|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Role sestry u pacientů s močovou inkontinencí
PONERTOVÁ, Magdaléna
Močová inkontinence je časté onemocnění, které bývá podceňováno. Pro včasné odhalení možných komplikací u pacientu s močovou inkontinencí je velmi důležitá edukace pacientu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii dolních cest močových, všeobecné informace o močové inkontinenci, vyšetřovací metody, léčbu, roli sestry, prevenci, edukaci a na závěr jsou zmíněny nejčastější ošetřovatelské diagnózy. Cílem empirické části bylo zjistit, jaká je role sestry u pacientu s močovou inkontinencí, jaké ošetřovatelské diagnózy sestry stanovují u pacientu s močovou inkontinencí a jaké inkontinenční pomůcky sestry využívají v ošetřovatelské péči o pacienty s močovou inkontinencí. Výzkum byl zaměřen na sestry pracující na urologickém oddělení, a to v ambulantní části, lůžkové části a na Jednotce intenzivní péče. Celkem byly stanoveny pro tento výzkum tři výzkumné otázky. Realizace výzkumného šetření probíhala formou polostrukturovaných rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester. Ze získaných dat byla zjištěna rozdílnost role sestry v ambulantní části urologického oddělení, standardního lůžkového oddělení a Jednotky intenzivní péče. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na Jednotce intenzivní péče pacienty needukují a nepředávají pacientům informace o možnostech využití kompenzačních pomůcek. Také jsme zjistili, že sestry v ambulantní části urologického oddělení nemohou bez indikace lékaře samy vydat informační brožury pacientům. Naopak sestry lůžkových oddělení mohou předávat informační brožury dle jejich uvážení. Zároveň sestry pracující na Jednotce intenzivní péče mají menší množství informačních brožur k dispozici a předávají je pacientům pouze pokud pacient projeví zájem. Dále jsme zjistili, že velmi malé množství sester stanovuje ošetřovatelské diagnózy. Výstupem bakalářské práce je informativní brožura. Ta muže být přínosná jak pro sestry, studenty zdravotnických oboru, tak i pro pacienty, kterým pomůže zvýšit povědomí o problematice močové inkontinence.
|
|
|
Role sestry při poskytování multidisciplinární péče na spinálních jednotkách
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je zmapování role sestry na spinální jednotce, popis spolupráce členů multidisciplinárního týmu na spinální jednotce a popis potřeb zde hospitalizovaných pacientů. Pro splnění těchto cílů bylo stanoveno celkem pět následujících výzkumných otázek: "Jaká je úloha sestry v péči o pacienty na spinální jednotce?", "Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty na spinální jednotce?", "Jaké je složení multidisciplinárního týmu na spinální jednotce?", "Jakým způsobem probíhá spolupráce mezi těmito pracovníky?" a "Jaké jsou potřeby pacientů hospitalizovaných na spinální jednotce?". Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku míšního poranění. Na samém začátku definuje základní anatomické a fyziologické poměry nervového systému, páteře a míchy. Poranění těchto struktur je předmětem dalších kapitol, které již podrobněji rozebírají příčiny vzniku, příznaky, diagnostiku a možnosti léčby. Dále popisuje rozvoj spinálních jednotek v České republice i zahraničí. Vymezuje také multidisciplinární tým, jehož působení je nedílnou součástí péče o pacienta s míšním poraněním. Kapitola ošetřovatelské péče je věnována oblastem, které u pacientů s míšní lézí vyžadují specifický přístup sester. Pro empirickou část diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat proběhl pomocí polostrukturovaného rozhovoru s třinácti sestrami z vybraných spinálních jednotek. Těm bylo po zjištění identifikačních údajů položeno celkem dvacet devět otázek zaměřených na chod spinální jednotky, charakter poskytované multidisciplinární péče a zkušenosti sester ohledně stavu a potřeb pacientů. Získané informace byly následně přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování s využitím techniky barvení textu. Pro snazší orientaci ve výsledcích rozhovorů byly vytvořeny čtyři kategorie a sedmnáct podkategorií, které přehledným způsobem prezentují odpovědi na výše uvedené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že svou roli na spinální jednotce vnímají informanti převážně v roli sestry-ošetřovatelky. Kooperace multidisciplinárního týmu je podmíněna různými formami verbálního i neverbálního předání informací, kupříkladu v rámci vizit, předání hlášení, provozních schůzí nebo informačních tabulí. Tato spolupráce je většinou sester hodnocena jako efektivní a převážně bezproblémová. Z výsledků dále vyplývá, že potřeby pacientů jsou úzce spjaty s omezením mobility a dlouhodobou hospitalizací. Nejčastěji se tak jedná o potřeby fyziologické a potřebu kontaktu s okolím. Diplomová práce poukazuje na důležitost multidisciplinárního a citlivého přístupu k pacientům s míšní lézí, kteří ve svém návratu do každodenního života prožijí mnoho starostí a vypjatých chvil. Výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale i pro samotný zdravotnický personál. Výstupem diplomové práce je manuál pro nově nastupující sestry na spinální jednotky, který si klade za cíl jejich snadnější začlenění a připravenost na nezanedbatelná specifika péče o pacienty s míšním poraněním.
|
|
|
Vliv duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče
VÁVROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vlivem duševní pohody sester na vybraných odděleních v období pandemie SARS-CoV-2 a dopad na kvalitu péče. Pandemie SARS-CoV-2 postihla zdraví a životy milionů lidí na celém světe. Velká zátěž se projevila především u sester v první linii, které poskytovaly zdravotní péči pacientům s onemocněním SARS CoV-2. Dlouhodobá psychická zátěž může u sester způsobit pochybení a snížení kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je věnovaná charakterizaci onemocnění SARS-CoV-2, rozvoji pandemie a rizikovým faktorům. Dále se zaměřuje na náplň práce během pandemie, dopad na duševní zdraví sester během pandemie, řízení rizik ve zdravotnických zařízeních, komunikaci a management nežádoucích událostí ve zdravotnictví, a to především managementu kvality v ošetřovatelství během SARS-CoV-2. Praktická část bakalářské práce byla zpracována z kvalitativního výzkumného šetření, které bylo zpracováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo osloveno 10 sester, které pracovaly na tzv. covidové jednotce. Praktická část zahrnuje stanovení čtyř cílů. Prvním cílem bylo zmapování osobní zkušenosti sester s pandemií SARS CoV 2. Druhý cíl měl za úkol zmapovat výskyt duševních problémů sester během pandemie SARS-CoV-2. Třetím cílem bylo zmapovat náročnost sesterské profese během pandemie SARS-CoV-2 ze subjektivního pohledu sester. Posledním cílem bylo zmapování míry dopadu pandemie SARS-CoV-2 na kvalitu ošetřovatelské péče ze subjektivního pohledu sester. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že samotné onemocnění SARS-CoV-2 je pro sestry nejvíce stresující. Sestry v době pandemie vnímaly stres a emoční vyčerpanost velmi intenzivně. Velkou roli hrála podpora od svých blízkých, rodiny, přátel nebo od kolegyň z oddělení. Dopad pandemie sestry vnímají jako novou zkušenost s péčí o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2 a umění se přizpůsobit novému prostředí. Významná je dobrá komunikace a spolupráce s nadřízenými, která zajišťuje kvalitní péči o pacienty s onemocněním SARS-CoV-2. Dále z rozhovoru vyplynulo, že se u sester objevila nedostatečná podpora od svých nadřízených během pandemie SARS-CoV-2. Překvapujícím výsledkem byla dobrá týmová spolupráce, na které se všechny sestry shodly. Co se týká kvality ošetřovatelské péče, bylo zjištěno, že největší komplikací je nejistota v rozvoji nemoci a s ní související péče, ovšem ne všechny sestry vnímaly zhoršenou kvalitu ošetřovatelské péče. Přínosem této bakalářské práce by měl být jednodušší náhled do oblasti duševní pohody sester pracujících s pacienty nakaženými SARS-CoV-2 a dopadu kvality ošetřovatelské péče v období pandemie. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká aktuální problematiky vlivu duševní pohody a dopadu na kvalitu péče.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a kvality domácí hospicové péče na Jindřichohradecku z pohledu pacientů a sester
ŠABOUKOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicových služeb na vybraném území Jindřichohradecka se zaměřením na role sester v terénních hospicových službách, pokrytí těchto služeb a chováním zaměstnavatelů v podpoře psychického zdraví všeobecných sester v hospicové péči. Paliativní péče v terénních formách je rozvíjející se odvětví celosvětového zdravotnictví s očekávaným vzestupem. V teoretické části práce je přiblížena problematika hospicové a paliativní péče, jako je její historie i současnost, legislativní rámec a financování. Práce si klade za cíle objasnit, jak se liší role sester v hospicové péči poskytované agenturou domácí péče a v multidisciplinární skupině mobilního hospice, dále analyzovat strukturu poskytování paliativní péče ve vybrané oblasti a popsat činnosti poskytovatelů pro práci s psychickým zdravím svých zaměstnanců. V praktické části práce byl zpracován výzkum kvalitativní metodou za použití polostrukturovaných rozhovorů. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 14 respondentů ze skupin všeobecných sester, vedoucích pracovníků paliativních služeb ve vybrané oblasti a pečujících nebo pacientů v péči hospicových poskytovatelů. Z výsledků výzkumu vyplynulo překrytí rolí všeobecných sester v obou formách hospicové péče. Rozdíl výzkum shledává ve vlastnostech a osobnostních rysech všeobecných sester, a konceptu poskytované péče. V práci byla představena struktura poskytování hospicových služeb, kde výzkum poukazuje na nedostatečnou dostupnost a nevýdělečnost specializovaných služeb v nízce osídlených oblastech vybraného území. Bakalářská práce popisuje činnosti pro zlepšení psychického zdraví všeobecných sester v hospicových službách. Výzkum shledává podcenění těchto činností u agentur domácí péče i celkově českého zdravotnického systému. Závěry bakalářské práce mohou sloužit zejména pro správní orgány, poskytovatele a všeobecné sestry se zájmem o hospicovou péči.
|
|
|
Dodržování režimových opatření při antikoagulační terapii v primární zdravotnické péči
PROCHÁZKOVÁ, Alexandra
Cílem bakalářské práce bylo popsat stav compliance pacientů užívajících lék Warfarin a následně vztah mezi mírou compliance a výskytem komplikací souvisejících s léčbou warfarinem, současně pak porovnat compliance z pohledu věku a pohlaví. Teoretická část byla věnována antikoagulační terapii s důrazem na warfarin, edukaci a compliance pacienta při dodržování režimových opatření souvisejících s léčbou warfarinem. Ke zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření za využití techniky sběru dat formou anonymní nestandardizované dotazníkové metody. Výzkumný soubor tvořili pacienti v Českých Budějovicích užívající warfarin. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny tři hypotézy. U prvních dvou hypotéz jsme předpokládali určitý vztah mezi mírou compliance a věkem, dále mezi mírou compliance a pohlavím. U třetí hypotézy jsme předpokládali, že výskyt komplikací souvisí s mírou compliance. Z výsledků výzkumu jsme zjistili, že míra compliance pacienta užívajícího warfarin nesouvisí s věkem ani pohlavím, avšak výskyt komplikací u pacientů užívajících warfarin souvisí s mírou compliance. Mimo stanovený cíl a hypotézy jsme dále došli k závěru, že compliance souvisí s dosaženým vzděláním a s délkou terapie klesá. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro vzdělávání sester nejen v ordinacích praktických lékařů, ale i v nemocnicích. Poukazuje na nutnost správné edukace, informovanosti pacientů, vyzdvihuje důležitost vzájemných vztahů a komunikace. Tyto skutečnosti mohou ovlivnit míru podílu pacienta na léčbě a tím zvýšit její úspěšnost. Tato práce poskytuje ucelené informace o terapii warfarinem a možných důsledcích při špatné compliance pacienta.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému
KUČAVOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je "Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému". Jejím cílem bylo zmapování ošetřovatelské péče z pohledu sestry i pacienta. Teoretická část je zaměřena na fyziologii a anatomii centrální nervové soustavy a na infekční původce. Zánět centrální nervové soustavy se jinak může nazývat i jako neuroinfekce. Teoretická část je zakončena problematikou ošetřovatelské péče o infekční pacienty. Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Bylo vytyčeno následujících pět výzkumných otázek: 1. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 3. Jak vnímají sestry kvalitu života pacientů po prodělaném zánětu centrálního nervového systému? 4. Jak vnímají pacienti po prodělaném zánětu centrálního nervového systému kvalitu svého života? 5. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému z pohledu pacienta? Sběr dat byl realizován na základě polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení JIP a s pacienty, kteří prodělali zánět centrálního nervového systému. Dotazovaní pacienti prodělali různé záněty centrálního nervového systému. Výzkum byl realizován v období června 2021 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Z výsledků výzkumu je patrné, že sestra je pro pacienty v takto těžkých chvílích sestrou poradkyní, komunikátorkou, ošetřovatelkou a je jim oporou. Z výpovědí sester vyplynulo, že nedílnou součástí péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému je nejen ošetřovatelská péče, ale také komunikace s pacientem i s jeho rodinou, která také v takto těžké chvíli potřebuje mít v někom oporu. Z výpovědí sester nám také vyplynulo, že je pacientům nabídnuta i odborná pomoc psychologa nebo psychiatra.
|
|
|
Role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce stanovuje dva cíle: 1. Zjistit role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny. 2. Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta po transplantaci ledviny. Proto, aby cíle byly splněny, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry v pooperační péči u pacienta po transplantaci ledviny? 2. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny od pooperační péče o pacienta po jiné břišní operaci? 3. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny po jiné břišní operaci na standardním oddělení a na JIP? 4. Jaké jsou rozdíly v ošetřovatelské péči v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny a pooperační péči o pacienta po jiné břišní operaci v prvních dnech po výkonu? Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují historii a vývoj transplantací ledvin, indikace a kontraindikace transplantace ledvin, dárcovství orgánů a zařazení na čekací listinu, chirurgické techniky transplantace a pooperační komplikace, podávání imunosuprese a specifika pooperační péče a vliv transplantace na těhotenství. Dále se teoretická část práce zabývá historií a moderním pohledem na role sester, vztahy mezi sestrou a pacientem a na závěr rolí sester v chirurgických oborech. Praktická část diplomové práce je zpracována kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor proběhl na základě předem připravených otázek s deseti všeobecnými sestrami pracujícími na lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče Transplantační chirurgie v IKEM. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír-tužka" a metodou otevřeného kódování. Všechny dotazované sestry odmítly nahrávku rozhovorů ve formě audiozáznamu, což bylo respektováno. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Práce by měla poskytnout komplexní pohled na péči o pacienta v pooperačním období po transplantaci ledviny, popsat její náročnost a rozdíly mezi péči o pacienta po běžné břišní operaci a po transplantaci. Může sloužit jako výukový materiál.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci surgical site infection v ortopedii
STRNADOVÁ, Iveta
Diplomová práce je věnována vymezení úlohy sestry v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu v ortopedii. Surgical site infection (SSI) neboli infekce v místě chirurgického výkonu představují aktuální téma chirurgického oboru. Na základě aktuálnosti a četného výskytu těchto infekcí došlo v teoretické části práce k popsání stručného historického vývoje, k charakteristice a dělení infekcí. Popsány byly také rizikové faktory vedoucí ke vzniku SSI, konkrétněji jsme se soustředili na jejich výskyt v předoperačním, interoperačním a pooperačním období. Pro podstatu a ucelení dané problematiky došlo také k popsání etiologie vzniku, příznaků, diagnostiky, léčby a důsledků infekcí v místě chirurgického výkonu. Významnou oblastí, které se v teoretické části věnujeme, je role sestry v preventivních opatřeních. Konkrétně se jedná o roli sestry v předoperačních, interoperačních a pooperačních preventivních opatřeních v souvislosti s rozvojem SSI. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat úlohy sestry v preventivních opatřeních infekcí v místě chirurgického výkonu. Zaměřili jsme se konkrétně na činnosti v předoperačním a pooperačním období. Empirická část diplomové práce proběhla prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Technikou práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími na odděleních zabývajících se péčí o pacienty s infekcí v místě chirurgického výkonu. Rozhovoru se účastnilo celkem 32 sester z nemocnic Libereckého a Jihočeského kraje. Rozhovory se uskutečnily v průběhu února a března roku 2021. Výsledky byly zaznamenány na nahrávací zařízení, ze kterých následně vznikl audiozáznam. Audiozáznam byl posléze přepsán a zpracován metodou otevřeného kódování prostřednictvím techniky papír tužka. Během kvalitativního šetření došlo k zjištění, že všechny sestry se v rámci své praxe setkávají s pacienty trpící mimo jiné infekcí v místě chirurgického výkonu. U těchto pacientů realizují preventivní činnosti především v předoperačním a pooperačním období. Sestry ve svých preventivních činnostech vycházejí z dostupných prostředků, zvyklostí svého oddělení a znalostí, kterými v rámci problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu disponují. Zatímco v ATB profylaxi jakási jednota je, v oblasti předoperační přípravy se doporučení odborných společností liší, nebo někdy dokonce chybí. Tato skutečnost je následně také promítána do klinické praxe. V péči o ránu dodržují sestry zásady bariérové ošetřovatelské péče, zároveň znají a využívají moderních trendů v péči o ránu. Sestry své znalosti prokázaly také v problematice monitorace rozvoje infekcí v místě chirurgického výkonu v pooperačním období. Z empirického šetření diplomové práce vyplývá, že se sestry s pacienty mimo jiné trpícími infekcí v místě chirurgického výkonu při poskytování ošetřovatelské péče setkávají. Znají základní činnosti sloužící k zamezení jejich rozvoje především v předoperačním a pooperačním období, které následně aplikují v rámci své klinické praxe.
|
|
|
Edukační role sestry se specializovanou způsobilostí
PRENEROVÁ, Andrea
Diplomová práce s názvem Edukační role sestry se specializovanou způsobilostí je zaměřena na problematiku edukace pacientů v průběhu celého ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny tyto cíle: 1. Porovnat edukační roli sestry u sester s vybraným typem specializované způsobilosti (všeobecná sestra pro perioperační péči, sestra pro péči v chirurgických oborech, sestra pro intenzivní péči). 2. Zmapovat rozdíl v edukační roli sestry se specializovanou způsobilostí a sester bez specializované způsobilosti na operačním sále. Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují obecné pojmy edukace, edukační proces, formy a metody edukace, učení. Další kapitoly jsou cílené na edukační roli sestry, komunikaci v edukačním procesu, zásady a techniky správné komunikace a také velmi důležité téma: bariéry v komunikaci. K vypracování praktické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za použití metody dotazování. Byla použita technika polo-strukturovaného rozhovoru s předem stanovenými otevřenými otázkami. Rozhovory probíhaly se sestrami s vybraným typem specializace a sestrami bez specializované způsobilosti. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Výsledky výzkumného šetření mohou být použity pro vytvoření metodického doporučení pro edukaci pacienta v předoperační, perioperační a pooperační péči.
|
host ::
RSS.