|
|
Kinezioterapie a fyzikální terapie periferní parézy nervus facialis
Duchatschová, Iveta ; Horká, Bohumila (vedoucí práce) ; Věchtová, Bohuslava (oponent)
Autor: Iveta Duchatschová Instituce: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Název práce: Kinezioterapie a fyzikální terapie u periferní parézy n. facialis Vedoucí práce: Mgr. Bohumila Horká Počet stran: 83 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: periferní paréza, nervus facialis, kinezioterapie, fyzikální terapie, režimová opatření, hlavové nervy, mimické svaly Bakalářská práce shrnuje základní poznatky o periferní paréze nervus facialis. Teoretická část pojednává o anatomii lícního nervu, etiologii vzniku parézy, epidemiologii tohoto onemocnění, klinických příznacích, vyšetření a možných způsobech léčby. Podrobněji rozebírá především jednotlivé metodiky z oblasti fyzioterapie, které mohou být využity a různě kombinovány v rámci léčebné rehabilitace k dosažení co nejlepšího účinku. Dalším bodem práce jsou režimová opatření, která by pacienti měli dodržovat z důvodu prevence případných komplikací nebo zhoršení stavu. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, která zpracovává kazuistiky dvou pacientů s periferní parézou nervus facialis. Zaměřuje se na vyšetření stavu parézy prováděné fyzioterapeutem, terapii použitou u těchto konkrétních případů a výsledků, které terapie přinesla. Z důvodu mnoha odlišných skutečností jsou případy porovnány.
|
|
|
Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy
HAUSEROVÁ, Kateřina
S onemocněním štítné žlázy se setkáváme, po diabetu mellitu, jako s nejběžnějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastějšími onemocněními štítné žlázy jsou záněty, nádory, struma neboli zvětšení štítné žlázy, hyperfunkce a hypofunkce štítné žlázy. Indikacemi k operačnímu zákroku jsou, kromě jiného, maligní a benigní onemocnění štítné žlázy. V pooperační péči platí jak všeobecné zásady, tak specifické zásady pooperační péče, která se řídí stavem pacienta, druhem operačního výkonu a požadavky operatéra. Poskytování správné ošetřovatelské péče má též napomáhat předcházení vzniku možných pooperačních komplikací. Bakalářská práce s názvem "Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií a fyziologií štítné žlázy a jejího okolí, potřebou jódu pro štítnou žlázu, popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, diagnostikou a léčbou onemocnění štítné žlázy. Dále ošetřovatelskou péčí před a po operaci štítné žlázy, vznikem možných komplikací a v neposlední řadě domácí péčí po propuštění pacienta z nemocnice. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy a zjistit režimová opatření a jejich znalost u pacientů po operaci štítné žlázy na chirurgickém oddělení. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. O1: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči před operací štítné žlázy? O2: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči po operaci štítné žlázy? O3: Jaká jsou režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy? O3: Jaké znalosti mají pacienti o režimovém opatření po operaci štítné žlázy? Pro získání potřebných dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Výzkumné šetření proběhlo na chirurgickém oddělení, kde se vyskytují pacienti s onemocněním štítné žlázy.Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče a jsou dostatečně informovány o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s onemocněním štítné žlázy. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy u pacienta. Z šetření bylo dále zjištěno, že by sestry uvítaly i další odborné semináře, které se zabývají danou problematikou, o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Dále byla zjištěna informovanost a znalost režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Na základě získaných dat z rozhovorů s pacienty, kteří uvádějí, že jejich informovanost a tedy i znalost režimových opatření po operaci štítné žlázy, jsou minimální a nedostačující. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy. Byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče u pacientů před a po operaci štítné žlázy. Dále byly zjištěny režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy a znalost těchto režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Tato bakalářská práce nastiňuje zvláštnosti v ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním štítné žlázy, zásad režimových opatření po propuštění pacienta z nemocnice a jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Na základě získaných poznatků z šetření a z dostupných zdrojů bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů po operaci štítné žlázy. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál těm, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o problematice péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu
KLÍMOVÁ, Pavlína
Výskyt diabetu mellitu 2. typu a obezity v populaci neustále stoupá. Tento jev je patrný zejména u lidí stále mladšího věku. V České republice bylo ke konci roku 2010 registrováno 739 859 diabetiků 2. typu. Obezitu má v České republice přibližně 35 % dospělé populace. Ve výskytu obezity je tedy Česká republika na předních místech. Léčba obezity a diabetu mellitu 2. typu vychází ze stejných principů. Redukcí váhy se zlepší kompenzace diabetu. Péče o obézní diabetiky je velice specifická a vyžaduje proto bližší pozornost. Důležité je zdůraznit, která specifika jsou v péči o tyto pacienty významná. Specifiky v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou především edukace o dietních opatřeních, fyzické aktivitě a komplikujících stavech, jež by měly znát i samotní obézní diabetici 2. typu. Na základě těchto faktů byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu. Druhým cílem bylo poté zmapovat znalosti obézních diabetiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním. Oba cíle byly splněny. Výzkumné šetření bylo rozděleno na dvě části. Pro naplnění prvního cíle bylo užito kvalitativního šetření metodou strukturovaného rozhovoru. Ten byl veden se sedmi sestrami z Jihočeského kraje, které jsou zaměřeny na péči o tyto pacienty. Prostřednictvím rozhovoru byla zjišťována specifika v péči o obézní diabetiky 2. typu. K naplnění druhého cíle bylo využito kvantitativního šetření metodou dotazníku. Ten byl určen obézním diabetikům 2. typu. Pro potřebu výzkumného šetření bylo rozdáno 100 dotazníků. Úkolem dotazníku bylo ověřit znalost a dodržovaní režimových opatření. Pacienti byli vybráni z ordinací odborných lékařů, ze dvou nemocnic a z domova pro seniory z Jihočeského kraje. Bylo zjištěno, že pacienti znají režimová opatření související s jejich onemocněním a že je také dodržují. Dále bylo zjištěno, že specifiky v ošetřovatelské péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu jsou hlavně edukace sester o dietních opatřeních, edukace o fyzické aktivitě a edukace o akutních stavech týkající se akutních komplikací diabetu a protistresových technik, eventuálně psychoterapie. Práce bude sloužit jako dokument monitorující specifika v péči o obézního pacienta s diabetem mellitem 2. typu a bude nápomocna nejen studentům, jež se zajímají o tuto problematiku, ale i všem ostatním. Dalším výstupem je informační leták, určený pro obézní diabetiky 2. typu.
|
|
|
Informovanost vysokoškolských studentů a dospělých epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií
DOUBKOVÁ, Ivana
Práce je zaměřena na informovanost vysokoškolsky vzdělaných studentů a epileptiků o problémech souvisejících s epilepsií. Prvním cílem práce je zmapovat, zda vysokoškolsky vzdělaní studenti mají informace o problematice epilepsie, a zda umí poskytnout první pomoc pacientům s epilepsií. Druhým cílem této práce bylo zjistit informovanost epileptiků o režimových opatřeních souvisejících s jejich onemocněním, a zda se pacienti těmito opatřeními řídí. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se vztahovala k informovanosti vysokoškolsky vzdělaných studentů o poskytnutí první pomoci během a po skončení epileptického záchvatu. Druhá se soustředila na informovanost epileptiků o režimových opatřeních a na to, zda se jimi řídí. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výzkum byl proveden kvantitativně. První soubor tvořili epileptici starší 18-ti let, kteří jsou léčeni v neurologických ambulancích Jihočeského kraje. Druhým souborem byli studenti Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Bylo zjištěno, že epileptici mají informace o režimových opatřeních, ale i ti respondenti, kteří informace mají, režimová opatření nedodržují. Dále bylo shledáno, že studenti Pedagogické fakulty mají informace o poskytnutí první pomoci během epileptického záchvatu a po jeho skončení.
|
|
|
Edukační proces pro sestry v pediatrické primární péči a rodiče dětí s epilepsií
PICKOVÁ, Pavlína
Epilepsie se vyskytuje po celém světě a to bez výjimky věku, rasy, zeměpisné polohy a socioekonomické struktury. Incidence epilepsie je závislá na věku a vždy ovlivňuje kvalitu života dítěte i jeho nejbližších. Naše děti a dospívající vnímají, prožívají a hodnotí svůj život obvykle z jiných pohledů než dospělí lidé včetně rodičů. Proto hlavním cílem sesterského úsilí by měla být edukace a zapojení rodiny do procesu léčení. S tím je spojena i preventivní a výchovná péče. Cílem práce bylo zmapovat zda má edukace sestrou o režimových opatřeních vliv na přínos informovanosti rodiny dítěte s epilepsií. Práce se zaměřila v kvantitativním šetření na sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jižních Čechách. Technikou dotazníku se zmapovaly možnosti poskytované primární a sekundární péče sestrou o děti s epilepsií a rozsah spolupráce sestry s kluby epileptiků. V kvalitativním šetření na základě rozhovorů s rodiči dětí s epilepsií se zmapoval přínos informovanosti o režimových opatřeních prostřednictvím edukace sester v primární pediatrické péči. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost se nevěnují primární ani sekundární prevenci epilepsie a zároveň nespolupracují s kluby epileptiků. Všechny tři hypotézy se nepovedlo verifikovat. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry v ambulanci praktických lékařů pro děti a dorost nedostatečně edukují rodiče dětí s epilepsií. Tam, kde edukace sestrou v pediatrické primární péči proběhla, byla vždy pro rodiče přínosná. Výsledky práce vedou k zamyšlení nad rolí sestry jako edukátorky a zároveň obhájkyně dětského klienta v ambulancích dětských lékařů. Výsledky práce bych chtěla apelovat na sestry v primární péči, aby se více prosazovaly, vzdělávaly a zapojovaly do péče o děti s epilepsií a tím jim pomohly zlepšit jejich dětství tolik potřebnou pro jejich zdravý růst a vývoj.
|
|
|
Centrum pro kondici kardiologických klientů
MATOUŠKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou centra pro kondici kardiologických klientů. Toto téma jsem si vybrala, protože i přes všechna doporučení odborných společností zabývajících se kardiovaskulární problematikou, je dodržování sekundární prevence a režimových opatřeních naprosto nedostatečné i u nemocných, kterým byla poskytnuta velmi kvalitní a drahá péče v akutním stadiu choroby. Dodržování zásad sekundární prevence zahrnuje dodržování režimových opatřeních a opatřeních vedoucích k redukci rizikových faktorů. V teoretické části práce jsou uvedeny rizikové faktory, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nedílnou součástí udržení dobré kondice kardiologických klientů je ústavní lázeňská péče a navazující péče v centrech pro kondici kardiologických klientů. Zapojení sester do péče o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, by mohlo být právě v oblasti sekundární péče a dodržování režimových opatřeních. Využití jejich kompetencí a zapojení do nelékařských organizací, jež se věnují této problematice, by mohlo zlepšit nedostatky v sekundární prevenci. Cílem práce bylo zmapovat požadavky pacientů na existenci center pro kondici kardiologických klientů v rámci sekundární prevence. Zjistit rozdíl v účinnosti sekundární prevence u klientů navštěvujících kardiokluby a klientů v místech, kde není kardioklub. Dalšími cíli bylo zmapovat propojenost péče o kardiologicky nemocné klienty v následné péči po propuštění z lůžkového zařízení a možnostmi kardioklubů a zjistit možnost začlenění sestry ve vedení kardioklubů v péči o kardiologické klienty. Bylo použito kvalitativní šetření s polostrukturovanými rozhovory a kvantitavní výzkum formou dotazníku. Výzkumným souborem byli zdravotníci a kardiologičtí pacienti. Cíle práce byly splněny, výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny. Výsledky mohou být použity jako podklad pro založení dalších center pro kondici kardiologických klientů a zapojení sester do jejich činnosti.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s postpunkčními bolestmi hlavy po výkonu ve spinální anestezii
KŘIVKOVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce bylo odpovědět na otázku, zda ošetřovatelská péče o pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii má vliv na výskyt postpunkčních bolestí hlavy a spokojenost pacientů se spinální anestezií. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část shrnuje současné poznatky o spinální anestezii, popisuje anatomické a fyziologické aspekty, možné komplikace a význam ošetřovatelské péče při tomto druhu anestezie. Podrobně se zabývá syndromem postpunkční bolesti hlavy, mechanismem jeho vzniku, typickými příznaky, jeho léčbou a významem ošetřovatelské péče u pacientů trpících tímto syndromem. Vzhledem k významu edukace v práci sestry je jedna kapitola teoretické části věnována edukaci a edukačnímu procesu. Výzkumná část práce se stává z kvalitativního a kvantitativního šetření. Výzkum byl prováděn na skupině pacientů, kteří byli hospitalizováni na chirurgickém a gynekologicko-porodnickém oddělení Domažlické nemocnice a.s. a podstoupili operační výkon ve spinální anestezii. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníku, který obsahoval 27 otázek. Této části výzkumu se zúčastnilo 78 náhodně vybraných pacientů. Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda pacienti znají problematiku spinální anestezie, jestli se u nich vyskytli komplikace v souvislosti s podáním spinální anestezie, jaká byla jejich informovanost a také celková spokojenost se spinální anestezií. Do kvalitativní části výzkumu bylo zahrnuto celkem 10 pacientů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Skupiny {\clqq}standardně`` edukované a skupiny edukované {\clqq}nadstandardně`` pomocí brožury vytvořené pro tento účel. S každým pacientem byl veden polostandardizovaný rozhovor, který obsahoval 18 otázek. Skupině {\clqq}nadstandardně`` edukovaných pacientů byly navíc položeny otázky na téma přínosu edukační brožury a úplnosti informací v ní obsažených. Skupina {\clqq}standardně`` edukovaných pacientů byla dotazována, zda by měla zájem o edukační brožuru na téma spinální anestezie. Na základě výsledků tohoto šetření je možné odpovědět na základní výzkumnou otázku této práce. Ošetřovatelská péče ovlivňuje výskyt komplikací a spokojenost se spinální anestezií a to v pozitivním významu. Podrobná analýza výsledků ukazuje, že pacienti sice subjektivně necítí žádnou potřebu být edukováni sestrou a o edukační brožuru nemají zájem. Většina pacientů se domnívá, že byla dostatečně informována a o další informace nestojí. Jak však ukazují výsledky kvalitativního výzkumu, ve skupině pacientů, kteří byli sestrou edukováni je vyšší informovanost o metodě, nižší výskyt komplikací, vyšší spokojenost s metodou, lepší dodržování doporučených režimových opatřeních a výrazně nižší stres v souvislosti se spinální anestezií. Edukační brožura je edukovanými pacienty hodnocena jako přínosná a užitečná. Na základě uvedených výsledků bude edukační brožura, která je součástí této práce, zavedena jako standardní edukační nástroj pro pacienty podstupující operační výkon ve spinální anestezii v Domažlické nemocnici a.s.
|
|
|
Vliv informovanosti na dodržování režimových opatření u pacientů s hlubokou žilní trombózou hospitalizovaných na interní JIP
HRSTKOVÁ, Pavla
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má vliv informovanost pacientů s hlubokou žilní trombózou, hospitalizovaných na interní JIP, na dodržování režimových opatření. Práce je rozdělena na část teoretickou a část zaměřenou na výzkum. Teoretická část je zaměřena na údaje o onemocnění hluboká žilní trombóza {--} anatomické údaje, patofyziologii, příčiny, klinické příznaky, vyšetřovací metody, komplikace a léčbu. Režimová opatření jsou nedílnou součástí léčby. Jejich dodržování má vliv nejen na zmírnění potíží, ale brání vzniku rozvoje komplikací, které mohou končit smrtí pacienta. Pacient s hlubokou žilní trombózou bývá hospitalizován na JIP interního oddělení. Součástí práce je popis tohoto oddělení a popis příjmu pacienta na tomto oddělení. Edukace, rozhovor a pozorování jsou nedílnou součástí práce sestry. Proto jsem popsala základy edukace, edukačního procesu, pozorování. Pro práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum byl prováděn na JIP interního oddělení v Českém Krumlově. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů, z nichž byl každý druhý edukován {\clq}qnadstandardním`` způsobem. U všech pacientů byl proveden úvodní rozhovor. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jestli pacient pochopil informace podané lékařem, zda ví o režimových opatřeních a jejich důvodech. Následně byla část pacientů {\clq}qnadstandardně`` edukována v průběhu celé hospitalizace. Pro tuto edukaci byl vytvořen edukační plán a informační brožura o onemocnění. Poté bylo prováděno pozorování všech 8 pacientů. Pozorování se dělilo na dvě části, byl vytvořen plán pro pozorování. V první části, zvané období imobilizace, byl prováděn záznam během prvních tří dní tohoto období. Tato část byla zaměřena na režimová opatření, která se týkala klidu pacienta na lůžku, hydratace, elevace postižené končetiny, přikládání studených obkladů a pohybové aktivity prováděné na lůžku. Druhé období, které se týkalo prvních tří dní, kdy již pacient směl opouštět lůžko, bylo sledováno, zda pacienti dodržují přikládání elastických obinadel před opuštěním lůžka, hydratace a pohybové aktivity dle doporučení lékaře. Cíl práce byl splněn. Výzkumná otázka byla směřována ke zjištění, zda má informovanost pacientů vliv na dodržování režimových opatření při onemocnění hluboká žilní trombóza. Výsledky dokázaly, že na dodržování režimových opatřená má značný vliv edukace pacientů. Tito pacienti se navíc vyptávají a zajímají o problematiku onemocnění. Na základě výsledků výzkumu byly stanoveny hypotézy pro další výzkum: H1: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou positivně ovlivňuje dodržování režimových opatření v období imobilizace. H2: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou zvyšuje jejich zájem o režimová opatření při propuštění do domácí péče. Výsledky výzkumu budou použity na odborném nemocničním semináři pro sestry. Na základě výzkumu vznikl edukační plán zaměřený na režimová opatření pacientů s hlubokou žilní trombózou a informační brožura pro pacienty. Tato brožura byla upravena a začala se používat při edukaci pacientů s hlubokou žilní trombózou.
|
host ::
RSS.