|
|
Diabetes mellitus I. typu jako zdravotní, výživový a sociální problém v dětském věku do 18 let.
FRIDRICHOVSKÁ, Pavlína
Práce specifikuje problémy dětí s diabetem mellitem 1. typu po zdravotní stránce, v oblasti výživy a problémy sociální. Teoretická část charakterizuje onemocnění diabetes mellitus 1. typu, jeho příčiny, příznaky, léčbu pomocí diety a dále zohledňuje specifické problémy vyplývající z tohoto onemocnění pro daný věk. Praktická část přináší výsledky dotazníkového šetření, které je zaměřeno na problémy diabetu mellitu 1. typu v dětském věku a na úroveň znalostí o diabetu. Výzkumné šetření bylo provedeno u 40 rodin s dítětem, u kterého bylo diagnostikováno onemocnění diabetes mellitus 1. typu. Výsledky ukázaly, že diabetes mellitus 1. typu ovlivňuje život rodiny v oblasti stravování, sportovních aktivit, cestování, školní výuky, ale i budoucí vývoj dítěte samotného a také jeho zapojení i do dalších aktivit.
|
|
|
Využití edukačních plánů v péči o diabetiky
LEOPOLDOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je {\clqq}Využití edukačních plánů v péči o diabetiky``. Diabetes mellitus je onemocnění charakterizované poruchou metabolismu cukrů, ale též bílkovin a tuků, které se projeví zvýšenou glykémií a glykosúrií. Edukaci chápeme jako výchovu k samostatnému zvládání diabetu a lepší spolupráci se zdravotníky. Jedná se o nezbytnou a nenahraditelnou součást úspěšné léčby diabetika. Cílem práce je zmapovat využití edukačních plánů v péči o diabetiky. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá informacemi o diabetu mellitu, edukaci všeobecně a specifice edukace u diabetiků. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní metoda sběru dat a to technika pozorování a polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumné šetření proběhlo v diabetologickém centru a v ordinaci diabetologa. Zúčastnilo se ho 10 diabetiků, z nichž bylo 6 mužů a 4 ženy. Pozorování probíhalo během návštěvy diabetika u diabetologa a zahrnovalo 18 bodů, které byly rozděleny do 7 oblastí zaměřujících se na fázi edukačního procesu, formu realizace edukace, formy edukace, teoretické a praktické dovednosti diabetika, edukační prostředí a ostatní. Rozhovory byly prováděny po ukončení návštěvy diabetika u diabetologa. Rozhovor obsahoval 37 otázek, z nichž v 18-ti byla možnost výběru odpovědi a podle příslušné odpovědi i možnost položit doplňující otázku. Zbylých 19 otázek bylo otevřeného typu. Otázky rozhovoru se zaměřovaly na léčebný režim, spokojenost, znalosti a dovednosti diabetiků. Prvním cílem práce je zjistit, v čem je diabetikovi přínosná edukace. Druhým cílem je zmapovat, zda diabetici získané informace a dovednosti plně využívají v každodenním životě. Třetí cíl zahrnuje zjistit formy a metody edukace u diabetologa a v diabetologickém centru. Čtvrtým cílem je vytvořit edukační plán a ověřit jej v praxi. Cíle bakalářské praxe byly splněny. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumné části tedy vyplývá, že edukace je pro diabetiky přínosná, získané informace a dovednosti využívají ve svém životě, formy a metody edukace jsou v diabetologickém centru a v ordinaci diabetologa stejné. Práce může být využita jako zhodnocení efektivity prováděné edukace u diabetiků a základním obsahem onemocnění diabetu mellitu a edukace.
|
|
|
Význam selfmonitoringu u dětských diabetiků
PAPOUŠKOVÁ, Helena
V šetření jsme se zaměřili na děti z jedné endokrinologické ambulance. Oslovili jsme šest respondentů pro kvalitativní šetření. Byly zvoleny tři cíle: C1: Zjistit, jaký význam má pro pacienty pravidelné sledování glykémií. C2: Zjistit, zda jsou schopni pacienti dětského věku dodržovat léčebný režim. C3: Zjistit, zda zajištění informovanosti rodičů, učitelů, pracovníků kuchyňského provozu, instruktorů při zájmových činnostech ovlivňuje péči o dětské pacienty s diabetem.
|
|
|
Selfmonitoring mladistvých s diabetes mellitus 1. typu
KORELOVÁ, Andrea
Diabetes mellitus 1. typu je chronické, celoživotní onemocnění. Čím mladší dítě postihne, tím vážněji naruší jeho dětství. Přináší s sebou řadu změn, znamená ztrátu svobody a nezávislosti. Dospívání je u diabetika obdobím zhoršené kompenzace diabetu ve srovnání s obdobím před i po dospívání. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto pravidelný selfmonitoring. Ten je důležitý pro celkovou kompenzaci diabetu i klinické výsledky léčby. Jedná se o proces měření a monitorování vlastní glykémie nebo ketolátek v krvi, odpadu cukru a ketolátek v moči samotným pacientem. Umožňuje diabetikovi, aby se samostatně rozhodoval a orientoval ve svém onemocnění a dosáhl léčebných cílů. Rodičům mladých diabetiků pomáhá získat jistotu při péči o diabetes. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou vlastního onemocnění a selfmonitoringu. Cílem praktické části bylo zmapovat subjektivní náhled mladistvých diabetiků 1. typu na selfmonitoring a jejich úroveň samostatnosti při něm. Na základě vytčeného cíle byly stanoveny hypotézy, že mladiství diabetici vnímají selfmonitoring jako nepříjemný a nezvládají ho zcela samostatně. Tyto hypotézy se v provedeném výzkumu nepotvrdily. V práci byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Technikou výzkumu byl zvolen dotazník, předložený mladistvým diabetikům ve věku 13{--}18 let. K dotazníku byl zároveň přiložen dopis rodičům, který vyžadoval písemný souhlas s provedením výzkumu u jejich mladistvého potomka.
|
host ::
RSS.