|
|
Sexting jako forma kyberšikany u dospívajících dětí
BICENCOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku sextingu jako formy kyberšikany u dospívajících dětí. Sexting je nový fenomén, který vznikl ze dvou anglických slov "sex"a "text". Jedná se o rozesílání nahých fotografií mobilním telefonem nebo přes internet. Česká asociace strretworku definuje sexting jako: "elektronické šíření textových zpráv, vlastních fotografií či vlastního videa se sexuálním obsahem, ke kterému dochází v prostředí virtuálních elektronických médií - zejména internetu. Mezi platformy, které umožňují šíření těchto materiálů, patří v dnešní době zejména sociální sítě - Facebook, MySpace, Libimseti.cz nebo digitální úložiště fotografií Rajče.net."(31) Většinou dívky nebo popřípadě chlapci se vyfotí a odešlou fotografii či video opačnému pohlaví, aby si získali jejich pozornost. Ovšem neuvědomují si, že fotografie se může poslat dál a zastavit to lze jen velmi obtížně. Tyto děti eventuálně mladiství se stávají oběťmi kyberšikany, kterou definovali Priceová a Dalgleish jako: ,,...kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických medií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí." (14, s. 20). Také v bakalářské práci vymezuji dospívající věk jako: "Dospívající období zahrnuje věk mezi jedenáctým a patnáctým rokem, tedy povinnou školní docházkou na druhém stupni. Bývá označováno jako puberta nebo pubescence." (38, s. 27) Tato práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda se děti setkaly se sextingem, který měl formu kyberšikany. Dílčím cílem bylo zjistit, ve kterých třídách se sextování nejvíce objevuje. Praktická část je zpracována metodou kvantitativního výzkumu. Třídy, které splňovaly parametry, byly zařazené do losování. Po vylosování jsem obvolala vybrané školy. V případě odmítnutí jsem pokračovala dále v losování až do doby, než jsem získala potřebný počet škol, v jejichž třídách druhého stupně probíhal sběr dat pomocí tištěných dotazníků. Nakonec bylo vybráno 9 základních škol Českobudějovicka. Základní školy byly rozděleny ještě do 3 skupin podle toho, kde se nacházely: město, maloměsto, vesnice. Dotazník vyplnilo 685 respondentů. Vyhodnocení výsledků probíhalo v softwaru STATA 12. Metoda ověření hypotéz probíhala chí-kvadrátovým testem dobré shody. K H1: Dospívající děti se setkávají také se sextingem, který je formou kyberšikany se vztahovaly. výzkumné otázky č. 5 vyfotil nebo natočil ses někdy částečně nebo zcela svlečený?, 9. Vyfotil nebo natočil jsi někdy někoho částečně nebo zcela svlečeného/ svlečenou?, 11. Poslal Tobě někdo materiál, na kterém je částečně nebo zcela svlečený?, 13. Snažil ses někoho tímto materiálem zesměšnit? a 14. Sdílel/a jsi někdy fotky či videa svých kamarádů, kde jsou částečně obnaženi. Tato hypotéza byla potvrzena. H2: Dospívající děti, které sextují, se uvědomují méně rizika než děti, které nesextují. K této hypotéze se vztahovala otázka č. 18. Napadají tě rizika, jaká přináší rozesílání fotografií či videozáznamů po internetu? a) vydírání, b) zloba rodičů c) urážení, d) zvýšená pozornost kamarádů, e) slovní i fyzické napadání, f) pronásledování, g) hodně přátel na sociálních sítích, h) hanlivé komentáře na mou osobu, i) zvýšení sebevědomí, protože jsem hezký/á, j) jiné (uveďte). Tuto hypotézu jsem zamítla hned na začátku, jelikož výzkum ukázal, že děti nesextují v takové míře, aby se dala určit statistická významnost těchto dvou proměnných. H3: Žáci 9. tříd sextují více než žáci 6. tříd. Výzkumné otázky, které se vztahovaly k H3 byly: 2. otázka chodím do 6., 7.,8., 9. třídy. Sexting, který byl definován otázkou 5 Vyfotil nebo natočil ses někdy částečně nebo zcela svlečený? A otázkou č. 9. Vyfotil nebo natočil jsi někdy někoho částečně nebo zcela svlečeného/ svlečenou? Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Zkušenosti dospívajících dětí se sextingem.
MILTNEROVÁ, Kristýna
Tato práce se věnuje problematice sextingu, která je v posledních letech rozšířená především mezi dospívajícími dětmi. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři dílčí kapitoly. První kapitola je věnována internetu, neboť právě tato komunikační cesta je hojně využívanou k rozesílání sextingových fotografií. V kapitole 1.1 Internet nalezneme několik úvodních slov o tom, co to internet vůbec je, na jakém principu funguje, a především jaká nebezpečí na uživatele tohoto média číhají, pokud si nedají pozor na to, jak nakládají s osobními informace. Druhá část práce se zaměřuje na samotný fenomén sexting. Ta nám poskytuje možnost dozvědět se o něm základní informace a především si uvědomit, že se nejedná pouze o rozesílání sexuálních fotografíí, a že toto chování s sebou často přináší i negativní zkušenosti, které mohou individuálně ovlivnit psychiku každého jedince. Práce je rovněž zaměřena na kyberšikanu a kybersex, které mají k problematice sextingu velmi blízko. Třetí kapitola se zabývá sextingem a dětskou pornografií. V této části jsou shrnuta nejdůležitější fakta ohledně dětské pornografie a především jsem se zde zaměřila na to, abych ukázala, že sexting může být v několika ohledech synonymem pro distribuci dětské pornografie. Cílem samotné práce je zjistit, zda se dospívající děti již někdy setkaly s termínem sexting, vědí, co tento pojem znamená a zda mají se sextingem nějaké zkušenosti. Samotný výzkum využil kvalitativní strategii, metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo devět dětí, které byly z několika měst České republiky a pro jejich výběr jsem zvolila techniku neempirického výběru snow-ball. První část rozhovoru se zabývá vlastnictvím mobilního telefonu a osobního účtu na některé sociální síti. Tyto údaje jsou pro výzkum v této oblasti důležité, protože mobilní telefon a internet, resp. sociální sítě jsou nejhojněji využívanými prostředky moderní komunikace, které slouží pro rozesílání fotografií. Druhá část rozhovoru se zabývá základními otázkami ohledně sextingu, tedy tím, zda děti tento pojem znají a zda děti vnímají nějaká rizika, která by mohla z tohoto chování pramenit. Třetí část rozhovoru se věnuje již samotným zkušenostem se sextingem. Snažila jsem se zjistit, zda mají děti se sextingem osobní zkušenosti a v případě, že jej samy neprovozují, jaký názor mají na ty, kteří aktivně sextují. Z celkového shrnutí vyplývá, že děti dnes vědí, co to sexting je, i když ho často neznají právě pod tímto pojmem a aktivně jej provozují. Z výzkumu, který jsem prováděla, také plyne, že děti používají k focení sexuálních snímků právě mobilní telefon, prostřednictvím kterého snímky také nahrávají na sociální sítě, nejčastěji potom na Facebook. Samy děti, které sexting provozují, rizika neznají anebo si je neuvědomují a dále fotografie posílají. Děti, které sexting neprovozují, si rizik vědomy jsou, a nehodlají se do takového chování nikterak zapojovat. Svou prací bych ráda aktivně přispěla k rozšíření znalostí veřejnosti o tomto jevu a především bych ráda apelovala na rodiče, ale i vyučující a další dospělé osoby, aby tento jev nebrali na lehkou váhu a věnovali se dětem, které se nacházejí v období dospívání natolik, aby nikdy nemuseli řešit následky, které může nerozmyšlené odeslání sexuální fotografie způsobit.
|
host ::
RSS.