|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prostřednictvím dispečera zdravotnické záchranné služby
LUŠOVSKÁ, Anna
Každému z nás se může kdykoliv přihodit to, že se stane svědkem události, kdy se někdo dostane do situace, která ho může bezprostředně ohrožovat na životě. Pro někoho je samozřejmostí zachovat si chladnou hlavu a bez většího zaváhání je schopen přistoupit k záchraně lidského života. Takových lidí je však méně než těch, kteří vlivem své neznalosti v poskytování neodkladné resuscitace mohou ohrozit šanci na život ostatních tím, že nejsou schopni sami poskytnout základní první pomoc. Operační střediska zdravotnických záchranných služeb znají způsob, jak těmto lidem pomoci v naléhavých situacích a zachovat se správně. Tímto způsobem je poskytování Telefonicky asistované neodkladné resuscitace (dále jen TANR), kdy pracovník operačního střediska je schopen v bezprostředním ohrožení života pomocí telefonního přístroje a spolupráce laika zachránit život člověka blízkého i život člověka zcela neznámého. Tato bakalářská práce ve své teoretické části popisuje činnost zdravotnické záchranné služby, hlavní úkoly a náplň práce operačního střediska a jejich pracovníků. Definuje také pojem Telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Popisuje také způsob, jak a v jakých situacích provádět neodkladnou resuscitaci. Výzkum této práce probíhal formou dotazníků na dispečerech Zdravotnických záchranných služeb Moravskoslezského a Zlínského kraje. Dotazník obsahoval otázky, týkající se jejich znalostí a zkušeností v poskytování TANR. Díky tomuto výzkumu jsem došla k závěru, že TANR je pro pracovníky operačních středisek způsob, jak lze v naléhavých situacích pomoci lidem postiženým těžkou život ohrožující situací.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u záchranářů
DAVIDOVÁ, Klára
Záchranářská profese je psychicky i fyzicky velmi náročná a vyžaduje vysokou hladinu odolnosti vůči zátěži spojenou s prosociálními tendencemi a to altruismem a empatii.Teoretická část práce je rozdělena do 5ti částí, které úzce souvisí s výzkumem. Tyto části jsou rozděleny na: pomáhající profese, kompetence pomáhajících profesí, prosociální chování, integrovaný záchranný systém ČR a poslední téma teoretické části se zabývá osobností. Cílem výzkumné práce bylo zjistit některé osobnostní charakteristiky záchranářů v Jihočeském kraji, se zřetelem k prosociálnímu chování. Výzkum byl proveden ve střediscích ZZS Jihočeského kraje a na Jihočeské univerzitě. Pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky vyplnilo 77 záchranářů (12 z nich bylo studenty oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě).
|
|
|
Zkušenosti veřejnosti se zdravotnickou záchrannou službou v Jihočeském kraji
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zmapovat zkušenosti veřejnosti se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Odhalením zkušeností od samotných příjemců péče o přístupu, informovanosti a důvěře v tým pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, můžeme nejlépe odhalit skutečně nejčastější chyby, jichž se v naléhavých a psychicky náročných situacích zdravotníci dopouštějí. Závěrem je, že se službami zdravotnické záchranné služby se setkávají lidé různého věku, pohlaví a vzdělání. Avšak všechny spojuje obrovská důvěra v pracovníky zdravotnického záchranného týmu. Pozornost je třeba věnovat i hraničním výsledkům v oblasti představování záchranného týmu a nabídnutí opětovného zavolání na operační středisko tísňové linky 155 dispečerem. Chci, aby tato práce byla použita k následnému podrobnějšímu rozpracování studie v této oblasti. Doporučuji, aby se záchranáři školili v odborných technikách komunikace. Přála bych si, aby získané údaje napomohly pracovníkům záchranné služby i budoucím zdravotnickým záchranářům získat lepší přehled v problematice.
|
|
|
Zjištění úrovně znalostí poskytování první pomoci\\
PUTYROVÁ, Jana
Cílem práce je zjistit úroveň znalostí v poskytnutí první pomoci u adolescentů v Českých Budějovicích. Šetření bylo provedeno formou dotazníku o dvaceti položkách. Vyplňovali jej respondenti středních škol ve věku 15-19 let. Celkový počet vyplněných dotazníků byl 386, z toho 226 děvčaty a 160 chlapci. Ani jedna ze tří stanovených hypotéz se mi nepotvrdila. Výzkum ukázal, že znalost laické první pomoci adolescentů je nadprůměrná. Respondenti ze Střední zdravotnické školy mají větší znalosti v tomto oboru ale pouze o 7,7 % větší, než studenti ostatních škol.
|
host ::
RSS.