tlakem a hypertenzí také z Jihočeského kraje. Výsledky Přepsané rozhovory byly zkoumány otevřeným kódováním, metoda tužka a papír. Vzniklo 9 kategorií: Kardiovaskulární onemocnění, Role sestry, Měření TK sestrou, Krevní tlak, Hypertenze, Měření TK dětem, Doporučení, Životní styl, Volný čas. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data. Závěr Z prvního výzkumného šetření potvrzují sestry pracující v ordinacích dětského lékaře pro děti a dorost, že nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním v ordinaci je hypertenze. Uvádějí, že rolí sestry u PLDD je správně změřit krevní tlak a provést edukaci dětí a rodičů v dané oblasti. Respondentky se shodovaly v zásadách, jak správně měřit krevní tlak a k měření mají k dispozici alespoň tři velikosti manžet. Respondentky měly základní informace o problematice high normal tlaku a hypertenze a uváděly, že v ordinacích PLDD se provádí kontroly měření krevního tlaku při preventivních prohlídkách nebo při potížích dítěte. Respondentky uváděly, že kontrola krevního tlaku a edukace o krevním tlaku probíhá, ale ve druhém výzkumném šetření se prokázalo, že děti a dospívající nedodržují doporučení v této oblasti. Nejspíše z důvodu nízké motivace. Žádná sestra ani rodiče se nezmínili, že by dostávali edukační pomůcky jako letáčky nebo ukázkový jídelníček. Z druhého výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí nejčastěji zjistili zvýšený krevní tlak u PLDD a to buď z důvodů preventivní prohlídky, nebo potíží dítěte. Na kontrolní měření dorazili alespoň tři krát. Respondenti se shodli na doporučeních, která dostali v ordinaci PLDD jako je snížit váhu dítěte, pravidelná fyzická aktivita, omezení solení a správná strava dítěte. Avšak ne všechny děti a dospívající tyto doporučení dodržují. Děti a dospívající nejčastěji tráví volný čas u PC nebo televize, a to minimálně 2 hodiny denně. Naproti tomu nemají žádnou pravidelnou fyzickou aktivitu. Z prvního výzkumného šetření se prokázala výmluvnost a omlouvání rodičů, že nemají čas se se svými dětmi podílet na fyzické aktivitě. Výsledky výzkumu budou poskytnuty časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Spolupráce sester a fyzioterapeuta v traumatologii
NACHTMANOVÁ, Leona
V posledních letech prodělala traumatologie značný pokrok. Pomohlo k tomu výrazné porozumění zákonům biomechaniky pohybového aparátu, patofyziologie organismu na trauma, ale i velký pokrok v podávání antibiotik a také v anestézii a resuscitaci. Velký důraz je kladen na rehabilitační ošetřování, které provádí všeobecná sestra za velké podpory a spolupráce fyzioterapeuta. Reintegrace pacienta do normálního života a do společnosti je závislá na spolupráci jednotlivých odborností, které se podílely na společném procesu. Na vzájemné spolupráci se podílí aktivní zájem sester při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, při tvoření stylu ošetřovatelské dovednosti a vzájemné podpory všech, s nimiž jsou sestry profesně totožné. K dosažení cílů bakalářské práce na téma Spolupráce sester a fyzioterapeuta v traumatologii byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl určen pro všeobecné sestry a fyzioterapeuty pracující na traumatologickém oddělení. Dotazníky obsahovaly stejné otázky jak pro všeobecné sestry, tak pro fyzioterapeuty. Byly zaměřené na identifikační údaje, otázky týkající se vzájemné spolupráce, rehabilitační péče v traumatologii a předávání informací týkajících se rehabilitačních postupů v traumatologii. Práce je ukázkou toho, že jednou z důležitých součástí péče o poraněné je jejich rehabilitace, a to nejen fyzická, ale i sociální a psychická. Velký důraz je kladen na rehabilitační ošetřování, které provádí sestra za velké podpory a spolupráce fyzioterapeuta. Bez vzájemné souhry obou těchto členů by nikdy ke kvalitnímu rehabilitačnímu ošetřování nemohlo dojít. Věříme, že tato bakalářská práce poslouží jako zdroj informací pro zlepšení komunikace a vzájemné spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem na traumatologii.
|
|
|
Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku.
KUBÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem ,,Ošetřovatelská péče u klientů s inkontinencí moči dlouhodobě upoutaných na lůžku" se zabývá problematikou ošetřovatelské péče inkontinentních klientů dlouhodobě upoutaných na lůžku na oddělení následné péče. Inkontinence moči je stav nedobrovolného úniku moči, který představuje významný zdravotní a sociální problém (Kalvach a kol., 2004). Dle International Continence Society (ICS) se inkontinence moči dělí na extrauretrální a uretrální. Extrauretrální inkontinence moči se dělí na vrozenou a píštěle. Do vrozené inkontinence se řadí atrofie a ektopie ureteru. Mezi píštěle pak patří ureterální, vezikální a uretrální inkontinence. Uretrální inkontinenci dále dělíme na stresovou, reflexní, urgentní a paradoxní ischurii (Zámečník a Macek, 2012). Z ošetřovatelského hlediska se IM rozděluje na ošetřovatelské diagnózy: Funkční inkontinence moči 00020, dále Močová inkontinence s přetékáním 00176, 00018 Reflexní inkontinence moči 00018, Stresová inkontinence moči 00017, Urgentní inkontinence moči 00019, Zhoršené vylučování moči 00016, Retence moči 00023, Riziko urgentní inkontinence moči 00022 a Snaha zlepšit vylučování moči 00166 (Herdman, 2013). Teoretická část bakalářské práce se týká vymezení pojmu inkontinence moči a jejímu dalšímu dělení. Dále se zabývá úlohou sestry při diagnostice IM, terapií, ošetřovatelským procesem u klientů s IM a klasifikací močové inkontinence dle ošetřovatelských diagnóz s ošetřovatelskými intervencemi. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které byly získány metodou dotazování, technikou hloubkového rozhovoru, dále obsahovou analýzou ošetřovatelské dokumentace a srovnáním standardů ošetřovatelské péče u dvou vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Praktickým výstupem bakalářské práce bude zpracovaný ošetřovatelský plán u dlouhodobě ležícího pacienta s inkontinencí moči.
|
|
|
Problematika odběru krve na vyšetření hemokultury.
NOVÁKOVÁ, Olga
Současný stav: Kultivační vyšetření krve je zaměřené na odhalení infekce v krevním řečišti. Stále častěji dnes dochází ke komplikacím onemocnění v podobě toxikémie, bakteriémie a sepse.Diagnostika septických stavů bývá obtížná a mikrobiologické vyšetření krve zde hraje nezastupitelnou roli. Odběr krve na hemokulturu patří k technicky i časově náročnějším a tyto odběry musí sestry perfektně ovládat.Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizikové faktory, týkající se odběru krve na hemokulturu, které mohou ovlivnit výsledek kultivačního vyšetření. Zjistit, zda sestry znají a dodržují doporučený postup při odběru krve na hemokulturu a identifikovat chyby, kterých se sestry při tomto odběru nejčastěji dopouštějí.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Realizace výzkumu byla povolena hlavní sestrou Nemocnice České Budějovice a. s.Výsledky: V teoretické části práce byl popsán doporučený postup odběru krve na hemokulturu a rizikové faktory, které ovlivňují výsledek hemokultivačního vyšetření. Výsledky pozorování ukázaly chyby, kterých se sestry při odběru krve na hemokulturu nejčastěji dopouštějí.Znalosti sester o doporučeném postupu odběru a pravidlech charakterizující tento odběr, které zjišťoval provedený rozhovor, jsou dostatečné. Sestry jsou dobře seznámeny s danými postupy a odlišné metody umějí zdůvodnit.Závěr: Správná diagnostika infekcí krevního řečiště může zachránit pacientům život. Na sestry jsou kladeny velké požadavky, aby svými postupy co nejvíce eliminovaly rizikové faktory, které mohou ovlivnit výsledek hemokultivačního vyšetření. Výstupem této práce je identifikace nejčastějších chyb, kterých se sestry dopouštějí a návrh preventivních opatření, které by eliminovaly odhalené rizikové oblasti. Příčinou chyb může být neznalost, již zautomatizovaný odlišný postup a také časový a psychický tlak při péči o pacienty.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
|
Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe.
HULÍNSKÁ, Eva
Abstrakt Bakalářská práce na téma Zkušenosti studentů ošetřovatelství s etickým chováním členů ošetřovatelského týmu v rámci ošetřovatelské praxe se zabývá zkušenostmi studentů s chováním ošetřovatelského týmu k pacientům i ke studentům. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na Historii ošetřovatelství, výuku ošetřovatelství, vlastnosti zdravotníka, syndromu vyhoření, komunikaci a etiku. Ve výzkumné práci bylo aplikováno kvalitativní šetření pomocí rozhovorů se studenty středních zdravotnických škol. A kvantitativní šetření, kde byly použity anonymní dotazníky pro studenty bakalářského oboru všeobecná sestra. Prvním cílem bylo zjistit zkušenost studentů s etickým chováním personálu ke studentům. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti studentů s etickým chováním k pacientům. A třetím stanoveným cílem bylo zjistit vliv úrovně vzdělání ošetřovatelského týmu na chování k pacientům. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza: Studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Odpověď na tuto hypotézu zní: Ano, studenti jsou spokojeni s chováním personálu ke studentům. Hypotéza byla potvrzena. Ke druhému cíli byla stanovena hypotéza: Chování personálu je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Odpověď zní: Ano, chování personálu k pacientům je v souladu s etickým kodexem zdravotníka. Hypotéza byla potvrzena. Ke třetímu cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka je: Jaké je chování jednotlivců v ošetřovatelském týmu k pacientům? Odpověď zní: Je zřejmé, že se většina studentů setkala se syndromem vyhoření i porušením práv pacienta. Všichni studenti se setkali s chybami v komunikaci. Druhá otázka zní: Jaký vliv má vzdělání personálu na chování k pacientům? Odpověď na tuto otázku zní: Vzdělání personálu nemá žádný vliv na chování zdravotníků k pacientům. Tato práce může v budoucnu sloužit jako informační materiál pro studenty a sestry, které by chtěly zlepšit chování zdravotníků k pacientům i ke studentům. Klíčová slova: sestra, student, ošetřovatelství, syndrom vyhoření, komunikace, etika.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s inkontinencí stolice.
JŮZKOVÁ, Hana
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou inkontinence stolice. Inkontinencí definujeme stav, kdy pacientovi odchází samovolně moč nebo stolice. Ženy se s inkontinencí musejí potýkat častěji než muži, což souvisí s porodem a komplikacemi s ním spojenými. Co se týká věku, setkáváme se s únikem stolice více u seniorů nežli u mladých lidí. Stejně jako u jakéhokoliv jiného onemocnění, je i u naší problematiky důležitá pečlivá diagnostika. Příčin může být celá řada, psychické důvody, chronická zácpa, poranění při chirurgických výkonech a porodech a degenerativní změny. V dnešní době máme k dispozici spoustu pomůcek, takže každému pacientovi můžeme pomoci vybrat takové, které mu umožní zachovat co největší soběstačnost. Důležité je zaměřit se na holistický přístup k pacientovi, protože na něj nemůžeme pohlížet jako na problém inkontinence, ale na celistvou bytost. V péči s tímto pacientem využíváme edukaci, kdy pacienta připravíme na péči v domácím prostředí. Pro praktickou část této práce bylo použito kvantitativního šetření, které probíhalo v březnu a dubnu 2012 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tyto dotazníky byly poskytnuty na standardní oddělení, oddělení intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitační. Jako cíle naší bakalářské práce jsme si určili zjistit znalosti sester v oblasti péče o inkontinentní, zda využívá všechny pomůcky dostupné na oddělení a informovanost o uzavřeném systému Flexi-Seal. Na základě zvolených cílů byly stanoveny hypotézy: Sestry mají dostatek znalostí v péči o inkontinentní pacienty. Sestry využívají všechny dostupné pomůcky, které mají na oddělení. Sestry mají dostatek informací o uzavřeném systému pro zachycení stolice. Dotazník obsahoval 23 otázek. V závěru práce zjištěné výsledky potvrzují či nepotvrzují stanovené hypotézy, výstupem této práce je předání výsledků managementu nemocnice jako materiál vhodný ke zlepšení péče o inkontinentní pacienty.
|
|
|
Ošetřování a informovanost klientů se zavedeným periferním žilním katétrem.
DUŠKOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma ?Ošetřovatelská péče a informovanost klientů se zavedeným periferním žilním katétrem? se skládá ze dvou částí. V teoretické části práce jsou stručně objasněny základní pojmy, jako je periferní žilní kanyla, ošetřovatelská péče a komplikace. V této práci je největší pozornost kladena na ošetřovatelskou péči a informovanost klientů se zavedeným periferním žilním katétrem. Jednotlivé prvky jsou podrobně popsány v samostatných kapitolách. Závěr teoretické části je zaměřen na zákonné aspekty spojené s periferním žilním katétrem (dokumentace o periferním žilním katétru a likvidace biologického materiálu). Praktická část popisuje výzkumné šetření, které vede k ověření předem stanovených hypotéz. Ve výzkumném šetření byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků. Výzkum byl proveden v Nemocnici České Budějovice a.s., kde bylo celkem rozdáno 120 dotazníků klientům, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče, interním oddělení, infekčním oddělení a neurologickém oddělení. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda jsou klienti dostatečně informováni v souvislosti se zavedeným periferním žilním katétrem. Druhým cílem bylo zjistit, zda klienti znají možné projevy infekce v souvislosti se zavedeným periferním žilním katétrem. Ke stanoveným cílům byly vytvořeny hypotézy H1, H2 a H3. H1: Klienti mají informace o zavedeném periferním žilním katétru, byla potvrzena. Hypotéza H2: Klienti znají možné projevy infekce v souvislosti se zavedeným periferním žilním katétrem, byla potvrzena. Hypotéza H3: Klienti znají možné komplikace v souvislosti se zavedeným periferním žilním katétrem, byla potvrzena.
|
|
|
Náročnost práce sestry na onkologickém oddělení.
TŮMOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá náročností práce zdravotních sester, které pracují na onkologickém oddělení. Sestra na tomto oddělení, jelikož je v neustálém kontaktu s lidmi, ať už s pacienty, s jejich rodinami, či s kolegy, by měla znát zásady komunikace, měla by být empatická, vlídná, trpělivá, vstřícná. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku onkologického oddělení, je zde popisována specifičnost práce sester, dále se zde zabýváme dostupnou léčbou v onkologii, úlohou sester v paliativní péči a problematikou syndromu vyhoření. V praktické části jsou pak předloženy výsledky polostrukturovaných rozhovorů prováděných se sestrami, které pracují na onkologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Na Bulovce. Na základě rozhovorů byly postupně zpracovány kazuistiky, na jejichž základě později byly vytvořeny kategorizační tabulky. Z výsledků je patrné, že sestry vnímají svojí práci jako velmi náročnou, převážně po psychické stránce. Sestry se na onkologii denně setkávají s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, s umíráním, se smrtí. Jsou zde vystaveny rizikům cytostatických látek. Bývají často unavené a důsledkem toho může vzniknout narušení sociální, fyzické a psychické pohody a k syndromu vyhoření nebývá daleko. Často se stává, že vlivem těchto faktorů na sobě sestry pociťují stres a málokdy jsou seznámeny s tím, jak mu efektivně předcházet, či jak se s ním případně vypořádat. Proto na základě získaných informací, jako výstup práce, vznikla brožura pro sestry, která má za úkol je právě o této problematice informovat.
|
host ::
RSS.